Milí čtenáři, počínaje tímto vydáním startujeme pravidelný regionální seriál lapidárně nazvaný TOP 10 podle COT business. Najdete v něm vždy deset turistických cílů nebo událostí toho či onoho kraje, které redakce časopisu vyhodnotila jako nejatraktivnější. Jde samozřejmě o výběr zcela subjektivní, jaksi „rodinný", přesto se domníváme, že ho – po letech strávených na scéně cestovního ruchu – můžeme bez okolků uveřejnit. V našich výčtech se objeví jak notoricky známá a hojně navštěvovaná turistická místa, tak méně vyhledávané lokality, kterým však malá míra medializace a regionální „zastrčenost" pranic neubírá na půvabu a zajímavosti. Začínáme Krajem Vysočina.

1) Třebíč

Památky UNESCO v Třebíči jsou minimálně evropským fenoménem. Kromě unikátní židovské čtvrti a hřbitova mezi ně patří fascinující bazilika sv. Prokopa. Třebíčská židovská čtvrť s nezaměnitelným geniem loci je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, která je zapsána na prestižním seznamu jedinečných světových pamětihodností. Křivolaké uličky, temná zákoutí, klenuté průchody, romantická náměstíčka i architektonické prvky typické pro židovskou architekturu vytvářejí unikátní urbanistický celek, cenný zejména svým původním historickým půdorysem. Zachováno je v něm 123 domů z různých stavebních epoch a dvě synagogy.

V posledních několika letech se židovská čtvrť renovuje a její kouzlo je intenzivněji přibližováno návštěvníkům. Pracuje se na budování turistické infrastruktury, otevírány jsou zde nové kavárny, vinárny a hostely. Samostatnou kapitolou je třebíčský židovský hřbitov – po pražském starém židovském hřbitově druhý největší v České republice. Obsahuje zhruba 2 600 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný je datován rokem 1625. Románsko-gotická bazilika sv. Prokopa je pak stavební dílo, nad kterým stojí v úžasu nejen milovníci historie a architektury. Velkolepě projektovaný chrám patří k největším a nejpozoruhodnějším stavebním monumentům 1. poloviny 13. století v českých zemích i v celé střední Evropě.

2) Dalešická přehrada a okolí

Nebývale mnoho turistických možností nabízí okolí Dalešické přehrady v povodí řeky Jihlavy. Přehradní nádrž slouží jako rezervoár vody pro nedalekou Jadernou elektrárnu Dukovany, k zachycování povodňových vln a pro rekreační účely (kempink, koupání, jachting, sportovní rybolov, pravidelná lodní doprava). Honosí se nejvyšší sypanou hrází v České republice (104 m); přehradní jezero zabírá plochu 480 hektarů. Pro veřejnost je k dispozici elektrárenské informační centrum s prohlídkou útrob hráze. Navštívit lze také infocentrum přímo v jaderné elektrárně s expozicí atomové energetiky, kterou každoročně navštíví zhruba 25 000 lidí. Součástí komplexu je také spodní a menší nádrž Mohelno, která byla zbudována k vyrovnávání stavu vody a výrobě elektrické energie.

Na Dalešické přehradě funguje pravidelná lodní doprava

Okolí přehrady je protkáno sítí kvalitních cyklotras, o jejichž výstavbu a údržbu pečuje mimo jiné skupina ČEZ, vlastník jaderné elektrárny. Břehy dolní Mohelenské nádrže mají v oblibě především milovníci přírodních hodnot. Nachází se zde národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step – unikátní geologicko-botanické území, jehož zvláštnost je dána specifickým podložím – horninou hadcem (serpentinem). Rezervaci protíná zajímavá čtyři kilometry dlouhá naučná stezka. Nad Dalešickou přehradou najdete rovněž stopy středověku v podobě romantických hradních zřícenin (Kozlov, Čalonice, Holoubek).

3) Bystřicko

Svratecká vodohospodářská naučná stezka provede návštěvníky okolím přehrady Vír

Region Bystřicko se v roce 2010 stal vítězem prestižní soutěže European Destination of Excellence (EDEN) s tématem Voda – turistický cíl. Projekt EDEN (Evropská destinace nejvyšší kvality) vypisuje každoročně Evropská komise, je do něj zapojeno více než dvacet evropských zemí a jeho cílem je zviditelnění méně známých turistických lokalit. Vítězný region v okolí Bystřice nad Pernštejnem se chlubí nevšední, dosud neobjevenou, divokou, ale krásnou krajinou, množstvím památek, vodních toků a nádrží. Díky tomu sem mohou lidé přijet za vodními sporty, za turistikou nebo za poznáním. Dominantní vodní plochou Bystřicka je přehradní nádrž Vír na řece Svratce, která slouží jako zásobárna pitné vody pro Žďársko, Brno a okolí. Její rekreační a sportovní využití sice není povoleno, pěší turisté i cyklisté se však mohou vydat po nevšední Svratecké vodohospodářské naučné stezce vedoucí nad přehradou.

Nejvyhledávanějšími rekreačními rybníky jsou Skalský, Domanínský a Argentina v těsné blízkosti Bystřice. V mikroregionu leží mnoho dalších menších rybníčků – registrováno jich je asi tři sta. Osou území je samozřejmě Svratka. Významnou ekologickou roli ovšem hrají i tři její důležité přítoky – Nedvědička, Bystřice a Bobrůvka – neregulované říčky v původních korytech. Kolem uvedených toků je dochována pozoruhodná koncentrace hradních zřícenin. Za všechny jmenujme alespoň Aueršperk, Dalečín, Pyšolec nebo Zubštejn, který v současné době prochází nákladnou rekonstrukcí. Symbolem regionu je pak populární hrad Pernštejn, jejž každoročně ročně navštíví na 80 tisíc lidí.

4) Žďárské vrchy

Zelené plíce Vysočiny – to jsou Žďárské vrchy, od roku 1970 chráněná krajinná oblast, kde lesy tvoří 60 procent území. Přestože jde klimaticky o jednu z nejdrsnějších horských oblastí u nás, jsou Žďárské vrchy turisticky velmi populární. Možná proto, že dosud nejsou postižené průmyslovými ataky a „tvrdými" formami cestovního ruchu. Jsou protkané sítí značených tras pro pěší, běžkařskými stopami i cyklostezkami.

Žďárské vrchy jsou zelenými plícemi Vysočiny. Na snímku osada Blatiny

Výstup na nejvyšší vrchol – Devět skal (836 m) – je v podstatě povinností každého poutníka procházejícího zdejší krajinou. Mimochodem, nadmořskou výškou přes 800 metrů se ve Žďárských vrších honosí dalších patnáct kopců. Pohoří je rovněž prameništěm několika známých řek – Svratky, Sázavy, Oslavy, Doubravy a Chrudimky. Vyhledávanou vodní plochou je Velké Dářko – největší rybník na Vysočině. Sportovním a rekreačním centrem na Žďársku je především Nové Město na Moravě – viz bod 10.

5) Jihlava

Jihlava si dodnes připomíná svoji hornickou historii

Královské horní město založené v druhé polovině 13. století, dnes krajská metropole, kulturní, společenské a administrativní centrum Vysočiny – to je Jihlava. Historický střed města je památkovou rezervací, která – i přes nevábný objekt Prioru – nabízí mnoho zajímavého k vidění. Už jen náměstí, které svou rozlohou patří mezi největší u nás, vás zákonitě uchvátí. Jednou z jeho největších dominant je radnice, která vznikla spojením tří původně samostatných domů. Symbolem města a jedinou branou, která se dochovala z původních pěti středověkých vstupů, je Brána Matky Boží. Z daleka viditelnou dominantou Jihlavy jsou dvě věže kostela sv. Jakuba Většího. Vyšší, severní dnes slouží jako vyhlídkový bod. Její ochoz ve výšce 40 metrů nabízí pohled do širokého okolí. Jednou z nejstarších památek města je kostel Nanebevzetí Panny Marie přístupný při mších. Trojlodní bazilika s krátkou příčnou lodí a dlouhým kněžištěm byla postavena krátce po roce 1250.

Proslulé jihlavské podzemí je nejen významnou historickou stavební památkou, ale také vyhledávanou turistickou atrakcí. Po Znojmu jde o druhý největší podzemní labyrint na území naší republiky. Chodby byly proraženy do skalního podloží v několika podlažích a jejich celková délka činí 25 kilometrů. Pozoruhodné je také z velké části dochované a veřejnosti zpřístupněné středověké hradební opevnění. Jihlava je neodmyslitelně spjata s osobou Gustava Mahlera. Expozici věnovanou slavnému skladateli najdete v Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici. Pokud jde o kulturní události – každý rok v září se ve městě koná Festival Gustava Mahlera, opomenout bychom neměli ani Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava, který představuje největší přehlídku autorského dokumentu ve střední a východní Evropě. Nesmírně populární je rovněž Zoo Jihlava, které se pravidelně stává turisticky nejnavštěvovanějším cílem v kraji.

6) Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Jeden z našich nejkrásnějších zámeckých objektů stojí v Jaroměřicích nad Rokytnou. Honosná barokní stavba se svou velikostí řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století v Evropě. Zámek byl vystavěn na místě původní středověké tvrze z poloviny 15. století. V 17. století došlo k přestavbě tvrze na renesanční zámek trojkřídlého typu. Po Bílé hoře získali panství Questenberkové. Vzdělaný, zcestovalý a hudbymilovný Jan Adam z Questenberka (1678–1752) přestavěl dosavadní renesanční sídlo v Jaroměřicích na okázalý barokní zámek. Stavební úpravy začaly v roce 1700 a skončily o čtyřicet let později. Při přestavbě byl částečně respektován půdorys původního renesančního zámku, z něhož se dochovaly obvodové zdi.

Zámek patří mezi nejmohutnější stavby první poloviny 18. století v Evropě

Jádro nové stavby tvoří dvoupatrové hlavní křídlo, kde se nachází hlavní sál. Příčná křídla byla dostavěna ve 20. letech a zámeckou stavbu dovršila přestavba děkanského kostela sv. Markéty v letech 1715–1737, který se stal součástí zámeckého areálu stejně jako zahrada koncipovaná v souladu s tokem řeky Rokytné. Na vnitřní výzdobě zámeckých prostorů pracovali nejnadanější umělci své doby. Ve východní části bočního křídla bylo postaveno zámecké divadlo, hudební a taneční sál, knihovna, zámecká galerie a čínský kabinet. Smrtí Jana Adama z Questenberka rušný půl století trvající kulturní život v Jaroměřicích utichl. Od té doby se majitelé panství často střídali. Od roku 1945 je jaroměřický zámek majetkem státu a spravuje jej Národní památkový ústav.

7) Dalešický pivovar

Učebnicovým příkladem využití filmu v cestovním ruchu jsou služby zrekonstruovaného pivovaru v Dalešicích, ano, přesně toho pivovaru, kde hlučný strýc Pepin s paní sládkovou lezli na komín a kde členové správní rady v poetickém odpoledni hodovali nad zabíjačkovými pochoutkami. Pivovar filmových Postřižin dokonale využil všeobecné oblíbenosti Hrabalova a Menzelova geniálního snímku a postavil na něm prakticky celou marketingovou strategii. Noví majitelé na počátku 21. století zchátralý 350 let starý pivovar opravili a vdechli mu ducha starého dobrého Rakousko-Uherska. Součástí dnešního citlivě renovovaného komplexu je hotel, restaurace, muzeum, pořádají se zde firemní a kulturní akce, svatby nebo plesy. Obnoveno bylo samozřejmě vaření piva. Pivovar je obzvlášť přívětivý k vyznavačům cyklistiky – provozuje půjčovnu kol a od roku 2010 navíc první půjčovnu elektrokol na Vysočině. Více informací najdete na stráncewww.pivovar-dalesice.cz .

8) Telč

Historické jádro města romanticky sevřené mezi dvěma rybníky patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím v České republice. V roce 1992 bylo zapsáno na seznam UNESCO. Přispěl k tomu mimo jiné fakt, že se Telči prakticky vyhnula „moderní" paneláková výstavba 20. století a opticky nezničila jedinečné městské panorama. Dominantou a nejhodnotnější památkou je renesanční zámek, vděčná kulisa mnoha koncertů, divadelních představení, historických filmů a pohádek. Opačné straně vnitřního města vévodí románská věž kostela sv. Ducha. Samostatnou kapitolou je fascinující náměstí s nádhernou přehlídkou renesančních, barokních i klasicistních měšťanských domů. Telč je také dějištěm mnoha nadregionálních kulturních akcí, za všechny jmenujme třeba Arts & film – Mezinárodní festival filmů o umění – nebo Prázdniny v Telči, dvoutýdenní vícežánrový festival.

9) Zelená hora u Ždáru nad Sázavou

Kostel svatého Jana Nepomuckého, jedna z památek UNESCO na Vysočině

Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou patří mezi vrcholná díla stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Byl postaven ve stylu tzv. barokní gotiky na půdorysu svatojánské pěticípé hvězdy s pěti hrotitými a pěti oválnými kaplemi. Jeho celková konstrukce pak svým opěrným systémem evokuje katedrální chór. Kolem kostela byl vybudován prstenec ambitů, který je rozčleněn pěti pětiúhelnými kaplemi a pěti branami. Pro svoje výjimečné umělecké ztvárnění byla památka v roce 1994 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Stavba kostela probíhala v letech 1719–1722 na náklad opata zdejšího cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy. Svatostánek sloužil především jako symbol adorace Jana Nepomuckého, v době barokní nesmírně populárního světce.

10) Nové Město na Moravě

Nejvýznamnější lyžařské středisko Vysočiny leží v Novém Městě na Moravě. Hlavní lyžařské aktivity se soustřeďují na severozápadní okraj města, kde se nachází závodní lyžařský a biatlonový areál a nejznámější sjezdovka v kraji. Tu najdete na Harusově kopci (741 m) spolu s malým vlekem a lyžařskou školou pro nejmenší. V areálu u hotelu SKI se kromě řady republikových závodů konají také nejvýznamnější světová klání v běhu na lyžích a biatlonu. Vrcholem sezony, který každoročně přiláká stovky diváků, je závod Světového poháru Zlatá lyže. Letos se také uskutečnily (v Česku poprvé po jednatřiceti letech) v Novém Městě závody Světového poháru v biatlonu, které k tratím přitáhly neuvěřitelných 45 tisíc diváků. Okolí Nového Města na Moravě je však rájem také pro rekreační běžce. Od hotelu SKI vybíhají severním směrem upravované a značené turistické lyžařské tratě v celkové délce přes 100 kilometrů. V letním období je tato novoměstská oblast hojně využívána pro závody v orientačním běhu, horských kol či triatlonu.

Text: -japo-
Foto: -japo-; CzechTourism; Vladimír Kunc