PoselstvíBarbary Maple, prezidentky Mezinárodní asociace kongresových center (AIPC)
Všechno, co se eventuálně dalo říci o teroristických útocích z 11.září, už bylo řečeno, ale naprosto to neredukuje dopad, které mají na každýsegment našeho života – osobního, profesionálního a dokonce globálního.
Stím, jak plné dopady pronikají do lidského povědomí, shledáváme, že přesunujemesvoji pozornost k té nejpraktičtější otázce – jaké budou dlouhodobé následkypro náš průmysl. A je to otázka důležitá, nejen z pohledu ekonomického,ale i vzhledem k tomu, že kongresový průmysl hrál tradičně roli elementu,který k sobě navzájem přivádí lidi a přispívá k lepšímu porozumění mezizeměmi, což je přesně věc, kterou pachatelé oněch činů chtěli zastavit.Pokud dovolíme, aby se tak stalo, dosáhnou velkého vítězství a my utrpímedalší porážku.
Takže k tomu nesmíme nechat dojít. Ale při tak obtížném procesu, jakýmobnovení důvěry lidí k cestování a k návštěvě jiných částí světa určitěbude, se dost zapotíme, abychom udrželi přímý kurz.
Na jaké překážky budeme pravděpodobně narážet? To do značné míry závisína tom, jak se budou v příštích týdnech a měsících vyvíjet události. Aleuž teď jsou vidět některé významné dopady, jež jsou téměř nevyhnutelné.
V první řadě dostane další zásah světová ekonomika, která se už i takpotácí pod tíhou globálního poklesu. S poklesem obchodních aktivit pravděpodobněpoklesne i počet zasedání, seminářů a kongresů, protože firmy i jednotlivcipřehodnotí svoje cestovní plány a nahradí nikoliv podstatné cestování jinýmiformami komunikace a vzájemného obchodního působení.
Dojde k redukci cestování, a to zejména v oblastech, kde se lidé stáleještě cítí ohroženi. Letecké společnosti odpoví snížením leteckého provozu,což bude mít za následek zhoršený přístup k destinacím.
Bezpečnostní opatření na hranicích již přitvrdila a tento stav zřejměještě nějakou dobu potrvá. Znamenají nejen další překážku pro individuálnícestující, ale budou mít vliv také na možnost účasti delegátů a vystavovatelůna nejrůznějších výstavách a ti, jak všichni víme, jsou klíčovými elementy,umožňujícími mnoha asociacím pořádat své každoroční akce.
A konečně je tu riziko největší: že lidé prostě ztratí důvěru k cestovánía ke vzájemné komunikaci, jak na ně byli zvyklí z dob, kdy byl svět přívětivějšímmístem a kdy se zdálo, že konflikty jsou našim osobním zkušenostem vzdáleny.A to je přesně ono nebezpečí, které musíme přemoci – nejen kvůli tomu,co by to znamenalo pro náš průmysl, ale i proto, že je tu něco, co dlužímesvětu – svůj podíl na tom, že v této věci teroristé nevyhrají.
Co můžeme dělat?
Kromě výzev, kterým čelíme na svých pracovištích v jednotlivých zemích,existují minimálně čtyři věci, na kterých můžeme pracovat společně:
* V první řadě musíme vytvořit takové prostředí, ve kterém se lidé cítíbezpečně a kde byla provedena všechna rozumná opatření, vedoucí k eliminacilhostejnosti. Částečně to bude znamenat podporu našich vlád v tom smyslu,aby přijaly patřičná opatření v oblastech, jako je imigrační a dopravnípolitika a pomoc při identifikaci dalších zranitelných oblastí, o nichžvíme na základě našich zkušeností s pohybem zahraničních delegátů. Alestejně tak musíme pohlížet na naše vlastní zařízení a zajistit, aby sev nich nevyskytovaly oblasti, jež by mohly způsobit znepokojení těch, kteříhledají bezpečné místo pro svoji akci.
Poté musíme v co nejširším možném měřítku prodiskutovat své akce a závazkya vytvářet ovzduší důvěry mezi členy oboru, klienty a účastníky – tedymezi všemi, kteří jsou součástí našeho podnikání. Tady se musí ujmout vedeníorganizace, jako je AIPC, provádět důkladný průzkum, rozšiřovat informacemezi členy a rozvíjet praktickou ohlasovou strategii, na které by se mohlivšichni podílet.
* Za druhé musíme uznat, že mnoho z našich klientů bude hledat novénástroje, které jim pomohou překonat období, kdy bude návštěvnost sníženáa logistika akcí náročnější. Účastníky, kteří nebudou moci nebo ochotnipřijet, budou spojovat technologie, používané při pořádání videokonferencía internetových konferencí a mohou se stát standardní součástí každéhozasedání. Na tyto požadavky musíme být připraveni. Zároveň budeme musetbýt mnohem pružnější ve své taktice a vstřícnější k problémům, s nimižse potýkají naši klienti, protože i oni se musí vyrovnávat s obavami svýchvlastních členů.
* Za třetí, musíme se povznést nad své vlastní problémy a podporovatdalší součásti průmyslu cestovního ruchu, na nichž jsme závislí a kterétvoří součást našeho podnikání. Během tohoto období budou potřebovat pomocizejména letecké společnosti, jejichž fungování je základním předpoklademk činnosti v naší branži. Podobně musíme podporovat i další součásti průmyslucestovního ruchu, protože mnoho delegátů vyhledává naše akce proto, žese chtějí podívat na nová místa na světě, a to se ve svém výsledku stávátaké důležitou součástí našeho produktu.
* Především ale musíme propagovat naši vlastní úlohu, která spočíváv tom, že pořádání mezinárodních akcí tak, jak je děláme, je důležitousoučástí fungování světa, vzdělává nás, činí nás tolerantnějšími k našimsousedům a zkrátka řečeno civilizuje nás. Nebude to nadsázka, když řeknu,že pokud má vzrůstat civilizace a všechny výhody, jež z ní plynou, pakmusí být zachováno setkávání lidí jako způsob sdílení informací, zkušenostía porozumění.
Vypadá to, že nás čeká dost práce – dost možná určitě. Ale v sázce můžebýt o nic méně, než budoucnost našeho průmyslu. Jako členové AIPC na tommáme všichni zájem a budeme mít mnohem lepší výsledky, když budeme společněpracovat na posílení významu našeho oboru, zvýšení důvěry k cestování ak účasti na mezinárodních akcích, než kdybychom na tom pracovali každýzvlášť.