Táborská setkání již 26 let podporují regionální turismus

Vzhledem k tomu, že primární potenciál cestovního ruchu daný přírodními a kulturními podmínkami destinace již nelze ovlivnit a jde o neměnné přírodní a kulturní danosti turistického regionu a také tvorba nových turistických atraktivit je omezená, pak kulturní, sportovní či společenské akce pořádané převážně obcemi nebo jinými zájmovými organizacemi mohou přilákat nejen místní diváky a účastníky, ale i turisty z blízkého i vzdáleného okolí. To je i případ festivalu Táborská setkání, který se koná v Táboře od roku 1992. Táborská setkání se stala novou oblíbenou tradicí a z hlediska účasti a rozsahu jsou největším eventem pořádaným v táborském regionu a patří i mezi největší i v Jihočeském kraji.

Vznik festivalu Táborská setkání

Táborská setkání, jako každoroční městské slavnosti, vznikla v roce 1992. Tábor byl jedno z prvních měst v ČR, které začalo s těmito městskými slavnostmi. Původní myšlenka byla setkání tří konfesí: katolicismu, protestantismu a judaismu. Proto na první Táborská setkání byli pozváni i zástupci města Kfar Tavor, vesnice v oblasti Dolní Galileje v severním Izraeli, na úpatí hory Tabor. Tábor totiž získal jméno právě podle hory Tabor v Izraeli. Nakonec převládl genius loci města Tábor, tedy jako centrum husitství v Čechách. A tento ráz si Táborská setkání zachovala dodnes.

Cesta k dnešní podobě festivalu byla plná diskusí a názorových střetů nejen v oblasti dramaturgie, ale i na politické scéně. Někteří zastupitelé považovali organizaci slavností za zbytečné plýtvání financemi, řada z nich měla představu, že by akce měla mít každý rok jinou náplň, nebo mapovat celý historický vývoj města. Objevily se i návrhy pořádat festival jednou za pět let či za dva roky. Dnes už je takových názorů minimum a vývoj potvrdil, že myšlenka zakladatelů pořádat pravidelně festival programově postavený na základě ojedinělé husitské tradice s mottem „Potkat se, poznat, porozumět si“ byla správná. Také termín konání v polovině září se osvědčil a byl vybrán tak, aby prodloužil turistickou sezonu a přinesl zisk místním podnikatelům. Z malé městské slavnosti se Táborská setkání proměnila v mezinárodní festival s nejvyšší návštěvností v táborském regionu a rozhodně patří i mezi největší organizované eventy na jihu Čech.

Organizace Táborských setkání

Zatímco první ročník zhlédlo jen několik stovek diváků, postupně se program rozšiřoval a narůstal i počet účastníků. V roce 1998 návštěvnost poprvé překročila 10 000 platících účastníků. To již vyžadovalo pevnou organizační strukturu a koordinaci řady složek. Původní přípravný výbor, jehož členy byli zejména zaměstnanci města, Husitského muzea a táborského divadla Oskara Nedbala, se rozrostl o zástupce technických služeb, policie, městské policie, dobrovolných hasičů a agentury A. R. G. O., která realizuje historické programy. Vznikl patnáctičlenný organizační výbor jmenovaný radou města. Jeho předsedou je zpravidla příslušný místostarosta a event manažerem je vždy vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu města. Jednotliví členové výboru zodpovídají za konkrétní úseky a jejich práci koordinuje event manažer s týmem pracovníků odboru kultury a cestovního ruchu. Přípravný výbor se pravidelně schází po ukončení festivalu a vyhodnocuje jeho realizaci. Již na tomto setkání je projednán termín dalšího ročníku i potřebná opatření k řešení problémů a možné inovace, zodpovědnost i časový plán plnění úkolů. Práce výboru je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšnosti festivalu. Za léta spolupráce se vytvořil dělný tým, který je schopen reagovat i na řadu krizových situa­cí. Např. v roce 2001, kdy bylo z důvodu vyhlášení státního smutku v předvečer zahájení nutné dvoudenní program (pátek, sobota) zrealizovat během jednoho dne v sobotu.

Financování Táborských setkání

Táborská setkání byla od počátku projektem města, a tak hlavním zdrojem financování v prvních ročnících byl městský rozpočet. Od počátku se také rozvíjela spolupráce na financování s podnikateli prostřednictvím smluv o zajištění propagace a bylo vybíráno vstupné. Město poskytovalo 500 000 Kč. Město také založilo nadaci Město Tábor – Táborská setkání (později nadační fond). Rozšiřování programu festivalu i vzrůstající návštěvnost s sebou nesly zvýšené finanční nároky, nejen na honoráře umělců, ale zejména na technické zabezpečení, úklid a bezpečnost. Tyto finanční požadavky se dařilo pokrýt z nárůstu příjmů ze vstupného i od sponzorů, bez jejichž podpory by se akce nemohla v takovém rozsahu uskutečnit.

Graf Přehled počtu platících návštěvníků Táborských setkání

Zdroj: Vlastní zpracování

Město až do roku 2011 přispívalo stále stejnou částkou, ačkoliv celkový rozpočet byl již 5,5 milionu korun. Například v roce 2011 činily příjmy Nadačního fondu Město Tábor – Táborská setkání 5 381 000 korun. Z toho 1 976 000 korun činily příjmy za propagaci partnerů a 3 159 000 korun příjmy z vybraného vstupného. Většina finančních prostředků na realizaci festivalu byla tedy zajištěna prostřednictvím nadačního fondu.

Finanční příspěvek města byl v roce 2012 navýšen na 750 000. V loňském roce byla navýšena částka na financování slavností z rozpočtu města o 600 000 Kč. Z hlediska struktury výdajů nejvýznamnějšími položkami jsou výdaje za realizaci historických aktivit a programů, které se pohybují okolo 1 200 000, honoráře umělců za kulturní programy asi 800 000, technické zabezpečení a úklid 460 000, ozvučení, osvětlení a videoprojekce 480 000, propagace a inzerce 300 000, mzdové náklady (prodej a kontrola vstupenek, organizační výpomoc, kostymérky) 200 000, tisk vstupenek 250 000, ohňostroj 140 000.

Hlavní programové body Táborských setkání

V průběhu festivalu Táborská setkání se město vrací do historie a na tři dny od pátku do neděle se jeho historické centrum promění ve středověké město s trhovci, řemeslníky, kejklíři, muzikusy a především husity. Při pátečním večerním zahájení tak symbolicky přebírá vládu nad městem hejtman Jan Žižka, který přijíždí v čele husitského průvodu na Žižkovo náměstí. Každý den slavností má svůj typický program, jehož hlavní rámec je již ustálený, ale každý rok je v programu řada novinek. Pozvánkou na akci je již ve středu pravidelně Běh Starým městem, kterého se účastní všechny věkové kategorie.

Pátek – slavnostní zahájení

Páteční program je věnován přivítání zahraničních hostů a slavnostnímu zahájení a je organizačně nejnáročnější. V podvečer probíhá přivítání delegací z partnerských a spřátelených měst a dalších oficiálních hostů zpravidla v jedinečném prostředí druhého největšího gotického sálu v ČR v budově historické radnice. Zároveň se na hlavním pódiu na Žižkově náměstí rozjíždí hudební program, který je předehrou pro příchod pochodňového průvodu v čele s hejtmanem Janem Žižkou. Těsně před jeho vstupem na náměstí zazní naživo Husitský chorál pro několik tisíc návštěvníků. Po krátké ceremonii, kdy starosta předá vládu nad městem husitskému vojevůdci, projde náměstím ohňový průvod, který svým rozsahem i provedením nemá u nás obdoby.

Bohužel z důvodu změny zákona si od roku 2015 diváci nemohou užít následný stylový ohňostroj s hudbou. Náhradou za něj je nyní tematický videomapping na budově historické radnice. Po odchodu průvodu se na Tržním náměstí otevírá středověký trh a na hlavním pódiu pokračuje hudební program. Organizačně je páteční večer největší zátěží z hlediska bezpečnosti i koordinace všech technických a dramaturgických složek.

Sobota – hlavní programový den

Hlavním a nejpestřejším dnem programu je sobota. Již od rána je zdarma otevřen Dětský ráj v Holečkových sadech, který nabízí soutěže, tvořivé hry i pohádky pro děti. Po celý den probíhá Staročeský jarmark s dobovým programem i nabídkou zboží a pokračuje i Středověký řemeslný trh, opět se stylovým programem. Pestrý hudební a taneční rej propuká i v ulicích a na pláccích Starého Města a na hlavním festivalovém pódiu. Právě v sobotu mají návštěvníci možnost sledovat vystoupení místních spolků i pozvaných zahraničních souborů ze spřátelených měst. Jejich členové se spolu s dvěma stovkami profesionálních účinkujících i několika sty táborských občanů a jejich hostů z celé republiky zapojují do odpoledního slavnostního průvodu městem, který čítá okolo tisíce kostýmovaných účastníků včetně jezdců na koních a husitských vozů s posádkami. Po slavnostním defilé průvodu je zejména pro rodiny s dětmi největším magnetem Rytířský turnaj na koních a Husitské hry bez hranic v areálu zážitkového skanzenu Housův mlýn, který po celý den i noc žije středověkem. Centrem hudebních a tanečních vystoupení je hlavní pódium na Žižkově náměstí, kde jsou největšími lákadly populární kapely a interpreti české scény. Nejpočetnější publikum však má sobotní večerní ohňostroj nad přehradní nádrží Jordán.

Neděle – Dny evropského dědictví a pohodové doznění festivalu

Nedělní program přináší zklidnění a doznění festivalového reje a probíhá zejména ve znamení Dnů evropského dědictví, které jsou doprovázeny řadou kulturních vystoupení místních souborů. Pravidelně se pořádá i ekumenická bohoslužba organizovaná vždy jednou z táborských církví. Celý festival je doprovázen řadou výstav i přátelských sportovních klání.

Přehled počtu návštěvníků je uveden v grafu, návštěvnost postupně narůstala až na 23 000 platících účastníků. V posledních ročnících došlo ke stabilizaci počtu účastníků okolo 15 000, přičemž velký vliv na účast má především počasí (roky 2014 a 2017 extrémně nepříznivé). Projevuje se také nárůst počtu podobných akcí nejen v ostatních jihočeských městech, ale i v menších okolních obcích, kde je často vstup zdarma. Z hlediska příjmů to přináší určité snížení zdrojů ze vstupného, zároveň se však počet platících účastníků mezi 15 až 20 tisíci jeví jako optimální z hlediska návštěvnické pohody a komfortu a také organizačně je na omezeném prostoru historického centra tento počet optimální. K počtu diváků je totiž nutné přičíst okolo dalších 2 500 osob z řad účinkujících, pořadatelů a hostů. Odhadem je to také několik set účinkujících a hostů z partnerských měst: Škofja Loka ze Slovinska, Dole z Francie, Nové Zámky ze Slovenska. Tradičně přijíždí nejvíce návštěvníku z německé Kostnice, která uzavřela partnerství s Táborem již v roce 1984. Několikrát se zúčastnila i skupina z partnerského města Orinda z Kalifornie. Přijíždějí i hosté z dalších německých a českých měst, která jsou členy Sdružení husitských měst.

Pro udržení návštěvnosti byla v posledních letech zaměřena pozornost zejména na propagaci na internetu a byl kladen důraz na předprodej vstupenek i zvýhodněné rodinné vstupné. Nejdůležitějším faktorem je však kvalitní dramaturgie, která je postavena na vybudované tradici, zároveň však musí nabízet stále nové podněty a zážitky.

Dotazníková šetření

Pro zjištění zpětné vazby od návštěvníků a optimalizaci propagační strategie jsou pravidelně během festivalu realizována dotazníková šetření, která jsou jedním z důležitých východisek pro plánování dalších ročníků. Z dotazníků dlouhodobě vyplývá, že 60–70 % návštěvníků je z Tábora a nejbližšího okolí. 75 % dotázaných zůstává na festivalu po celou dobu a 70 % je názoru, že v programu mají být kromě historie i další akce (koncerty, divadlo, výstavy). Nejoblíbenějšími programy jsou průvody, ohňostroj, trhy, koncerty populárních interpretů a nově videomapping. Dlouhodobě se potvrzuje, že většina návštěvníků se na festival vrací opakovaně (40 %), pravidelně ho navštěvuje okolo 30 % dotázaných a pouze 20 % zavítalo na festival poprvé. O festivalu se nejvíce respondentů dozvědělo od známých a přátel (37 %), 24 % přijelo na základě reklamy v tisku, rádiích a TV, nárůst v posledních letech lze sledovat v získávání informací z internetu (18 %), z propagačních materiálů je to o jedno procento méně.

Foto: město Tábor
 

doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc.Slezská univerzita v Opavě

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu

vanicekji@seznam.cz