Firmy začaly v krizi šetřit. Jedním z výdajů, který lze velmi jednoduše škrtnout, jsou cesty zaměstnanců. Jak krize zasáhla trh s incentivními zájezdy? A zasáhla ho vůbec?
V době krize, kdy začaly výrazně šetřit jak domácnosti, tak firmy, byla oblast služebních cest či motivačních zájezdů pro zaměstnance první na řadě, kde bylo nutné vymyslet nová východiska či přistoupit dokonce k omezení výjezdů. Podnikatelé v cestovním ruchu pocítili krizi naplno, oproti svým zákazníkům, s menším zpožděním. Důvod je jasný. Zájezdy se nekupují ze dne na den, jde o dlouhodobě plánované akce. Nejvýraznější pokles tak specializované cestovní kanceláře zaznamenaly v letech 2009–2010.
Konec hýření
Před vypuknutím krize přinášel objem takzvané incentivní turistiky tuzemským cestovním kancelářím dvě miliardy korun ročně. Navíc nejde o sezonní záležitost, incentiva nabízí celoroční využití. Krize však s poptávkou řádně zamávala. Za poklesem v řádech desítek procent, a tedy stovek milionů korun, bylo hromadné rušení velkých firemních akcí – nejsou pro firmy životně důležité. Seškrtávání výdajů se tak například brzy projevilo u služebních cest. Ne, že by je firmy přímo zrušily, ale snažily se vymýšlet řešení, jak na ně snižovat náklady. Například cesta autem vyjde podstatně levněji než letadlem.
 Plavba mezi ledovci v Grónsku patří k nezapomenutelným zážitkům |
Nyní se podle některých pořadatelů incentivních zájezdů blýská na lepší časy. „Po poklesu v letech 2009–2010 jsme v roce 2011 zaznamenali obnovení poptávky po motivačních akcích a incentivních zájezdech. Situace nyní je, co do celkového obratu, pro nás dokonce lepší než před krizí, a poptávka po těchto zájezdech dále roste," uvádí Jan Hocek, spolumajitel cestovní kanceláře Inspira. „Pokud chcete pracovat na trhu incentivní turistiky, musíte své vztahy budovat dlouhodobě a mít ty ‚správné‘ informace. Klienti organizují motivační soutěže pro své obchodníky i v době krize," říká Jiří Brožek, jednatel cestovní kanceláře Incentive Travel. Jitka Šnoblová, jednatelka společnosti Tipatour Zájezdy, má ale jinou zkušenost: „Letošní rok je sice ve srovnání s rokem 2011 lepší, v porovnání s předchozími roky ale horší o 15–20 procent. Nárůst jsme zatím nezaznamenali a vzhledem k ekonomické situaci ho ani neočekáváme."
Změny, ne škrty
Do jaké míry pokles poptávky cestovní kanceláře pocítily, souviselo samozřejmě s tím, jaký podíl tvoří incentiva z celkového obratu. Společností, které nabízejí převážně tradiční zájezdy, se menší zájem o cestování zaměstnanců dotknul pouze okrajově. Existuje však řada firem, které se na incentivní turistiku specializují. Ale ani u specializovaných „cestovek" nemůžeme paušalizovat. Mezi firmami panuje velká konkurence. Některé obstály, jiné finanční krizi citelně pocítily.
 Oblíbené jsou cesty do zemí jen velmi málo navštěvovaných turisty, například na Madagaskar |
Například podle Jiřího Brožka z kanceláře Incentive Travel byly na trhu patrné spíše nové trendy než významný pokles poptávky. „Musím konstatovat, že jsme nezaznamenali významný pokles poptávky. Spíše došlo k její restrukturalizaci," říká Brožek a uvádí zajímavý fakt: „Společnosti, které jsou zvyklé své prodejní sítě motivovat incentivními cestami, mezi lety 2009 až 2010 omezily své poptávky na zámořské destinace, více se dostával do popředí zájem o Evropu. Ani tak nešlo o omezení budgetů, jako spíše o opatření mateřských společností, které neměly zájem, aby v době krize bylo viditelné, že obchodníci létají na incentivy do drahých zámořských letovisek."
Žádný strmý nárůst poptávky tak odborníci nepozorují. Výše prostředků, které firmy vydávají na podporu tohoto benefitu se pouze vrací na úroveň, jaké dosahovala před rokem 2008 či 2009. „Dnes se situace vrací do standardu předkrizových let. A to ještě ne ve všech oborech – například ve zdravotnictví je ještě hodně co dohánět. Na druhé straně je pravda, že přibývá oborů, v kterých se incentivy stávají významným motivačním prvkem," říká generální ředitel CK ESO travel Tomáš Cikán a doplňuje: „Pro nás je tento obor samozřejmě velmi důležitý – generuje nám více než deset procent tržeb. Loni jsme poprvé v tržbách za incentivy překonali hranici 100 milionů korun."
Dražší zájezdy a nové lokality
Incentivní turistika je pro podnikatele v cestovním ruchu velmi lukrativní. Obchodníci utrácejí zhruba dvakrát víc než běžný turista. Příkladem takového cestování bývají cesty pro nejlepší pracovníky, různé motivační semináře a školení, případně i pobyty pro významné obchodní partnery. Cílem může být také stmelování kolektivu a zlepšování vztahů podřízených s nadřízenými.
Zcela nové trendy nesouvisejí pouze s krizí. Trh jde dopředu už jen kvůli tomu, že okruh firem, které své zaměstnance či obchodní partnery na incentivní zájezdy posílají, se nijak významně nerozšiřuje. „Jestliže jsem říkal, že se výdaje firem vracejí na předkrizovou úroveň, počet účastníků incentivních cest tak rychle neroste. Je tomu tak proto, že inflace těchto cest nabývá nebývalých rozměrů. Příjemci těchto benefitů již byli téměř všude, proto ti, kteří incentivní cesty nabízejí, musejí pro své obchodní partnery hledat čím dál exkluzivnější destinace," vysvětluje Tomáš Cikán. Potvrzuje to také Jiří Brožek: „Klienti jsou mnohem více zcestovalí a mají již velmi dobré znalosti a většinou i jasnou představu o destinaci, kterou chtějí navštívit. Nespokojí se s pouhou nabídkou klasických touroperátorů."
 Incentivní program je třeba okořenit zajímavými aktivitami, které zvládnou všichni účastníci – kupříkladu regatou obřích jachet |
Zákazníci nyní požadují překvapení, nápady, které incentivní zájezd odliší od nabídek, které si může každý koupit u katalogu agentury v nejbližším supermarketu. Důraz na detail, přesnost, akceschopnost a kreativita jsou podle odborníků v byznysu incentivní turistiky nezbytnou podmínkou. Vysoké nároky jsou pak důvodem růstu výdajů na jednoho účastníka. „Loni jsme například pro jednu zahraniční společnost připravovali incentivní cestu po Maledivách a Dubaji s ubytováním v pětihvězdičkových hotelech v ceně 137 tisíc korun na osobu. Pozvání na tuto cestu se dostalo 36 osobám. O takových benefitech se firmám před deseti lety ani nesnilo," míní Tomáš Cikán.
Tomáš Cikán poznamenává k důsledkům krize ještě jeden zajímavý fakt: „V tomto oboru zuří velmi tuhý konkurenční boj. Konkurence je schopna nabízet zájezdy v hodnotě 50 tisíc korun na osobu se ziskem 1 200 korun. To je samozřejmě s ohledem na výši rizika, s jakým se v tomto segmentu pracuje, zcela nepřijatelná míra zisku."
Vedou nápady a zážitky
Z hlediska poptávaných netradičních destinací je v poslední době zájem o Kanadu, Island, země východní Afriky či o Aljašku. Jezdí se ale téměř po celém světě. V kurzu jsou podle Jiřího Brožka země jihovýchodní Asie, Čína, Kuba, Peru či Brazílie, ale také destinace jako Nepál a Indie. V módě jsou ale především zážitky a netradiční destinace, nikoliv pobyty. Například safari v Keni či horské gorily ve Rwandě, také plavby po karibských ostrovech. Z Evropy jsou předmětem zájmu ostrovy v Řecku, Baleáry, Madeira, také však Turecká riviéra, která již leží v Asii. Právě Turecká riviéra zažívá obrovský turistický boom nejen tradiční plážové turistiky, ale především turistiky golfové.
Oslovené cestovní kanceláře se shodují, že největší zájem je o něco netradičního, nápaditého. Klienti očekávají překvapení. Incentiva musí klientům přinést něco víc, než je klasický zájezd – ať už jde o výběr destinace, vyladění programu na míru skupiny, způsob organizace či naprostou profesionalitu průvodců.
I degustace vín může být incentivou
či její součástí
|
„Výrazné změny nároků našich klientů jsme oproti situaci před krizí nezaznamenali. Výrazným požadavkem tak zůstává realizace programu „na míru" dané skupině, pokud možno exkluzivita jednotlivých aktivit a důraz na maximálně hladkou logistiku celého programu bez časových prodlev – tak, aby si klienti v daném čase opravdu cestu užili," uvádí Jan Hocek z cestovní kanceláře Inspira.
Co se délky pobytů týče, krize ji výrazně nezměnila. Zpravidla u transkontinentálních letů je cesta dlouhá maximálně do 10 dnů včetně přepravy, v Evropě jsou pobyty týdenní či prodloužené víkendy. „Spíše sledujeme mírný posun k prodloužení délky akcí. Klienti si uvědomují, že letenka tvoří velkou část ceny a tudíž se vyplatí zůstat v destinaci pokud možno co nejdéle," doplňuje Jan Hocek.
Kolik firma za incentivní programy vynaloží, se odvíjí od významu akce. Velmi záleží na tom, do jaké míry si firmy uvědomují motivační přínos těchto akcí. Podle průzkumů cestovní kanceláře Inspira jsou tyto cesty pro samotné účastníky velmi motivující. „Velká část našich klientů také realizuje více akcí ročně – například zimní lyžování v Rakousku s menším rozpočtem a následně například cestu do exotické destinace s rozpočtem v desítkách až stovkách tisíc korun na osobu," dodává Jan Hocek.
 Galapágy jsou rájem pro pozorování zvířat |
Směr Česká republika
Podle odborníků z oboru incentivních zájezdů není Česká republika ve srovnání se světem rozhodně nijak pozadu. Firemní výjezdy do zahraničí jsou velmi oblíbené například v západní Evropě či asijských zemích. Oproti tomu využívají firmy v USA často incentivní cesty v rámci Spojených států – tam se jezdí hodně na Havaj nebo na Aljašku.
Když bychom se podívali na zájem zahraničních zákazníků, kvůli krizi klesl zájem o incentivní zážitky v České republice hlavně ze strany německé a holandské klientely. Cesty v tuzemsku směřují nejčastěji do Prahy. Další významnou oblastí je Jihomoravský kraj, následují kraje Plzeňský, Středočeský a Královéhradecký.
Text: Kamila Ondráčková
Foto: Cestovní kancelář Inspira