Travelcon 2018 – den první

Pavilon Z českobudějovického výstaviště po roce přivítal účastníky konference Travelcon. Tu stejně jako loňský premiérový ročník připravila Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) ve spolupráci s destinační organizací Českobudějovicko-Hlubocko. Pro oba konferenční dny byl připraven opravdu bohatý program a reprezentativní škála řečníků. Následující řádky jsou ohlédnutím za konferenčním děním prvního dne, tedy čtvrtka 12. dubna. 

Co zaznělo na hlavním podiu

Zahájení konference se ujali ředitel JCCR Jaromír Polášek, předseda turistické oblasti Českobudějovice-Hlubocko David Šťastný a jihočeská hejtmanka Ivana Stráská. Ta v úvodním slově mimo jiné podotkla, že Jihočeský kraj se musí v oblasti cestovního ruchu spíš než na kvantitativní parametry zaměřit na zvyšování kvality a zároveň ukázat, že Jižní Čechy nejsou jen notoricky známé destinace jako Český Krumlov.

Podobné myšlenky zaznívaly i v následné přednášce ředitele JCCR Jaromíra Poláška. Ten prezentoval výsledky kraje v oblasti turismu a mimo jiné uvedl, že loni kraj navštívilo víc jak 1,5 mil. turisté, z toho víc jak třetinu představovali nerezidenti. Jejich podíl na celkovém počtu přenocování však byl jen asi čtvrtinový. Kraj se proto hodlá zaměřit na prodlužování průměrné délky pobytu a na další kvalitativní ukazatele. Z konkrétních plánů JCCR pro příští měsíce zmínil Jaromír Polášek úpravu současného systému řízení cestovního ruchu v kraji na základě zkušeností z jeho dosavadním fungováním. V produktové rovině bude centrála pokračovat s konceptem Jižní Čechy pohodové, akcent přitom bude klást na filmovou turistiku, běžecké trasy, pivní turistiku, lázeňství, rybářství či myslivost. A připojuje se samozřejmě k národním tématu, tedy k oslavám 100. výročí české státnosti.

Pokud jde o projekty, hovořil Polášek o Zlaté stezce, což je síť pěších tras, na které Jihočeský kraj spolupracuje s krajem Plzeňským i se sousedním Bavorskem. Dále byla řeč o projektu Památky žijí, o cykloturistické Stezce železné opony a o projektu Elektrokola pro seniory (a nejen pro ně).

V příspěvku ředitele JCCR zazněly také informace o úspěšném tažení centrály světem sociálních sítí a dalších jejích marketingových aktivitách. Z dalších plánů pak Polášek zmínil třeba přípravy nové krajské koncepce cestovního ruchu a dalších dokumentů. Zaznělo rovněž, že některé ukazatele napovídají, že cestovní ruch v kraji dosahuje svého maxima a je tedy třeba se připravit na určitý pokles, který dříve či později zákonitě musí přijít.

Čínská klientela

Jsme připraveni na čínskou klientelu? Tuto otázku vetkli organizátoři do názvu dalšího bloku příspěvků v hlavním jednacím sále (moderoval Filip Horký). V této části jako první před posluchače předstoupila Angela Fangqi Ye ze společnosti I TODO TRAVEL (CZECH). V úvodu obsáhle představila aktivity této firmy, která je činná jak v příjezdovém, tak ve výjezdovém cestovním ruchu. V další části přednášky pak vysvětlila, co by se z jejího pohledu mělo v České republice změnit, aby se tu čínští turisté cítili spokojení. V první řadě by se prý měli hoteliéři, restauratéři a další podnikatelé zaměřit na to, aby jejich personál chápal chování, kulturu a požadavky čínských občanů. Ideální je zaměstnat čínsky mluvící pracovníky, do čínštiny přeložit menu v restauracích apod. Turisté z Číny už dnes nejsou příliš zvyklí platit v hotovosti, většina jejich transakcí je realizována prostřednictvím mobilních telefonů. ocení tedy možnost využívat Alipay či WeChat, tedy čínské platební systémy. Angela Fangqi Ye rovněž hovořila o tom, co Číňany do Česka láká. Jsou to podle ní historické památky, současnost někdejší komunistické země, romantika, nákupy (hodinky, šperky, sklo, móda), ale také třeba pivní, gastronomická či lázeňská turistika. A do České republiky obvykle přijíždějí v rámci balíčků, jejichž součástí bývají také Rakousko, Maďarsko a Německo.

S dalšími praktickými informacemi a poznatky týkajícími se pobytu čínských turistů v jižních Čechách vystoupila na konferenci ZanZan Liu, jednatelka CHINA SERVICES, jinak též překladatelka a průvodkyně, která již deset let žije v Českém Krumlově. Ve své přednášce se věnovala například tomu, jak důležité je nabídnout čínským turistům služby v jejich mateřštině. Apelovala proto na tuzemské podnikatele, aby se jim snažili tento servis poskytnout. Čínština podle ní není extrémně složitým jazykem, gramatiku má prý jednodušší než čeština.

Do jižních Čech podle ní čínské turisty láká vše autentické a originální, tedy to, co nemohou najít ve své domovině. Letmo se ZanZan Liu dotkla i kulturních rozdílů mezi Čechy a Číňany. Upozornila např. na to, že „ano“ v Číně zdaleka ne vždy znamená ano a ani sebelepší smlouva nebývá vždy zárukou jistého výsledku. I v této přednášce se účastníci dočkali rad týkajících se česko-čínských vztahů v turismu. Prostor pro zlepšení je podle ZanZan Liu zejména v oblasti komunikace, vzájemného respektu apod. A čeští partneři by neměli zapomínat na úsměv.

Blok věnovaný čínským turistům pak uzavřel Martin Benda,  Market Manager ze společnosti Kuoni Group Travel Experts. Hovořil například o tom, že bez Asie se cestovní ruch České republiky neobejde. Už proto, že dnes 20 procent globálních výdajů na cestovních ruch pocházejí z Číny. Krom toho, že představil globální aktivity svého chlebodárce, navázal Martin Benda na své předřečnice pasáží o tom, co asijští turisté na svých cestách hledají a co očekávají. Obzvlášť důležitá je podle něj problematika nakupování v kombinaci s marketingem lokálních produktů. Důležitá je pro podnikatele usilující o čínskou klientelu minimálně znalost angličtiny, aby se domluvili s tour leadry. Z hlediska destinací je klíčovým kritériem jejich dostupnost autobusovou dopravou. Málokterá skupina asijských klientů je totiž ochotna absolvovat delší pochod do kopce apod. Nezbytností je dnes wifi připojení k internetu v ubytovacích zařízeních apod. Co se týká stravování, jsou asijští hosté ochotni vyzkoušet i lokální gastronomii, každopádně je třeba dbát na to, aby se jídla během zájezdu neopakovala, a střídat místní kuchyni s čínskou a s mezinárodní. I proto má např. Kuoni oddělení meal balance, které tuto problematiku hlídá. A vzhledem k tomu, že u čínských klientů hrají podstatnou roli i zdánlivé drobnosti, je třeba pamatovat na spoustu detailů – například na úsměv, pozdrav v čínštině, na drobné pozornosti nad rámec smlouvy apod. A také je třeba věnovat pozornost řešení problémů a reklamací – je vždy lépe vyřešit je hned na místě. Z hlediska klientů z Číny je stále důležitější pocit tzv. dostupného luxusu a celková rychlost, která se promítá v kratších túrách, minimalizaci času na obědy apod.

Honest Guide

Před obědem dostal slovo ještě Janek Rubeš ze společnosti Seznam.cz, autor originálního internetového videoprůvodce Honest Guide, který se může v současnosti pochlubit  stovkou dílů a několika miliony zhlédnutí měsíčně. Určitá část veřejnosti zná Janka Rubeše jako s kamerou nahání nepoctivé taxikáře, podvodné směnárníky, falešné tibetské mnichy apod., zhruba 80 procent dílů tohoto pořadu je ale podle Rubeše pozitivní. Leč i ty „negativní“ (které třeba vyzývají turisty k tzv. scamfie, tedy selfie s výše uvedenými podvod podle něj motivují turisty z celého světa k návštěvě natáčených míst. A prý opravdu fungují – Rubešovi se díky Honest Guide podařilo přivést turisty i na tak nezvyklá místa, jako jsou jídelna v jeho bývalé základní škole či výtah pater noster v budově pražského magistrátu. Rubeš ale nenatáčí je o Praze, podle vlastních slov je otevřen spolupráci i s dalšími městy u nás i ve světě. V dohledné době se mohou diváci těšit třeba na díl věnovaný Nymburku.

Online marketing

V odpoledním bloku vystoupil jako první Roman Stolejda, šéf společnosti Impression Media, který se věnoval problematice sociální sítí. V příspěvku nazvaném „Vliv online marketingu na českou společnost“ na příkladu prezidentských voleb ukázal, co vše je možno na sociálních sítích udělat, jak lze pracovat s lidskou nevědomostí a jak lze prakticky aplikovat tzv. marketing strachu. Řeč tedy byla i o fenoménu fake news a hoaxů apod. účastníci se mj. dozvěděli, jak se vyvíjely počty fanoušků prezidentských kandidátů, jak to vypadalo s pozitivními/negativními články o nich v jednotlivých médiích, jak fungovaly neoficiální stránky, jaké byly nejvlivnější falešné zprávy o některých kandidátech apod.

Zajímavá byla i pasáž věnovaná možnostem a dosahu jednotlivých sociálních sítí. Nejvíce uživatelů má stále ještě Facebook (5 mil. účtů), radikálně ale v poslední době roste Instagram (nyní 1,9 mil. uživatelů). Na okraji zájmu stále zůstává Twitter s 0,6 mil. uživatelů. V cestovním ruchu sociální sítě podle Stolejdy fungují naprosto skvěle. Svůj výstup uzavřel Stolejda radou „dělejte facebookový profil jako časopis“ a vysvětlil, že nemá smysl postovat několik příspěvků denně jen proto, že si to uživatel přečetl v nějakém návodu. Spíše je dobré věnovat pozornost kvalitě textů i fotografií sdílených prostřednictvím sociálních sítí.

Influencermarketing

S konkrétními příklady influencermarketingových kampaní následně vystoupili Antonín Milata, šéf agentury Renegadz, a Jan Jelínek, kreativní ředitel společnosti B&T. Prezentovali několik inspirativních kampaní ze zahraničí, jejichž společným rysem byl důraz na zábavnost. „Nuda je drahá,“ konstatoval Jelínek a vysvětlil, že obsah, který uživatele baví, je pro zadavatele ve finále levnější. K pomyslnému „dobytí světa“ přitom často stačí jednoduchá idea. Ta ostatně stála i za loňským instagramovým auditem Českobudějovicka-Hlubocka. Tedy za specifickou kampaní, do které se podařilo zapojit dvanáct předních tuzemských instagramerů. Díky jejich víkendovému působení v regionu a výsledkům jejich práce se oblast dostala do povědomí čtvrtiny tuzemské populace, vznikl unikátní obsah (který je, jak známo, králem) a oblastní destinační management získal cennou zpětnou vazbu o tom, co dnešní populaci zajímá. Potvrdilo se, že mileniálové prahnou po neotřelých zážitcích, unikátních místech apod. A dáváte-li přednost finančnímu vyjádření přínosů, pak vězte, že celkem se díky kampani podařilo získat mediální prostor v hodnotě přesahující tři miliony korun a že návratnost investovaných prostředků byla víc jak desetinásobná.

Nevyužitý potenciál

Evropa je složena ze stovek regionů, které mezi sebou soupeří o přízeň turistů. Každý proto hledá své unikátní stránky a snaží se vytěžit svůj nevyužitý potenciál. Středočeský kraj jako jeden z těchto regionů takový nevyužitý potenciál objevil v oblasti ubytování v bývalých (resp. v některých případech i současných) šlechtických sídlech. Na konferenci o tom hovořila Nora Dolanská, donedávna ředitelka Středočeské centrály cestovního ruchu. Kraj využil mimo jiné současné poptávky po neotřelých zážitcích, inspiroval se světovým projektem TOP 25 Castle Hotels a přišel s projektem Šlechtické ubytování ve Středních Čechách. V českém, německém a anglickém jazyce vydal materiál, do kterého shromáždil nabídku 12 zámků, na kterých se mohou turisté ubytovat. Při výběru zámků hrály roli příběhy s nimi spojené, kvalita a luxusnost nabízených služeb, unikátnost a zároveň to, jak je daný objekt zasazen do krajiny. S nabídkou zámků zařazených do projektu se můžete seznámit na adrese https://centralbohemia.cz/cs/slechticke-ubytovani/, z které je možno stáhnout elektronické verze brožury.

F*ckUp Night

Zatímco pochlubit se úspěchy umí téměř každý, přiznat veřejně vlastní chyby není úplně obvyklé. Na konferenci se však našli hned dva odvážlivci, kteří ukázali, co se jim ne zcela podařilo a jak to ovlivnilo jejich další fungování. Prvním z nich byl Ondřej Slanina, majitel restaurace Chateau St.Havel v Praze a polovina dnes již legendárního dua „Kluci v akci“. Pod záštitou značky celosvětového hnutí FuckUp Nights promluvil o tom, jak se coby podnikatel hned dvakrát spálil. Většinu přednášky věnoval neúspěšnému pokusu o provozování hotelu Boží oko v jihočeských Malých Chrášťanech. Jádro problému tkvělo podle jeho slov v jeho důvěřivosti a naivitě – do uvedeného ubytovacího zařízení investoval víc jak milion korun, aby se posléze dozvěděl, že ústní dohoda s majitelkou objektu najednou neplatí a podmínky se změnily. Posluchače tak Slanina počastoval ponaučením o tom, že nikdy nemají nic řešit beze smluv a jako podnikatelé mají být tvrdí (i sami k sobě), nemají být naivní a mají dbát na vlastní pověst. I přes uvedené chyby (podobný problém měl již dříve v Krkonoších) však Slanina uvedl, že podnikání je to nejlepší, čemu se člověk může věnovat. Už pro svobodu, kterou mu to přináší.

Druhým odvážlivcem, který se nebál „pochlubit“ svými eskapádami, byl kontroverzní Pavel „Adventurer“ Klega, dobrodruh a cestovatel, známý svým inspirativním postojem k životu, cestování a objevování nových zkušeností.  Ten ukázal problémy, které se pojily s jeho projektem Kolem světa stopem. Na ten získal prostředky formou sbírky na Hithitu, aranžmá cesty se však v jejím průběhu změnilo a peníze došly. Došlo tedy na další sbírku, ale i na konflikt s určitou částí veřejnosti včetně rovněž mediálně známého cestovatele Dana Pribáně. „Nejvíc kritizovali ti, kteří na projekt nepřispěli,“ konstatoval Klega, podle kterého z jeho příběhu plynou tři ponaučení. „Zaprvé – člověk uspěje v byznysu, až když ustojí svého největšího hejtra. Zadruhé – negativní reklama neexistuje. A zatřetí – ukázalo se, že doma není nikdo prorokem,“ uvedl Klega a dodal, že ničeho ze své minulosti nelituje a nic by znovu neudělal jinak. „Neexistuje ani dobro, ani zlo, je to moje cesta,“ uzavřel Klega svůj kontroverní příspěvek.

Poselství z národní turistické centrály

Poslední slovo sice obvykle mívá žena, první den letošního Travelconu však uzavřel muž – Aleš Pangrác, ředitel odboru regionálního partnerství a vztahů B2B agentury CzechTourism. Bleskově shrnul plány národní turistické centrály pro léta 2018-2020. Řeč tedy byla o marketingových tématech, která mají být v budoucnu minimálně dvouletá, snadněji identifikovatelná a tím pádem i snáze uchopitelná komerčními subjekty. Dojde také ke změně v pojetí imageových kampaní agentury. V oblasti regionálních produktů bude víc akcentován domácí cestovní ruch, resp. skutečnost, že dnešní turista cestuje za zážitky, produkcí a obsahem. Agentura se bude podílet na projektu Česko země hojnosti, v kterém se budou moci regiony více profilovat svými specifiky a v jehož rámci spojí síly ministerstva pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu i školství, mládeže a tělovýchovy. Aleš Pangrác hovořil i o aktuálním stavu projektu certifikace organizací destinačního managementu (aktuálně je do něj podáno 18 žádostí) či Českém systému kvality služeb.

Výběr z dění v druhém sále 

Stejně jako na hlavním podiu, také v sále s číslem 2 mohli zájemci načerpat zajímavé informace z širokého okruhu oborů v rámci šesti tematicky skutečně rozmanitých přednášek. Moderátorem tohoto menšího sálu se na celé dva dny stal Josef Maršál, známý především svou prací v pořadu Toulavá kamera České televize. 

Město a cestovní ruch

Benefitům vznikajícím ze vzájemné spolupráce mezi subjekty v oblasti cestovního ruchu se věnovala hned první prezentace čtvrtečního dne, která patřila senior managerovi pro oblast regionálního rozvoje a cestovního ruchu společnosti CE-Traffic Ondřeji Špačkovi. Ten v úvodu představil odhady výsledků cestovního ruchu ČR v roce 2017. Cestovní ruch se včetně multiplikačních efektů podílí více než 5 % na HDP. Do veřejných rozpočtů tak přináší 112 mld. korun, což znamená že podíl turismu na příjmech státního rozpočtu je téměř 7 %. Následně se věnoval výsledkům návštěvnosti v jejich městech. Na příkladu Vánočního trhu v Opavě odhalil, že akce mají velmi výrazný a pozitivní vliv na návštěvnost měst. Tato akce přinesla do všech veřejných rozpočtů 52 mil. korun. Dále představil novou koncepci tzv. nadregionálního produktu – Země hojnosti, který aktuálně vzniká v gesci MMR a agentury CzechTourism. Tento produkt by se mohl stát dlouhodobou systémovou podporou regionální spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Pro všechny zapojené subjekty by přinesl konkurenční výhodu, jelikož by mohl napomoci prezentaci a profilaci regionů, zapojení místních podnikatelů, snížení sezonnosti turismu a mnoho dalšího. Do projektu bude investováno přibližně 10 mil. korun.

Následně se odborná asistentka katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze Lucie Plzáková věnovala využití financí generovaných z poplatků z ubytovacích kapacit a za lázeňský nebo rekreační pobyt do rozvoje cestovního ruchu na lokální úrovni. Aktuální pojetí a definice těchto poplatků jsou dle Plzákové problematické a špatně specifikované, tudíž může docházet ke zmatkům ohledně možnosti jejich vybírání. Ať už se jedná o sdílené ubytování či o města, která nelze označit za místa „soustředěného turistického ruchu“. Tým z VŠH proto navrhl novelu zákona o místních poplatcích, kde doporučil její sloučení a zvýšení sazby na 21 korun za osobu a přenocování. Nový jednotný poplatek z pobytu je aktuálně v návrhu novely zákona s pozměněním, že sazba poplatku by mohla dosáhnout až 50 korun.

Propagace památek

Návazný blok prezentací se věnoval propagaci památek. Jako první vystoupila Markéta Slabová, pracovník vztahů k veřejnosti NPÚ, územní památková správa v Českých Budějovicích. Ta představila novinky v propagaci, na nichž Národní památkový ústav aktuálně pracuje. Návštěvnost památek NPÚ loni dosáhla téměř 1,7 milionu lidí. Přesto je i nyní třeba značku NPÚ dále vytvářet a budovat o ní povědomí. Tomu může napomoci jednotné logo a vizuální styl nejen propagačních materiálů a produktů, ale i pořádaných akcí. Dále tomu může pomoci standardizace služeb a využití sociálních sítí. Nejpozději v roce 2019 by měly všechny památky ve správě NPÚ mít jednotný vzhled vstupenek. Pro rodiny s dětmi jsou aktuálně připravovány speciální kostýmované či interaktivní prohlídky. Pro znevýhodněné návštěvníky chce NPÚ vytvořit virtuální a haptické prohlídky. Kromě toho je na 25. srpna 2018 naplánována celorepubliková akce Hradozámecká noc. A to je jen ukázkový výčet ze všech aktivit, do nichž se ústav v letošním roce vrhnul. Informace o dalších projektech a celoročních aktivitách NPÚ je možné najít kupříkladu v tomto článku.

S projektem poutní turistiky v Toulavě poté posluchače seznámil produktový manažer této turistické oblasti Jan Sochor. Aktuálně destinace připravuje průvodce po památkách této turistické oblast, který je zpracován jako cesta nazvaný Cesta stoletími. Církevní a poutní turistika je díky spolupráci s jednotlivými subjekty cestovního ruchu i mimo něj velmi úspěšným produktem. Prvotní nápad vznikl v Klášteře Milevsko, jehož představitelé vytvořili produkt Poutní stezky. Tohoto nápadu využil destinační management Toulavy a produkt propojil v rámci celé oblasti. Nyní jej tvoří tři jedinečná místa (Klášter Bechyně, Poutní areál Klokoty a samozřejmě již zmíněný Klášter Milevsko), která jsou propojena poutní cestou v délce 150 km, na níž se nachází 18 sakrálních památek a řada možností ubytování v církevních budovách i dalších zařízeních. Destinace nyní čeká, jak se projekt osvědčí u turistů. Pokud se setká s pozitivní odezvou, do budoucna by do něj mohlo být zapojeno více církevních objektů i ubytovatelů.

Řízení toku turistů

Následující příspěvek kastelána státního zámku Hluboká Martina Slaby zmapoval současné i budoucí trendy v prezentaci historických objektů. Právě na příkladu Hluboká popsal, jak vypadá provoz objektu s vysokou návštěvností. Na zámek míří stále více lidí – v letošním roce by mohla návštěvnost překonat 300 tisíc lidí. Problémem vysoké návštěvnosti na historických objektech je skutečnost, že vysoká koncentrace lidí fyzicky ničí prostory i vystavená umělecká díla. Ne všichni návštěvníci se navíc v objektu chovají kultivovaně a mohou ničit vybavení. Vyvstává proto otázka, zda není vhodnější možnosti prohlídek omezit. Provozovatelé musí vždy zvažovat, zda se jim turistické aktivity vyplatí. Trendem, který se začal zkoušet v zahraničí, je udělat systém „free flow“, kdy si lidé prochází objekt s audioprůvodci, kdy zaměstnanci návštěvníky pouze popohání k rychlejšímu prohlednutí památky. S tímto způsobem prohlídek však Slaba nesouhlasí. Dle něj si stačí uvědomit, že každý objekt má své limity, které není vhodné překračovat.

Řízení toku turistů pomocí geolokačních her následně odhalil jednatel a projektový manažer ve společnosti GEOFUN Vít Pechanec. S pomocí těchto her lze v turisticky exponovaných místech velmi snadno návštěvníky rozptýlit. Projekt byl realizován za přispění Ministerstva pro místní rozvoj. Hra vždy začíná v místě, které chtěli původně lidé navštívit a odvedla je zajímavou trasou jinam. Během toho mohou řešit úlohy, natáčet videa a fotit, díky čemuž získají mnohem komplexnější zážitek. První vlaštovkou byla trasa vedoucí od lanové dráhy na Petřín, která turisty provede tento pražský kopec pěšky trasou, kde mohou vidět jiné zajímavosti, než by poznali právě z lanovky. Další trasa byla vytvořena od vily Tugendhat či od zámku Lednice k Janově hradu, v Adršpašsko-teplických skálách, v Koněpruských jeskyních, Českém Krumlově a mnoha dalších. Okolo všech těchto významných turistických cílů byly vytvořeny okružní trasy ke zkrácení času při čekání na prohlídku.

Nové trendy v památkách

Další blok prezentací odhalil, jaké novinky připravují dva obnovené projekty oceněné v soutěži DestinaCZe. Za barokní areál Kuks vystoupil ředitel společnosti Revitalizace Kuks Martin Puš. Tomuto objektu po rozsáhlé rekonstrukci dramaticky narostl počet návštěvníků, a to ze 40 tisíc před jeho uzavření na 140 tisíc po jeho opětovném otevření pro veřejnost. Společnost Revitalizace Kuks se snaží o obnovu Kuksu již 9 let. V místě za tu dobu vzniklo na 30 různých projektů za tři čtvrtě milionu korun. Areál i samotná obec byly nejen obnoveny a revitalizovány, ale byl jim „vrácen život“. Lokalita se díky tomu stala vyhledávaným cílem turistům, díky čemuž se v ní daří i dalším subjektům o oblasti cestovního ruchu i mimo ni. A obnova bude pokračovat i v následujících letech. Dalšími novinkami budou také nové přírodní bludiště, projekt „Vodákem v Kuksu na 3 hodiny“ či zcela nová úniková hra Šporkova skrýš. Průběh rekonstrukce a celkovou revitalizaci zámku Mitrowicz i jeho mobiliáře poté představil jeho project manager Michal Bedřich. Při přestavbě byla zahájena spolupráce s restaurátorskými školami. Do objektu muselo být velmi citlivě začleněno mnoho prvků z 21. století, díky čemuž nyní areál nabízí celodenní možnosti trávení volného času. Provozovatelé se zaměřují na dvě cílové skupiny, kterými je veřejnost a poté svatební či firemní klientela. Někdy je obtížné obě zmíněné skupiny skloubit, je to však dle Bedřicha bezpodmínečně nutné. Vzhledem k tomu, že se jedná o zámek v soukromém vlastnictví, pouze z turistického ruchu by nevyžil. Stejně jako v Kuksu i v areálu zámku Mitrowitcz vznikne do budoucna bludiště.

Jsou turistické karty výhra?

O problematice turistických karet, jejich výhodách i nevýhodách následně promluvil statutární zástupce Prague City Tourism Petr Slepička. Na otázku, zda jsou turistické karty výhrou, odpovídá Slepička jednoznačným ano. Je však třeba nastavit pravidla jejího provozování a zahájit spolupráci mezi jednotlivými subjekty. Projektu se také musí ujmout profesionálové z cestovního ruchu a musí být zajištěna distribuce. Karta by měla být doprovázena mobilní aplikací, což eliminuje potřebu fyzického vyzvednutí, kvůli čemuž by si ji nemusel turista chtít pořídit. Poté se turistická karta může stát úspěšným projektem. Zároveň však Slepička připomenul, že není vhodné, aby kartu spravoval soukromý dodavatel. To se nyní děje v Praze a město to chce změnit, tudíž začalo vytvářet kartu vlastní. A co karta destinaci přináší? Zvýšenou návštěvnost, kromě hlavní atrakce obvykle přímý ekonomický přínos, přilákání dalších cílových skupin a mnoho dalšího. Pro zajímavost také Slepička uvedl, že v žádném evropském městě nefunguje skupinová turistická karta.

Štěpánka Barešová, ředitelka destinační společnosti Toulava, následně představila benefity turistické karty této oblasti. Karta Toulavka vznikla v roce 2015 a byla inspirována kartou východního Štýrska, kde je velmi úspěšný a mezi návštěvníky oblíbeným produktem. Toulavka je přitom zážitkovou kartou, do níž je zapojeno na 60 lokálních subjektů. Distribuována je skrze informační centra i partnerské subjekty. Hlavní myšlenku karty je propojenost, neslouží tudíž jako samostatný produkt, ale provazuje veškeré aktivity v destinaci Toulava. V loňském roce kartu doplnila i mobilní aplikace, která zaznamenal za celý rok přes 1000 stažení. Aktuálně společnost pracuje na získávání statistických dat, tak aby mohla kartu dále přizpůsobovat potřebám turistů.

Jak ovlivnit cestování komunikací v on-line prostředí

Jak se inspirovat v komunikaci velkých značek pro propagaci turistické nabídky na závěr prvního dne odhalil Jan Suda, Media Director ve společnosti McCann Prague. Dnes už není otázkou, zda se prezentovat v on-line prostředí, ale spíše v jakém rozsahu. Největší roli v on-line komunikaci logicky hrají sociální sítě. Klientům je třeba dopřát zážitek ještě, než do místa přijedou. Proto je třeba nejprve poznat, jak se zákazníci vlastně rozhodují (tzv. customer journey), a především se tohoto rozhodování účastnit. V prvotní fázi rozhodování se musí vytvořit dialog, aby se lidé o produktu či službě dozvěděli, a pracovat s emocemi. V cestovním ruchu jsou také velmi významným faktorem při rozhodování zkušenosti a zážitky ostatních. Právě ty dokážou přesvědčit, nebo naopak odradit od návštěvy či koupě produktu. Pokud se proces rozhodování zákazníka pochopí, je možné mu nabídnout správný obsah. Ten je nejdůležitější. Obsah definuje značku, udělá ji zajímavou, získá lepší pozici ve vyhledávačích ad.

Foto: -pmu-, -gk-

Čtěte také: Travelcon 2018 – den druhý

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz