Když vláda svými protikoronavirovými opatřeními zakázala hromadné akce, měla Jihočeská centrála cestovního ruchu na výběr – konferenci Travelcon plánovanou tradičně na českobudějovické výstaviště mohla zrušit, nebo zásadně změnit její formu. Naštěstí se organizátoři rozhodli jít druhou cestou a čtvrtý ročník oblíbené akce uspořádali on-line. Virtuální studia v Budějovicích a v Praze, živý přenos na Youtube a konferenční platformu Zoom a víc jak tisíc účastníků za monitory jejich počítačů nebo telefonů. Přesně tak vypadal letošní Travelcon (23.-24. 4. 2020). Přinášíme ohlédnutí za jeho prvním dnem.
Letošní Travelcon se stal vůbec první čistě on-line konferencí cestovního ruchu v Česku. Účastníci mohli přepínat mezi dvěma sály s různým programem a zapojit se formou online dotazů, na které řečníci odpovídali. A díky 360° kameře se mohli podívat i do zákulisí celé události. Účast na konferenci byla zdarma.
„Domácí cestovní ruch se zcela zastavil. To my ale nesmíme. Naší povinností je hledat cesty, jak z této situace dostat s co nejmenšími šrámy. A právě Travelcon by se měl stát platformou pro společné hledání nejlepších řešení. To byl také hlavní důvod konferenci uspořádat a věřím, že Travelcon nabídne inspiraci a směry z této krize. Je čas hledět dopředu. Jizvám se nevyhneme, ale trvalé zmrzačení domácího cestovního ruchu nesmíme dopustit,“ uvedl ředitel JCCR Jaromír Polášek.
Konferenci zahájila „na dálku“ z krajského úřadu jihočeská hejtmanka Ivana Stráská spolu s Jaromírem Poláškem a spolupořadatelem konference, předsedou Destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko Davidem Šťastným. Všichni mluvili o významu cestovního ruchu pro ekonomiku země i jednotlivých regionů, aktuální situaci a nutnosti udělat maximum pro zmírnění dopadu protiepidemických opatření na toto odvětví. „V této nelehké době je pro nás všechny důležité sdílet informace a zkušenosti, které máme tak, abychom cestovní ruch opět nastartovali a abychom to vůbec přežili. To bude v tomto roce zásadní. Doufejme, že tím společně úspěšně projdeme a že všechno dobře dopadne,“ řekl mimo jiné Šťastný.
Přednášky byly tematicky rozděleny do dvou sálů. Program v prvním (pracovně nazývaném „zeleným“) byl zaměřen na subjekty cestovního ruchu, marketingové a právní tipy, nové trendy v turismu i analýzy současné situace a její možná východiska. S úvodním proslovem zde vystoupil ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek, který hovořil nejen o drtivých dopadech současné koronakrize na cestovní ruch, ale zejména o příležitostech, které oboru přináší. Jak poznamenal, cestovní ruch bude už zřejmě jednou provždy jiný, než jaký jsme ho dosud znali. Změní se struktura návštěvníků (např. v Jihočeském kraji už nejspíš nebudou polovinu všech zahraničních hostů představovat ti z Asie jako dosud), do určité míry dozná změn třeba i vlastnická struktura atd. Je třeba proto hledat nová systémová řešení pro turismus, stejně jako nové možnosti jeho podpory atp. Příležitosti se nacházejí zejména v oblasti udržitelnosti, což se projevuje mj. i ve strategii JCCR pro příští období, o které hovořila Sandra Feltham z Flagship CSR Consultancy.
O tom, že podnikání v cestovním ruchu vyžaduje „hroší kůži“, která pomáhá podnikatelům překonat administrativní a další překážky, chtěl původně přednášet Viliam Sivek, jednatel společnosti Sivek Hotels a předseda Fóra cestovního ruchu ČR. V důsledku aktuálních změn však témat přednášky upravil a hledal odpovědi na otázky týkající se existence cestovního ruchu v příštím období. Akcentoval zejména problematiku fungování destinačních společností. „Chceme-li přežít, musíme všichni okamžitě změnit styl práce,“ uvedl mj. Sivek. Zabýval se také efektivitou různých opatření na pomoc cestovního ruchu, efektivitou některých orgánů atd. „Bohužel jediný, kdo s námi (s Fórem cestovního ruchu, pozn. red.) nyní aktivně komunikuje, je ministerstvo pro místní rozvoj, agentura CzechTourism a pár certifikovaných destinačních společností,“ povzdechl si Sivek, který volal po všeobecné spolupráci subjektů v cestovním ruchu. „Buďme jeden tým a vyhrajeme!“ burcoval Sivek. Vláda by se podle něj měla nyní zaměřit na taková opatření, která podnikatelům pomohou s cash-flow.
Práci analytiků v „době koronavirové“ představili Vojtěch Prokeš (Behavio Labs), Ondřej Špaček (Economic impacT) a Pavel Pichler (Travelbakers). Vojtěch Prokeš svůj výstup zahájil výsledky průzkumu o plánech lidí na letošní dovolenou. Konkrétní plány prý má jen třetina, naopak polovina ještě rozhodnuta není. To je dobrá zpráva pro destinace a podnikatele, kteří plánují rozjezd – existuje velká cílová skupina, kterou mohou oslovit svojí reklamou. Průzkum také ukázal, že zhruba dvě třetiny lidí hodlají bez ohledu na harmonogram otevírání hranic strávit dovolenou v Česku, přičemž největší zájem panuje o Šumavu a další hory. Ukázalo se rovněž, že lidé budou letos v létě na svých cestách šetřit – zatímco loni utratili kolem 11 tisíc, letošní plány jsou o cca 2 tisíce skromnější. Pokud jde o marketingovou komunikaci, tu Prokeš doporučil stavět spíše na příbězích než na konkrétních parametrech jednotlivých ubytovacích zařízení. V druhé části pak hovořil o tom, jak pracovat se značkou destinace. Mimo jiné uvedl, že 95 % rozhodnutí se odehrává v podvědomí, lidé se nerozhodují příliš racionálně. Jde o tzv. rychlé myšlení plné asociací, emocí apod. Tato část přednášky do značné míry odpovídala tomu, s čím Vojtěch Prokeš vystupoval na Travelconu již loni. „Svoji značku komunikujte pomocí symbolů, které se mnohem lépe zapasují do našich hlav,“ shrnul tuto část přednášky Prokeš.
Ondřej Špaček (Economic impacT) seznámil účastníky s výsledky Analýzy modelových dopadů na odvětví cestovního ruchu v Česku vyplývající ze světové pandemie koronaviru (COVID-19). A nešlo o veselé informace – analýza ukázala, že dopady budou opravdu velmi citelné, zejména pak v regionech, které jsou závislé na zahraniční klientele. Analýza, s kterou se můžete detailně seznámit ZDE, pracuje se třemi variantami uvolňování restrikcí. Zatím se jako nejpravděpodobnější jeví varianta „září“, která by mj. znamenala pokles zaměstnanosti v cestovním ruchu na 99 tisíc osob, tedy pokles o 139 tisíc pracovních míst…
Pavel Pichler z platformy Travelbakers pak vystoupil s přednáškou věnovanou tzv. domněnkologii v cestovním ruchu, tedy skutečnosti, že mnohá rozhodnutí v oboru jsou činěna na základě domněnek spíše než tvrdých dat, nezpochybnitelných faktů a jejich interpretace. Důvod je prostý – na sběr a analýzu dat mnozí nemají čas. Případně taková data vůbec neexistují. Nebo mají lidé strach dozvědět se pravdu, nemají na výzkumy peníze, nejsou ochotni přijmout změnu atd. Následky ale mohou být v mnoha případech fatální… Pozornosti posluchačů doporučil Pichler web 100metod.cz, kde se mohou seznámit s různými nástroji vhodnými pro uživatelské výzkumy.
Častým tématem na konferenci Travelcon jsou sociální sítě a další moderní komunikační kanály. Nejinak tomu bylo i letos – fenoménu Instagramu, konkrétně někdejší ikonizaci turistických cílů na této platformě, se věnovali Jiří Dužár (digital & strategy expert) a Vojen Smíšek (marketingový manažer destinační společnosti Českobudějovicko–Hlubocko). Ve svém dialogu pátrali po tom, jaký vliv má Instagram na cestovní ruch, resp. jaký je rozdíl mezi tím, jak jsou turistické cíle prezentovány na této sociální síti, a realitou. Zjednodušeně řečeno – snímky na Instagramu jsou často duplicitní a zkreslují (resp. zkrášlují) realitu, ve finále tak mohou vést ke zklamání tisíců (až milionů) lidí, kteří se pod jejich dojmem vydávají do světa. Nehledě na to, že davy lidí lačnících po unikátních snímcích pro své instagramové profily jsou často fyzickým nebezpečím pro turistické destinace. Dužár se Smíškem popsali fenomén tzv. Instatourismu, tedy cestování s jediným cílem: pořídit dokonalé snímky pro Instagram. Má svá pro a proti – i instatourism má podobně jako další druhy cestovního ruchu pozitivní ekonomický dopad na destinace, ale čím dál víc se hovoří o negativech v oblasti životního prostředí, overtourismu apod. Odborníci si proto čím dál častěji kladou otázku, jak redukovat tzv. instagramový efekt. Cestou k tomu je třeba změna stylu marketingové komunikace, resp. změna obsahu, tedy nepoužívání „vyumělkovaných“ fotografií bez lidí, ale snímků lépe vypovídajících o realitě. K tomuto kroku ostatně přistoupila i Jihočeská centrála cestovního ruchu. Řeč byla také o spolupráci s influencery. I ta se musí podle zmiňovaných řečníků změnit. „Neplaťte za prázdné snímky, ale za příběhy,“ nabádali destinační manažery. Je podle nich také načase prosazovat „zodpovědné tagování“, tedy takové označování snímků na Instagramu, které nevede k dalšímu prohlubování overtourismu v přetížených destinacích, ale naopak pomáhá zvyšovat návštěvnost v jejich širším okolí.
Odpověď na tuto otázku ve své přednášce hledal Jan Jelínek, kreativní ředitel společnosti B&T a jeden z tradičních řečníků na Travelconu. Příspěvek měl pomoci podnikatelům umístit jejich firmy do „nového světa“, který se právě utváří a o kterém zatím nikdo neví, jak bude vypadat. „Jisté je, že ekonomika bude utvářena novým chováním, novými zvyky, nákupními preferencemi a restrikcemi,“ poznamenal Jelínek a dodal: „Změní se způsob, jak jíme, pracujeme, nakupujeme, cvičíme, jak se bavíme, konzumujeme média i jak (a jestli vůbec) cestujeme a jak odpočíváme.“ Firmy se podle něj budou muset znovu podívat na to, co, jak a jakým způsobem prodávají, ale také jakou hodnotu přinášejí do zmiňovaného nového světa. V cestovním ruchu budou do budoucna fungovat tři typy firem: inovátoři, kteří budou definovat novou podobu turismu (vytvářet nové prodejní kanály, inovovat portfolio svých produktů a služeb, měnit styl komunikace a přetvářet obchodní modely), dále pak společnosti, které se na novou situaci adaptují, a bohužel velké množství těch, které se přizpůsobit nedokážou. Že jsou investice do inovativních řešení v době recese cestou k přežití a budoucímu profitu, ukázala podle Jelínka už minulá hospodářská krize z let 2008-2009. „V radikálních časech potřebujeme radiální nápady,“ konstatoval Jelínek. Každý podnikatel by si měl nyní odpovědět na pár otázek, aby získal představu o tom, jak bude jeho byznys fungovat v budoucnosti. Zásadní dotaz zní: „Existuje ještě vůbec můj zákazník?“ Je třeba se také ptát, jak se změnilo chování zákazníků. Dnes se například ukazuje, že generace seniorů se prakticky ze dne na den naučila masivně používat moderní komunikační technologie. Generace X, která bude podle Jelínka nejvíce zasažená, bude tou, která bude muset současnou situaci vyřešit – jsou to majitelé a manažeři společností, kteří ale nyní v mnoha případech pracují z domova, kde se současně musejí starat o děti, a začínají být vyčerpaní. Jeden ze zásadních dotazů proto zní, jak lze těmto lidem dát šanci mentálně i fyzicky si odpočinout v době, kdy nelze cestovat. Generace mileniálů, která byla podle Jelínka po celý svůj profesní život zvyklá na blahobyt a neznala problémy, je nyní „k smrti vystrašená“ a neví, co se děje. Přitom je to generace, která v posledních letech nejvíce cestovala. Ale zpět k zmiňované sérii otázek. Je načase se také ptát, zda náhodou současná situace firmám nevygenerovala nové zákazníky (v oblasti turismu jimi mohou být například lokální zákazníci, kterým se řada firem bude nově přizpůsobovat, případně lidé z větších měst, kteří jsou nyní zavření doma jak ve vězení a touží po cestách aj.), zda firma přináší nějakou přidanou hodnotu, zda jsou její produkty digitalizovatelné a předplatitelné či zda je vztah firmy se zákazníky emocionální či racionální. V závěru přednášky pak Jelínek firmám poradil: „Pokud máte smysluplný produkt či službu, které můžete lidem nabídnout, komunikujte. Stejně tak, pokud jste on-line, máte brand nebo pokud můžete v současnosti pomoci. Naopak jestli vaše produkce nezapadá do nového světa, přišli jste o zákazníka, nebo se změnilo jeho chování, váš obchodní model je neudržitelný či nefunguje váš prodejní kanál, je načase inovovat. A ve chvíli, kdy máte nápad a inovujete, komunikujte.“ Inovace jsou dnes navíc podle Jelínka rychlejší a levnější než dřív. „Jste to vy, kdo nyní definuje, jak bude vypadat nový ‚normál‘,“ uzavřel Jelínek.
Druhý „sál“ se v rámci prvního dne letošního ročníku konference Travelcon věnoval především destinačnímu managementu. Celkem sekci tvořilo pět odborných přednášek a závěrečná panelová diskuze. Jaké prezentace ji tvořily?
Tomu jak v post-covidové době umocnit ekonomické přínosy turismu se zamyslel ekonom Lukáš Kovanda. Připomněl, že turistický ruch generuje 2,9 % HDP a zaměstnává 240 tisíc lidí. A před vypuknutím pandemie koronaviru se mu dařilo. Nyní je však v úvahách všech to, jak se bude současná krize vyvíjet a co to znamená pro cestovní ruch v budoucích letech. Korona-krize totiž změní zvyky všech a cestovní ruch bude asi poznamenán déle než ostatní obory. Lidé se pravděpodobně budou bát cestovat do zahraničí, už jen kvůli intenzitě s jakou je koronavirus probírán v médiích. Cestovní ruch post-covidové doby bude také více zohledňovat enviromentální část cestování, z čehož by mohly profitovat tuzemské regiony.
Tomuto tématu se věnovali Soňa Machová, Adéla Pilařová a Jan Herget z agentury CzechTourism. V úvodu představil Jan Herget kampaň #světovéČesko, kterou bude agentura propagovat domácí cestovní ruch v letošním roce. Na ni CzechTourism vyčlenil rozpočet ve výši 20 milionů korun a bude do něj zapojena řada známých osobností. Propojen bude i s portálem Kudy z nudy, Českým systémem kvality služeb i s aktivitami regionů. Jan Herget navíc zdůraznil, že letošní sezóna nekončí v srpnu, ale až v prosinci. Na něj navázala Soňa Machová z Institutu turismu, která vyjmenovala dopady nemoci covid-19 na cestovní ruch v České republice. Cestovní ruch je dle ní nyní v restartu, subjekty v oboru proto mají asi tři roky na to, aby se se situací nějak vyrovnaly a pokusily se, aby se nevrátily negativní jevy cestování – jako například overtourism. A dále představila Soňa Machová analýzy, které Institut aktuálně vytváří. Adéla Pilařová se poté věnovala kategorizaci organizací destinačního managementu. Odhalila novinky v rámci tohoto projektu a především aktualizace Implementačního materiálu, který by se měl stát jednodušším a přehlednějším a jednotnějším. Nakonec pak připomněla nejčastěji chyby v žádostech o certifikaci a recertifikaci.
V tomto bloku postupně vystoupili ředitel JCCR Jaromír Polášek, předseda turistické oblasti Českobudějovicko-Hlubocko David Šťastný, jednatel DS Píseckem Michal Jánský, náměstek ministryně pro místní rozvoj ČR David Koppitz. David Šťastný mluvil o formách financování destinační společnosti, která má formu zapsaného spolku. Její výhodou je, že může využívat veřejné finance a dotace. Jeho názor přitom je, že rozpočet na rozvoj cestovního ruchu by měli ze čtvrtin pokrývat stát, kraj, města a také partneři a členové spolku. Michal Jánský tuto problematiku představil zase z pohledu společnosti s ručením omezeným, což je v ČR poměrně unikátní forma. Má to své výhody i nevýhody, ale pozitiva z jeho pohledu převažují – třeba i to, že jsou plátci DPH, což velmi kvitují místní podnikatelé. Přibližně 40 % rozpočtu pak DMO dává město Písek jako hlavní partner. Dalších 40 % pak tvoří zisky z vlastní obchodní činnosti. A poslední část je čerpána z dotačních titulů. Jaromír Polášek se na formy financování podíval z pohledu krajské DMO. Nejprve představil aktivity Jihočeské centrály cestovního ruchu, která má jako příspěvková organizace ve výši 40 milionů korun, přičemž tyto finance přicházejí ve většině od Jihočeského kraje. Zmínil přitom, že roční rozpočtování je velmi problematické a brzdící rozvoj. V návaznosti na kategorizaci destinačních managmentů vyjádřil myšlenku, že rozpočty daných turistických oblastí by se měly odvozovat přímo od jejich výkonosti. To by pak vytvářelo i tlak na zapojení komerčních partnerů. Na závěr se pak na tuto problematiku podíval David Koppitz, a to především z hlediska Národního programu pro rozvoj cestovního ruchu. A nezapomněl se věnovat i současné situaci. Souhlasil pak s tím, že by z hlediska financování bylo ideální vytvořit vícezdrojový model spojující peníze z všech oblastí.
Tak přesně tomuto tématu se věnovali expert na odvětví cestovního ruchu, regionální rozvoj a dopadové analýzy Ondřej Špaček a předseda turistické oblasti Českobudějovicko-Hlubocko David Šťastný. Rozhodnout se, do jakých projektů bude turistická oblast investovat, je těžké. Musí totiž do značné míry odhadnout, ze kterých bude nejvyšší návratnost finančního vkladu. Projekty musí být v tomto ohledu obhajitelné, což není nejjednodušší. Proto si jižní Čechy nechaly od Ondřeje Špačka zpracovat studii, která zkoumala potenciál významných projektových záměrů. Úkolem studie byla mimo jiné i kvantifikace přínosů investic do cestovního ruchu. A jako ukázkový příklad hned v úvodu představil Stezku korunami stromů na Lipně, která se poměrně záhy stala nejnavštěvovanějším cílem Jihočeského kraje. Díky tomu přinesla zisk nejen jejímu provozovateli, ale i celé destinaci. A takových projektů je po republice celá řada. Proto si Ondřej Špaček myslí, že pro kraj je mnohem výhodnější v destinaci budovat turistické atraktivity než například průmyslové montovny. Ideální pak je, když si dokáží destinace zajistit multizdrojové financování projektů. To ukázal na příkladu turistického využití toku řeky Vltavy.
Tohoto bloku se zúčastnili celkem čtyři samostatní prezentující. Prvním z nich byla pracovnice vztahů k veřejnosti a zástupkyně kastelána na státním zámku Vimperk Lucie Budirská, která představila novinky na zámku Vimperk. Zamyslela se nad třemi myšlenkami – jak se vypořádat s očekáváním návštěvníků; jak propagovat, když máte téměř zavřeno a jak to udělat, když nemáte moc finančních prostředků. To bylo v případě zámku Vimperk velmi těžké, jelikož ho Národní památkový ústav dostal do správy prakticky prázdný. Proto se zástupci zámku rozhodli hrát s návštěvníky „čistou hru“ a již před návštěvou je upozorní, že je spíše prázdný. Marketingově je to dle Lucie Budirské lepší, než kdyby odešel návštěvník z prohlídky zklamaný. Nyní však zámek prochází poměrně velkou obnovou. Proto je potřeba regulovat očekávání.
Produktový manažer turistické oblasti Písecko-Blatensko Martin Slavík popsal produkty Písecko noir a Blatensko noir, které má blízko k dark tourismu. Jde o temné cestování po místech, která nemají nijak extrémní tragickou senzaci, ale jsou spíše zajímavá. Produkt má pak sloužit především k prodloužení sezóny – tedy do podzimu, kdy je v této turistické oblasti velmi pěkná příroda. Nejde také o notoricky známá místa, takže se díky tomu daří rozptýlit turisty do více míst. Produkt se již setkal poměrně s úspěchem – především jako program teambuildingových doprovodných programů.
Produktový manažer turistické oblasti Novohradsko-Doudlebsko Michal Jarolímek odhalil možnosti slow tourismu v této oblasti. Není to přitom jen o zpomalení poznávání míst, ale také o proměně této destinace. V minulosti do oblasti příliš turistů moc nemířilo, což se projevilo i na nedotčenosti místní přírody, z čehož se dá nyní čerpat. Destinace proto nešla cestou kvantity, ale kvality – tedy cestování šetrné k přírodě.
Stezku údolím Lužnice představila ředitelka Toulavy Štěpánka Barešová. Je to první stezka v České republice, která získala certifikát pod značkou Nejkrásnější stezky v Evropě. Stezka kromě jižních Čech zasahuje i do Středočeského kraje. Stezky pro pěší turisty jsou pro oblast Toulavy naprosto ideálním produktem, a to nejen díky překrásné přírodě, která v jejích okolí je, ale i díky tomu, že krajem procházejí stezky již řadu let a jsou tedy kvalitně značené. Pro splnění certifikace tedy nemusela oblast splnit příliš velké množství požadavky. Přesto však pro projekt bylo třeba získat dotace, což se naštěstí povedlo.
Závěrečné panelové diskuze se zúčastnili již jednou představení řečníci. Probrat teze, které byly během celého dne přednesené k hlasování divákům se společně pokusili Jiří Dužár, Ondřej Špaček, Jaromír Polášek a David Šťastný.
První tezí bylo, že cestovní ruch je průmyslové odvětví, které podílí na HDP a jako jediné není zakotvené v legislativě. S čímž není dle Jaromíra Poláška i Davida Šťastného možné nesouhlasit. Nepomáhá to nejen v současné situaci, ale ani v případě financování aktivit cestovního ruchu v turistických oblastech a regionech. Jiří Dužár s problémem, který vytváří absence zákona o cestovním ruchu také souhlasil. Navíc připomněl, že veškeré aktivity bylo nutné provádět na základě dohody a jednotlivé regiony navíc nemají stejné kompetence a finanční prostředky na rozvoj cestovního ruchu. Česká republika má dle Ondřeje Špačka „zaplevelenou“ legislativu – tzn. že má několikanásobně více norem než by možná bylo nutné.
Druhou tezí bylo, že je nutné ponechat přípravu produktů a nabídky cestovního na destinačních managementech, které pracují přístupem zezdola. Direktivní nařízení shora nefunguje. V tomto ohledu cestovnímu ruchu dle Jaromíra Poláška chybí jednotná terminologie, především pak v tom, co je vlastně produktem cestovního ruchu. Souhlasil však v zásadě s tím, že by měl být tvořen na nejnižší úrovni ve spolupráci s podnikatelským sektorem a vyšší subjekty by měly vše koordinovat. S čímž souhlasili i další účastníci panelové diskuze.
A prostor se našel i na dotazy diváků, kteří chtěli například srovnat práci a financování destinační managementu v Rakousku, čehož se ujal Ondřej Špaček. Probrán byl i Národní program podpory cestovního ruchu či kategorizace destinačního managementu a její benefity. Zazněla i potřeba toho, aby byly subjekty v cestovním ruchu brány vážně i na vládní úrovni, což se doposud dle účastníků diskuze neděje.
Atmosféra prvního dne konference byla velmi pozitivně a optimisticky laděná. Jinými slovy: žádný zbytečný pláč nad rozlitým mlékem a černé vize, ale naopak prezentace výhledů, možností a nových příležitostí, hledání a definování investic, konkurenceschopnost v rámci Evropy apod.
K Travelconu se lze přihlásit i v pátek, zhlédnout bude možný i celý zpětně
Zájem odborné veřejnosti předčil očekávání organizátorů. Ti v klasickém případě počítali s fyzickou účastí zhruba 300 účastníků, on-line verze se ve čtvrtek ovšem zúčastnilo více než 1 500 sledující, čímž se faktický počet účastníků zpětinásobil.
„Konference se mohou v pátek zúčastnit i další, zcela noví zájemci. Stačí se pouze bezplatně zaregistrovat na www.travelcon.cz. Program bude zahájen v obou sálech v 9 hodin. V zeleném sále bude úvodním tématem Creator House – evropský unikát v influencer marketingu. Hovořit k němu budou Jiří Dužár, Dalene Heck a Pete Heck. V oranžovém sále program odstartují Jaromír Polášek, Václav Cvach a Marie Korousová s tématem Gastroturistika v jižních Čechách. Letošní Travelcon je ovšem výjimečný i tím, že celý jeho průběh bude možné zhlédnout i zpětně,“ doplnila manažerka Travelconu Petra Machovcová.
Desinfekce, rukavice, roušky, štíty, rozestupy. I takový je Travelcon
Technické zajištění on-line Travelconu dostala na starost společnost Borovka event. Na její realizaci se, v prostorách dvou sálů a režii v pavilonu T2 českobudějovického výstaviště a studia v pražském sídle agentury CzechTourism, partnera konference, přímo podílely zhruba čtyři desítky lidí. Technici, kameramani, zvukaři, střihači a další. Ti všichni spolu s moderátory a přednášejícími, museli navíc pracovat v podmínkách striktního dodržování hygienických opatření. Všichni tak pracovali v rouškách, případně ochranných štítech a jednorázových rukavicích. Výjimku měli pouze ti, kteří „vysílali“ z domova, či své pracovny.
„Museli jsme zajistit prostory tak, aby jednotliví lidé od sebe byli, co nejvíce odděleni a bylo možné dodržovat minimální dvoumetrové odstupy. Před vstupem do každého prostoru, včetně tří přípravných stanů venku pod krytou střechou, jsme umístili desinfekci na ruce, jednorázové rukavice a roušky. Technika a celý prostor studií se po výměně hosta kompletně desinfikovaly. To práci samozřejmě komplikuje organizačně i časově. Je to pro nás nové, ale zvládnutelné. Nutná je ovšem maximální zodpovědnost a plně profesionální přístup,“ doplnila vedoucí produkce společnosti Borovka event Lenka Borovková.
Foto: JCCR
Čtěte také: Travelcon 2020 – skvělý i on-line (II.)
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
