Sledovali jsme živě: Travelcon 2019 – den druhý

Program konference Travelcon dnes pokračuje dalšími tematickými bloky. Hovořit se bude o influencerech, presstripech, eco friendly přístupu k podnikání či filmové turistice. A naši redaktoři jsou opět u toho.

Dění v sále 1

INSTAmeet – příběhy ze sítě

Druhý přednáškový den zahájila v hlavním sále prezentace INSTAmeet – příběhy ze sítě. Obsahový stratég destinace Českobudějovicko-Hlubocko Tomáš Kadlec nejprve představil Ambasador program #OpravdoveBudejovicko, kterému se destinace věnuje zhruba tři měsíce. Jde o spolupráci s různými typy influencerů, kteří ukazují destinaci skrze reálné zážitky a návštěvníky. Právě ti jsou označováni za ambasadory, kteří vytváří obsah a ukazují jej potenciálním návštěvníkům. Jde o tzv. reklamu formou word of mouth. Ambasadorský program by měl být do budoucna zaměřen víc i do destinace. Zapojena by měli být nejen podnikatelé v cestovním ruchu a rezidenti, ale i akademická sféra. Program má marketingově podpořit produkt destinace „72 hodin na Budějovicku“. Cílem je mediální a obsahoví podpora partnerských subjektů, kteří díky programu získají obsah zdarma k využití a mediální zásah zdarma skrze profily ambasadorů (4x za měsíc) Prozatím bylo podpořeno 25 partnerů.

Na něj poté navázali Kluci z Instagramu, což je partička blogerů, kterou tvoří Jan Krejčí, Jarda Malina, Josef Hruška, Michal Petrů a Matěj Krejza. Ti ukázali, jak pracovat s Instagramem, který není jen o fotkách, ale dokážou ukázat i příběh. Lidé totiž ve skutečnosti nejsou jen přezdívky za zavináčem a za každou fotkou se skrývá člověk, který jí vyfotil. Vytvořili skupinu instagramerů, kteří se začali podporovat a dávat si zpětnou vazbu. A dané fotky se skupince líbili navzájem líbili natolik, že se rozhodli vystoupit z virtuálního světa do reality a setkat se osobně. A jelikož se jim to zalíbilo, zkusili setkávání doporučovat i ostatním. Tlačítko sledovat se totiž změnilo na přátelství a kluci si začali vzájemně pomáhat, aby docílilo toho, že i jednotlivec z dané skupinky dokáže na Instagram uspět. I Instagram je začal chápat jako skupinu, která se věnuje aktivitám dohromady.

Přežijí influenceři?

O tom, jestli přežijí influenceři, se poté pobavili reportér Janek Rubeš, manažer pro PR a media společnosti Lipno Servis Vojen Smíšek a Jiří Dužár, digital & strategy manager agentury CzechTourism pro USA a Kanadu. Influenceři byli a ovlivňovali ještě předtím, než se tak začali označovat díky rozmachu digitálních technologií a konkrétně sociálních sítí. Dle Janka Rubeše je influencer jako billboard u dálnice – všechny otravuje a nejde se ho zbavit. Z tohoto důvodu nepřežijí, jelikož to se nepodaří nikomu. Influencerství je dnes možné považovat za povolání, i když se mu začali věnovat lidi z nadšení, kteří chtěli tvořit obsah. Až poté přišli podnikatelé a začali jim do obsahu vkládat reklamní obsah a stala se z toho profese. Proto se začíná objevovat otázka, zda influenceři tu přidanou hodnotu, kterou od nich podnikatelé požadují, přináší nebo nikoliv.

Dále se začali všichni prezentující věnovali otázce, zda se influencer vlastně ještě vyplatí. Aktuálně totiž náklady na tento typ propagace začaly šplhat do neuvěřitelné výše. Navíc se začínají sponzorované příspěvky čím dál více přibližovat tradiční reklamě, to ale zároveň znamená, že nemohou fungovat. Pokud si lidé nezvolí správné influencery, bude se jednat o vyhozené peníze. Navíc mezi generací mileniálů začíná výrazně klesat důvěra mezi influencery. Je to částečně i tím, že v rámci sponzorovaného obsahu začíná scházet originalita a nápad – začínají být velmi podobné. Což je problém například v případě propagace destinací, protože začínají vypadat totožně a není možné je rozeznat. Vojen Smíšek se poté věnoval individuálně i spolupráci s tvůrci obsahu z pohledu destinace Lipensko. Připomněl osmero pravidel, jak s nimi vůbec pracovat, přičemž je podložil svými zkušenostmi, které s mu za poslední tři roky podařilo získat při lokální spolupráci s těmito tvůrci. 

Presstrip v praxi

Mohou se jižní Čechy prezentovat jako eko-destinace? To odhalili australští blogeři, kteří těsně před Travelconem poznávali krásy Jihočeského kraje a poznávali je. Jak tedy zahraniční odborníci na šetrnou turistiku Jarryd Salem a Alesha Bradford z dua NOMADasaurus region hodnotí? Do diskuze se zapojila i polovina freelancerského dua Czech Vibes Magdaléna Fukanová a opět se objevil i Jiří Dužár, který s těmito influencery spolupracuje již několik let. Zmínění australští blogeři letos navštívili Českou republiku již počtvrté. V jižních Čechách aktuálně strávili pět celých dní, během kterých viděli Českou Kanadu, Novohradsko a Českobudějovicko, Lipensko, Šumavu i Pošumaví, přičemž nejvíce času strávili na túrách. Jižní Čechy hodnotí všichni velmi pozitivně, a to i při srovnání s dalšími zahraničními destinacemi. Dají se zde velmi snadno najít kvalitní výrobci lokálních produktů a produktů, kteří se věnují udržitelným aktivitám, což může výrazně napomoci tomu, aby jej více objevili lidé za zahraničí. Právě pro ně v tuto chvíli dle blogerů zůstává stále ještě utajenou destinaci.

Trendy 2020

První odpolední vystupující v sále dva už není pravidelným účastníkům konference Travelcon neznámým jménem. Creative Director ve společnosti B&T Jan Jelínek svými vystoupeními oživuje akci od jejího počátku. Tentokrát se tematicky zaměřil na to, jaké trendy budou hýbat světem v roce 2020 a dál. Těch bude na základě aktuálních výzkumů celkem devět. Trendem bude například detourism generace mileniálů, tzn. že lidé budou vyhledávat místa, která nejsou turisticky exponovaná. Chtějí si také na dovolené od lidí odpočinout. Některé destinace proto začali počty turistů omezovat. Dalším bude kupříkladu Slow Travel, kdy cesta se stala destinací, či well-being tourist čili cesty za fyzickým i duševním zdravím, které jsou způsobeny především stárnutím lidstva. Cestovní ruch bude také ovládat trend Inclusive Tourism, tedy možnost zažít unikátní zážitky i handicapovaným turistům, stejně jako bezpečné cestování pro LGBT+ komunitu i jiné menšiny nebo třeba i národnosti. Podobně nebude popularity i tzv. Woke Tourism, což znamená, že lidé budou do svých cestovních preferencí zahrnovat své životní preference jako udržitelnost, ochrana planety ad., protože chtějí během své dovolené něco změnit a zlepšit. Trendem bude i tzv. Astrotourism, kdy budou lidé cestovat do míst, kde uvidí noční oblohu plnou hvězd, která je v místě jeho běžného života skryta kvůli světelnému smogu. Proměny se poté dočká i segment Luxury Travel, protože lidé začínají mít velmi odlišnou představu luxusu. Budou chtít třeba ubytování, které je originální, má specifickou atmosféru jako třeba stan v horách či pokojík na statku. Dále bude populární tzv. Gamified Travel, protože realita je pro mladou generaci nuda. Půjde ve své podstatě o rozšíření gamifikace cestování. A posledním trendem bude Silver Tourism, což je akční cestování seniorů, kteří si chtějí také užívat a mají na to peníze. Jejich cílem je „prošustrovat“ všechny své finance za zážitky.

Být vidět on-line

Nejefektivnějšími formami digitální komunikace provedl v posledním vystoupení prvního sálu Media Director ve společnosti McCann Prague Jan Suda. Ukázal nejen co mohou tyto formy přinést, ale i to, jak je možné je využít. A proč vůbec komunikovat on-line? Protože až 25 % lidí si pořídilo službu z oboru cestovního ruchu na základě nabídky, která jim dorazila na mail. Lidé také stráví 50–100 % více času na webu společnosti, pokud si na ní mohou přečíst zkušenosti ostatních uživatelů. Až 52 % uživatelů Facebooku sdílí své zážitky z dovolené. A téměř polovina lidí změnila své plány poté, co si dočetli zkušenosti ostatních na sociálních sítích. Lidé jsou navíc zvyklí konzumovat stále více informací, takže je důležité v rámci komerční komunikace vyniknout. V cestovním ruchu platí, že musí destinace či společnosti poskytnout klientovi zážitek ještě předtím, než přijede. Proto je potřeba pochopit, jak se zákazníci rozhodují a tento proces ovlivnit. Zákazníci činí rozhodnutí buď racionálně nebo emocionálně. A mnoho lidí se také o ničem rozhodovat vlastně nechce, na což je nutné rovněž myslet. Jinými slovy – úlohou marketérů je poznat tzv. customer journey, tedy konkrétní způsob toho, jak se člověk rozhoduje a kolik času v každém kroku má společnost na jeho ovlivnění.

Dění v sále 2

Jak být eco friendly / Město s přidanou hodnotou

Jednání v sálu 2 zahájila svým příspěvkem Jitka Zikmundová, Manažerka marketingu pro trhy CEE, Oberösterreich Tourismus GmbH. Nehovořila však o Horním Rakousku jako takovém, ale o jednom konkrétním podnikatelském projektu, a sice o konceptu rakouských hotelů Explorer, které se honosí označením „eco friendly“. Ekologicky přívětivých hotelů je v tomto řetězci aktuálně 9, jeden z nich právě v Horním Rakousku. Hotely Explorer vznikly v reakci na aktuální trend, kdy i v tradičních rakouských alpských oblastech vznikají designová ubytovací zařízení s důrazem na kvalitu a sepjetí s přírodou. Řetězec nabízí tříhvězdičkové hotely o kapacitě 100 standardizovaných pokojů. Všechny jsou připraveny na sportovně založenou klientelu. Důraz je podle Zikmundové kladen na servis. Pokoje jsou zařízeny všechny stejně – kvalitně, prakticky, designově a relativně jednoduše. V žádném z devíti hotelů řetězce ale nenajdou hosté klasickou restauraci, jen snídárny. Architektura hotelů čerpá z alpské tradice, používány jsou tradiční lokální materiály, tradiční je i barevnost. Všechny hotelové budovy jsou koncipovány jako energeticky pasivní a klimaticky neutrální. Zásadou je také spolupráce s místními dodavateli. Zikmundová představila i některé marketingové aktivity řetězce, hovořila i o cenové politice (základní cena + příplatkové služby).

Jaká je strategie lázeňského města Karlovy Vary do roku 2021? O tom na Travelconu hovořila Nora Dolanská, která se na této strategii podílí jako nezávislá konzultantka. Cílem strategie, která se teprve rodí, je změnit současný neutěšený stav – Karlovy Vary i podle primátorky města žijí z podstaty. Zatímco nedaleké Mariánské Lázně jsou na vzestupu, v Karlových Varech turismus stagnuje. V nové strategii se samozřejmě počítá s tím, že klasickou součástí nabídky pro incoming zůstane lázeňství, ale mělo by přilákat nové hosty a překvapit novými hodnotami. Strategie pracuje s myšlenkou luxusu spojeného s krásnou přírodou, která se má promítnout v nabídce krátkodobějších luxusních pobytů pro rodiny, páry apod. Lépe musí město využít svůj potenciál v oblasti nadstandardních služeb. Připravit se musí také na to, že bude spolu s dalšími evropskými lázeňskými místy zařazeno na seznam UNESCO. V tomto směru musí město rozptýlit obavy svých obyvatel a podnikatelů, kteří se bojí případných omezení ze zápisu na prestižní seznam vyplývajících. Změnit by se měla také pravidla fungování karlovarské turistické karty – ta současná jsou podle Nory Dolanské pro uživatele nevýhodná.

Amazing places & amazing people

Projekt Amazing Places přijel do Českých Budějovic představit jeho autor Petr Kotík. Vysvětlil, že projekt veřejnosti představuje výjimečná místa (zejména pak ubytovací zařízení) v České republice. V současnosti je v tomto průvodci obsaženo asi 230 míst, do konce roku by mělo přibýt cca sedm desítek dalších a tím by mělo být dosaženo maximálního počtu. Projekt funguje především na sociálních sítích. Má i svoji slovenskou variantu, odnoží je pak projekt Kouzelné chaloupky. V příštích dnech má být zprovozněna stránka Amazing Places na kole. Petr Kotík ale hovořil nejen o projektu samotném, na paškál si vzal i cestovatelské zvyklosti Čechů. Vysvětlil, že se v posledních letech dosti podstatně změnily nároky českých turistů na ubytování – jsou náročnější a hledí na poměr ceny a kvality. Očekávají zážitky, emoce, novinky a odpovídající servis, což je ale u mnoha ubytovacích zařízení v Česku stále ještě problém. Kotík se pokusil vysvětlit, co dělá z místa „amazing place“ – jsou to mimo jiné detaily, lidé a příběhy. A právě na příbězích se dá vystavět efektivní propagace míst na internetu. Předpokladem jsou ale pochopitelně vysoce kvalitní fotografie.

Guest experience vs. personal

Úvod dalšího bloku byl užitečný zejména pro provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení. Měli totiž šanci seznámit se s tím, jak ideálně přistupovat k různě (především zrakově a sluchově) handicapovaným hostům. Se specifiky péče o takovéto zákazníky je seznámil Marek Müller z Národní rady osob se zdravotním postižením. Na některé ze zmiňovaných zásad může empatický personál přijít sám (např. upozornit nevidomého na to, že před něj obsluha postavila sklenici s pivem, příp. mu ji vložit do ruky), řada praktických tipů ale zdravého člověka může jen těžko napadnout. Host se zrakovým postižením například ocení, když mu obsluha sdělí, na které části talíře je jaká část pokrmu. Podobných užitečných rad a tipů zaznělo během moderované diskuze nepočítaně. V každém případě je předpokladem obsluhy handicapovaných hostů solidnost a empatie personálu.   

Dalším řečníkem byl Milan Pavelka z Hotelmax.cz, mj. pravidelný přispěvatel časopisu COT – Celý o turismu. Pro konferenci si připravil příspěvek na téma guest experience. Ve své přednášce mj. ukázal pár příkladů, jak se některé světové hotely snaží využívat zákaznickou zkušenost pro lepší zacílení svých služeb. Řeč byla třeba o tom, že check-in v takových hotelech probíhá mimo recepční pulty, třeba na pohovce v lobby. Sledování potřeb a zvyklostí  zákazníků umožňuje hotelům personalizovat služby, překvapit hosty, docílit vyšších tržeb a v některých případech z takto obsloužených  hostů udělat své zapálené ambasadory. A vůbec to nemusí být drahé, zafungovat může i nenákladná drobnost. 

Úplně zapomeňte na hosty – a budete lepšími šéfy. S touto provokativní tezí přijel na Travelcon Jan Vlachynský z brněné skupiny Lidi z Baru. Šéf by podle něj neměl myslet na své hosty už proto, že to není on, kdo je obsluhuje – a tlumočená zpětná vazba nemusí být vždy přesná. Šéf by měl dbát především o to, aby fungoval jeho tým, protože vládne-li mezi členy týmu nepohoda, projeví se to negativně na obsluze hostů.

Filmová turistika DYCKY MOST!

Kreativní producent Michal Reitler, konzultant v oboru budování značek Vilém Rubeš, Ludmila Claussová z Czech Film Commission a Barbora Hyšková z Filmové kanceláře Ústeckého kraje, to byli aktéři moderované panelové diskuze o filmové turistice. Na základě svých vlastních zkušeností hovořili o tom, jak je možné sladit mnohdy protichůdné zájmy filmařů a municipalit, resp. destinací. Vysvětlena byla mj. role filmových kanceláří jakožto institucí, které jsou spojkou mezi regiony a filmaři. „Tyto kanceláře jsou na straně regionů, které jejich činnost financují,“ zdůraznila Claussová. Barbora Hyšková pro zajímavost vysvětlila, s jakými nestandardními požadavky se filmové kanceláře občas setkávají. V diskuzi také zaznělo pár příkladů, které názorně demonstrovaly přínos filmových produkcí pro rozpočty měst. S ohledem na složení panelu a název diskuze byla řeč především o filmech a seriálech natáčených v Ústeckém kraji, přičemž speciální prostor dostal legendární seriál Most!. Michal Reitler s Barborou Hyškovou poměrně podrobně popsal, jak probíhalo vyjednávání s úřady v kraji a v městě, jaké nároky měla produkce na lokace a co přítomnost filmařů pro město, region a tamní obyvatele či podnikatele znamenala. Mimochodem – po počáteční nedůvěře úřadů se situace po úspěchu seriálu rychle změnila: slogan Dycky Most! používá město ve své komunikaci, vznikla trasa stejného názvu v rámci projektu Offroadsafari atd. Popularita seriálu se ostatně projevila i na zájmu o diskuzi jako takovou – v žádném jiném z diskuzních bloků v sálu 2 nepadlo tolik dotazů. Vilém Rubeš v závěru diskuze poznamenal, že jsou místa, která filmaře nepotřebují (pražská Malá Strana, Benátky aj.), pro ostatní ale mohou být filmové produkce velmi zajímavým zdrojem peněz. A nemusí to vždy souviset s kvalitou natočeného filmu či seriálu – turisté někdy putují i po stopách „příšerných“ snímků… (Lehce nekorektní poznámka redakce: pro jeden tuzemský příklad netřeba chodit daleko od Českých Budějovic:-))

Žijí památky

Nevděčný úkol připoutat pozornost účastníků k úplně jinému tématu připadl Markétě Slabové z českobudějovické územní správy Národního památkového ústavu – značně prořídlému publiku měla představit PR, marketingové a propagační aktivity svého chlebodárce. Tedy aktivity marketingového oddělení, které bylo zřízeno teprve před třemi lety… Se svým úkolem se ovšem Slabová vypořádala se ctí. Hovořila například o tom, že ve správě NPÚ jsou také památky, které propagaci vlastně vůbec nepotřebují, neboť jejich návštěvnost již překračuje únosné meze – v jižních Čechách jde typicky o zámek v Hluboké nad Vltavou. Tam naopak je třeba příliv návštěvníků regulovat pomocí vysokého vstupného na exkluzivní trasy apod. O klasických propagačních aktivitách je tak řeč zejména u památek, v kterých je třeba návštěvnost povzbudit. K tomu slouží pobídkové akce, věrnostní program Klíč k památkám, sběratelský deník Zápisník návštěvníka památek, projekt Neobjevené památky – Příběhy, které neznáte atp. Marketéři NPÚ se rovněž snaží budovat image objektů prostřednictvím osobností jejich kastelánů, pořádat specifické akce, vymýšlet jednoduché slogany (např. Zkus Kuks), komunikovat na sociálních sítích a využívat možností vzájemné propagace spravovaných památek. Ty NPÚ propaguje jako ucelené produktové balíčky s kompletními službami. Markéta Slabová dále hovořila o profilových akcích, které NPÚ ve svých objektech pořádá (Hradozámecká noc atp.). K popularitě památek přispívá i partnerství se subjekty z řady různých sfér. Jednání v sálu 2 uzavřel Roman Stolejda ze společnosti Impression Media, který představil projekt Památky žijí a zejména pak aktivity sloužící k jeho propagaci. Vystoupení přineslo mj. pár praktických tipů k maximalizaci efektivity propagačních aktivit, zejména pak v on-line prostoru.

Čtěte také: Sledujeme živě: Travelcon 2019 – den první

 Foto: -gak- a -pmu-

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz