Travelcon 2018 – den druhý

V přednáškách během druhého konferenčního dne se účastníci přesunuli třeba do světa unikátních gastronomických zážitků, debatovali o možnostech prodloužení turistické sezony, o personální problematice či specifických rysech německy hovořících turistů. 

Memorandum o spolupráci

Vlastnímu konferenčnímu jednání předcházel slavnostní podpis memoranda o spolupráci mezi Jihočeskou centrálou cestovního ruchu a Svazem venkovské turistiky a agroturistiky. Své podpisy pod dokument připojili šéfové zmíněných institucí, tedy Jaromír Polášek a Zdenka Nosková.

Nové styly byznysu

Prvním regulérním řečníkem druhého konferenčního dne v hlavním sále byl Ondřej Bumbálek ze společnosti Kiwi.com, který má pod svým jménem na vizitkách uvedeno „Head of Retention“. To v praxi znamená, že se věnuje stávajícím klientům firmy a snaží se je motivovat k opakovaným nákupům. V přednášce dal účastníkům nahlédnout do své marketingové kuchyně a představil řadu nástrojů, které tento brněnský startup používá k naplnění uvedeného cíle. A nebál se přiznat ani občasné chyby či problémy, kterým firma čelí (např. v podobě negativních komentářů na sociálních sítích, které nemají žádnou vazbu na příspěvky, které firma sdílí). Marketéři si díky tomu mohli z konference odvézt pořádnou dávku inspirace,  marketingovým žargonem nepoznamenaní účastníci ale nejspíš chvílemi nevěděli, o čem je řeč. Výrazy jako „pušky se budou testovat na konci kvé dvojky“ nebo „tady máme popapík spojený s inšůrenc“ mohly znít netrénovaným uším trochu jako svahilština… Dotazy, které účastníci Bumbálkovi posílali pomocí aplikace sli.do, nicméně nasvědčovaly, že většina sálu rozuměla.

Gastrozážitek

Čemu ale rozumí téměř každý, to je gastronomie. Alespoň tedy v roli strávníka. V příspěvku Martina Hrnčiara nazvaném Gastronomický zážitek na netradičním místě se tak nikdo nemohl ztratit. Leckdo ale mohl dostat hlad a chuť na neotřelý zážitek. Martin Hrnčiar, který sám sebe nazývá „zážitkoholikem“, se svou manželkou vymyslel projekt Forbidden Taste s podtitulem Nekonvenční lokalita + tajné menu + zajímavé lidi. Jedná se o koncept luxusních večeří, pokaždé na jiném, neznámém místě. Zájemci, kteří se zaregistrují, dopředu netuší, kde, ani co budou jíst. Až v den konání večeře obdrží SMS zprávu, kam mají přijít a který vyhlášený šéfkuchař menu připraví. Večeře se pak koná na netradičním místě. V žádné restauraci, ale například uprostřed staré tovární haly nebo na pódiu divadla. Netradiční je nejen způsob servírování (gazpacho v injekčních stříkačkách, dezert servírovaný na ruku, různé makromolekulární prvky apod.), ale prakticky cokoli, co se během večera děje. Pokud se najednou jeden z hostů zvedne a spustí operní árii, je to součást aranžmá. Upustí-li číšník podnos a začne tančit break dance, je to záměr. Baletka, která párkrát během večera jako přelud projde kolem stolujících, má svoji roli. A tak by bylo možno pokračovat. Fantazii se v tomto případě meze rozhodně nekladou… Zajímavé přitom je, že každý z takovýchto veřejných eventů, které se konají zhruba tři do roka, je koncipován jako neziskový, resp. charitativní – výtěžek je věnován na pomoc lidem, pro které je dobré jídlo utopií. Zisky generuje Forbidden Taste ze zážitků, které prodává firmám.

Německý trh

O tom, za čím přijíždějí a co u nás očekávají němečtí (resp. německy hovořící) turisté, na konferenci hovořil obchodní manažer IncoCzech Travel Prague Jan Opatrný. Jeho firma se zaměřuje na B2B vztahy, má tedy zkušenosti s německými, rakouskými a švýcarskými touroperátory a dopravci. A od nich zprostředkovaně informace o představách a očekáváních německy hovořících turistů při návštěvách České republiky (resp. jakékoli destinace). Do Česka je podle Opatrného lákají kultura, připomínky společné historie, gastronomie i přírodní krásy. Jejich zážitek ale bohužel nebývá stoprocentní. I přes dnes již dobrou kvalitu ubytovacích zařízení stále ještě v mnoha případech chybí lidský přístup, pohostinnost a srdečnost. A někde i takové detaily jako čisté toalety na místech, kde turisté vystupují po několikahodinové cestě z autobusů. Samozřejmostí bohužel není ani alespoň částečně německý hovořící personál, a to dokonce ani v místech, kde mají němečtí a rakouští turisté většinový podíl.

Z podobného soudku bylo i následné vystoupení Jitky Zikmundové, která aktuálně působí coby manažerka marketingu pro trhy střední a východní Evropy hornorakouské turistické centrály Oberösterreich Tourismus. Nejprve představila Horní Rakousko coby jednu z nejbohatších spolkových zemí a nastínila novinky v tamním cestovním ruchu. Řeč byla mimo jiné o nové podobě zákona na podporu cestovního ruchu, který v této části Rakouska funguje od února letošního roku a který se projeví mimo jiné v masivní redukci počtu organizací destinačního managementu (ze 130 na 20). Změny se dotkly také financování tamního systému řízení cestovního ruchu, takže ubytovací poplatek dnes platí každý turista bez rozdílu a turistickou daň každý podnikatel s vazbou na turismus. 

Pro tuzemské podnikatele byla zajímavá i ta část přednášky, v které se Jitka Zikmundová věnovala očekáváním rakouských klientů. Ti podle ní očekávají úsměv, pozdrav a zdvořilost. Jsou ochotni zaplatit dobrou cenu, ale vyžadují za ni dobrý až excelentní výkon. Potrpí si na kvalitní servis, čistotu a dobrou gastronomii postavenou na lokálních surovinách. U personálu v hotelech a restauracích předpokládají alespoň elementární znalost němčiny. Zkrátka a dobře, na svých dovolených se chtějí cítit příjemně. A jelikož v Rakousku velmi dobře fungují destinační karty, to samé očekávají i v navštěvovaných destinacích. Rakouští klienti jsou podle Zikmundové aktivní v on-line světě, ale velmi dají na osobní doporučení a osobní servis. Ocení zájem majitele či ředitele. Na konci návštěvy by se jim mělo dostat poděkování, ideálně decentního a písemného. Je dobré také vědět, že hornorakouská populace stárne a že Linz je po Vídni druhou nejdůležitější zdrojovou lokalitou. V České republice je však hornorakouský trh cestovního ruchu podle Jitky Zikmundové stále ještě zanedbávaný. 

Akce – prodlužují léto a tržby

V další části konference se debatovalo o vlivu akcí na cestovní ruch v regionech. Soňa Machová, vedoucí oddělení marketingového výzkumu agentury CzechTourism, účastníky seznámila s tím, jak národní turistická centrála vyhodnocuje přínosy akcí pro podporu cestovního ruchu v regionech. Pravidelní čtenáři COT už na základě této informace tuší, že řeč byla o vyhodnocení finančního dopadu Velké pardubické, Czech Truck Prix, Colours of Ostrava a pražského zastavení festivalu Bohemia Jazz Fest, kteréžto akce agentura zkoumala v uplynulém roce. Detailně se s průzkumem a jeho výsledky můžete seznámit na www.icot.cz/22260.  

Následně dostali slovo dva zástupci Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, aby představili výsledky studie spokojenosti návštěvníků a rezidentů v jižních Čechách. Petr Štumpf v úvodu zrelativizoval tvrzení o tom, že akce pořádané v regionech prodlužují léto a zvyšují tržby. Není tomu tak totiž vždy a někdy by bylo lépe organizovat je v průběhu sezony, aby měli návštěvníci v destinaci co dělat a stoupla jejich spokojenost i ochota zanechat v regionu peníze. Zaznělo rovněž, že potenciál přilákat návštěvníky mají zejména akce národního či mezinárodního významu. Lokální akce atrahují spíše rezidenty. Štumpf se v teoretičtější rovině zabýval také tím, jak tyto akce pořádané s cílem přilákat návštěvníky vnímají místí obyvatelé. 

Viktor Vojtko z JČU pak výsledky příslušných výzkumů představil detailněji. Mimo jiné se ukázalo, že v jižních Čechách návštěvníkům řada věcí chybí, často v průzkumech zaznívalo slovo „málo“. „Chceme-li mít návštěvníky, kteří se budou vracet, nebojme se jim akce nabídnout v průběhu sezony,“ komentoval další ze závěrů Vojtko. Lidé totiž potřebují mít pocit, že za peníze utracené v regionu dostali maximum zážitků. Řeč byla také o průzkumu, který monitoroval iritaci obyvatel Českého Krumlova v jednotlivých měsících. V tomto městě jsou podle Vojtka rezidenti již tak obtěžováni cestovním ruchem, že další prodlužování sezony by k jejich spokojenosti rozhodně nepřispělo.

O praktický závěr tohoto bloku se postarala starostka obce Chlumany a předsedkyně spolku destinačního managementu PRO Šumavsko Ivana Vlková. Tak názorně ukázala, jak se v této obci o 350 obyvatelích podařilo prostřednictvím nově vytvořené akce vytvořit produkt cestovního ruchu. Touto akcí jsou Chlumanské trhy, které se zde konají od roku 2009. Chlumanský trh, který se řídí principy trhu farmářského, přivedl lidi zpět do venkovského prostředí, tedy tam, kde většina výrobků, které se u nás prodávají, vzniká. Trh se stal místem setkávání lidí i turistickým cílem, který ročně přivítá asi 10 tisíc lidí. Zároveň dal vzniknout dalším aktivitám v obci.

Gastromapa Lukáše Hejlíka

Po „suchých“ číslech přišel odlehčený gastronomický blok. Odstartovala jej Gabriela Třeštíková, majitelka českobudějovické restaurace Bistro Cobliha. Představila tuto vskutku rodinnou firmu, která funguje od roku 2015 v Českých Budějovicích. Podnik se snaží vařit z kvalitních surovin a moderně, což je v takto konzervativním místě relativně složitější. Koncept je postaven na tom, že restaurace nemá stálý jídelní lístek, čímž chce Třeštíková docílit toho, aby se podnik lidem neokoukal. Nabízí denní menu, české středy, tematické pátky, degustační večery či letní grilování. Od konkurence se odlišuje i vlastní cukrářskou výrobou a zakládá si na kvalitě vlastní kávy. Bistro Cobliha bylo prvním českobudějovickým podnikem na Gastromapě Lukáše Hejlíka.

Za ikonický je v Českých Budějovicích považován Žlutá ponorka Poetic Cocktail bar & Restaurant. Na konferenci promluvil šéfkuchař tohoto podniku Adam Hoďánek, který popsal změnu, jíž bar po jeho příchodu do čela kuchyně prošel. I těžkosti, s kterými se restauratéři v regionech potýkají (personál, malá kupní síla, konzervatismus zákazníků aj.). Ani Žlutá ponorka nechybí na seznamu podniků doporučených hercem Lukášem Hejlíkem v rámci jeho projektu.

Lukáš Hejlík konferenci uzavřel formou interaktivní diskuse s moderátorem o tom, proč s projektem Gastromapy přišel, jaké podniky hodnotí a podle jakých kritérií apod. Jen ve stručnosti vysvětleme, že Lukáš Hejlík spojil příjemné s užitečným díky svému divadelnímu souboru LiStOVáNí cestuje po České republice a hodnotí podniky, které na svých cestách potkává. A tato hodnocení zapisuje na svoji Gastromapu, která dnes čítá už přes 750 podniků. Gastromapa pro řadu lidí funguje i jako svébytný průvodce, díky jehož inspiraci se vydávají na cesty za gastronomií. Na Gastromapě je sympatické, že si hodnocení podniku nelze objednat – Lukáš Hejlík si podniky vybírá sám a dle vlastních slov si v 95 % případů také sám platí útratu. Na Hejlíkových narozeninách vznikl poměrně nevinně jeho další projekt, o kterém byla na konferenci také řeč – Gastrokroužek. V obou gastropřípadech je výsledkem kniha a videa. 

Dění v druhém sále

Páteční přednáškový den na druhém podiu pokračoval dalším souborem zajímavých přednášek, které byly rozděleny do pěti tematických bloků.

Co láká turisty i mimo sezónu

Co láká turisty do Prahy mimo hlavní sezonu představil hned na úvod dne statutární zástupce Prague City Tourism Petr Slepička, který vystoupil již předcházející den s přednáškou ohledně využití turistických karet. Jedním z hlavních benefitů mimosezony je skutečnost, že cena ubytování a dalších služeb je nižší než v letních měsících. Spíše než turistům by se mimo hlavní sezonu mohla propagace zaměřit na návštěvníky. Tedy jednodenní turisty, kteří v městě nezůstávají přes noc. Ideální klíčovou skupinou jsou v tomto ohledu zejména školy, sportovní spolky a lidé mířící na kulturní a sportovní akce. V zimních měsících poté do města lákají logicky vánoční trhy. Z průzkumu, který si nechalo PCT vypracovat navíc vyplynulo, že zahraniční návštěvníci během zimních měsíců v 28 % spojí návštěvu Prahy s návštěvou i jiné destinace.

Následně manažer pro PR a media Vojen Smíšek odhalil, jak je na tom s mimosezonou destinace Lipensko. „Pokud nemáte nabídku, máte mimosezonu i o prázdninách.“ – tak tímto sloganem by se dalo Lipensko ještě poměrně nedávno definovat. Všechno se změnilo v roce 2012, kdy byla vybudována Stezka korunami stromů. Ta začala lákat turisty v hlavní sezoně, díky čemuž mohla společnost Lipensko začít budovat další nové atrakce a služby. Mimosezona však dle Smíška není pro každého. Rodiny s dětmi jsou ovlivňováni prázdninami a s tím se prostě nedá nic udělat. Proto je vhodné cílit na jiné skupiny. Jednou z nich jsou pro Lipensko sportovci, další poté i senioři. I těmto klientům je však nutné dát důvod, aby v mimosezoně přijeli. Do destinace proto opět lákají mimo léto především zajímavé akce. Na Lipně velmi dobře fungují cyklistické závody Enduro 500, závody dračích lodí či extrémní sporty jako Spartan Race.

Na závěr prvního bloku vystoupila marketingová a PR manažerka Martina Vodičková s novinkami, které připravuje Letiště v Českých Budějovicích. Toto letiště v současné chvíli není veřejné pro komerční lety, tudíž nemůže „přivézt“ do regionu turisty v tradičním slova smyslu. Může je však přivést, a to především letecké nadšence. Létaní totiž dnes již není výsadou bohatých lidí. Privátní lety jsou přitom výhodné pro celý region, jelikož tito lidé chtějí často v místě zůstat a něco poznat a prožít. Privátní lety jim tak přináší efektivnost a pohodlí. Člověk, který dovolenou tráví tímto způsobem, ale vyžaduje diskrétnost a VIP služby. Cílem letiště je však získat mezinárodní status mezinárodního. Nyní je proto třeba jej dostavět, přičemž termín dokončení je 2019. Další rok zabere licencování. To znamená, že by se mezinárodním letištěm mohlo stát v roce 2020. Aktuálně mu k tomu chybí terminál, parkoviště, technologie a infrastrukturu, které se aktuálně budují.

Jak se odlišit ubytování

Příklady netradičního ubytování následně představili hned čtyři řečníci. Jako první vystoupila starostka obce Chlumany a předsedkyně spolku destinačního managmentu PRO Šumavsko Ivana Vlková, která provozuje ve zmíněném městě domek U Vyšaty. V klasické venkovské chalupě, kterou je dům cestovatele a dobrodruha Františka Čecha Vyšaty, nyní pokytuje se svým manželem netradiční ubytování. Právě s životním příběhem tohoto cestovatele je celý koncept výrazně spjat. Díky tomu ubytování nabízí atmosféru klasického českého venkova a velkou přírodní zahradu. Nejčastějším klientem jsou proto především rodiny s dětmi do 12 let. Průměrná délka ubytování činí kolem 4 dnů, přičemž až čtvrtina klientů se opakovaně vrací. U chalupy se nachází dvůr a zahrada s chovem drobného hospodářského zvířectva, díky čemuž často rodiny za dobu svého pobytu ubytovaní téměř neopouští. Vyhledávají totiž především klid a odpočinek.

Koncept luxusních apartmánů uprostřed historického centra města s cykloklošatnou Bed & Bike Pracahtice odhalili jednatelka společnosti CZAG Hana Slavíčková a Sportovní manažer CZAG Petr Müller. Koncept představuje nový rozměr ubytování s přidanou hodnotou, jelikož je klientům nabízena možnost vypůjčení elektrokol. Ubytování je opět velmi populární především u rodin s dětmi, které chtějí poznat krásy okolní přírody na kolech. Do budoucna by se nabídka Bed & Bike Prachatice měla rozšířit o koloběžky a elekrokoloběžky.

Celý blok uzavřela Zdenka Nosková ze Svazu venkovské turistiky a agroturistiky, která připomněla možnosti certifikace ubytování na venkově. Jednotná klasifikace a certifikace je potřeba, protože lidé chtějí zážitky, ale potřebují jistotu a záruku kvality. Pokud se klientům ubytování v soukromí nelíbí, vracejí se do hotelů. Certifikace navíc pomáhá také poskytovatelům služeb v tom, že mohou vědět, jak tyto služby upravit, aby ubytování fungovalo. Jednotná klasifikace ubytování v soukromí funguje od roku 2017, kdy nahradila předchozí klasifikaci udělování kytiček. To se však nesetkalo s pozitivní odezvou, proto se klasifikace vrátila k systému hvězdiček.

Nejsou lidi

Následný blok prezentací se věnoval trhu práce z hlediska agentury a každodenní praxe v náboru zaměstnanců v rámci ČR. Jako první vystoupil Branch Manager ve společnosti ManpowerGroup Martin Šimon. Problémem dle něj není, že lidé nejsou. Lidé jsou, ale jsou zaměstnaní u někoho jiného. To je zásadní problém všech zaměstnavatelů v dnešní době. Míra nezaměstnanosti navíc neustále klesá, aktuálně to znamená, že jsou všichni zaměstnaní. Ti, co nejsou, jsou obvykle lidé, kteří pracovat nechtějí. Je proto třeba při náboru nabídnout něco víc než tradiční benefity. Není také možné zapomínat na tzv. personální marketing. Veškeré aktivity musí směřovat k lidem, protože ti chtějí někam patřit. Je vhodné proto vytvářet aliance se školami, účastnit se veletrhů, vytvářet osobní kontakty, využívat k náboru sociální sítě či pořádat dny otevřených dveří. A hlavně je to tomu nutné mluvit – šířit tyto informace on-line. Technologie změnily celá proces náboru. Firmy, které se těmto procesům přizpůsobí, mohou získat významnou konkurenční výhodu. A pro zajímavost Šimon uvedl, že až 64 % mileniálů hledá práci přes aplikace v mobilním zařízení.

Poté se problematice nedostatku zaměstnanců a zaměstnaneckým benefitům věnoval i Senior HR & Training Manager pro Českou a Slovenskou republiku společnosti McDonald´s Rastislav Tesár. Ten souhlasil s myšlenkou předchozího přednášejícího, že lidé jsou. Doplnil však, že je o ně třeba pečovat. Lidé mají i nadále jako hlavní motivaci k práci v dané společnosti finanční ohodnocení. Stále více však roste význam i dalších faktorů. Zaměstnance totiž musí práce bavit, jinak ani vysoká mzda nebude dostatečně motivační. Upozornil, že výrazné procento zaměstnanců navíc odchází již ve zkušební době, nemělo by se proto na ně zapomínat. Byly do nich vloženy peníze, energie i čas, které se po jejich brzkém odchodu přijdou vniveč. Velmi dobrou strategií je vytvořit dobrou image firmy, dát zaměstnancům kvalitní trénink, na jehož základě získají kvalitní zkušenosti a nedílnou součástí je i vidina kariérního růstu.

Zvýšení návštěvnosti v jednom kole

Zájem o cykloturistiku neustále roste. V rámci ekologického a udržitelného způsobu dopravy se začíná i v cestovním ruchu stále více prosazovat sdílená ekonomika a eletromobilita (zejména elektrokola a elektrické koloběžky). Udržitelné mobilitě ve městech se ve svém příspěvku věnovala Anna Šlechtová z bikesharingové společnosti REKOLA. V úvodu nejprve přítomným představila počátek tohoto projektu, který se rozvinul v Českých Budějovicích. Právě zde se v září 2015 objevila první růžová kola této společnosti. Rekola se přitom rozvíjela především na základě jednoduchých experimentů, které byly úspěšné i ztrátové. Nyní již projekt funguje v dalších městech a plánuje další rozšíření. Výrazné propagaci přitom pomohla především účast na různých akcích, na nichž bylo možné výhody sdílení kol představit konkrétním lidem. Novinkou pro letošní sezonu, kterou společnost připravuje, je balíček služeb REKOLA and ART. Ten by měl do Českých Budějovic přilákat turisty z Prahy.

Hned dvě zástupkyně společnosti E.ON Energie – Erika Širůčková a Eva Hejdová – se následně věnovaly eletromobilitě. Nejprve byl představen projekt tzv. e-půjčoven. V nich si lze od května do konce září půjčit všemožné elektrické dopravní prostředky, ať už jsou to elektrokola či elektroskútry. Nyní již projekt funguje šestým rokem. Všechny informace jsou uvedeny na společném webu www.ecofuture.cz. Poté se slova ujala Eva Hejdová, která se v rámci své práce věnuje rozvoji čisté mobility v Jihočeském kraji, především v oblasti elektromobilů. Společnost E.ON se věnuje dalšímu rozšíření nabíjecích stanic napříč celými jižními Čechami, tak aby se technologie mohla rozšířit i mimo Prahu, kde funguje v současné době.

Tematický blok uzavřel svým vystoupením ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek, který představil jihočeský projekt Elektrokola pro seniory, a nejen pro ně. Ten vzniknul v gesci Jihočeské centrály s finanční podporou společnosti ČEZ. V rámci kraje lze již nyní nalézt 14 míst, kde si mohou zájemci vypůjčit celkem 56 elektrokol s dojezdem 120 kilometru na jedno nabití akumulátoru. Centrála je má v majetku a zapůjčila se partnerům v daném místě, kteří je poskytují dále. Tím vznikla propojená síť partnerských vztahů. Cílem je poté vytvořit tzv. dostavníkový systém, kdy by mohli turisté projet celé jižní Čechy pouze na elektrokolech. Dále by centrála k projektu ráda rozvinula aplikaci pro půjčování.

Kde na to vzít?

Poslední tematický blok letošního ročníku konference Travelcon se věnoval možnostem financování podnikatelských aktivit v cestovní ruchu. Zajímavou příležitostí může být crowdfunding, který je ideální možností nejen pro start-upové společnosti, ale i pro ostatní podnikatele. Crowdfunding je totiž způsob financování, kdy velký počet dárců přispívá relativně malé částky, které v součtu dají potřebné finance pro realizaci projektu. Úvodního slova se ujal Matouš Radimec, který představil dva crowdfundigové projekty financované z peněz Evropské unie. Jedním z nich je CrowdStream, který slouží k rozvoji ubytovacích kapacit. Druhým je poté Crowd-Fund-Port, který souží pro malé a střední podniky. K němu náleží i informační web www.crowdfundport.eu, kde mohou zájemci nalézt vše podstatné.

Na něj poté navázal spoluzakladatel společnosti Fundchaser David Friedl. Tato společnost je konzultační agenturou, která pomáhá vytvářet kampaně pro získání financí. Friedl nejprve představil způsob, jakým crowdfunding funguje a jeho jednotlivé typy. Tímto způsobem lze získat finance prakticky na jakýkoliv projekt. To však rozhodně není jediné, co se dá získat. Crowdfunding by měl také o projektu či produktu zvýšit povědomí. Může však i napomoci vzniku vlastní značky, dalšímu hledání investorů či vstupu na lokální i mezinárodní trh. Proto je třeba pro zvýšení povědomí vytvořit určitou kampaň. Bez toho se lidé prakticky nemají šanci o projektu dozvědět. Jistou výhodou vzniku pomocí crowfundingu je poté i to, že lze tuto skutečnost následně využít v propagaci tím, že se zakomponuje do příběhu dané značky.

Projektová manažerka ve společnosti KP projekt Kateřina Kubíčková na závěr odhalila dotační příležitosti v cestovním ruchu. Z dotací lze získat finance především na služby v oblasti doplňkové infrastruktury. Hlavním zdrojem mohou být Evropské strukturální a investiční fondy, které jsou veřejné. Kromě nich jsou samozřejmě i grantové programy financované státním rozpočtem, krajem či městy a obcemi. Další zajímavou možností může být kupříkladu Program rozvoje venkova, který podporuje mj. projekty v oblasti agroturistiky. Z něj lze financovat přestavbu, modernizaci i výstavbu malokapacitních ubytovacích a stravovacích zařízení a dalších budov. Neopominutelným je také každoročně vyhlašovaný Národní program cestovního ruchu v regionech. V něm je pro letošní rok vyčleněno 150 milionů korun.

Foto: -pmu-, -gk-

Čtěte také: Travelcon 2018 – den první

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz