Při sestavování druhého dílu „TOP 10" regionálního seriálu jsme si i my sami naplno uvědomili, jak různorodé jsou přední turistické pozoruhodnosti Pardubického kraje. Na náš seznam se dostaly například vojenské objekty, cyklostezky, technická památka, lyžařský areál, lidové obyčeje nebo sportovní událost. Více se dočtete v následujícím přehledu.

1) Králická pevnostní oblast

Okolí městečka Králíky se pyšní unikátně zachovalou soustavou předválečných betonových bunkrů a tvrzí, která je nejen milovníkům vojenské historie známá pod souhrnným názvem Králická pevnostní oblast (KPO). Uzavřené a dlouho neudržované vojenské objekty se v posledních několika letech probírají z dlouhodobé letargie. Organizovaná sdružení i skupiny místních nadšenců do nich opět vdechují život a zpřístupňují obdivuhodné podzemní labyrinty veřejnosti. Zdejší hraniční pásmo mezi kótou Maliník a Zemskou bránou – které je dnes zahrnuto do projektu KPO v Pardubickém kraji – tvořilo jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic Republiky československé a mimořádné bylo před druhou světovou válkou i v rámci Evropy. V letech 1936–1938 se tu podařilo stavebním firmám vybudovat neuvěřitelných 247 důmyslně projektovaných pevnostních objektů různého typu.

Pěchotní srub K-S 14 „U Cihelny"

V současnosti je (prostřednictvím muzeí) zpřístupněno 10 staveb s garantovanou otvírací dobou. Mezi nejvýznamnější z nich patří dělostřelecká tvrz Hůrka, dělostřelecká tvrz Bouda a ­nedávno nákladně zrekonstruované Vojenské muzeum Králíky s renovovaným bunkrem K-S 14 „U Cihelny" – celoročně přístupná vojenskohistorická expozice věnovaná problematice obrany státu. Zmínit je třeba také významnou vzpomínkovou událost, akci „Mobilizace-Cihelna", která se koná každý rok koncem srpna. Hlavním lákadlem jsou bojové ukázky v terénu, které svým rozsahem, tradicí a tématy patří mezi největší projekty svého druhu v České republice. Veškeré informace o KPO jsou zastřešeny webemwww.kpo1938.com.

2) Ski resort Dolní Morava

Na dohled od vojenských objektů KPO leží ve stínu Králického Sněžníku lyžařské centrum Dolní Morava. Původně skromný areál se za poslední dva roky proměnil v moderní lyžařské středisko – dosud nepostižené masovými nájezdy turistů.
Ski resortu vévodí dvě čtyřsedačkové lanovky a nová 1 200 metrů dlouhá sjezdová trať s unikátní šířkou 80 metrů. Rodiny s dětmi jistě uvítají dětský lyžařský park s pojízdným pásem a kolotočem či jedinečnou 2,5 kilometru dlouhou osvětlenou sáňkařskou dráhu. V letních měsících je k dispozici bobová dráha (1 100 m), lanové centrum s horolezeckou stěnou a další adrenalinové atrakce.

Ski resort Dolní Morava láká mj. 80 metrů širokou sjezdovkou

Hitem letošní sezony je otevření nových horských chat přímo na svazích střediska s ubytováním, restauracemi, bufety a kvalitním sociálním zázemím. Bouřlivý rozvoj infrastruktury lyžařského centra vyvrcholí letos na jaře dostavbou čtyřhvězdičkového hotelu Vista s rozsáhlou wellness zónou a kongresovým zázemím pro 350 osob. Celkové náklady na modernizaci Ski resortu Dolní Morava tím dosáhnou zhruba miliardy korun, což představuje největší investici do cestovního ruchu v České republice za posledních 20 let.

3) Litomyšl

Zářivou perlou Pardubického kraje je Litomyšl. Není na tomto místě třeba referovat o všech památkách v čele s nádherným renesančním zámkem pod ochranou UNESCO. Nezaměnitelné kouzlo Litomyšle spočívá v něčem jiném – ve vzácné harmonii letitých staveb a moderních objektů, v tom, že nová architektura evropské úrovně vkusně doplnila mimořádnou historickou hodnotu města. Nejvýraznějším příkladem je citlivá rekonstrukce zámeckého pivovaru do podoby multifunkčního Evropského školicího centra z dílny známého architekta Josefa Pleskota.

Kouzlo Litomyšle spočívá v harmonii letitých staveb a moderních objektů

Druhým aspektem, který dělá Litomyšl Litomyšlí, jsou nevšední turistická lákadla, která obohacují „klasický" památkový fond města. Ať už jde o uhrančivé sochy Olbrama Zoubka v Klášterních zahradách či v zámeckých sklepích, světoznámý festival Smetanova Litomyšl nebo třeba bizarní Portmo­neum – Muzeum Josefa Váchala. Přívětivá atmosféra, široké spektrum kulturních akcí, nárůst kvalitních ubytovacích kapacit, unikátní zámecký areál, vzrůstající turistická návštěvnost – to vše pomalu, ale jistě dělá z Litomyšle „Kutnou Horu Pardubického kraje".

4) Velká pardubická steeplechase

Fenomenální sportovně-společenskou akcí nadregionálního charakteru je bezesporu Velká pardubická steeplechase. Náš nejznámější dostihový závod se každoročně koná druhou říjnovou neděli na závodišti v Pardubicích. Za jeho popularitou stojí nejen tradice (první závod se běžel již roku 1874) a fakt, že jde o druhý nejtěžší dostih na světě, ale také neuvěřitelné výkony žokeje Váni, které na pardubickém okruhu předváděl s koněm Železníkem a – v posledních třech letech – s Tiumenem. Pokud jde o čísla, dráha dostihu měří 6 900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji zvládnou uběhnout za zhruba deset minut. Na startu bývá většinou 15 až 20 koní s nejlepšími žokeji především z České republiky. Velkou pardubickou v roce 2011 vidělo naživo 15 tisíc návštěvníků a přes 2,5 milionu diváků u televizorů.

5) Průmyslová dráha a muzeum Mladějov

Ideálním cílem rodinných výletů je průmyslové muzeum v Mladějově. Připomeňme si krátce jeho historii: v letech 1919–1920 byl zahájen provoz na nově postavené úzkokolejné dráze, která propojila v délce 10,5 kilometru lupkové doly na Hřebči s šamotovým závodem v Mladějově (šamot je žáruvzdorná hmota vyráběná z lupku, která se používá například pro vyzdívky kamen či pecí). Po několika letech pomalého úpadku byl v roce 1991 provoz celého komplexu Mladějov-Hřebeč ukončen. Partě nadšenců se však v roce 1998 podařilo zchátralý areál obnovit a „úzkorozchodku" – dnes už technickou památku – zprovoznit. Když k tomu připočteme zbudování průmyslového muzea v bývalém mladějovském výrobním areálu, máme postaráno o plnohodnotné turistické lákadlo.

Největším magnetem jsou výletní jízdy s historickými parními lokomotivami

Zvláště malí návštěvníci mívají oči navrch hlavy. Muzejní expozice čpící naftou a kolomazí obsahují desítky nejrůznějších starých i novějších strojů – aut, lokomotiv, vagonů, motocyklů, buldozerů, traktorů, parních zařízení a dalších technických unikátů – při jejichž prohlídce si naplno uvědomíte, kolik umu a píle je v nich uloženo. Největším magnetem a vpravdě romantickým zážitkem jsou organizované jízdy výletními vlaky, které jsou vedeny historickými parními lokomotivami po původní zrenovované dráze. Věřte nebo ne, pomalé drkotání v otevřených vagonech má svůj osobitý půvab a nezaměnitelné kouzlo „starých dobrých časů". Podrobnosti a informace o otevíracích dobách a jízdním řádu najdete na webuwww.mladejov.cz.

6) Orlické cyklo & in-line království

Srdce každého cyklisty dozajista zaplesá v regionu Orlicko-Třebovsko. Hlavním tahákem je 40 kilometrů kvalitních cyklostezek, které vedou nádherným lesnatým údolím Tiché Orlice a Třebovky. Páteřní cyklostezka z Chocně do České Třebové nese číslo 4061 a měří 25 kilometrů. V Ústí nad Orlicí na ni navazuje cyklostezka číslo 4048, která vás po deseti kilometrech dovede do Letohradu. Obě zmíněné trasy jsou díky modernímu povrchu a minimálnímu převýšení vhodné i pro in-line bruslaře. Z hlavních cyklostezek vybíhá několik vedlejších, po kterých se lze dostat do romanticky zvlněného předhůří Orlických hor nebo třeba na jih do rovinatějšího okolí Vysokého Mýta či Litomyšle. Síť cyklostezek na Orlicko-Třebovsku je výjimečným projektem a chloubou Pardubického kraje. Vznikla díky enormnímu nasazení místních nadšenců, regionálních politiků a fandů cykloturistiky. V současné době patří mezi jedny z nej­efektivnějších krajských investic.

7) Masopustní průvody a maškary z Hlinecka

Na konci roku 2010 byly na seznam nehmotného dědictví UNESCO zapsány masopustní průvody a masky z Hlinecka. Tímto aktem byla celosvětově zviditelněna unikátní autentická a skutečně „žitá" tradice, jejíž kořeny musíme hledat hluboko v minulosti. Lidové rituály po desetiletí předávané z generace na generaci se udržely v několika obcích mikroregionu Hlinecko (Studnice, Vortová, Hamry a místní část Hlinska Blatno); na jejím zachování má zásluhu také skanzen na Veselém Kopci.

Hlinecký masopustní rej by se mohl stát turistickým symbolem regionu

Tradiční masopustní masky se na Hlinecku dělí do dvou skupin: na Červenou maškaru (též Pěknou) – to jsou Strakatý, Ženuška a Turek – a na Černou (nazývanou také Šerednou) maškaru – tu tvoří Ras, Kobyla, Žid, Kominík a Slaměný. Některé masky mohou oblékat jen svobodní muži do dvaceti let, jiné jsou jen pro ženaté. Masopustní průvod není veselý karneval, ale původní kolední obchůzka, která měla zemědělskému obyvatelstvu přinést dostatek úrody a zdraví. U většiny lidí je ve všeobecném povědomí původní význam lidové tradice a funkce masek, v současné době však převládá spíše role zábavná. Hlinecký masopustní rej je pevnou součástí naší národní identity a po zápisu na seznam UNESCO významně aspiruje na turistický symbol regionu.

8) Polička

Královské město Polička se chlubí jedním z nejzachovalejších hradebních opevnění ve střední Evropě (u nás mu snad může konkurovat jen hradební systém ve středočeské Kouřimi). Jedinečná fortifikace, kterou zpevňuje devatenáct bašt, se dodnes táhne v délce více než 1 200 metrů a perfektně evokuje typické panorama středověkého města. Část hradebního ochozu je zpřístupněna; zájemci se tak mohou dokonale vžít do role bývalých obránců města.

Fortifikace zpevněná 19 baštami je chloubou Poličky

Druhým fenoménem a dnes už i významným turistickým „produktem" je osoba světoznámého skladatele, poličského rodáka Bohuslava Martinů. Moderní kulturní centrum nesoucí jeho jméno najdete na rohu Tylovy a Šaffovy ulice. Právě sem by měly vést první kroky turistů. Instituce zastřešuje jak městské muzeum, tak poličskou galerii, seženete zde vstupenky (mj. také do rodné světničky B. Martinů v kostelní věži), průvodce, turistické materiály a samozřejmě tu můžete zhlédnout aktuální i stálé expozice, třeba tu věnovanou slavnému komponistovi.

9) Nasavrky – centrum keltské kultury

Na první pohled nenápadné městečko Nasavrky ležící ve východní části Železných hor patří mezi nejvýznamnější střediska keltské kultury u nás. Jeho ústředním bodem je nasavrcký zámek, kde je kromě informačního centra nainstalovaná výpravná muzejní expozice „Po stopách Keltů". Na louce za Pivovarským rybníkem vyrůstá od června loňského roku rozsáhlý keltský archeoskanzen – věrná replika opevněného sídla z 1. století před naším letopočtem. V současné době je vystavěna část hradeb a šestnáct obytných budov, které jsou pečlivě provedenými rekonstrukcemi vytvořenými na základě archeologických nálezů z celé České republiky. Pokud půjde všechno podle plánu, celý areál bude zpřístupněn veřejnosti na jaře roku 2013 a stane se největším skanzenem svého druhu v celé střední Evropě.

Prvotním impulsem k tomu, že se právě z Nasavrk stalo centrum milovníků „všeho keltského", byla blízkost rozlehlého a dodnes mohutnými valy opevněného oppida nad meandrem říčky Chrudimky poblíž Českých Lhotic. Na více jak dva tisíce let staré hradiště (mimochodem jediné keltské oppidum ve východních Čechách) vás dovede naučná stezka (vybrat si můžete z kratší i delší va­rianty) vybavená několika informačními panely. Trasu si lze zpestřit výstupem na rozhlednu Boiiku nebo procházkou divokým údolím Chrudimky (přírodní rezervace Krkanka). Všechny výše uvedené projekty zastřešuje a realizuje občanské sdružení Boii, které také v průběhu roku pořádá velké množství vzdělávacích a osvětových programů pro školy i širokou veřejnost. Více informací najdete nawww.boii.cz.

10) Národní hřebčín Kladruby

Národní hřebčín Kladruby nad Labem je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Jedná se o unikátní teplokrevné plemeno vzniklé křížením starošpanělských a staroitalských koní. Vraníci stejného plemene se chovají v hřebčíně ve Slatiňanech. V kladrubském hřebčíně je chováno přibližně 300 koní, konají se tu zkoušky výkonnosti hřebců, nejrůznější závody, drezúry a také řada akcí pro širokou veřejnost. Chov koní v Kladrubech nad Labem má dlouholetou tradici, jejíž počátky sahají do konce 15. století.

Kladrubský hřebčín aspiruje na zápis do seznamu UNESCO

Největší slávy dosáhl za Habsburků, především pak za vlády Rudolfa II., který chovnému areálu udělil status císařského dvorního hřebčína (koně z Kladrub byly využívány jako kočárové spřežení pro rakouský císařský dvůr). V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví československý stát a v roce 2002 bylo kmenové stádo běloušů vyhlášeno za národní kulturní památku. Kladrubská chovná stanice dlouhodobě aspiruje na zápis do seznamu UNESCO. Přehled všech služeb, které areál hřebčína poskytuje, najdete nawww.nhkladruby.cz.

Text: -japo-
Foto: -japo-; CzechTourism, Destinační společnost Východní Čechy