Stovka českých památek ve správě státu je pojištěna na 400 milionů korun. Národní památkový ústav (dále NPÚ) hodnotu veškerých nemovitostí odhaduje na 64 miliard korun a cenu mobiliářů přes 160 miliard korun. Jen na zámku Český Krumlov pracovníci pojišťoven odhadli hodnotu komplexu na 4,5 miliardy. V případě, že by na něj spadlo letadlo, s čímž také pojistka počítá, by ovšem Krumlov nedostal více než zmíněných 400 milionů.
Pokud by smlouva měla zaručit plnění pojistné události v plné výši, musela by roční pojistka být mnohem vyšší. NPÚ jedná s ministerstvem kultury o případném navýšení pojistky, kdy by jen pojištění proti živelní pohromě bylo 650 milionů, zatímco dnes je sjednáno na 80 milionů z celkové sumy. „Roční pojistka by pak činila 8,5 milionu korun a šlo by o náhradu totální ztráty. Vše ale záleží na rozpočtu ministerstva,“ řekl generální ředitel NPÚ Pavel Jerie. Na škody „menšího“ rozsahu ale podle Jerieho pojistka stačí. Vzpomněl případ vyhořelého hradu Pernštejn, na kterém vznikla škoda za 50 milionů korun. Tehdy ale byl hrad pojištěn jen dílčím způsobem, takže pojistné plnění bylo malé, finančně pak vypomohl kraj a stát. Dnes by byla škoda hrazena v plné výši.
Roční pojistka, kterou NPÚ nyní platí, činí 3,5 milionu korun za pojištění objektů i jejich mobiliáře. K tomu se platí 1,5 milionu korun za pojištění aut, která ústav vlastní. Zatímco pojistná událost týkající se předmětů od uzavření smlouvy zatím nenastala, v případě nemovitostí již pojišťovny hradily několik škod způsobených vichřicemi či záplavami.
NPÚ vznikl počátkem roku 2003 sloučením jednotlivých státních památkových ústavů. Do uzavření jednotné pojistky platil tři miliony ročně za pojištění nemovitostí a dva miliony za pojištění vozů, mobiliář pojištěn nebyl vůbec. Nyní je za stejnou sumu pojištěn i movitý majetek. Pojištění je však podle Jerieho až krajním opatřením v případě ochrany kulturního dědictví ve správě státu. Kromě klasického zabezpečení uzamčením, mříží či fyzickou ostrahou se NPÚ zaměřuje na elektronickou ochranu objektů. Na tu od roku 2003 ročně NPÚ vydá 12 milionů korun. „Nic ale nefunguje stoprocentně, vždy musí být kombinace těchto opatření,“ dodal Jerie.
Vloupání do státních památkových objektů proběhne řádově „jen“ v několika jednotlivých případech ročně. Mnohá napadení se podle Jerieho později ukážou být vandalismem či pokusem o dokazování vlastní síly, například při překonávání překážky v podobě lešení. Více než hrady a zámky jsou atakovány kostely, soukromé sbírky či volná umělecká díla v krajině. V říjnu 2007 se například kdosi vloupal do hájovny na zámku Kynžvart, kde však nechtěl krást žádné předměty kulturní hodnoty. Zabezpečovací zařízení jej vyrušilo a škoda byla jen na stavbě. „Pravděpodobně šlo o zloděje barevných kovů,“ uvedl kastelán zámku Miloš Říha. Případem se zabývá policie.
Zástupci NPÚ připomínají i další případ minulého roku, který se stal na zámku Mnichovo Hradiště. V rámci prohlídky návštěvník vzal čtyři předměty. „Pachatel si nebyl jistý, zda nebyl viděn, a tak na konci prohlídky odevzdal předměty kastelánovi. Byli však připraveni, protože odlákali průvodkyni, aby se mohli předmětů zmocnit,“ uvedl Jerie. Podle vyjádření kastelána je elektronická ostraha zámku plně funkční. „Elektronické zabezpečení má ale fungovat především ve chvíli, kdy na objektu není provoz,“ říká ředitel NPÚ. Podle informací památkářů byl tím, kdo předměty na chvíli během prohlídky vzal, bývalý bezpečnostní ředitel NPÚ Jiří Dolejš. Dlouhodobě kritizuje zabezpečení českých památek a na Mnichově Hradišti, kde údajně sám před časem zabezpečovací systém vybíral, předměty vzal za asistence reportérky televize Nova. NPÚ tehdy na Dolejše podal trestní oznámení.
Text: -jp- a čtk
Foto: Hans Sledgers