V přednáškách během druhého konferenčního dne se účastníci přesunuli třeba do světa unikátních gastronomických zážitků, debatovali o možnostech prodloužení turistické sezony, o personální problematice či specifických rysech německy hovořících turistů.
Memorandum o spolupráci
Vlastnímu konferenčnímu jednání předcházel slavnostní podpis memoranda o spolupráci mezi Jihočeskou centrálou cestovního ruchu a Svazem venkovské turistiky a agroturistiky. Své podpisy pod dokument připojili šéfové zmíněných institucí, tedy Jaromír Polášek a Zdenka Nosková.
Nové styly byznysu
Prvním regulérním řečníkem druhého konferenčního dne v hlavním sále byl Ondřej Bumbálek ze společnosti Kiwi.com, který má pod svým jménem na vizitkách uvedeno „Head of Retention“. To v praxi znamená, že se věnuje stávajícím klientům firmy a snaží se je motivovat k opakovaným nákupům. V přednášce dal účastníkům nahlédnout do své marketingové kuchyně a představil řadu nástrojů, které tento brněnský startup používá k naplnění uvedeného cíle. A nebál se přiznat ani občasné chyby či problémy, kterým firma čelí (např. v podobě negativních komentářů na sociálních sítích, které nemají žádnou vazbu na příspěvky, které firma sdílí). Marketéři si díky tomu mohli z konference odvézt pořádnou dávku inspirace, marketingovým žargonem nepoznamenaní účastníci ale nejspíš chvílemi nevěděli, o čem je řeč. Výrazy jako „pušky se budou testovat na konci kvé dvojky“ nebo „tady máme popapík spojený s inšůrenc“ mohly znít netrénovaným uším trochu jako svahilština… Dotazy, které účastníci Bumbálkovi posílali pomocí aplikace sli.do, nicméně nasvědčovaly, že většina sálu rozuměla.
Gastrozážitek
Čemu ale rozumí téměř každý, to je gastronomie. Alespoň tedy v roli strávníka. V příspěvku Martina Hrnčiara nazvaném Gastronomický zážitek na netradičním místě se tak nikdo nemohl ztratit. Leckdo ale mohl dostat hlad a chuť na neotřelý zážitek. Martin Hrnčiar, který sám sebe nazývá „zážitkoholikem“, se svou manželkou vymyslel projekt Forbidden Taste s podtitulem Nekonvenční lokalita + tajné menu + zajímavé lidi. Jedná se o koncept luxusních večeří, pokaždé na jiném, neznámém místě. Zájemci, kteří se zaregistrují, dopředu netuší, kde, ani co budou jíst. Až v den konání večeře obdrží SMS zprávu, kam mají přijít a který vyhlášený šéfkuchař menu připraví. Večeře se pak koná na netradičním místě. V žádné restauraci, ale například uprostřed staré tovární haly nebo na pódiu divadla. Netradiční je nejen způsob servírování (gazpacho v injekčních stříkačkách, dezert servírovaný na ruku, různé makromolekulární prvky apod.), ale prakticky cokoli, co se během večera děje. Pokud se najednou jeden z hostů zvedne a spustí operní árii, je to součást aranžmá. Upustí-li číšník podnos a začne tančit break dance, je to záměr. Baletka, která párkrát během večera jako přelud projde kolem stolujících, má svoji roli. A tak by bylo možno pokračovat. Fantazii se v tomto případě meze rozhodně nekladou… Zajímavé přitom je, že každý z takovýchto veřejných eventů, které se konají zhruba tři do roka, je koncipován jako neziskový, resp. charitativní – výtěžek je věnován na pomoc lidem, pro které je dobré jídlo utopií. Zisky generuje Forbidden Taste ze zážitků, které prodává firmám.
Německý trh
O tom, za čím přijíždějí a co u nás očekávají němečtí (resp. německy hovořící) turisté, na konferenci hovořil obchodní manažer IncoCzech Travel Prague Jan Opatrný. Jeho firma se zaměřuje na B2B vztahy, má tedy zkušenosti s německými, rakouskými a švýcarskými touroperátory a dopravci. A od nich zprostředkovaně informace o představách a očekáváních německy hovořících turistů při návštěvách České republiky (resp. jakékoli destinace). Do Česka je podle Opatrného lákají kultura, připomínky společné historie, gastronomie i přírodní krásy. Jejich zážitek ale bohužel nebývá stoprocentní. I přes dnes již dobrou kvalitu ubytovacích zařízení stále ještě v mnoha případech chybí lidský přístup, pohostinnost a srdečnost. A někde i takové detaily jako čisté toalety na místech, kde turisté vystupují po několikahodinové cestě z autobusů. Samozřejmostí bohužel není ani alespoň částečně německý hovořící personál, a to dokonce ani v místech, kde mají němečtí a rakouští turisté většinový podíl.
Z podobného soudku bylo i následné vystoupení Jitky Zikmundové, která aktuálně působí coby manažerka marketingu pro trhy střední a východní Evropy hornorakouské turistické centrály Oberösterreich Tourismus. Nejprve představila Horní Rakousko coby jednu z nejbohatších spolkových zemí a nastínila novinky v tamním cestovním ruchu. Řeč byla mimo jiné o nové podobě zákona na podporu cestovního ruchu, který v této části Rakouska funguje od února letošního roku a který se projeví mimo jiné v masivní redukci počtu organizací destinačního managementu (ze 130 na 20). Změny se dotkly také financování tamního systému řízení cestovního ruchu, takže ubytovací poplatek dnes platí každý turista bez rozdílu a turistickou daň každý podnikatel s vazbou na turismus.
Pro tuzemské podnikatele byla zajímavá i ta část přednášky, v které se Jitka Zikmundová věnovala očekáváním rakouských klientů. Ti podle ní očekávají úsměv, pozdrav a zdvořilost. Jsou ochotni zaplatit dobrou cenu, ale vyžadují za ni dobrý až excelentní výkon. Potrpí si na kvalitní servis, čistotu a dobrou gastronomii postavenou na lokálních surovinách. U personálu v hotelech a restauracích předpokládají alespoň elementární znalost němčiny. Zkrátka a dobře, na svých dovolených se chtějí cítit příjemně. A jelikož v Rakousku velmi dobře fungují destinační karty, to samé očekávají i v navštěvovaných destinacích. Rakouští klienti jsou podle Zikmundové aktivní v on-line světě, ale velmi dají na osobní doporučení a osobní servis. Ocení zájem majitele či ředitele. Na konci návštěvy by se jim mělo dostat poděkování, ideálně decentního a písemného. Je dobré také vědět, že hornorakouská populace stárne a že Linz je po Vídni druhou nejdůležitější zdrojovou lokalitou. V České republice je však hornorakouský trh cestovního ruchu podle Jitky Zikmundové stále ještě zanedbávaný.
Akce – prodlužují léto a tržby
V další části konference se debatovalo o vlivu akcí na cestovní ruch v regionech. Soňa Machová, vedoucí oddělení marketingového výzkumu agentury CzechTourism, účastníky seznámila s tím, jak národní turistická centrála vyhodnocuje přínosy akcí pro podporu cestovního ruchu v regionech. Pravidelní čtenáři COT už na základě této informace tuší, že řeč byla o vyhodnocení finančního dopadu Velké pardubické, Czech Truck Prix, Colours of Ostrava a pražského zastavení festivalu Bohemia Jazz Fest, kteréžto akce agentura zkoumala v uplynulém roce. Detailně se s průzkumem a jeho výsledky můžete seznámit na www.icot.cz/22260.
![]() |
![]() |
Následně dostali slovo dva zástupci Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, aby představili výsledky studie spokojenosti návštěvníků a rezidentů v jižních Čechách. Petr Štumpf v úvodu zrelativizoval tvrzení o tom, že akce pořádané v regionech prodlužují léto a zvyšují tržby. Není tomu tak totiž vždy a někdy by bylo lépe organizovat je v průběhu sezony, aby měli návštěvníci v destinaci co dělat a stoupla jejich spokojenost i ochota zanechat v regionu peníze. Zaznělo rovněž, že potenciál přilákat návštěvníky mají zejména akce národního či mezinárodního významu. Lokální akce atrahují spíše rezidenty. Štumpf se v teoretičtější rovině zabýval také tím, jak tyto akce pořádané s cílem přilákat návštěvníky vnímají místí obyvatelé.
Viktor Vojtko z JČU pak výsledky příslušných výzkumů představil detailněji. Mimo jiné se ukázalo, že v jižních Čechách návštěvníkům řada věcí chybí, často v průzkumech zaznívalo slovo „málo“. „Chceme-li mít návštěvníky, kteří se budou vracet, nebojme se jim akce nabídnout v průběhu sezony,“ komentoval další ze závěrů Vojtko. Lidé totiž potřebují mít pocit, že za peníze utracené v regionu dostali maximum zážitků. Řeč byla také o průzkumu, který monitoroval iritaci obyvatel Českého Krumlova v jednotlivých měsících. V tomto městě jsou podle Vojtka rezidenti již tak obtěžováni cestovním ruchem, že další prodlužování sezony by k jejich spokojenosti rozhodně nepřispělo.
O praktický závěr tohoto bloku se postarala starostka obce Chlumany a předsedkyně spolku destinačního managementu PRO Šumavsko Ivana Vlková. Tak názorně ukázala, jak se v této obci o 350 obyvatelích podařilo prostřednictvím nově vytvořené akce vytvořit produkt cestovního ruchu. Touto akcí jsou Chlumanské trhy, které se zde konají od roku 2009. Chlumanský trh, který se řídí principy trhu farmářského, přivedl lidi zpět do venkovského prostředí, tedy tam, kde většina výrobků, které se u nás prodávají, vzniká. Trh se stal místem setkávání lidí i turistickým cílem, který ročně přivítá asi 10 tisíc lidí. Zároveň dal vzniknout dalším aktivitám v obci.
Gastromapa Lukáše Hejlíka
Po „suchých“ číslech přišel odlehčený gastronomický blok. Odstartovala jej Gabriela Třeštíková, majitelka českobudějovické restaurace Bistro Cobliha. Představila tuto vskutku rodinnou firmu, která funguje od roku 2015 v Českých Budějovicích. Podnik se snaží vařit z kvalitních surovin a moderně, což je v takto konzervativním místě relativně složitější. Koncept je postaven na tom, že restaurace nemá stálý jídelní lístek, čímž chce Třeštíková docílit toho, aby se podnik lidem neokoukal. Nabízí denní menu, české středy, tematické pátky, degustační večery či letní grilování. Od konkurence se odlišuje i vlastní cukrářskou výrobou a zakládá si na kvalitě vlastní kávy. Bistro Cobliha bylo prvním českobudějovickým podnikem na Gastromapě Lukáše Hejlíka.
Za ikonický je v Českých Budějovicích považován Žlutá ponorka Poetic Cocktail bar & Restaurant. Na konferenci promluvil šéfkuchař tohoto podniku Adam Hoďánek, který popsal změnu, jíž bar po jeho příchodu do čela kuchyně prošel. I těžkosti, s kterými se restauratéři v regionech potýkají (personál, malá kupní síla, konzervatismus zákazníků aj.). Ani Žlutá ponorka nechybí na seznamu podniků doporučených hercem Lukášem Hejlíkem v rámci jeho projektu.
Lukáš Hejlík konferenci uzavřel formou interaktivní diskuse s moderátorem o tom, proč s projektem Gastromapy přišel, jaké podniky hodnotí a podle jakých kritérií apod. Jen ve stručnosti vysvětleme, že Lukáš Hejlík spojil příjemné s užitečným díky svému divadelnímu souboru LiStOVáNí cestuje po České republice a hodnotí podniky, které na svých cestách potkává. A tato hodnocení zapisuje na svoji Gastromapu, která dnes čítá už přes 750 podniků. Gastromapa pro řadu lidí funguje i jako svébytný průvodce, díky jehož inspiraci se vydávají na cesty za gastronomií. Na Gastromapě je sympatické, že si hodnocení podniku nelze objednat – Lukáš Hejlík si podniky vybírá sám a dle vlastních slov si v 95 % případů také sám platí útratu. Na Hejlíkových narozeninách vznikl poměrně nevinně jeho další projekt, o kterém byla na konferenci také řeč – Gastrokroužek. V obou gastropřípadech je výsledkem kniha a videa.
Dění v druhém sále
Páteční přednáškový den na druhém podiu pokračoval dalším souborem zajímavých přednášek, které byly rozděleny do pěti tematických bloků.
Co láká turisty i mimo sezónu


Na závěr prvního bloku vystoupila marketingová a PR manažerka Martina Vodičková s novinkami, které připravuje Letiště v Českých Budějovicích. Toto letiště v současné chvíli není veřejné pro komerční lety, tudíž nemůže „přivézt“ do regionu turisty v tradičním slova smyslu. Může je však přivést, a to především letecké nadšence. Létaní totiž dnes již není výsadou bohatých lidí. Privátní lety jsou přitom výhodné pro celý region, jelikož tito lidé chtějí často v místě zůstat a něco poznat a prožít. Privátní lety jim tak přináší efektivnost a pohodlí. Člověk, který dovolenou tráví tímto způsobem, ale vyžaduje diskrétnost a VIP služby. Cílem letiště je však získat mezinárodní status mezinárodního. Nyní je proto třeba jej dostavět, přičemž termín dokončení je 2019. Další rok zabere licencování. To znamená, že by se mezinárodním letištěm mohlo stát v roce 2020. Aktuálně mu k tomu chybí terminál, parkoviště, technologie a infrastrukturu, které se aktuálně budují.
Jak se odlišit ubytování


Celý blok uzavřela Zdenka Nosková ze Svazu venkovské turistiky a agroturistiky, která připomněla možnosti certifikace ubytování na venkově. Jednotná klasifikace a certifikace je potřeba, protože lidé chtějí zážitky, ale potřebují jistotu a záruku kvality. Pokud se klientům ubytování v soukromí nelíbí, vracejí se do hotelů. Certifikace navíc pomáhá také poskytovatelům služeb v tom, že mohou vědět, jak tyto služby upravit, aby ubytování fungovalo. Jednotná klasifikace ubytování v soukromí funguje od roku 2017, kdy nahradila předchozí klasifikaci udělování kytiček. To se však nesetkalo s pozitivní odezvou, proto se klasifikace vrátila k systému hvězdiček.
Nejsou lidi


Zvýšení návštěvnosti v jednom kole

![]() |
![]() |
Hned dvě zástupkyně společnosti E.ON Energie – Erika Širůčková a Eva Hejdová – se následně věnovaly eletromobilitě. Nejprve byl představen projekt tzv. e-půjčoven. V nich si lze od května do konce září půjčit všemožné elektrické dopravní prostředky, ať už jsou to elektrokola či elektroskútry. Nyní již projekt funguje šestým rokem. Všechny informace jsou uvedeny na společném webu www.ecofuture.cz. Poté se slova ujala Eva Hejdová, která se v rámci své práce věnuje rozvoji čisté mobility v Jihočeském kraji, především v oblasti elektromobilů. Společnost E.ON se věnuje dalšímu rozšíření nabíjecích stanic napříč celými jižními Čechami, tak aby se technologie mohla rozšířit i mimo Prahu, kde funguje v současné době.

Kde na to vzít?



Foto: -pmu-, -gk-
Čtěte také: Travelcon 2018 – den první














