Na téma významu studia MBA pro manažerskou kariéru či naopak zbytečnosti takové snahy, vynaložených peněz a času již bylo napsáno mnoho článků. Většina z nich smysl studia MBA obhajuje a také já se chci pokusit zdůvodnit, proč je v řadě případů MBA prospěšné nejen jako „zaštítění“ jména dotyčného i z druhé strany (bez titulu před jménem lze MBA studovat jen výjimečně), ale ku prospěchu jeho i jím řízené společnosti.
Přestože titul MBA se do povědomí poučené veřejnosti u nás dostal až v posledních 15 letech, v USA, kde tento program původně vznikl, je v nabídce manažerských škol již od 20. let minulého století. Je ovšem pravda, že skutečný „boom“ MBA vedoucí k určité inflaci nabídky nastal i ve vyspělých tržních ekonomikách až v 80. letech. V té době se totiž ukázalo, že jednou z hlavních předností studia MBA je zejména vytříbená struktura předmětů, která je ve většině kvalitních MBA víceméně shodná a pokrývá hlavní problémové okruhy řízení v praxi. Nikoli náhodou se zájem o MBA zvýšil právě v době, kdy v důsledku globalizace se začaly propojovat jednotlivé národní ekonomiky i na bázi firem a korporací. Protože většina ve světě nabízených programů MBA má buď jako jazyk výuky angličtinu, nebo alespoň klade důraz na znalost tohoto jazyka, mnoho řídících pracovníků si uvědomilo, že prakticky v každé společnosti najdou „spřízněnou duši“, člověka, který rozumí jazyku MBA nejen po lingvistické, ale také po věcné stránce. Přestože neexistují statistiky (alespoň o nich nevím), které by doložily spojitost mezi počtem udělených titulů MBA a růstem ekonomiky, jsem přesvědčen, že rozmach studia MBA byl jedním z předpokladů celosvětového růstu ekonomiky a rozvoje globalizace.
Pesimista teď oprávněně namítne, že doba, kdy byl titul MBA často postačujícím předpokladem pro vstup do nejvyšších pater manažerské profese, již minula, neboť MBA si za jméno již uvádějí desítky a stovky manažerů u nás a statisíce ve světě. V další úvaze pominu velmi důležitou otázku kvality školy, kterou dotyčný manažer vystudoval a na níž titul MBA získal, protože rozumný personální šéf se o to bude samozřejmě zajímat. Soustředím se spíše na úvahu, zda má dnes ještě smysl hlásit se ke studiu MBA a zda se vynaložené úsilí a náklady vrátí.
Právě proto, že „standardní“ MBA se již skutečně stalo ve světě i u nás běžnou záležitostí, absolventi stále obtížněji nacházejí argumenty jak přesvědčit zaměstnavatele, že právě oni jsou pro manažerskou funkci ti nejvhodnější. S trochou nadsázky lze říci, že startovací dráha se pro aspirující manažery do určité míry srovnala, protože ti, kteří před deseti či patnácti lety měli díky absolutoriu MBA výhodu oproti ostatním, soupeří dnes o manažerské pozice s řadou stejně vybavených konkurentů.
Toto zdánlivé dilema řeší ve světě a stále častěji také u nás diferenciace při studiu MBA. Zatímco základní osnova studia MBA i nadále obsahuje předměty, bez nichž si lze přípravu pro manažerskou profesi představit jen stěží, část výuky, obvykle ne více než třetina z celkového počtu vyučovaných předmětů, je zaměřena specificky na určité odvětví. Typickým příkladem je MBA se zaměřením na zdravotnictví, které již několik let úspěšně nabízí Pražská mezinárodní manažerská škola při VŠE (PIBS).
Právě ve spolupráci s PIBS, která má mezinárodní i českou akreditaci pro udělování titulu MBA, se rozhodla Vysoká škola hotelová (VŠH) vstoupit na trh MBA s nabídkou studia zaměřeného specificky na odvětví, které je pro VŠH nejtypičtější, tedy odvětví hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu. Na zdejším pracovním trhu chyběla nabídka vysokoškolsky vzdělaných odborníků v těchto oborech dlouhá léta, prakticky až do založení VŠH v roce 1999. Na manažerská místa do hotelů a restaurací nastupovali absolventi s obecně zaměřeným vzděláním a teprve v praxi se seznamovali s oborem, pro který renomované univerzity ve vyspělých zemích vychovávají desítky odborníků.
Více než 1200 absolventů VŠH je již v praxi a postupně se posouvají v manažerské hierarchii nahoru. Pro řadu z nich bude dříve či později velmi důležité, zda mohou své dosavadní teoretické a praktické znalosti podložit také nejvyšší možnou úrovní odborného vzdělání. Právě pro současné manažery působící v oboru je připraveno studium MBA se zaměřením na hotelnictví a gastronomii. Absolutorium MBA přitom není jen záležitost teoretických znalostí, skoro by se dalo říci právě naopak. Výhodou studia MBA oproti standardní výuce je totiž důraz na předchozí praxi (minimem jsou alespoň 3 roky v manažerské pozici) a týmovou práci. O studiu MBA se někdy s nadsázkou říká, že důležitější než znalosti získané při studiu jsou nabyté známosti. Je pravda, že za 4 semestry strávené nad řešením problémů se lidé seznámí a odkryjí se charaktery. Studium MBA je náročné na vědomosti, čas i peníze. Záleží na každém, jak zváží všechna pro a proti a zda se rozhodne investovat do studia, které nabízí velké možnosti, ovšem bez záruky. Nikoli nadarmo se říká: „Kdo chce vyhrát v loterii, musí si koupit los.“
Štěpán Müller
Absolvent MBA 1970 na University of Massachusetts