Smírčí kříže na Chebsku

 

Mezi drobnými památkami v krajině zaujímají zvláštní postavení smírčí kříže. Bývají hrubě vysekané z kamenných monolitů a najdeme je na křižovatkách cest, v polích i na loukách, u silnic, při kostelech či přímo ve vsích. Odedávna přitahují zvědavost lidí a nezřídka jsou opředeny nejrůznějšími pověstmi. Spojení symbolu kříže s prastarým znamením smrti tu funguje dokonale. Za smírčími kříži se do chebského regionu nevydáváme náhodou. Setkáme se zde totiž s největší hustotou kamenných křížů a stél v naší zemi.

Memento mori

Příčiny vztyčování kamenných křížů nejsou dodnes zcela jasné. Existuje více teorií jejich vzniku, nicméně smírčí a právní význam křížů spojený s vědomím potřeby budování památníku zemřelým je dnes víceméně potvrzen. Často se jejich původ mylně vysvětloval jako hmotný doklad cyrilometodějské misie nebo germánské mytické doby. Interpretovány byly také jako symboly rekatolizace, na přetřes přišly i úvahy o hraničních znameních nebo dopravních a celních značkách. Po letech bádání je dnes zřejmé, že s pamětním posláním mementa smrti byla nepochybně pořízena většina křížů, tedy i kříže smírčí. Doklady z 15. – 16. století (tzv. smírčí smlouvy) totiž dokazují, že velké množství křížů má vztah k tomu, jak soudobý právní život reagoval na smrt člověka, ať už se jednalo o mord nebo nešťastnou událost. Tehdejší „státní orgány“, které se staraly o objasňování vražd nebo zabití, neměly možnost postihnout všechny pachatele bez výjimky trestněprávním rozsudkem, tudíž se během 14. až 16. století vytvořila zhruba toto tradice: pachatel mohl uzavřít s příbuznými či rodinou mrtvého smírnou dohodu o svém odčinění. Zavázal se k vytvoření a stavbě kamenného kříže, který musel vytesat na místě činu, a dále byl nucen složit peněžitou úhradu, případně poskytnout poškozeným jinou formu odpustku. Kříž pak byl považován za výraz určité piety a snahy usmíření s vinou.

Skupina smírčích křížů u Hazlova

 

Jak již bylo výše uvedeno, smírčí kříže byly vytesány z jednoho kusu kamene zapuštěného přímo do země. Některé druhy mají výšku pouhých desítek centimetrů, jiné mohou mít značně přes metr, ojediněle přes 150 centimetrů. Podle způsobu jejich opracování můžeme rozlišit rozdílné řemeslné dovednosti jednotlivých tvůrců. V některých případech byl kříž z kamene vytesán jen několika údery sekáčkem, jindy se setkáváme s velice profesionální úrovní práce kameníka. Na řadě objektů je možné spatřit vysekaný motiv zbraně nebo nářadí, krátký text či datování. Zbraně nejspíše symbolizují předmět, kterým byl spáchán vražedný zločin. Zastoupeny jsou především meče a dýky, někde se objevuje sekera, kuše, jezdecká pistole nebo puška. Do křížů bývají občas vyryté také předměty sloužící k práci, jež zřejmě symbolizují profesi člověka, jenž měl co do činění s událostí, která se smírčího kříže týkala.

Milovníci smírčích křížů si na Chebsku opravdu příjdou na své

 

Jak jsou staré?

U nás se počátky vzniku křížů datují zhruba do doby vrcholného středověku. Přesnější datování kamenných objektů je ovšem velice obtížné. Sama archeologie se doposud zcela nevyjádřila. V některých amatérských výkopech byly sice nalezeny kosti, kostry, zbraně, železné předměty nebo zlomky nádob, ale v rámci odborných průzkumů zatím nebyly objeveny žádné stratigraficky datovatelné předměty. Umělecké rysy často poškozených a zerodovaných křížů nám dnes již moc nenapoví. Navíc nesmíme opomenout, že se na stavbě křížů většinou nepodíleli kameníci ze stavebních hutí, ale prostí lidé z venkova. V této souvislosti je celkem podstatné uvést, že tvorba křížů nebyla motivována výtvarným záměrem, nýbrž šlo o účelové vytvoření dané památky. Pokud bychom jejich vznik opravdu přisoudili době právní kultury, můžeme je s velkou dávkou pravděpodobnosti zařadit do 14., 15. a 16. století.

Povídá se, že

Funkce smírčích křížů dala záhy vzniknout nejrůznějším legendám a lidovým povídačkám. A kříže Chebska oplývají pověstmi patrně nejbarvitějšími. Vypráví se například o smrti dívky, kterou vykonala ruka nešťastného milence, nebo o vzájemném pobití se dvou dívek srpy kvůli jakémusi mládenci. Pokud se na jednom místě vyskytuje více kamenných křížů, můžete se setkat s morbidní historkou o vyvraždění celého zástupu svatebčanů zhrzeným milencem nebo o pádu svatebního vozu do propasti. Lidová tvořivost nezná mezí

 Snos křížů v Plesné

Na jednom z hazlovských křížů
je dodnes rozpoznatelná
rytina krátkého meče,
patrně vražedné zbraně

Kam vyrazit

Chebský region je smírčími kříži doslova posetý. Pokud si chcete prohlédnout jejich největší snosy (větší počet křížů druhotně osazených na jedno místo), doporučuji zajet například do Milhostova či Podhradu. V prvně jmenované vsi najdete pětici smírčích křížů (tři jsou u kostela, dva stojí u místní křižovatky), v Podhradu je na jednom místě k vidění dokonce křížů šest. Tři zajímavé kříže můžete obdivovat v Plesné. Na památku 300. výročí reformace byly v roce 1864 dodatečně opatřeny nápisem REF IN FLEISSEN (Reformace v Plesné) a datem 1564. Dalším působivým souborem je trojice křížů na okraji Hazlova. Do jednoho z nich byl vyryt motiv dýky či krátkého meče, pravděpodobně vražedné zbraně.

Ochrana především

I když bylo po dlouhých letech dosaženo zařazení kamenných křížů do soupisu kulturních památek, patří dnes tyto objekty k nejohroženějším pamětihodnostem. „Sběratelská“ vášeň vede některé lidi ke krádežím a odvozu křížů do zahraničí. Početná část křížů je též součástí zdí velkých budov (komu by se do základů nehodil velký opracovaný kámen, že?) nebo se ztratila pod náspy silnic. Devastace křížů ovšem není jen úkazem poslední doby. Již v 19. století čelily tyto památky opovržení, neboť mezi lidmi panoval velmi rozšířený názor, že kříže pocházejí z hrobů sebevrahů nebo recidivistů, jimž nenáleží žádná úcta. Zbývá pouze doufat, že intenzivní osvěta pomůže zachovat půvab a krásu těchto výjimečných kamenných skvostů. K tomu má malým dílem přispět i tento článek.

Text: Jan Pomykal
Foto: Jakub Vocetka, Pavel Prchal a Jan Pomykal
(Zdroj: Kamenné kříže Čech a Moravy, Argo, 1997)