Každý, kdo někdy přišel do kontaktu s českou reprezentací Chorvatského turistického sdružení, musel záhy zjistit, že má co do činění se zřejmě nejaktivnějším zastoupením národní turistické centrály u nás. Lví podíl na tom, jak zastoupení funguje, má jeho ředitelka – paní Mirjana Žilić. A existuje-li přímá úměra mezi aktivitou turistické centrály a množstvím turistů, kteří vycestují do určité země, má paní Žilić zásluhu i na tom, že České republice patří v chorvatských statistikách třetí místo v počtu přenocování a čtvrté místo v počtu příjezdů. Jak paní Žilić říká, Chorvaté si význam českého trhu uvědomují a snaží se mu poskytnout adekvátní zázemí.
Na post „prvního člověka“ českého zastoupení Chorvatského turistického sdružení jste usedla v roce 1999. Proč jste si tehdy vybrala právě Českou republiku?
Abych byla úplně upřímná, vůbec jsem Českou republiku a Prahu neměla v plánu. Jelikož jsem velice dlouho pracovala na centrále cestovního ruchu v Záhřebu v oblasti public relations a marketingu, myslela jsem si, že by bylo hezké moci strávit závěr pracovní kariéry v zahraničí a udělat maximum pro ještě větší propagaci Chorvatska. Zprvu jsem pomýšlela na zastoupení sdružení ve Velké Británii, ale pak jsem v roce 1999 byla vyslána z hlavního úřadu Chorvatského turistického sdružení, abych na začátku zajistila účast na veletrzích cestovního ruchu v Brně, Bratislavě a Praze. A jelikož se mi v Praze velmi zalíbilo, rozhodla jsem se zůstat. V roce 2000 jsem se stala ředitelkou zastoupení v České republice.
|
Mirjana Žilić, ředitelka Chorvatského turistického sdružení v Praze |
Situace v tehdejším Chorvatsku se té stávající příliš nepodobala. Do země, kde teprve nedávno skončila válka, se chtělo cestovat jen málokomu. Co jste museli udělat, aby se na chorvatské pláže vrátili i čeští turisté?
O tom, že válka cestovní ruch v Chorvatsku prakticky zastavila, není třeba diskutovat. Museli jsme vyvíjet velké úsilí, abychom lidem vysvětlili, že řady regionů se boje vůbec nedotkly. Úplně například přestali přijíždět Britové, jezdilo mnohem méně německých turistů a i Češi své cesty omezili. Nikdy ovšem nepřestali jezdit úplně, pouze se přesunuli do regionů, které nebyly válkou zasaženy, kupříkladu na Istrii. Jezdili tam proto, že Jaderské moře měli rádi. Věřili nám, že bychom turisty nikdy neposílali do nebezpečných míst. Po válce se situace trochu změnila a do všech regionů se začali navracet zahraniční turisté. Složitější situace je s britskými turisty, pro něž je Chorvatsko leteckou destinací a musíme proto počítat s tím, že jejich návrat je otázkou vzdálenější budoucnosti. Pokud jde o počet přenocování, patří dnes první příčka Němcům, na druhém místě jsou Slovinci, třetí pozici v počtu přenocování obsazují Češi. Zajímavé je, že v počtu příjezdů jsou na třetím místě Italové. Česká klientela je velmi vysoko a naším cílem je, aby se na tomto místě udržela. Bohužel kapacity, kterými jsme disponovali před válkou, nejsou dodnes dostatečně zrekonstruovány, máme méně lůžek než před válkou a ani všechny kvůli válce uzavřené kempy se nepodařilo znovu otevřít.
Ráda bych navázala na rozhovor s panem Niko Bulićem, který jsme přinesli v červnovém vydání COT business. Pan Bulić tehdy hovořil o privatizaci hotelů a zmínil možnost jejího částečného dokončení v průběhu let 2002 a 2003. Jak situaci vidíte Vy?
Privatizace pokračuje, ale zdaleka není dokončena. V situaci, kdy se rýsuje vyřešení problému, dojde prakticky vždycky k nějakému zádrhelu a vše se znovu zkomplikuje. Teď je například aktuální problém s Hvarem. Na tomto ostrově je velký hotelový komplex, který chtějí privatizovat celý. Je to velký problém, neboť komplex čítá velké množství hotelů a jako takový je velmi drahý. Řešením by bylo rozprodat komplex po částech, ale zatím se nepodařilo k takové dohodě dospět. Hodně toho tedy zprivatizováno bylo, nesmírné množství práce nás ještě čeká.
Počet návštěvníků Chorvatska roste rychleji než počet ubytovacích zařízení. Jak se bude Chorvatsko s touto disproporcí vyrovnávat?
Již několikrát se nám skutečně stalo, že jsme měli všechny ubytovací kapacity vyprodané. Toto se stalo, stává se a bude se stávat. Ubytovacích kapacit by ale mělo přibýt po dokončení privatizace. Navíc mnoho lidí nyní staví nové soukromé penziony, jejichž výstavbu vláda podporuje. Jedná se o projekt rozvoje „S podporou k úspěchu“, kdy chorvatská vláda podle kvality a velikosti připravovaného projektu určí výši půjčky a jejich úroků. Obecně vzato jsou však úroky velmi nízké, aby na půjčky dosáhlo co nejvíce podnikatelů.
Druhou, a podle mého názoru neméně důležitou otázkou, kterou teď řeší ministerstvo pro cestovní ruch, je možnost prodloužení turistické sezony. Není možné provozovat kapacity pouze v červenci a srpnu. Chorvatsko musí něco udělat, aby se turistická sezona prodloužila až do šesti měsíců.
Rozvoj cestovního ruchu vyžaduje výstavbu nové dálniční sítě. Jaký je aktuální stav?
Její výstavba velmi rychle pokračuje. Dálnice do Rijeky je již prakticky hotová, dokončuje se dostavba tunelů a vše by mělo být završeno do konce roku 2003. Dálnice na Split je již také ve výstavbě a měla by být hotova do roku 2005. Veškeré silnice budou ihned po dokončení zprovozněny, aby nic nebránilo turistům využívat těchto komunikací. Části těchto dálnic se budou provozovat i dříve, ale do výše zmiňovaných termínů by měly být kompletně dokončeny.
Vraťme se k činnosti Chorvatského turistického sdružení. Co je Vaším hlavním úkolem a s jakými partnery spolupracujete?
Naším nejdůležitějším cílem je propagace turistiky v zemi. Jedná se o spolupráci s novináři, pro něž připravujeme studijní cesty a tiskové konference a pravidelně je zásobujeme informacemi prostřednictvím internetu. Dále zajišťujeme výrobu turistických průvodců, pořádáme setkání se zástupci HTZ ze Záhřebu, kulturní akce a máme na starosti všeobecnou propagaci Chorvatska v Čechách. Stejně důležitá je spolupráce s cestovními kancelářemi, nabízejícími Chorvatsko. Těmto kancelářím dáváme mnohé potřebné informace, poskytujeme fotografie, na veletrzích cestovního ruchu jim, pokud nemají svůj vlastní stánek, umožňujeme vystavovat na našem stánku, pomáháme jim při organizaci studijních cest pro provizní prodejce – zkrátka škála naší pomoci je velmi široká.
Využívají této možnosti spolupráce všechny cestovky?
Určitě ne. V České republice je velice mnoho cestovních kanceláří, které mají Chorvatsko v programu. Pokud ale s námi ony samy nevstoupí v kontakt a nejsou členy některé z asociací, nemohu ani vědět o jejich existenci. Já spolupracuji se všemi, které mají o spolupráci zájem, a se všemi, které znám já. Nemohu ale oslovit kanceláře, o kterých nemám tušení, že prodávají dovolenou v Chorvatsku.
Která z českých cestovních kanceláří má v Chorvatsku nejsilnější pozici?
Už několik let za sebou jsou v prodeji Chorvatska na 1. místě Vítkovice Tours. Před několika lety se počet jejich klientů vyšplhal téměř na 70 tisíc za sezonu, v roce 2002 to bylo kolem 50 tisíc klientů. I toto číslo ale Vítkovice Tours udrželo na 1. příčce. Následovaly na 2. místě Globtour, na 3. místě Čedok, dále Fischer, Firo Tour, Delta Tour, Adriatic Line a další. Pro zajímavost uvádím, že to nejsou pouze pražské cestovky, ale naopak cestovní kanceláře z celé ČR.
Rok 2003 je pro Vás jistě velmi důležitý. Chorvatsko se stalo partnerskou zemí letošního ročníku veletrhu Holiday World. Jak se na tuto akci připravujete?
Toto je jen dalším potvrzením, že český trh je nám velice blízký. Tento rok jsme vybrali několik států, kde na veletrzích cestovního ruchu bude Chorvatsko partnerskou zemí. Pro nás to znamená hodně práce. Jako tradičně budeme mít svůj vlastní stánek, kde bude na návštěvníky čekat překvapení. Nejdůležitější akcí v rámci Holiday World 2003 však bude naše partnerská účast na Slavnostním večeru u příležitosti zahájení veletrhu ve Španělském sále Pražského hradu, kam jsou zváni všichni vystavovatelé. Bude nabídnuto občerstvení v chorvatském stylu. Pro tuto akci přivezeme z Chorvatska dva kuchaře, kteří budou vše připravovat spolu s vybranou cateringovou společností. Připravujeme také velmi hezký kulturní program. Na Holiday World čekáme řadu významných hostí, jako například ministryni Chorvatského cestovního ruchu paní Pave Župan Rusković, která by měla být hostem tiskové konference, připravované na den před zahájením veletrhu. Paní ministryně se zúčastní též programu veletrhu a ráno se svým českým protějškem zahájí letošní veletrh. Kromě ní přijede i ředitel centrály cestovního ruchu pan Niko Bulić a další významní hosté.
Co byste vzkázala čtenářům pro rok 2003?
Jsem velmi ráda, že čeští turisté, kteří chodí denně do naší pražské kanceláře, se nezajímají pouze o moře a slunce, ale i o památky, kulturu, národní parky, sportovní atrakce, potápění a vodní sporty. Chorvatský Jadran je pro české turisty nejbližší a opakovaně vyhledávají jeho průzračně čisté moře, a to i tehdy, okusili-li krásy jiných krajů. Za to jim patří náš dík.
Které místo v Chorvatsku je nejblíže Vašemu srdci?
Jedná se o ostrov Mljet. Vlastně ani nevím proč. Je zde moc hezky, krásné moře a navíc mě k tomuto místu váže mnoho osobních vzpomínek.
Připravila Lenka Vargová