Z tanku, nebo ze sudu? Čím dál větší počet pivařů i hospodských toto dilema pomalu přestává řešit. Jednoduše proto, že už nějaký ten pátek mají celkem jasno. Křídou vyvedený nápis „tankové pivo“ na vývěsním štítě funguje jako mocné zaklínadlo, které klasické i moderní KEG sudy posílá do minulosti. Za 15 let existence obřích tanků na pivo vzrostl jejich počet v českých restauracích více než šedesátkrát.
Ještě na začátku roku 1996 fungovalo v Česku pouze 12 tankových hospod, letos zhruba 740. Na prodeji čepovaného piva se už podílejí jednou desetinou. ČTK to řekl manažer technického servisu Plzeňského Prazdroje Daniel Janeček. Český boom je podle něj evropským fenoménem. Růst prodeje piva z obřích nádob potvrzují i pivovary Staropramen a Budvar. „Loni činil meziroční nárůst námi prodaného tankového piva 20 procent. Roste nám tak nejen podíl tankového piva na celkových prodejích naší společnosti, ale také náš tržní podíl v tomto segmentu,“ říká třeba Petr Kovařík, obchodní ředitel pro segment gastronomie společnosti Pivovary Staropramen.
Podle pivovarského experta Jana Hlaváčka nedosahují nikde ve světě tankovny takového rozšíření a propracovanosti jako v České republice. Nahrává tomu fakt, že je v Česku zvykem čepovat, na rozdíl například od amerických a britských hospod, jen málo značek piv. Podle informací ČTK je zájem o tanky dán také nižší nákupní cenou piva než u nerezových KEG sudů, které tanky postupně z větších hospod vytlačují. Restaurace navíc nepotřebují tolik místa jako na skladování sudů a obsluha je nemusí chodit tak často narážet. „Tankové pivo je jak pro majitele hospody, tak pro pivovar konkurenční výhoda, která přináší hospodě nové spotřebitele a s tím související nárůst prodejů,“ uvádí Petr Kovařík. Důvod je podle něj jednoduchý: spotřebitelé vnímají tankové pivo jako velmi kvalitní a často dají ve svém okolí přednost provozovně, která ho nabízí.
Tankové pivo je pro hospody konkurenční výhodou |
Podobný pohled do zákulisí už nabízí asi 740 tuzemských restaurací |
Dilema v úvodu tohoto článku sice mnozí dávno vyřešili, jiní se do diskuse na toto téma stále ještě pouštějí. „Pivo je lepší než ze sudu, což potvrzují také naši zákazníci,“ řekl spolumajitel plzeňské restaurace PUB Martin Šampalík. Nápoj je podle Hlaváčka uložen v nepropustném polypropylenovém vaku s konstantní teplotou a nepřichází vůbec do kontaktu se vzduchem ani stěnou tanku, což zlepšuje jeho kvalitu a trvanlivost. Jenže třeba takový mluvčí Prazdroje Jiří Mareček to vidí jinak: „Je-li pivo dobře skladováno a ošetřeno, není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu.“
Většina restaurací má nepasterizované pivo v desetihektolitrových nádobách, podle Petra Kovaříka ze Staropramenu ale roste počet instalací tanků pětihektolitrových. Nerezové tanky jsou vhodné jen pro podniky s větší výtočí, které často mají v chlazeném boxu tři až čtyři tanky. Kvalitní a dobře ošetřené pivo z tanků vyrovnává mírný pokles spotřeby sudového piva. Rekordmanem je smíchovský Restaurant Anděl, z jehož tanků se ročně vypije přes 2 500 hektolitrů plzeňského ležáku. Nejčastější značkou je Gambrinus, který čepují ve 342 tankovnách. Tankové pivo je také v jedné vídeňské a v devíti slovenských restauracích.
Text: -čtk- a -pmu-
Foto: Pivovary Staropramen a Plzeňský Prazdroj
Tankové pivo je pro hospody konkurenční výhodou
Podobný pohled do zákulisí už nabízí asi 740 tuzemských restaurací