Mytický ostrov opředený bájemi, krajina plná přírodních krás, vynikající kuchyně a nepřeberné množství rekreačních možností – to je Kréta. Nicméně především bohaté kulturní dědictví, které svou jedinečností potěší nejen milovníky historie a archeologie, je nepopiratelnou devízou legendárního Diova rodiště. Pojďme se blíže podívat na čtyři nejznámější starověké památky nejjižnější výspy Řecka.
Pražský hrad Kréty
Pokud trávíte dovolenou na Krétě, Knóssos nelze nenavštívit. Bylo by to podobné, jako kdybyste přicestovali do České republiky a nezavítali na Pražský hrad. Bývalé hlavní město mínojské Kréty (5 km jižně od Iraklia) je dnes největší turistickou atrakcí ostrova, což s sebou přináší bohužel i nešvary masové turistiky – nekonečné davy potících se lidí, všudypřítomné fronty, problémy s parkováním, otravné množství obchodů se suvenýry, páchnoucí autobusy zleva, páchnoucí autobusy zprava. To ovšem nic nemění na faktu, že jste se ocitli na jedné znejpůsobivějších archeologických lokalit nejen na Krétě, ale i v celé Evropě.
Představu o původním vzhledu Knóssu poskytuje tabule s rekonstrukcí |
První, co vás na Knóssu zaujme, je jeho lokace – neleží totiž v žádné extrémní poloze, jak by se čekalo, nýbrž na poměrně nevýrazném pahorku uprostřed širokého údolí. Fundátoři si pravděpodobně byli natolik jisti výlučností a vyspělostí své stavby, že nepovažovali za nutné ji nějak zvlášť chránit. Se stavbou prvních mínojských „měst“ na Krétě se začalo někdy kolem roku 2 000 př. n. l. Kromě Knóssu byl součástí starověkého království i palác ve Faistu (viz níže), v Malii na severovýchodě ostrova a snad také Zakros na východním pobřeží. Trosky Knóssu objevil v roce 1900 britský archeolog sir Arthur Evans a způsobil tím ve vědeckých kruzích hotové pozdvižení. Nikdo v oné době netušil, že v dobách velkých egyptských faraonů existovala v Evropě tak vyspělá civilizace.
Na pečlivou prohlídku paláce Knóssu budete potřebovat asi čtyři hodiny. Čeká vás z valné části zrekonstruovaný spletitý komplex budov (jejichž patra podpírají charakteristické červenočerné sloupy zužující se směrem dolů), chodeb, průchodů, koutů a sklepů. Vše doplňují nádherné naturalistické fresky, zbytky kanalizace, divadla nebo skladišť s obrovskými vázovitými nádobami, zvanými pithoi, do nichž se ukládal olej, víno a zrní. Nejvzácnějším místem areálu je bezesporu tzv. trůnní sál, kde je k vidění původní kamenný trůn s lavicemi a rekonstruovanou ozdobnou freskou. Zřejmě se jednalo o svatyni velekněze. Je možné, že právě bludiště připomínající palácový areál stojí za bájemi o Labyrintu, obývaném Mínotaurem, zrůdou s lidským tělem a býčí hlavou.
Jižní bratr Knóssu
Druhý nejvýznamnější krétský palác se jmenuje Faistos. Dovolím si malé srovnání: Knóssos opanoval severní pobřeží, Faistos udržoval moc na jihu ostrova; Knóssos leží na nízkém pahrbku a z dálky není vidět, paláce Faistu se tyčily na výrazném vrcholu a jejich trosky mají ze všech krétských archeologických lokalit nejkrásnější polohu s fantastickými výhledy na Mesarskou nížinu a pohoří Psiloritis; hlavní mínojské město zaplavují mraky turistů, Faistos je lokalita s poměrně komorní atmosférou, kde není problém vyfotit celý areál památky bez lidí; Knóssos je větší, zrekonstruovaný, výstavnější – Faistos má skromnější, ale poetičtější podobu bez recentních stavebních implantátů. Toť shrnující komparace.
Renovované trosky hlavního mínojského města jsou největším |
Strategická poloha Faistu umožňovala dokonalý výhled do |
Dispozice paláce se podobá Knóssu, budovy jsou soustředěny kolem ústředního dvora. Všímavého návštěvníka zaujmou především zbytky prastarého divadla (jakéhosi pradědečka pozdějších klasických antických scén), velkého schodiště, zajímavé jsou relikty očistné lázně nebo sloupové síně. Za pozornost stojí též, nyní nepřístupný, králův a královnin megaron v severní části lokality. Slavný, 3 600 let starý, disk z Faistu byl nalezen v jedné budově severně od megaronu a můžete ho spatřit v Archeologickém muzeu v Irakliu.
Na troskách Agia Triady dnes stojí drobný byzantský kostelík |
… a na léto do Agia Triady
Navštívit Faistos a nezavítat do pouhé 3 km vzdálené královské vily Ajia Triada by bylo smrtelným hříchem. Jednalo se zřejmě o letní rezidenci vladaře Faistu. Jako my dnes jezdíme v letních měsících regenerovat na chalupy, odjížděl král za relaxací a soukromím na své privátní sídlo. Duši cestovatele bezesporu uspokojí relativně zachovalé zříceniny svatyně a paláce, slavnostních síní i domnělé ložnice. Severovýchodně od palácového okrsku se nacházejí základy bývalé vesnice a tržiště. Třešinkou na dortu jsou pak zbytky akvaduktů a tzv. Mořské rampy, starověké silnice, která se zřejmě táhla až k moři do přístavu.
Skvost raně křesťanského stavitelství – bazilika sv. Tita v Gortýně |
Největší na konec
Zhruba 15 km východně od Faistu, přímo při hlavní silnici, se rozkládá archeologická lokalita na Krétě nejrozsáhlejší. Nazývá se Gortýna a je naprosto uchvacující. Jedinečná je především svým umístěním v olivovém háji. Mezi letitými stromy stojí nebo se povaluje architektura z nejrůznějších období. Jisté je, že se po dobytí Kréty Římany stala Gortýna hlavním městem provincie. Logicky tomu odpovídá i rozloha areálu, zabírající více než čtvereční kilometr. Většina turistů si prohlédne pouze oblast severně od silnice snejznámějšími památkami, čímž se ovšem ochudí onádhernou podívanou vpodobě pitoreskních reliktů nejrůznějších staveb, sloupů asoch „jižního města“ ukrytou vpravidelných řadách olivovníků. Severní část Gortýny obsahuje kromě akropole především působivou baziliku sv. Tita se třemi zachovalými apsidami. Jde ojeden znejkrásnějších raně křesťanských chrámů na Krétě (6. století). Nedaleko od něj je římské ódeion z1. století př. n.l., elipsovitá stavba sloužící jako shromaždiště zástupcům města. Vnímavější pozorovatelé rozeznají ve svahu pod akropolí zbytky divadla. Světovým unikátem nicméně zůstávají masivní kamenné desky svytesanými tzv. gortýskými zákony z5. století př. n.l. – prvním zákoníkem řeckého světa. Jižní partie starověké aglomerace skrývají další skvosty: základy chrámu Apollóna Pýthijského, hlavní předřímské svatyně ze 7. století před n.l., amfiteátr nebo veřejné lázně.
Na Krétě budete na stopy dějin narážet téměř na každém kroku a trosky paláců jedinečné mínojské civilizace patří k těm nejpodmanivějším místům ostrova.
Text: Jan Pomykal
Foto: Martina Podrazilová a Jan Pomykal