V brněnském hotelu Courtyard by Marriott dnes a zítra probíhá 9. ročník konference Fórum cestovního ruchu, který nese podtitul Inovace v cestovním ruchu. Přinášíme on-line reportáž z prvního dne konference, kterou pořádá agentura CzechTourism. Hlavním řečníkem je Doug Lansky, nezávislý expert na cestovní ruch, autor nesčetného množství publikací a článků a v neposlední řadě i vyhledávaný konferenční spíkr.
Do Brna se sjelo bezmála 170 zástupců privátního i veřejného sektoru, aby během dvoudenní konference načerpali know-how v oblasti využití inovativních technologií, digitálních fenoménů a marketingových poznatků v managementu a marketingu turistických destinací. Zítřejší workshopy pak budou zaměřeny na využití business intelligence pro analýzu dat a podporu strategického rozhodování destinačních managerů a také na problematiku veřejné podpory.
V úvodu účastníky konference přivítala ředitelka Odboru cestovního ruchu MMR ČR Renata Králová, která mj. připomněla aktuální výsledky tuzemského turismu. Zazněla tedy slova o 17,2 mil. turistů, což představuje meziroční nárůst o víc jak 3 procenta. Králová připomněla, že roste i domácí cestovní ruch, jehož podíl na celkových výsledcích je aktuálně 52procentní. Zároveň ale Králová zmínila dlouhodobý pokles průměrného počtu přenocování. Ten se letos meziročně snížil o necelé 1 %, každý turista u nás v průměru zůstává 2,6 dne. V závěru svého vystoupení zmínila Renata Králová Strategii rozvoje cestovního ruchu pro období od roku 2021, na které aktuálně ministerstvo pracuje a která se zaměří na přínosy turismu pro rezidenty.
 |
 |
Konference probíhá pod záštitou jihomoravského hejtmana i brněnské primátorky, logicky tedy v úvodu konference vystoupili i zástupci těchto úřadů. Náměstek hejtmana Petr Hýbler připomněl, že jižní Moravě se v cestovním ruchu dlouhodobě velmi daří. A Kristýna Černá, zastupitelka Brna pro oblast cestovního ruchu, připomněla úspěchy jihomoravské metropole. „Brno si zaslouží vás dnes hostit, protože se nám daří inovativní marketing v cestovním ruchu. Důkazem budiž například kampaň Brno True Story,“ uvedla. Na její slova ve svém vystoupení navázal Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism, podle kterého Brno svými marketingovými aktivitami předběhlo Prahu i zbytek České republiky. Brno podle něj ukazuje, že cestou k přežití v dnešním cestovním ruchu je zaměření na destinační management spíše než na marketing. Je podle něj třeba také vystoupit z komfortní zóny. K tomu by měla přispět i konference, která by měla lidi přimět k jinému způsobu uvažování. Tedy k uvažování, díky kterému bude Česko a jeho regiony konkurenceschopné i v dlouhodobém horizontu.
 |
 |
Předseda Fóra cestovního ruchu Viliam Sivek poděkoval agentuře CzechTourism „za to, že si uvědomila, že malé a střední podnikání je základním kamenem cestovního ruchu.“ Důkazem je podle něj i to, že je Fórum cestovního ruchu jakožto instituce poprvé oficiálně přítomno na stejnojmenné konferenci. Díky Viliama Siveka si CzechTourism v aktuálním personálním obsazení zaslouží i za své nasazení, a to zejména v situaci sníženého rozpočtu. Sivek také poznamenal, že si uvědomuje, jak složitá cesta bude k tomu, aby si politická garnitura uvědomila důležitost cestovního ruchu, tedy oboru, který dává práci bezmála 240 tis. lidí a jeho přínosy pro národní hospodářství jsou dlouhodobě vyšší než třeba u zemědělství.
Doug Lansky, který patří k nejsledovanějším světovým osobnostem cestovního ruchu a je autorem desítky publikací a článků, se ve svém příspěvku věnoval problematice overtourismu. Přestože přiznal, že tento pojem nemá rád. Je však třeba si přiznat, že se s ním potýká stále více míst na světě. A příliš tomu nepomáhají ani turistické průvodce a seznamy nejlepších destinací na světě. Jejich jediným kritériem pro zařazení určitého místa je to, že na daném seznamu ještě nebylo. Dříve nebo později se na něj tedy dostane každý. A všechny destinace se dostávají do smyčky, že chtějí více turistů a pak se jich zase chtějí zbavit. Dle Lanskyho to znamená, že mají ráda turismus, ale nesnáší turisty. V cestovním ruchu není možné pořád prahnout po větším množství turistů. To není udržitelný přístup. Je třeba se spíše zaměřit na tzv. balance-tourism. Jak toho dosáhnout? Je mnoho možností. Přitáhnout turisty z exponovaných částí do jiných míst. Ale nepřehnat to. Tím se zbavit front. Turisté, kteří stojí ve frontě a čekají až se budou moci někam podívat, neutrácí peníze. Destinace tak má mnoho turistů, ale jen velmi malý zisk. Když se sníží počet turistů, zmizí fronty a lidé budou v destinaci více nakupovat. Tomu pomůže zvýšení vstupného. Lidí přijde méně, ale destinace z nich bude mít větší zisk. Důležité je také myslet na toalety. Pokud jich bude dostatek, turisté nebudou rozptýlení a budou se více věnovat utrácení. Také je vhodné turistům nabídnout originální zážitek, tedy něco, co jinde nezažijí a co nemohou navštívit doma. Díky tomu si může destinace vytvořit svou vlastní „tvář“, která zaujme a odliší ji od ostatních. Originální turistické produkty a balíčky jsou v cestovním ruchu naprosto zásadní a rozhodující. Je však potřeba si i všímat turistických zvyklostí – co chtějí, jak se chovají, jaká mají očekávání… Subjekty by měly zapomenout na to, že pracují v oboru cestovního ruchu a naopak to pojmout tak, že pracují v oboru tvořícím vzpomínky.
Přesně tak znělo téma panelové diskuse, jejímiž panelisty byli Jiří Hlavenka z Kiwi.com, Jarmila Kowolowská z Grason.cz, Barbora Podhrázská zastupující Statutární město Brno, předseda Fóra cestovního ruchu Viliam Sivek, Adam Vodička z Anybody.cz a Liz Lobo z GoMyStay.com.
Ředitel agentury CzechTourism Jan Herget diskusi otevřel palčivým tématem, tedy nedostatkem pracovních sil. Debata se rychle stočila k hotelnictví a panelisty názorově rozdělila. Viliam Sivek jako představitel konzervativního křídla vysvětlil, že personál je tou nejdůležitější a drahou komoditou, zároveň ale komoditou, bez které se hoteliéři neobejdou. Hotelový host podle něj jako součást celkového zážitku potřebuje i lidský kontakt, který začíná v recepci a prochází celým hotelovým provozem. Naproti tomu Adam Vodička představil koncept brněnského Anybody hotelu, který je postaven na technologiích, díky kterým se může host sám obsloužit. „Host potřebuje přivítat a dozvědět se, co kde je a co má dělat. Potřebuje lidský kontakt, ale to neznamená, že tam musí 24 hodin denně sedět recepční,“ řekl kromě jiného. Hotel podle něj také nemusí mít vlastní restauraci, může využít své polohy a hostům doporučit restaurace v okolí. „Jde o to se kriticky zamyslet nad tím, jestli opravdu je potřeba živý personál a zda nelze situaci řešit jinak.“ Anybody hotel díky této filozofii ročně ušetří 1,4 mil. korun. Většina účastníků se nicméně shodla, že zmiňované přístupy nejsou antagonistické, mohou fungovat souběžně v závislosti na filozofii toho kterého hoteliéra. A vůbec to nemusí souviset s věkovou strukturou klientely – podle Adama Vodičky se technologií nebojí ani lidé seniorního věku. To potvrdila i Liz Lobo z GoMyStay.com.
Debata ukázala, že v cestovním ruchu dochází k řadě disrupcí, tedy zásadních změn. Těmto změnám nemá podle Jiřího Hlavenky z Kiwi.com smysl čelit, je třeba se s nimi naučit žít a přizpůsobit se jim. „Pro hoteliéry třeba nemá smysl bojovat s Booking.com, ale hledat cesty, jak přimět zákazníka k přímým rezervacím,“ uvedl Hlavenka. Stejně je tomu i v letecké dopravě, kde byl jednou ze zásadních disrupcí příchod Kiwi.com. Ten byl reakcí na skutečnost, že letecké společnosti zapomněly na zákazníka a myslely jen na maximalizaci svého zisku. Zmiňovaný brněnský startup uspěl díky tomu, že jeho zakladatelé pochopili potřeby zákazníka a nabídli jednoduchý systém rezervace letenek s garancemi, díky kterému si pasažéři mohou své cestovní aranžmá udělat jednoduše sami. A ještě jsou ochotni si za to připlatit, přičemž firma nyní prodá 40 tisíc letenek denně.
V další části diskuse došlo na řadu na první pohled vzájemně nesouvisejících dotazů. Řešila se například otázka, zda by neměly být národní turistické centrály nahrazeny nějakým projektem typu Kiwi.com. Jiří Hlavenka k tomu poznamenal, že podobný projekt chybí zejména v oblasti eventů. Portál Kudyznudy.cz, který k tomu má asi nejblíž, přitom označil za „kolosální fail všech failů“, aniž by tušil, že tím střílí do řad organizátora konference… Jan Herget vzal nicméně tuto kritiku s chápavým úsměvem a přitakal, že portál potřebuje rekonstrukci, aby zákazníkům umožnil vyhledání a rezervaci všech možných zážitků na jednom místě.
Barbora Podhrázská z brněnského magistrátu přemítala nad tím, zda potřebujeme weby a portály destinačních společností, neboť na nich turisté primárně obvykle nic nehledají. „Když ale děláte dobrý obsah, který není marketingový a vychází opravdu z toho, co lze v daném místě najít a zažít, šanci na úspěch to má,“ uvedla Podhrázská a de facto tak shrnula brněnské zkušenosti posledních let. „Je třeba dát prostor místním, pak to bude uvěřitelné a bude se kolem toho vytvářet komunita,“ dodala. A v odpovědi na jeden z dotazů také vysvětlila principy aktuální strategie města v oblasti cestovního ruchu: „Čísla nejsou vše a cílem strategie není zvyšovat počet turistů, ale nalákat do města ty, o které opravdu stojíme.“ Po čtyřech letech je přesvědčena, že šlo město správou cestou a že se mu daří lákat tzv. poučené návštěvníky.
Řada dotazů padala i z pléna konference prostřednictvím aplikace Slido.com. Lidé se třeba ptali na to, zda si dnešní cestovatelé nechtějí na dovolené od technologií spíše odpočinout. Zajímali se také třeba o to, jak se současná situace na trhu podepisuje na tlaku na mzdy u firem typu Grason.cz. Ta propojuje zaměstnavatele s potenciálními krátkodobými zaměstnanci a pomáhá tak k vykrytí sezonních špiček. Podle Jarmily Kowolowské se mimochodem za poslední rok mzdy nezvedly „ani o píď“.
V diskusi došlo třeba na problematiku turistických informačních center a jejich přínosy. Kromě jiného zaznělo, že tyto přínosy se těžko měří, neb neexistují data poměřující náklady na jejich provoz s tím, kolik jejich návštěvníci v destinacích utratili. Zazněla také myšlenka, která přítomným zástupcům měst a TIC určitě nebyla po chuti, a sice že lidé primárně nehledají informace o destinacích na stránkách měst a TIC, ale na portálech typu TripAdvisor. To sice potvrdila i Barbora Podhrázská, zároveň ale poznamenala, že TIC jsou potřeba, už proto, že jsou zárukou důvěryhodnosti a relevantnosti informací.
Účastníci také hledali odpověď na otázku, jak lze pomocí inovací dostat turisty do regionů. Podle Jana Hergeta je třeba dát prostor mladým kreativcům. Jako pozitivní příklad uvedl třeba již zmiňované Brno. Panelisté se každopádně shodli, že technologie jsou jen nástroj, ne cíl. „Technologie přispívají mimo jiné k tomu, aby se o produktu lidé dozvěděli,“ uvedla Liz Lobo.
Účastníci se zajímali také o to, jakou přidanou hodnotu by měly přinášet organizace destinačního managementu, zda mají či nemají obce v oblasti cestovního ruchu podnikat, proč se české startupy bojí vyrůst apod.
Odpolední sekci konference odstartovala Veronika Řídelová z Nadace Vodafone ČR příspěvkem vysvětlujícím, že mobilní aplikace nejsou pouze hry, ale mohou i pomáhat potřebným. Mohou tak přilákat i nové partnery či návštěvníky. Jsou destinace přístupné pro všechny? Mohou je objevit neslyšící, nevidomí či jinak handicapovaní turisté? Právě takové otázky by si měly subjekty v cestovním ruchu ptát. Není jich totiž celosvětově jen zanedbatelné množství, takže se mohou stát významnou potenciální cílovou skupinou. Zpřístupnit nová místa a vývoj nových technologií, které pomáhají handicapovaným osobám, se pokouší už 13 let právě Nadace Vodafone ČR. Za tu dobu již podpořila na 500 projektů. Jedním z nich je aplikace VozejkMap, což je aplikace s mapou obsahující tisíce bezbariérových míst. Pomáhá lidem nejen usnadňovat život, ale hlavně cestovat. Dalším z projektů je pak Vlakem jednoduše, který mapuje nádraží v České republice. Dále podporuje Deaf Travel, což je aplikace s mapou odhalující pomocí videí zajímavá místa v Česku. Mnoho dalších nápadů pak v tuto chvíli nadace pomáhá vyvíjet.
Masterplan pro turismus (jinak též Plan T) pak ve svém příspěvku představila Bettina Seiser z rakouského ministerstva pro udržitelnost a cestovní ruch. Nejdřív ovšem představila faktory, které rozhodují o úspěchu rakouska v cestovním ruchu – krom krajiny či gastroomie šlo třeba o personál a také vybrané aktuální statistiky rakouského turismu. Loni Rakousko navštívilo 48 mil. osob, průměrná doba pobytu byla 3 dny. Hlavním zdrojovým trhem je Německo, následuje Nizozemsko, Česká republika je osmá. Nejčastějšími cíli jsou Tyrolsko a Salcbursko. Bettina Seiser také ukázala, jak se Rakousku daří snižovat sezónnost cestovního ruchu.
Pokud jde o Plan T, ten je postaven na spolupráci ministerstva s federální hospodářskou komorou, do přípravy plánu ale mohla zasáhnout široká odborná veřejnost. Motto plánu je jednoduché: „Na cestě k nejudržitelnější turistické destinaci na světě“. Seiser informovala, že aktuálně se úřad koncentruje na ekonomické aspekty udržitelnosti. Plán znamená mj. kompletní změnu paradigmatu, ale participující destinace jsou v tomto ohledu aktivní a snahy úřadu podporují. Zásadní pro úspěch je právě spolupráce.
Ve strategii bylo definováno devět hlavních okruhů činností. Zaprvé jde o posilování povědomí o cestovním ruchu, tedy komunikování jeho přínosů. Dále se jedná o nastolení kooperativní kultury, která by měla posílit dialog a přinést nové formáty. Tématem dneška je také digitalizace, což je podle Bettiny Seiser oblast, v které je Rakousko aktuálně pozadu za svými konkurenty. Ministerstvo se rovněž zaměřuje na zatraktivnění podnikatelského prostředí, což obnáší mimo jiné snahu o nastolení rovných podmínek na ubytovacím trhu – ze zákona musejí například platformy typu Airbnb platit daně. V centru pozornosti je rovněž vzdělávání a výchova budoucích pracovních sil, stejně jako implementace různých programů zaměřených na udržitelnost. Cestovní ruch od loňska spadá pod ministerstvo zemědělství, což se projevuje mj. v užší spolupráci mezi resorty kultury a zemědělství, akcentem na používání lokálních produktů v cestovním ruchu apod. Pozornosti úřadu neuniká ani marketing, aktuálně se pracuje na nové strategii. Řeč byla také o financování aktivit v oblasti cestovního ruchu, které probíhá prostřednictvím speciální banky a impulsových výzev týkajících se specifických témat (digitalizace, zázemí pro personál apod.). Rakousko by také mělo změnit systém sledování statistik, kromě kvantitativních měřítek bude více sledovat socio-ekonomické parametry apod.
Tradiční osobností, která na Fóru cestovního ruchu vystupuje pravidelně, je Ondřej Špaček z CE-Traffic. Ten se tentokrát věnoval tématu UNESCO jako produktu cestovního ruchu a strategii jeho rozvoje. Památky UNESCO jsou turistickým fenoménem – jsou to cíle, které všichni při cestování vyhledáváme. Je však vhodné, aby se všechny destinace snažili o zápis na tento přední seznam? Je za tím mnoho práce, času i financí, a přesto může vše skončit neúspěchem. Celkem je nyní zapsáno v UNESCO 1121 lokalit v 167 zemích světa. Česká republika je v tomto srovnání nadprůměrná – má v tuto chvíli 14 památek ve 20 lokalitách. To je více než dvojnásobek světového průměru. Letošní novinky, kterými jsou Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a Krajina pro chov ceremoniálních koní v Kladrubech nad Labem, byly přitom co se týká zápisu překvapením. Máme jich na malém území tedy hodně, zatím však chybí provázané a komplexně pojaté produkty, které by turisty motivovaly při cestách do Česka k návštěvě všech památek UNESCO. O další nominaci se budou pokoušet příští rok i české lázně v rámci společného projektu Great Spas of Europe. Ze zápisu na seznam UNESCO přináší mnoho výhod – zvyšují návštěvnost, prestiž, kvalitu života či počet pracovních míst a pozdvihuje prestiž destinace. Jako příklad dobré praxe nakonec Ondřej Špaček prezentoval změny, které zavedl v poslední době Český Krumlov a jaké mu z nich vyplynuly výhody.
V dalším příspěvku se účastníci opět přenesli do problematiky brněnského marketingu. O tom, jak inovativně k mezinárodním marketingovým aktivitám město přistoupilo, hovořil Tomáš Avrat z Jihomoravského inovačního centra. Řeč byla o projektu #brnoregion. „Toto marketingové úsilí má za cíl představit region jako destinaci ne pro turisty, ale pro špičkové investory, podniky, vědce či talenty,“ uvedl Avrat a vyslovil myšlenku, že v kontextu cestovního ruchu může být tato aktivita jedním z návodů k boji s overtourismem, resp. k vyváženému rozvoji. Proč byl tento projekt realizován? Měl by pomoci řešit třeba nedostatek kvalifikované pracovní síly, přispět k vyšší konkurenceschopnosti lokálních produktů na mezinárodním trhu, zajistit kvalitní data pro rozhodování podnikatelů atp. Jeho smyslem je posílit tzv. place branding Brna, tamních firem a produktů ve světě. „Dobrá adresa je silná zbraň,“ poznamenal k tomu Avrat, podle kterého aktivní společný marketing podpoří rychlejší průnik mezi přední regiony. Klíčovými principy popisované strategie jsou zapojení všech kýžených partnerů, jednotné sdělení šířené velkým množstvím hlasů a použití různých forem sdělení. „Partneři za své vlastní prostředky pomáhají s komunikací celého regionu,“ vysvětlil Avrat a dodal, že JIC vytváří pro tyto své partnery manuály, fotobanku, sociální sítě a další podpůrné materiály použitelné při jejich marketingové práci. Projekt #brnoregion funguje dva roky a dosud se do něj zapojilo asi 170 firem.
Blok odpoledních seminářů o klíčových incomingových trzích zahájila Markéta Chaloupková ze zahraničního zastoupení agentury CzechTourism v Německu. A právě o této zemi si připravila hned několik zajímavých i třeba vtipných faktů. Německo je totiž největším obchodním partnerem České republiky. Jaké trendy aktuálně hýbou cestovním ruchem v zemi? Jak dobře vůbec naše západní sousedy známe a jak moc jsou pravdivé vzájemné stereotypy? Známý slogan říká, že v Německu žádná zábava není a všichni by se měli vrátit k práci. Přesto určité zajímavé a vtipné informace existují. Například, že němčina má nejdelší slovo na světě, které má 63 znaků. Hostí nejvíce mezinárodních veletrhů na světě. A je i dějištěm nejnavštěvovanějších slavností, jedním z nichž je Oktoberfest. Ten ročně navštíví 6 milionů lidí. Němci jsou také velmistři v dovolené – až 62 procent z nich vyrazí alespoň jednou ročně na dovolenou. Obrovský je hlavně domácí cestovní ruch – to znamená, že v lákání turistů musí Česká republika chápat jako konkurenci i německé destinace a jejich turistické organizace. Němečtí turisté jsou naprosto nepostradatelní v českých lázních – dá se říct, že každý desátý návštěvník tuzemských lázní pochází z Německa.
Jihokorejský zdrojový trh přijel do Brna představit ředitel ZZ Jižní Korea Michal Procházka. Jak bylo uvedeno již v anotaci na jeho vystoupení, Korea patří mezi nejdynamičtější asijské zdrojové trhy, s velkou cestovní mobilitou, dopravní kapacitou i kupní silou. Ročně z této 50milionové země vycestuje více jak polovina obyvatel (loni bezmála 32 milionů), Česká republika přitom patří mezi hlavní evropské destinace s počtem přes 400 tisíc korejských turistů. Uspět na tomto trhu přesto není vůbec snadné – potíže vycházejí jak z dramaticky se měnících trendů, tak i z odlišné kultury. Procházka se proto pokusil posluchačům představit návod, jak tyto potíže překonat. „V Koreji můžete mít kvalitní produkt, ale když nemáte dobře nastavený marketing a nepracujete s obsahem, nemůžete uspět,“ poznamenal Procházka.
„Korejci jsou workoholici se dvěma týdny dovolené, kteří cestují nejčastěji na pět dnů,“ uvedl Procházka. Za jednu cestu utratí 4-5000 USD na cestu včetně letenky, ubytování a programu. Hlavními zdrojovými oblastmi jsou Soul a jeho okolí + satelitní města, Busan-Ulsan. Cestování je pro Korejce ukázkou statusu, cestou za zážitkem, ale i únikem od životní rutiny a tradiční kultury. „Korejský klient je velmi kontaktní a chce, abyste mu zorganizovali zábavu,“ vysvětlil Michal Procházka.
Loni do Česka přicestovalo asi 415 tis. Korejců, průměrná doba pobytu asi 2,6 dne, v středoevropské srovnání jde o nadprůměrná čísla. Trh se ale mění. Za posledních pět let se zcela převrátil podíl organizované a individuální turistiky na dnešních 30:70, podobně se proměnil i zájem o jednotlivé segmenty. Je to trh cenově citlivý. Pokud jde o regiony, Korejci rádi kromě Prahy cestují i do Brna a na jižní Moravu, do Karlových Varů a Plzně.
Čím je Česko v Koreji zajímavé? Nabízí autentický zážitek evropské kultury i životního stylu. Vždy zde dostanou víc za nejlepší cenu. Praha je navíc velmi fotogenické město, jehož snímky plní Instagram. Česko je pro Korejce zároveň nejbližší evropskou zemí. A také milují pivo. Segmentem, který Procházka obzvláště zmínil ženy ve věku 20-30 let, které pracují v kancelářích – právě na tuto skupinu se snaží jihokorejské zastoupení CzechTourism cílit. Už proto, že je u ní velká pravděpodobnost opakované návštěvy.
Letos prochází korejský trh revolucí – podíl organizované turistiky se snižuje, tento trh upadá o 30 procent. Příjezdy do Česka meziročně v 3. kvartálu poklesly o 14 procent, ale prodlužuje se průměrná doba pobytu. Trh podle Procházky přechází na rezervační portály, resp. metasearch vyhledávače. Trh mládne, zjednodušují se itineráře a klesá zájem o tradiční destinace typu Prahy či Českého Krumlova, Korejci chtějí objevovat i dosud méně známé lokality. Důležitou cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi, kterým lze nabídnout poznávací okruhy se soft aktivitami. To je příležitost pro nabídku bonitních produktů, lepších hotelů a nových aktivit. CzT na to zareagovalo mj. historicky prvním influencerským tripem pro matky s dětmi, který se uskutečnil letos v červenci. Korejci jsou podle Procházky také národem motoristů, proto roste zájem o půjčení auta v Česku a výlety do dalších evropských destinací. Už proto, aby si mohli vyzkoušet auto evropské značky, které není k mání na korejském trhu. Mladí Korejci také přijíždějí na delší dobu, třeba na 14 dní či měsíc, aby zažili zdejší životní styl a poznali jinou než vlastní kulturu. Odvrácenou stránkou tohoto trendu je podle Procházky fakt, že v Praze dnes funguje už 70 „korejských“ Airbnb kapacit. Trendem je bezesporu i nakupování. Vůbec nejvíc u nás Korejci utrácejí za skydiving, teprve za ním jsou suvenýry, pivo, jízdy RegioJetem, móda či západní produkty. Je třeba jim ale nabídnout různé slevy a bonusy (např. 1+1, bonusy k nákupu, kupóny, poukázky do obchodních domů apod.). Roste též poptávka po city tours. V Praze funguje 100 korejských průvodců, mladší generace ale jeví čím dál větší zájem o anglicky hovořící průvodce či agentury. Korejci milují chození do hor a je logické, že tuto zálibu chtějí provozovat i u nás. Cílovou skupinou pro tento produkt jsou lidé ve věku nad 55 let. Korejci se také nebojí objevovat nové destinace, z čehož může profitovat třeba Dolní Poohří, které se tohoto trendu zkouší zhostit.
Jak vstoupit na korejský trh? „Přijeďte,“ shrnul hlavní pravidlo Procházka. Komunikace na dálku podle něj v Koreji nefunguje, zvlášť je-li vedena v angličtině. Je třeba také pochopit specifika korejských sociálních sítí. „Nemáte-li korejských obsah na korejských sociálních sítích, pro tento trh neexistujete,“ lakonicky poznamenal Michal Procházka. Je dobré navázat spolupráci s korejskými influencery a tvůrci obsahu, jejich honoráře ale bývají v určitých případech i velmi vysoké. Důležitý je také přímý kontakt s odbornou veřejností. Smysl naopak nemají anglicky psané newslettery, mailing či předávání osobních kontaktů.
Prezentace Dana Saguye ze zahraničního zastoupení CzechTourism v Izraeli byla zaměřena především na specifika izraelského cestovního ruchu, konkurenční prostředí i aktuální trendy. Izraelský trh je velmi unikátní a rozmanitý. Už jen tím, že jej tvoří Židé, Arabové a celá řada dalších minorit, které vyznávají mnohá náboženství. Je to také země tvořená lidmi, kteří přišli z celého světa a přinesli si s sebou všemožné zvyky. V Izraeli vzrůstá podíl střední třídy. Izraelci milují cestování – až 64 procent z nich se vydává na dovolenou alespoň jednou ročně. Velmi rádi navštěvují různá místa nezávisle na jejich vzdálenosti – nemají preferované země či aktivity. Jsou velmi otevření novým zážitkům. Významný podíl cestovatelů přitom tvoří ženy. Co se týká faktorů, které ovlivňují jejich nákupní a cestovatelské zvyky, na prvním místě zůstává cena. Až 81 procent se rozhoduje dle ní. Dokonce jsou ochotni vybrat leteckou přepravu s mnoha transfery, pokud je bude stát méně. Důležité jsou však i trendy, možnost vyžití pro celou rodinu a další. Až 57 procent Izraelců si vybírá svou dovolenou měsíc před odjezdem. Kromě toho se Dan Saguy věnoval i vnímání České republiky z pohledu izraelského turisty. Nejpopulárnější je Praha. Českou republiku navštívilo doposud 1,8 milionu Izraelců. Nevnímají zemi jako vhodnou pro mladé cestovatele. Znají jen Prahu a Karlovy Vary, o ostatních destinacích toho moc nevědí. Česko je také v jejich očích levnější než země západní Evropy. Jistý potenciál tedy u Izraelců má, je však potřeba zemi více prezentovat skrze tour operátory, speciální akce představující českou kulturu a pomocí influencerů. Jen tak je možné je dostat tyto cestovatele mimo Prahu.
Seminář věnovaný Blízkému trhu vedl Faris Jahic, ředitel tamního zahraničního zastoupení agentury CzechTourism. Vysvětlil, že každá z šesti zemí, které CzechTourism pod toto společné označení zařazuje (Saúdská Arábie, Katar, Bahrajn, Kuvajt, Spojené arabské emiráty a Omán) je úplně jiná, ať už jde o velikost, poměr místních obyvatel a přistěhovalců či třeba ekonomickou situaci. Za nejdůležitější označil Jahic Saúdskou Arábii, která je z těchto šesti zemí největší a má největší podíl místních obyvatel. Oblast Blízkého východu prošla v posledních letech dynamickým vývojem, který nebyl vždy pozitivní, ale na chuti cestovat se to nepodepsalo – obyvatelé těchto zemí i nadále cestují velmi rádi a velmi často (v průměru třikrát ročně). V příštích letech má z této oblasti vycestovat asi 61 milionů lidí ročně.
Faris Jahic vysvětlil, že klíčovým segmentem, na který se aktivity CzechTourism zaměřují, jsou rodiny s dětmi. Ty jsou obvykle početné. Trendem je multigenerační cestování, roste také segment cestujících mileniálů. Obyvatelé Blízkého východu cestují během celého roku, nejvíce ale (i z klimatických důvodů) během jara a léta. K cestování je motivují luxusní nabídky, oceňují rozmanitost produktu, motivem je také počasí. Chtějí poznávat nová místa a nové kultury, objevovat památky. Jezdí do měst, ale rádi mají i přírodu, tematické parky a noční život. Oblíbenou aktivitou je nakupování, ale i prosté nasávání atmosféry navštívené destinace. Z hlediska ubytování jednoznačně preferují pětihvězdičkové hotely, do kterých se v případě spokojenosti rádi vracejí. Z bariér zmínil Jahic ceny, nedostat halal jídel, případně jazykovou bariéru. A také bezpečnostní problematiku, která se ale Česka jako jedné z nejbezpečnějších světových destinací prakticky netýká. Informace o destinacích hledají turisté z těchto zemí nejvíce u svých známých a členů rodiny, teprve na druhém místě je internet a sociální sítě, případně cestovní kanceláře. U těch ale služby cestovního ruchu nejvíce nakupují, podíl přímých rezervací je na těchto trzích nižší než v jiných částech světa. Potřebují kontakt s živým prodejcem. Své vystoupení zakončil Faris Jahic informacemi o nedávných i chystaných aktivitách CzechTourism v oblasti Blízkého východu. Jedná se o různé roadshow, veletrhy a prezentace, mimo jiné zaměřené i na MICE produkt.
Program druhého konferenčního dne se skládal ze dvou seminářů. První nesl název E-solution for Chinese Market, probíhal v angličtině a byl určen primárně pro regionální centrály cestovního ruchu, asociace, unie, ústavy a další subjekty, které poskytují služby v cestovním ruchu. Cílem agentury CzechTourism bylo na jednom místě představit elektronická řešení cílení na individuální turisty z Číny, a to prostřednictvím specifických aplikací digitálních platforem, které používají čínští zákazníci, jak je například A La Carte, Europass, Kiwi.com, či Shanghai Jungle. Tyto platformy mohou využít zejména regionální centrály cestovního ruchu pro poskytnutí obsahu s dosahem na širokou veřejnost v Číně, stejně jako poskytovatelé služeb.
Druhý seminář byl nazván Business intelligence, data a marketingový výzkum a byl určen zejména specialistům destinačního marketingu z regionálních i lokálních destinací, ale i zástupcům podnikatelské veřejnosti či místních samospráv, kteří se v rámci své práce zabývají zpracováním a analýzami dat z oblasti cestovního ruchu. Soňa Machová a Tereza Kupčíková z Institutu turismu agentury CzechTourism věnovaly zvláštní pozornost možnostem využití pokročilých nástrojů business intelligence pro analýzu dat z různých zdrojů. Došlo i na praktické ukázky využití sestav MS Power BI dostupných v systému MIS. Představeny byly také novinky z aktuálních marketingových výzkumů a v závěru došlo na diskusi o dalších možnostech rozvoje analytických služeb agentury CzechTourism.
Foto: -gak- a -pmu-
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
