Stále žhavé téma DPH

Jedním z nejlépe hodnocených příspěvků konference HORECA konané 7. 11. v Top Hotelu Praha bylo vystoupení prezidentky HO.RE.KA ČR ing. Mirky Luprichové na téma:

Proč musíme nesouhlasit se zvýšeným DPH ve stravování a ubytování Přinášíme Vám jej v plném znění.

Před pouhými dvěma lety, 1. dubna 2000, došlo ke změně zákona o dani z přidané hodnoty. Jednalo se o zásadní změnu pro všechny podnikatele v pohostinství a cestovním ruchu. Restaurační služby byly přeřazeny do kategorie služeb podléhajících snížené (pětiprocentní) sazbě DPH. O tom, že se jednalo o krok správný, svědčí nebývalý rozvoj oboru, k němuž za uplynulé dva roky došlo. My všichni jsme byli potěšeni tím, že zákonodárci po letech diskuzí konečně vyslyšeli naše naléhavé argumenty o nutnosti snížit daňové zatížení oboru a tím podpořit jeho rozkvět prostřednictvím nových investic. Bohužel tato úleva neměla dlouhého trvání.

Jak všichni jistě dobře víte, česká delegace při uzavírání kapitoly „Daně“ v rámci jednání o podmínkách vstupu do Evropské unie nevyjednala výjimku pro uplatňování snížené sazby DPH v oboru pohostinství.

Prakticky tak hrozí, že pokud se nepodaří prosadit jiné řešení, bude to znamenat, že v okamžiku vstupu do EU bude na restaurační služby aplikována v souladu s Šestou směrnicí Rady o sladění zákonů členských států sazba základní (v současnosti tedy 22 %). Pokud bude dodržen termín plánovaného vstupu ČR do EU, tzn. jaro 2004, zbývá nám něco málo přes rok, abychom o nutnosti nižší sazby DPH opět přesvědčili naše politiky. Přitom se domnívám, že pro sníženou sazbu DPH hovoří celá řada argumentů.

Argumenty pro nižší sazbu

Proč je důležitá snížená sazba DPH pro obor pohostinství?

1. Veřejné stravování je oborem tradičně citlivým na jakékoliv změny cen. Prostým přepočtem je zřejmé, že při uplatnění navrhovaných změn DPH se ceny zvýší minimálně o 16 až 17 procent. Oběd, který stál 65 Kč, bude stát 76 Kč, za večeři v dnešní ceně 500 Kč zákazník zaplatí minimálně 580 Kč.

Lze se domnívat, že ceny zvýšené o 22 % DPH způsobí značný odliv zákazníků, zvláště pak u těch podnikatelů, kteří se zaměřují na oslovení širokého spektra obyvatel a jejich hlavním argumentem je atraktivní cena a bohatá nabídka. V konečném důsledku se zvýšení sazby DPH projeví ve snížení počtu provozoven, jakož i ve snížení zaměstnanosti především v oblastech mimo hlavní turistická centra.

Pokud budou podnikatelé chtít zachovat cenu přijatelnou pro spotřebitele, budou tak muset v řadě případů činit na úkor vlastního zisku. Avšak málokterý podnikatel bude mít zájem podnikat v pohostinství, bude-li se jeho zisk blížit nule tak, jak se to v oboru dělo před snížením sazby DPH. Stát totiž prostřednictvím DPH odčerpával od plátců značnou část jejich příjmů. Tak podnikatelé přicházeli o většinu prostředků, které by mohly využít na obnovu a rozvoj. Důkazem může být situace v letech 1993 – 2000, kdy podnikatelé v pohostinství pod tíhou 22 % DPH téměř neinvestovali.

2. Nesprávné nastavení sazby DPH může mít celou řadu dalších následků:

a. úbytek levnějších provozoven, a tudíž snížení možností pro stravování pracujících

b. značný úbytek pracovních příležitostí v oboru rušením těch provozoven, které patří k největším zaměstnavatelům.

c. úbytek pro výchovu učňovské mládeže, jejíž tradiční líhní jsou právě klasické restaurace s vlastní výrobou jídel.

3. Vyšší sazba DPH podporuje méně kvalitní prodej s nízkými náklady. Pro podnikatele je výhodnější vlastnit stánek s minimem vybavení, než provozovat nákladné restaurační zařízení, které nutně vyžaduje vyšší náklady na údržbu a tím i vyšší příjem. Nebude-li ovšem podnikatel schopen vydělat dostatečné množství prostředků na obnovu a rozvoj, projeví se to výrazně na kvalitě služeb a v konečném důsledku utrpí spotřebitel. Stačí se podívat na výsledky některých šetření ČOI před rokem 2000.

4. Těžko se dá navíc přepokládat i vstup nových investorů do odvětví. Podmínky, kde nadměrně vysoká sazba DPH výrazně limituje návratnost vložených prostředků, demotivují nové investory. To se bezpochyby projeví ve větším váhání zahraničních investorů, pro něž je rozhodující rozumná míra návratnosti prostředků.

5. Česká republika bude navíc znevýhodněna v oblasti cestovního ruchu vůči okolním státům, neboť naprostá většina z nich využívá možnosti snížené sazby.

Situace s DPH

v členských státech EU

Jedním z argumentů našich politiků, proč nevyjednali výjimku v uplatňování sazby DPH v pohostinství, bylo tvrzení, že většina zemí EU používá pro tento obor sazbu základní. O tom, že se uvedené tvrzení nezakládá na pravdě, svědčí následující fakta:

Země EU se sníženou sazbou pro pohostinství

Snížená sazba DPH:

Rakousko 14 %
Řecko 8 %
Irsko 12,5 %
Itálie 10 %
Lucembursko 3 %
Nizozemsko 6 %
Portugalsko 12 %
Španělsko 7 %

Dvojí zdanění:

Belgie 21 % a 6 %
Finsko 22 % a 6 %
Francie 20 % a 6,5 %
Německo 15 % a 7 %
Švédsko 25 % a 12 %

Výjimky:

Polsko, Maďarsko, Kypr, Slovinsko a Slovensko

Zvýšená sazba DPH platí jen ve dvou z patnácti států EU (shodou okolností v obou jsou jiné výjimky včetně toho, že v nich neplatí Euro – jedná se o Dánsko a Velkou Británii). Ostatní státy regulují pohostinství jinak.

Osm členských zemí „evropské patnáctky“ využívá pro restaurační služby snížené sazby. Jsou to státy (mezi nimi např. Rakousko), které přikládají mimořádný význam cestovnímu ruchu. Mezi zbylými sedmi státy je jich pět, které používají dvojí zdanění – vyšší sazbu na jídlo konzumované přímo v restauraci a nižší na tzv. „jídlo přes ulici“. Průměrná sazba DPH v EU činí přibližně 12,5 %.

Zatímco tedy Česká republika nevyužila možnosti zažádat o sníženou sazbu, pravý opak učinily některé další kandidátské státy – Polsko, Maďarsko, Slovinsko a Kypr. Posléze se k nim přidalo i Slovensko, kde ovšem podobně jako u nás v poslední době probíhá diskuze o možném zvýšení sazby.

Jak tedy vypadá současná legislativní situace v EU

EU legislativa:

Šestá směrnice 77/388/EEC

– standardní sazba a vyšší než 15 %

– snížená sazba minimálně 5 %

Výjimky v rámci EU:

– 1994: speciální ustanovení pro použité zboží, umělecké předměty, starožitnosti a sběratelské předměty

– 1998: speciální systém pro zlato

– 1999: snížená sazba pro dodávky zemního plynu a elektřiny

– 1999: speciální schéma pro profese citlivé s ohledem na zaměstnanost (labour intsive)

– 2002: speciální ustanovení pro elektronicky dodávané služby a placenou televizi

Pro tento účel je nejdůležitějším dokumentem Šestá směrnice o sladění legislativy členských států (č. 77/388/EEC) z roku 1977, která vytvořila základ pro zavedení jednotného systému DPH. V roce 1993 zrušení daňových hranic mezi jednotlivými členskými státy EU iniciovalo další změny. Členské státy se dohodly na přibližném určení výše sazby DPH:

• standardní sazba DPH musí být ve všech členských státech EU minimálně 15 %, a to nejpozději do 31. 12. 2005; po tomto datu má být Radou EU přijato „definitivní“ řešení;

• je možné využívat snížených sazeb v určitých předem definovaných oblastech; snížená sazba DPH musí být minimálně 5 %.

Tato ustanovení měla být revidována do 31. 12. 1996. Jsou však platná dodnes. Navzdory tomuto ujednání existuje v EU celá řada výjimek. Zde je zmíněno několik z nich. I to může být dobrou inspirací pro restaurační služby (viz prezentace výše).

Možné legislativní

změny v EU

V rámci EU neustále probíhá diskuze o možné reformě systému uplatňování DPH v pohostinství. Jejich iniciátory jsou především státy chránící svůj průmysl cestovního ruchu. Dá se říci, že v Evropské unii jsou možné dva směry vývoje, jejichž vyústěním může být snížená sazba DPH pro pohostinství:

1. Zařazení pohostinství do Přílohy H Šesté směrnice. Ta uvádí seznam služeb a zboží, které mohou být předmětem snížené sazby DPH. Jeho poslední aktualizace byla uskutečněna v roce 1992 a zahrnula ubytování v hotelích či základní potraviny pro osobní spotřebu, nikoliv však stravování. Komise v nedávné zprávě uvádí, že v pohostinství existují rozdílnosti, které je třeba vyřešit. Uvádí příklad prodeje jídla přes ulici v provozovnách rychlého občerstvení, které je vnímáno jako prodej potravin a je upraveno v Příloze H, zatímco služby restaurací tuto výjimku získat nemohou. Stejně tak mohou hotely využít snížené sazby na ubytování, nikoliv však na stravování.

2. Zařazení do Přílohy K Šesté směrnice, která uvádí obory citlivé s ohledem na zaměstnanost. Původním záměrem Komise bylo ponechat členským státům volnost při výběru těchto oblastí, nicméně Evropská rada požadovala jasný seznam. V roce 1999, když byl seznam sestavován, navrhlo Portugalsko společně s Francií, aby do něj byly zařazeny i restaurační služby. Proti tomuto návrhu se postavilo Německo s odůvodněním, že dopady takového kroku lze jen těžko odhadovat. Ačkoliv tedy stravování není na seznam zařazeno, splňuje všechna nezbytná kritéria:

• regionálně citlivé s významným dopadem na zaměstnanost

• je poskytováno přímo konečnému spotřebiteli

• není pravděpodobné, že by snížení DPH narušilo konkurenční boj

• vyznačuje se výraznou cenovou pružností (snížení ceny způsobuje nárůst poptávky a naopak)

Argumenty pro EU

Pro sníženou sazbu DPH hovoří z pohledu EU celá řada argumentů:

a. Restaurační služby mají regionální charakter. Služba je poskytována přímo konečnému spotřebiteli, a tak snížení DPH nemůže vést k narušení konkurenčního boje.

b. Změny v oboru mají významný dopad na zaměstnanost. Rozvoj oboru velmi rychle vytváří nové pracovní příležitosti, snižuje nezaměstnanost a zvyšuje příjmy z přímých daní.

c. Snížení DPH by mělo významně stimulující efekt. Jestliže ceny klesnou, výrazně se zvýší poptávka.

d. Restaurační služby jsou převážně tvořeny malými podniky, tzn. že jeho rozvoj pomáhá budovat sektor malého a středního podnikání a zisky zůstávají lokální.

e. Restaurační služby podporují široké spektrum místních dodavatelů, zejména v zemědělství, potravinářství, takže snížení DPH bude mít multiplikační efekt ve zvýšení příležitostí pro dodavatele.

f. Silné pohostinství podporuje rozvoj cestovního ruchu.

g. Kultura pohostinství je vyjádřením lokální kultury a svébytnosti.

Požadavky na odpovědné činitele

Podíváme-li se na dosavadní průběh jednání s EU a jeho výsledky, nejsou pro náš obor nikterak příznivé. Je zřejmé, že musíme získat pozornost odpovědných činitelů a upozornit na problémy, které mohou díky neprozíravosti vyjednávačů v budoucnosti vzniknout. O změnu se musíme významně zasadit sami. Jinak můžeme čelit stejným problémům jako např. zemědělci.

Na druhé straně je zřejmé, že pouhé lokální změny nemají smysl. Jakékoliv iniciativy musí být vedeny v souladu s procesy a změnami probíhajícími v EU. Situace v EU je nejednotná a její vývoj lze jen těžko předvídat. Pozitivní výsledky může přinést třeba právě probíhající aktualizace seznamu tzv. labour intesive profesí, která by měla být finalizována počátkem příštího roku. A snahy zařadit právě pohostinství na uvedený seznam jsou významné. Na samovolný vývoj však nelze v žádné případě spoléhat.

Z toho důvodu žádám Vás – podnikatele v oboru pohostinství, jakož i Vás, kterým leží osud oboru na srdci, obraťte se na Vaše lokální zástupce v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Senátu ČR. Upozorněte je na problém restauračních služeb a vyžádejte si jejich podporu pro naše stanovisko na všech možných fórech. Využijte také každou příležitost pro medializaci problému. Vytvořme společně tlak na odpovědné činitele a přimějme je změnit postoj k problému.

Žádejme vládu a další odpovědné činitele,

• aby našli způsob, jak umožnit využívat sníženou sazbu DPH v pohostinství do okamžiku, než bude situace uspokojivě vyřešena v rámci EU. Opačný postoj by vedl ke znehodnocení kvality oboru a likvidaci řady podnikatelů, což by mělo významný dopad na zaměstnanost a spokojenost spotřebitelů.

Požadujme jasné deklarování pozice vůči EU a to tak, že Česká republika s ohledem na specifika oboru podporuje zařazení restauračních služeb na seznam odvětví, která mohou využívat snížené sazby DPH. Dlouhodobé a koncepční vyřešení otázky DPH bude mít zásadní význam pro podporu cestovního ruchu a pomůže řešit problém nezaměstnanosti zejména v regionech.

Ing. Mirka Luprichová

prezidentka HO.RE.KA ČR 

www.horeka.cz