Olomoucký kraj je území plné příjemných kontrastů. Na jedné straně poetické dálavy Hané, na druhé straně drsná krása Jeseníků. Redakce COT business pro vás vybrala následující turistické perly.

1) Litovelské Pomoraví

Srdce Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví leží mezi Litovlí a Olomoucí. Vyznačuje se přirozeným, silně meandrujícím korytem Moravy s rozsáhlými porosty lužních lesů. Nivní louky, mokřady, slepá ramena a tůně jsou pak jedinečnými biotopy vzácné fauny, zejména ptáků. Jedinečnou přírodní scenerií vede červená turistická značka, jejíž součástí je také zajímavá naučná stezka. Jste-li kolmo, nabízí se například „páteřní" cyklostezka č. 51, z níž lze odbočit na několik vedlejších značených tras.

Procházku přírodní rezervací si můžete zpestřit návštěvou Litovle. Poklidné městečko, jemuž se přezdívá hanácké Benátky, nabízí překvapivě mnoho zajímavého k vidění. Proslulá je především radniční věž, která stojí rozkročená nad ramenem Moravy, zvaném Nečíz, a se svou výškou 72 metrů je vlastně nejvyšším mostem na řece Moravě. Druhým unikátem je Svatojánský most. Je 57 metrů dlouhý a má šest půlkruhových oblouků rozdílné výšky i rozpětí. Ty spočívají na nízkých pilířích vybudovaných z pískovcových kvádrů a lomového kamene. Most pochází z konce 16. století a je tak třetím nejstarším mostem v České republice (po mostu v Písku a Karlově mostu v Praze) a vůbec nejstarším na Moravě.

2) Olomouc

Horní náměstí v Olomouci se sloupem Nejsvětější Trojice

Centrum Olomouce je po Praze druhou největší městskou památkovou rezervací v České republice. Při procházce městem narazíte na všechny architektonické styly od románského po funkcionalismus. Přední historickou lokalitou je přemyslovský hrad s gotickou katedrálou sv. Václava. Z původní románské pevnosti se zachovala především velká okrouhlá věž a výrazné torzo Zdíkova paláce, který dal koncem 40. let 12. století postavit olomoucký biskup Jindřich Zdík. Skvostné sídlo, bohatě zdobené kamenickými detaily, je nejstarší stavbou Olomouckého kraje. Vnímavější návštěvník však brzy zjistí, že hanácké metropoli vládne především baroko.

Středověkým půdorysem města prorůstají barokní biskupské paláce, univerzitní budovy, kostely i měšťanské domy, Hornímu náměstí vévodí barokně „košatý" sloup Nejsvětější Trojice, známá památka UNESCO. Ojedinělou architektonickou podobu historického centra dokonale doplňuje unikátní soubor šesti barokních kašen, jejichž sochařská výzdoba znázorňuje scény z antické mytologie. Nezaměnitelnou „studentskou" atmosféru Olomouce umocňuje zdejší Univerzita Palackého, jejíž fakulty jsou rozeseté po celém městě. Olomoucké vysokoškolské instituce jsou rovněž nositelem pestrého kulturního a akademického života.

3) Vodní elektrárna Dlouhé Stráně

Nejvýkonnější vodní elektrárna v Česku byla vystavěna v nadmořské výšce 1 350 metrů a do ostrého provozu uvedena v roce 1996. Rozkládá se na ploše 95 hektarů a je citlivě začleněna do přírody Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ohled na životní prostředí dokládá umístění její technologie do podzemí. Největší podzemní stavbou je pak strojovna elektrárny. Prostory, které v nitru skály zabírá, jsou impozantní i v evropském měřítku. Kaverna pro obě soustrojí má výšku 50 metrů a zaujímá plochu 87,5 krát 25,5 metru. Šestisettunové stroje mají na výšku 24 metrů a jejich hlavní části jsou skryty pod podlahou strojovny.

Dostat se až na dno ke dvěma Francisovým turbínám znamená zdolat osm podlaží. Další velkou kavernou, kterou bylo nutné vylámat, byla komora transformátorů o rozměrech 117 krát 16 krát 21,7 metru. Podzemní systém elektrárny zahrnuje také 8,5 kilometru tunelů a štol. Monumentální vodní dílo každoročně navštíví cca 50 tisíc návštěvníků. Mohou si nejen prohlédnout útroby přečerpávací elektrárny, ale také obdivovat přírodní krásu Jeseníků. V roce 2005 zvítězily Dlouhé Stráně v internetové anketě serveru iDNES o div Česka, kde ve finálovém kole získaly 13 555 z téměř 31 tisíc zaslaných hlasů.

4) Zbrašovské aragonitové jeskyně

Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou nejteplejšími zpřístupněnými podzemními prostory u nás

Díky teplým výronům kyselky a oxidu uhličitého jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou nejteplejší veřejně přístupné podzemní prostory u nás. Udržuje se zde stálá teplota 14–15 °C, takže se zde v tuhé zimě zahřejete a v parném létě příjemně ochladíte. Jedná se o naše jediné jeskyně hydrotermálního původu – vznikly v devonských vápencích současným působením dešťových vod stékajících z povrchu a teplých minerálních vod vystupujících z velké hloubky. A právě kyselka je příčinou zdejší nádherné výzdoby, kterou tu do bizarních tvarů vykouzlil minerál aragonit. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny oxidem uhličitým o vysokých koncentracích, který vytváří tzv. „plynová jezera". Vzhledem k tomu, že jde o plyn těžší než vzduch, nerozptýlí se do výše položených jeskynních prostor, a návštěvníkům tudíž nehrozí žádné nebezpečí.

Jeskynní systém, který je dlouhý celkem 1 240 metrů s výškovým rozpětím 55 metrů, byl v roce 2003 vyhlášen národní přírodní památkou. Prohlídkový okruh je dlouhý 375 metrů a lze jej projít za 60 minut. Na protilehlém břehu Bečvy se nachází další přírodní rarita – Hranická propast. Jedná se o nejhlubší propast a zároveň nejhlubší jezero v České republice. Mimořádný přírodní jev vznikl, podobně jako výše popsané jeskyně, působením zdejší kyselky. Celková ověřená hloubka (zatopené i nezatopené části) Hranické propasti činí 289,5 m. Dna se však ještě nikomu dosáhnout nepodařilo. Někteří odborníci odhadují, že spletité podvodní prostory mohou mít hloubku až 700 metrů.

5) Cyklostezka Bečva

Cyklostezka Bečva aspiruje na to, stát se nejdelší cyklostezkou v České republice, doslova dálnicí C1 pro cykloturisty. Trasa je vhodná jak pro cyklisty, tak pro pěší a in-line bruslaře, vede podél řeky Bečvy a propojuje Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice a pokračuje dál na Valašsko. Z toho logicky vyplývá, že se jedná o společný projekt Olomouckého a Zlínského kraje, a tudíž o chvályhodný příklad kooperace dvou svébytných krajů. Trasa nabízí příjemnou jízdu pestrou krajinou po bezpečné komunikaci. Velká část cyklostezky je totiž vedena po nově vybudovaných úsecích s vyloučením motorové dopravy. Pouze minimum trasy zatím musí cyklisté absolvovat po silnicích. I tady se však připravují projekty, které zajistí, že od pramenů Vsetínské a Rožnovské Bečvy až po soutok Bečvy s řekou Moravou (celkem 160 km) budete moci šlapat do pedálů bez obav, po skutečné cyklostezce. Více informací se dozvíte na webových stránkáchwww.cyklostezkabecva.com.

6) Rychlebské hory

Popularita „adrenalinových" cyklostezek v Rychlebských horách stále roste

Jedním z nejzapadlejších a nejopuštěnějších pohoří v Česku jsou Rychlebské hory. A možná v tom tkví jejich neopakovatelné kouzlo. „Rychleby" vyhledávají vyznavači osamělého putování, klidu a samoty, zkrátka ti kteří ke štěstí nepotřebují výdobytky moderní turistické infrastruktury. Pohoří se nachází v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku, a hřeben se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 kilometrů. Jde o hraniční hory jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem. Od masivu Králického Sněžníku jsou oddělené Kladským sedlem a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Nejvyšší horou je Smrk (1 126 metrů). Cestovní ruch žije především na jihu pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je také chata Paprsek. Známé jsou rovněž Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, Lázně Dolní Lipová, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála. Velmi zajímavé je rovněž podhůří – navštívit můžete několik lomů nerostných surovin (vápence, žuly a grafitu), hrad v Javorníku, zříceninu Kaltenštejn nebo architektonickou kuriozitu – hrad přestavěný na kostel v Žulové. Popularitu získávají také „adrenalinové" stezky pro terénní cyklistiku, které byly v posledních letech vytyčeny v okolí obce Černá Voda.

7) Velké Losiny

Na třech turistických pilířích staví obec Velké Losiny ležící v půvabné krajině jesenického podhůří. V první řadě jde o nádherný zámek, který je jednou z nejcennějších ukázek moravské renesanční architektury. Trojkřídlá zámecká stavba s trojpodlažními arkádami a osmibokou hodinovou věží neblaze proslula čarodějnickými inkvizičními procesy v 17. století, které připravily o život 56 nevinných lidí. Druhým tahákem je bezpochyby zdejší Muzeum papíru s unikátně dochovanou ruční papírnou, která vznikla již na konci 16. století. Původně malá dílna byla postupem času předělána na výkonnou manufakturu, která dnes patří k nejstarším doposud fungujícím podnikům svého druhu v Evropě.

Ruční papírna a Muzeum papíru ve Velkých Losinách

Třetím velkolosinským turistickým magnetem jsou termální lázně, jejichž léčivá voda má blahodárné účinky především na pohybový aparát a nervovou soustavu. Součástí lázeňského areálu je mimo jiné balneoprovoz, vnitřní termální bazén nebo venkovní termální koupaliště – jediné svého druhu v České republice. Lázně Velké Losiny navíc čeká velká expanze – vyrůst zde má jedinečný termální park o rozloze 6 000 m2, jehož venkovní i vnitřní bazény a dětská brouzdaliště budou naplněné výhradně léčivou vodou z místních termálních pramenů. Podobný vodní park s celoročním provozem u nás zatím neexistuje.

8) Bouzov

Bouzov, oblíbený cíl turistů i filmařů

Asi nepohádkovější hrad České republice najdete v Bouzově na Mohelnicku. Romanticky, dokonale obnovená původně středověká stavba je po desetiletí vděčnou scenerií filmových pohádkových příběhů. Stačí si jen vybavit, jak létající švec přistával na ochozu věže u princezny Jasněnky… Hrad založil na počátku 14. století Búz z rodu Bludovců, který mu dal také jméno. Původní hradní dispozice byla skromná – za obvodní zdí se tyčila velká okrouhlá věž a při severní straně stával trojprostorový palác. Postupem doby se areál hradu rozšířil o další pásy opevnění s baštami a o rozsáhlé předhradí. Na konci 17. století získal Bouzov řád německých rytířů, který však hrad dvě století zanedbával. Rozhodnutím velmistra arcivévody Evžena byla roku 1896 zchátralá památka podle plánů Georga J. Hauberissera úplně přestavěna. Celek nyní představuje pozoruhodný příklad historizujících tendencí používaných v úpravách středověké architektury na přelomu 19. a 20. století.

9) Muzeum tvarůžků Loštice

Gastronomickým hitem Olomouckého kraje jsou bezesporu loštické (nebo chcete-li olomoucké) tvarůžky. Městečko Loštice, situované asi 30 kilometrů severozápadně od Olomouce, je tak po staletí neodmyslitelně spjato s výrobou nejznámější moravské kulinářské speciality, jejíž nezaměnitelná pikantní chuť a výrazná vůně má své věrné zastánce i zaryté odpůrce. Ale popořádku – na tvarůžkách si v různé podobě a v různých regionech pochutnávali lidé od 16. století. Postupem doby se jejich manufakturní výroba začala soustřeďovat na Hanou, kde panovaly skvělé přírodní podmínky, a zejména se tam dojilo kvalitní mléko. Přívlastek olomoucké získaly proto, že se v Olomouci konaly specializované tvarůžkové trhy.

Tvarůžky jsou zřejmě nejznámější moravskou specialitou

V Lošticích začal tvarůžky vyrábět povozník Josef Wessels, manufakturu v roce 1892 převzal jeho syn Alois a zrekonstruoval ji na továrnu s tím, že se mu podařilo udržet kvalitu a charakteristiku domácího sýra. Brzy se zařadil mezi jeho největší producenty a v lukrativním podnikání pak pokračovali i jeho dědicové. Dnes vyrábí tvarůžky v Lošticích společnost A. W., která dodržuje původní receptury i technologie Wesselsovy rodiny. V roce 1994 firma otevřela Muzeum pravých olomouckých tvarůžků. V jeho expozicích se nacházejí jednak vlastní exponáty, jednak historické předměty spjaté s výrobou tvarůžků. Ve sklepě, kde začíná muzejní výstava, je dokumentováno mletí a lisování tvarohu, v dalších podlažích pak vlastní produkce sýra, ale také údaje o jednotlivých výrobcích a jejich osudech.

10) Skiareál Kouty nad Desnou

Na konci roku 2010 byl do provozu uveden největší skiareál na Moravě s první šestisedačkovou lanovkou v Česku. Najdete ho v Koutech nad Desnou v nadmořské výšce 1 100 metrů. Lanovka je schopna přepravit 3 200 osob za hodinu, čas jízdy na vrchol sjezdovek je zhruba sedm minut. Skiareál obsahuje čtyři sjezdovky, z toho dvě mají délku přes dva kilometry s šířkou přes 50 metrů. Nejmodernější moravský ski resort dále nabízí večerní lyžování (18–21 hodin), bezplatné parkování přímo v areálu, napojení na upravované běžecké trasy od horní stanice lanovky (s možností pohodlného dojezdu k nedaleké horní nádrži elektrárny Dlouhé Stráně), dětský park s pojízdným pásem, snowpark, restaurace, prodejnu, půjčovnu, servis, Koutecký les (venkovní expozice soch a plastik, která představuje život v Jeseníkách před 100 lety) nebo lyžařskou školu. Velkou devízou je vlaková stanice v bezprostřední blízkosti areálu.

Text: -japo-
Foto: A. W. Loštice; Rychlebské stezky;
CzechTourism; Karel Jára / Wikimedia