V minulém vydání COT business jste si mohli přečíst informace o prezentaci Slovinska na letošním veletrhu Holiday World v Praze a připomenout si některé základní atributy, které tuto sympatickou alpskou zemi zdobí. Jelikož se Slovinsko v tomto a příštím roce chystá podstatně zintenzivnit svoji pozici na českém trhu cestovního ruchu, přinášíme vám nyní rozhovor s Tinou Križnar, PR manažerkou Slovinské centrály cestovního ruchu.
V rámci doprovodného programu letošního veletrhu Holiday World uspořádalo Slovinsko velkou a výpravnou prezentaci. V roce příštím se vaše země dokonce stane oficiálním partnerem pražského veletrhu. Jaký je důvod zvýšeného zájmu o Českou republiku?
Věříme, že Češi budou projevovat o Slovinsko velký zájem. Pro nás je nyní potěšitelné, že registrujeme zvyšující se oblibu naší země u návštěvníků z České republiky – v roce 2008 vzrostl počet českých turistů o sedm procent. To je hlavní důvod, proč jsme se rozhodli pro partnerství na veletrhu Holiday World 2010. Počítáme také s reklamní kampaní, která začne se značným předstihem před veletrhem.
Budete podporovat rostoucí příliv turistů z České republiky i dalšími marketingovými nástroji? Plánujete například spolupráci s českými cestovními kancelářemi, organizování press tripů, workshopů nebo mediální kampaň?
Máme velký zájem o organizování zájezdů pro novináře píšící o cestovním ruchu a samozřejmě též podnikneme mediální kampaň, která začne na přelomu dubna a května 2009. Realizovat ji budeme v rozhlase, na tramvajích a na bilboardech.
Nejoblíbenější zahraniční turistickou destinací Čechů je již po dlouhá léta Chorvatsko. V jakých oblastech turistické nabídky můžete, podle vás, svému jižnímu sousedovi konkurovat?
Uvědomili jsme si, že cílem číslo jedna pro české turisty jsou s jistotou hory: Julské Alpy, Kamnické a Savinjské Alpy a Karavanské Alpy, které nabízejí dramatické scenerie a uchvacující výhledy do dálek. Zajímavé jsou také níže položené oblasti: Idrija a Cerkno, Škofja Loka, Polhov Gradec, Posavje a podobně. Za přírodními zážitky Slovinska se lze vydat pěšky z kteréhokoli města. Proto není žádným překvapením, že zemí křižují bezpočetné pěšiny, které jsou vhodné jak pro příležitostného, tak pro zkušeného turistu. Vedle mnoha tematických a vzdělávacích stezek, cest přírodními parky, okružních tras kolem měst a jezer, nabízí Slovinsko především lákavé horské stezky. Slovinské hory obsahují přes 7 000 kilometrů značených cest, podél nichž je 165 horských chat, útulen a bivaků. Alpský svět Slovinska poskytuje mnoho turisticky atraktivních cílů, které jsou snadno dostupné nebo k nim vedou náročnější výstupy, se kterými vám poradí zkušení horští vůdci. Slovinská alpská stezka, která spojuje Maribor s Jaderským mořem, je rozdělena na několik úseků a bývá velice oblíbená mezi slovinskými horaly. Našimi horami též vede úžasná cesta Via Alpina, která prochází osmi alpskými zeměmi.
Přes svou relativně malou rozlohu nabízí Slovinsko českým turistům, a to i těm nejnáročnějším, široké spektrum příležitostí k nejrůznějším zážitkům. V turistice dnes existuje obecný trend brát si kratší dovolené. A Slovinsko je tou pravou destinací pro prodloužené víkendy. Jednou z velkých výhod Slovinska je, že jde o směsici pohoří a přírodních parků, historických měst, dech beroucích podzemních jeskyní a středozemského pobřeží. To vše na relativně malém a snadno dostupném území. Unikátním turistickým lákadlem je také chov slavných lipických koní, kdysi dodávaných španělské jezdecké škole ve Vídni. Během roku probíhají stovky událostí a festivalů a seznam hradů a muzeí je opravdu dlouhý.
Slovinsko má díky svým přírodním podmínkám ideální předpoklady pro nejrůznější formy aktivní dovolené. Jak se u vás vyvíjí tento segment ces– tovního ruchu?
Slovinsko je skvělým místem pro sport a rekreaci. Ve všech částech země lze provozovat aktivity v každém ročním období. V zimě lyžování nebo lázně, v létě pobyt u moře či jezer, na jaře a na podzim pak barevné turistické a cyklistické stezky. Slovinská zimní střediska jsou vhodná pro sjezdové lyžaře i běžkaře, snowboardisty a bobisty. Naše země má několik desítek lyžařských středisek vybavených moderními vleky a lanovkami. Nejpopulárnější lyžařská střediska se nacházejí v Krajinske Gore, dějišti světového poháru, a v Maribor Pohorje, které hostí každoroční ženský závod ve sjezdovém lyžování Zlata Lisica.
Nejvýše položeným horským střediskem je Kanin, který má sněhovou pokrývku dlouho do jara. Dalšími oblíbenými horskými zimními centry jsou Krvavec, nacházející se nedaleko hlavního města Lublaně, Rogla v pohoří Zreče Pohorje a Golte nad městem Mozirje. Lyžařské centrum Cerkno je nej– modernějším rodinným lyžařským střediskem ve Slovinsku. Jak jsem již výše podotkla, Slovinsko je protkáno cyklistickými stezkami různých délek a obtížností. Příznivcům cyklistiky po Slovinsku pomáhají cyklistické mapy zahrnující jak celé Slovinsko, tak jednotlivá zájmová území. Vedle silničních cyklistických tras vedoucích přírodními parky, kolem lázeňských letovisek a krásným slovinským venkovem rostou možnosti pro horskou cyklistiku. Cyklističtí nadšenci vyhledávající delší trasy mohou překročit hranice s Rakouskem na raftu po řece Mura a využít slovinský projektu EuroVelo, který spojuje Balt s Jaderským mořem.
V České republice nastal za posledních několik let boom golfové turistiky. Jaká je situace se „sportem gentlemanů“ ve Slovinsku?
Golf jakožto volnočasová aktivita, kterou naše „rozmanitá zelená země“ objevila v roce 1938, si získává stále větší oblibu nejen mezi Slovinci, ale také mezi zahraničními návštěvníky. První golfové hřiště ve Slovinsku bylo zbudováno v malebném letovisku Bled a do dnešní doby se můžeme pochlubit deseti golfovými hřišti a početnými odpališti. Slovinská golfová hřiště a sedmnáct odpališť se nachází od Panonské nížiny na severovýchodě po krasovou oblast jihozápadě, od luk na úpatí Julských Alp po kopce podél řeky Sáva. Golfová hřiště jsou dobře udržovaná a snadno dostupná, nabízejí přátelskou atmosféru, jakož i různé golfové lekce pro pokročilé, začátečníky nebo rodiny s dětmi.
Bled, jenž lákal golfisty již před druhou světovou válkou, má nejdelší golfovou tradici. Právě zde se v roce 1976 hrál první mezinárodní golfový turnaj ve Slovinsku. Před deseti lety bylo k původnímu Královu hřišti, které nabízí neuvěřitelné pohledy na okolní alpské štíty, přidáno Jezerní hřiště s vodními překážkami. Kromě hřiště Bled se dnes golf také hraje například v Lipici, kolébce světově proslulých bílých lipicánských koní, v arboretu Volčji potok (oblíbeném východisku pro poznávání slovinského krasu), v Mokrici poblíž malebného hradu u lázní Terme Čatež, v ozdravném středisku Moravske Toplice, které leží v srdci malebné Panonské nížiny bohaté na prameny termální vody, v Ptuji, nejstarším městě Slovinska s tisíciletou tradicí, v Slovenske Konjice mezi kopci s vinicemi, v Podčetrteku poblíž lázní Terme Olimia, v Otočeci nedaleko od romantického hradu a v lublaňské čtvrti Trnovo. Vedle venkovních golfových hřišť a odpališť nabízí Slovinsko také velký počet tzv. indoorů.
Fenoménem Slovinska je wellness a lázeňství. Jaká relaxační střediska bych při návštěvě vaší země neměl minout?
Přírodní ozdravná střediska patří dnes k nejvýznamnějším a konkurenčně nejsilnějším turistickým produktům ve Slovinsku. Jejich význam pro slovinský průmysl cestovního ruchu je také vidět na skutečnosti, že něco přes třetinu všech nocí ve Slovinsku návštěvníci stráví v některém z lázeňských středisek. Přes silnou konkurenci v celé Evropě, kde lázeňská a wellness centra prošla v posledních letech intenzivním vývojem, si slovinské lázně udržují svou schopnost konkurovat jiným destinacím. Mají dobrý poměr kvality k ceně, výjimečnou investiční dynamiku a trendy na mezinárodním turistickém trhu jim velmi přejí. K místům, která musíte navštívit, patří ozdravné středisko Rogaška, termální lázně Olimia, termální středisko Laško, Terme & Wellness LifeClass Portorož nebo Terme 3000 se zvláštní a jedinečnou „černou“ vodou. Celkem máme patnáct lázeňských středisek a každé z nich nabízí něco zvláštního a jedinečného.
Češi kromě piva milují i kvalitní moravská vína, jejichž popíjení je často spojené s folklorními akcemi. Jak vypadá slovinská gastronomická nabídka? Jaké jsou její tradiční atributy?
V lepších restauracích i v regionálních „gostilnách“ si můžete vychutnat tradiční slovinské struklji (knedlíky) nebo pršut sušený větrem, zalitý lehkým horským bílým nebo suchým pobřežním červeným vínem. Různorodost krajiny a široká škála vlivů sousedních zemí se odráží v bohatosti slovinské kuchyně. Prostý tradiční venkovský trh nyní představuje vrchol slovinské gastronomické nabídky. Místními specialitami jsou například kraňská klobása z alpské oblasti, struklji a moučník potica ze středního Slovinska, gibanica a pletená houska z oblasti Prekmurje a středozemské ústřice od pobřeží. Nabídka skvělých vín je rovněž velmi bohatá. Jsou mezi nimi dobrá stolní vína stejně jako dezertní a šumivá vína špičkové kvality. Tři vinařské oblasti naší země, tj. Primorska, Posavje a Podravje, produkují čtyři vína, která jsou pro Slovinsko specifická: Cvicek, Zelen, Rebula a Teran. Slovinské kopce pokryté vinicemi jsou křížem krážem protkány vinařskými stezkami a posety vinnými sklepy. Ty nejstarší se nacházejí v historickém městě Ptuj.
Text: Jan Pomykal
Foto: Slovinská centrála cestovního ruchu