Byl to týden plný překvápek. Od 18. do 24. března se v pražském hotelu Corinthia Towers pohybovali nalíčení aboriginci, duněly bubny, pulsovaly krkavé zvuky didgeridoo, voněla nezvyklá jídla a ještě nezvyklejší koření. Vůbec poprvé uspořádal tento hotel akci, při níž nabídl příchozím požitek pro všechny smysly, a to ještě původem z opačné strany zeměkoule.
Business Lunch |
Dalo by se to také nazvat Australským týdnem. A velmi dobře a zevrubně připraveným. Kdo se chtěl něco o Austrálii dozvědět, dozvěděl se. Možná více, než kdyby tam odjel. Neboť jen program toho týdne zabral více než čtyři strany strojopisu. Jen tak namátkou – v pátek 19. 3. probíhal Didgeridoo workshop, workshop o domorodé kultuře, prezentace Západní Austrálie a ochutnávka australských vín. V sobotu to byl seminář s prezentací destinačních konzultantů nebo semináře společností, nabízejících studium v Austrálii. V neděli studijní seminář, ochutnávky vína Riverina a kuchařský kurz bušmanských specialit. Do toho stylové obědy a večeře. A celou dobu probíhal v oddělených prostorách miniveletrh, na kterém zhruba dvacítka vystavovatelů nabízela vše od studií u protinožců přes australské „olejáky“ až po polodrahokamy. Každý den měl kolem desítky programových položek.
Dostal jsem pozvánku na zahajovací galavečeři. Jako člověk ostřílený navlékl jsem se do obleku a očekával tuhou konformitu. Místo toho jsem zažil tolik legrace, jako za poslední rok dohromady. Galavečeři vyráběli australští šéfkuchaři (a zároveň skvělí baviči) přímo v jídelně a kontinuálně popisovali, co právě dělají. Aby to všichni viděli, snímala je kamera a obraz se přenášel na plazmové obrazovky u vzorně prostřených stolů. Pod rukama šéfkuchařů tak vznikala například kombinovaná Kimberly kokosová polévka, ve které plavala všemožná mořská havěť od kalamárů přes krevety až po ústřice. Večeře sama začínala něžným předkrmem – uzenou rybou barramudi se zelenými mravenci. Po polévce následovaly tři druhy sorbetů. Dalším chodem bylo vynikající jehněčí plněné sýrem s bylinkami z buše, se špenátem (nesmíte si představovat něco jako náš špenátový protlak!) a s illawarskou švestkovou omáčkou. Zákusky byly rovněž velmi exotické a nebyl jsem s to jejich názvy přeložit ani s kulinářským slovníkem v ruce. K tomu všemu vybraná australská vína.
Kuchařský seminář |
Do toho všeho se po sále za zvuků didgeridoo pohyboval nefalšovaný domorodý hudebník a tanečník Clarence, který předváděl domorodé tance, povětšinou zpodobňující pohyby zvířat a ptáků. Byl nalíčen bílou hlinkou a chvílemi působil jeho výraz velmi hrůzostrašně. Didgeridoo duněly neustále, a tak jsem se rozhodl, že půjdu následujícího dne na didgeridoo workshop, abych tomuto nástroji přišel na kloubek.
Didgeridoo trio |
Na workshopu jsem se od tuzemských výrobců o tomto nástroji dozvěděl téměř vše, co se dalo. Předně, didgeridoo (původně eukalyptový kmínek, který zevnitř vyžrali termiti) je prakticky provrtaná nebo vydlabaná hůl, která vůbec nemusí být rovná. Hraje se na ni podobně jako na trubku, tedy rty. Pokud se tento nástroj vyrábí z klacku různě pokřiveného, rozřízne se podél, vydlabe se a zase se slepí. Chce to hodně přesnou práci a je to velká piplačka. Dřevo musí být husté. Hodí se javor, jabloň, lípa, tis nebo jádro z ořešáku. Nejlepší je ale jeřabina. Nevhodné jsou jasan, buk nebo dub. Dřevo má před zpracováním nejméně dva roky ležet.
Jam session |
Nejpodstatnější je ovšem technika hry, zvuk didgeridoo je totiž nepřerušovaný. Při hře se používá takzvaný cirkulační dech. Je nutné se nadechnout, patřičně (promiňte mi ten výraz, ale výstižnější neznám) „zaprdět“ do roury a rozkmitat v ní vzduch. Když už člověku nezbývá v plicích téměř žádný vzduch, „dotahuje“ zvuk vzduchem z ústní dutiny a mezitím se nosem nadechuje. Zkusil jsem to a trapně jsem propadl. Nepomohl ani následný trénink doma s hadicí od vysavače. Smířil jsem se s tím, že na didgeridoo si v životě nezahraju. A přitom když hrají tři takové klacky, každý jinak naladěný, to je koncert!
Zbývá dodat, že hlavním sponzorem akce Touch & Taste Australia byla společnost AAA Auto, mediapartnery Reflex a Nedělní Blesk a pořadateli Events@Corinthia a Australská obchodní rada.
Dean Valášek