Sledovali jsme on-line: 360° TRAVEL TRENDS

Součástí pátečního odborného programu veletrhu cestovního ruchu Holiday World se opět stala konference 360° TRAVEL TRENDS. Letos si za svůj podtitul zvolila téma Rising Stars aneb kdo utváří budoucnost Česka v cestovním ruchu. Co v kongresovém sále PVA EXPO Praha zaznělo? Sledujte tuto průběžně aktualizovanou reportáž. 

Úvodního slova se za pořadatele konference ujala cestovatelka Radka Myšková, která celým dnem i provázela. A po její levé ruce celou konferenci pomáhala přiblížit skutečně všem i překladatelka do znakového jazyka Vendula Rychtaříková. Přítomné poté přivítal zakladatel konference Petr Klymec.

Na ně pak navázal již tradiční řečník odborných akcí s tématem cestovního ruchu – Jan Jelínek z B&T agency, který si připravil přednášku na téma Trendy 2020 aneb zapomeňte na trdelníky.

Kolik jich stihl představit? Celkem devět, což není nijak málo. Znalost trendů je v jeho práci velmi podstatná, jelikož zmíněná agentura dle jeho slov pracuje s firmami, které musí být neustále „trendy“. Prvním představeným trendem je detourism, který znamená, že turisté (zejména z generace mileniálů) chtějí raději navštěvovat místa, kde nikdo není, než známé a lidmi přeplněné památky. Na to navazuje i trend slow-tourismu, neboli pomalého cestování, a well-being, který má blízko wellness a péči o sebe. Roste také popularita inclusive travel, jehož cílem je zpříjemňovat cestování turistům s handicapem či minoritám, které dříve nemohli bezpečně poznávat celý svět. K tomu má velmi blízko i tzv. woke tourism, v rámci kterého jde o vzestup enviromentálního myšlení v celém cestovním ruchu –od turistů před dopravce až po hotely. Mileniálové také milují astroturism, což znamená, že se lidé vydávají pozorovat hvězdy, které nemohou v metropolích dnes již vůbec vidět. Mění se také pojetí luxusu, což je problém pro velké korporace, které v cestovních ruchu pracují. Gamifikované cestování ovlivňuje zase tu nejmladší generace. A u nejstarší generace zase vítězí tzv. silver tourism – senioři mají peníze, chtějí je utrácet a užívat si. Cílem je v nadneseném smyslu slova „prošustrovat“ dědictví. Jste Vy připraveni na turistu budoucnosti?

Cestování bez bariér

Zásadním blokem letošní konference byla panelová diskuse věnovaná cestování bez bariér. Proběhla pod záštitou CzechTourism a spolumoderovala ji tisková mluvčí této agentury Ivana Vejvodová.  V panelu se sešli Veronika Řídelová z Nadace Vodafone, Gabriela Drastichová z Nadačního fondu Českého rozhlasu a jeho projektu Světluška, David Drahonínský, světový rekordman v lukostřelbě kategorie W1, Jan Wirth z DeafTravel a Jindřich Vaněk reprezentující Colours bez bariér. „Rádi bychom se skupinami lidí, kteří mají specifické potřeby, spolupracovali na společných projektech,“ vysvětlila Ivana Vejvodová, proč agentura CzechTourism k realizaci tohoto diskusního panelu přistoupila. V úvodu panelu diskutující hledali odpověď na otázku, co je největším problémem bránícím handicapovaným lidem v účasti na cestovním ruchu. Jindřich Vaněk zmínil peníze a kvalitu služeb.

Podle Gabriely Drastichové je problémem vcítit se do potřeb zákazníka se specifickými potřebami. „Je to škoda, protože perel, které by těmto turistům stály za zpřístupnění, je v Česku opravdu mnoho,“ konstatovala. „Lidé se specifickými potřebami nejsou niche market,“ varovala před častým zkreslením pohledu na tuto cílovou skupinu. Jen zrakově postižených je u nás přes 200 tisíc, na cesty se navíc vydávají s doprovodem apod. Veronika Řídelová v tomto smyslu doplnila, že Nadace Vodafone se snaží cestování handicapovaných řešit technologicky. „V Česku je asi milion lidí s nějakým postižením. Tyto komunity jsou poměrně uzavřené a když se roznese, že někde něco funguje, poměrně rychle se to šíří,“ doplnila. „Problém v cestování je pro nás komunikace,“ dodal Jan Wirth. Lidé podle něj ani obvykle nevědí, co neslyšící potřebují, mnohdy ani nerozlišují mezi neslyšícími a nevidomými apod. David Drahonínský souhlasil, že vše je otázkou komunikace. „Pokud se každý tábor odpoutá od svého ega a uvědomí si, že lidé spolu musí žít a vycházet, bude to jednodušší,“ uvedl. 

Účastníci konference se mohli díky panelistům seznámit s určitými specifickými potřebami jednotlivých skupin handicapovaných turistů. Ukázalo se mimo jiné, že oblast je plná paradoxů. Podle Davida Drahonínského například není problém pro člověka na vozíku cestovat letecky, zatímco v tuzemské železniční přepravě se setkává s překážkami – svoji cestu musí hlásit 14 dní předem. Neslyšícím turistům zase personál letišť často přidělí asistenta s vozíkem, případně poskytne informace psané v Braillově slepeckém písmu… Panelisté se nicméně shodli, že lidé se specifickými potřebami si obvykle dokážou poradit. „O těchto tématech je určitě potřeba hovořit,“ uvedla Gabriela Drastichová a dále seznámila účastníky s vybranými výzvami, s kterými se nadace v minulosti potýkala. Veronika Řídelová poznamenala, že je dobré začít malými krůčky a postupně projekty rozvíjet a svá slova doložila několika příklady z praxe Nadace Vodafone. Jak v reálu probíhá zjišťování potřeb zákazníků se specifickými potřebami, informoval Jindřich Vaněk. „První, co jsme udělali, bylo, že jsme tyto potřeby přestali nazývat specifickými,“ uvedl. Od začátku tak byli tito návštěvníci Colours of Ostrava bráni jako plnohodnotní klienti a jejich potřeby jako samozřejmost. Letos se například neslyšící návštěvníci dočkají uměleckého tlumočení do znakové řeči. Zážitek z hudebních produkcí si budou moci neslyšící dopřát díky speciálním vibračním batohům. I díky tomuto přístupu se loňského ročníku festivalu zúčastnilo 925 osob s nějakým druhem znevýhodnění. v závěrečné diskusi se účastníci dočkali řady konkrétních návodů a tipů na aplikace, které jim mohou usnadnit komunikaci a práci se znevýhodněnými klienty. Řeč byla také třeba o tom, jaká je na českém trhu nabídka služeb cestovních kanceláří pro handicapované zákazníky. Najít se dají, ale je třeba chápat, že třeba ne všichni lidé na vozíku touží cestovat s podobně postiženými lidmi. Na klienty se specifickými potřebami by tak měli být připraveni prakticky všichni podnikatelé v cestovním ruchu.

Třetí dekáda a cestování z pohledu mileniálů 

Prezentaci na téma Třetí dekáda a travel z pohledu mileniálů si připravil Miky Škoda, zakladatel komunity X-Challenge a LeapMakers. Mladé generace, tedy mileniálové a Z, mění celý cestovní ruch. Je proto potřeba se s nimi naučit pracovat. A tomu může pomoci celá řada studií, stačí se jich nebát. Miky Škoda to navíc odhalil na příkladu sebe sama – tedy kluka z Pardubic, který se vydal hledat druhý domov. A tak začal cestovat. A věnovat se start upům. Založil třeba tzv. Low Cost Race – tedy cestovat, zažívat neopakovatelné zážitky a plnit výzvy, a to za co nejnižší náklady. Z tohoto nápadu se pak rozvinula komunitu X-Challenge, která funguje na velmi podobném principu – lidé plní výzvy a každý den se tak mohou stávat lepším. Není to v tomto případě pouze o cestování. Těmito aktivitami se snaží nahrazovat to, co nám chybí. Co to je? Komunita a lidé, kterým můžeme věřit. Na základě velmi známých tužeb a potřeb zmíněných generacích je proto tvorba komunit velmi funkčním řešením. Ukazují jim totiž příležitosti. Je proto lepší lidem ukazovat, co mohou dělat, než to, co nemohou. Stačí pomocí textace. Low Cost Race neříkala: nepoužívejte peníze, ale říkala: využijte všechno, co umíte a máte, krom peněz. Je potřeba také najít cesty, jak obohatit naprosto běžné služby, protože z cestování se pomalu stává běžná součást života, o které se přestane brzy mluvit.

Budoucnost přepravy je v zážitcích

Další blok se poté věnoval různým typům star upů v cestovním ruchu, respektive předávání zajímavých nápadů od jejich zástupců. Jako první se toho chopil Jan Martínek ze společnosti Daytrip, který mluvil o budoucnosti přepravy. Ta je dle něj o zážitcích. I do dopravy se dostává trendy, který už mnoho let ovlivňuje různé obory cestovního ruchu. Když se řekne doprava, většinou není dodáváno slovo zážitek. A když už ano, nejedná se obvykle o nic moc pozitivního. Jak tedy z dopravy během cestování udělat zážitek? O to se pokouší právě Day trip – z obyčejného dopravení na místo dokážou udělat road trip plný zážitků. Řidiči jsou místní a znalí okolí, o kterém umí povídat a je spolehlivý. Za dobu své existence přepravila služba na 200 tisíc lidí.

Digitalizace, automatizace a zážitky

Digitalizaci služeb v cestovním ruchu si jako téma své přednášky zvolila Pavlína Zychová z projektu MyStay. Konkrétně se v názvu příspěvku tázala, jak budou vypadat hotelové recepce za pět let. Dnes se podle ní tvoří u recepcí fronty, mezi hostem a recepční je bariéra v podobě pultu apod. To se do budoucna změní. Stejně tak by se měl změnit současný stav, kdy 60 % hostů alespoň někdy pociťuje nedostatek informací. „Všichni u sebe máme telefon, tablet či počítač, tak proč to nevyužít v hotelnictví pro odbavení a podobně?“ tázala se Zychová. Trendem jsou podle ní hotely s automatizovaným či robotizovaným odbavením (např. japonský Henn na Hotel), ale ani ty neodbourávají všechny problémy. Hosté se se podle Zychové shodují na tom, že jim v těchto hotelech chybí lidský prvek. „Budoucnost je ‚něco mezi‘,“ uvedla Zychová a jako konkrétní příklad uvedla madridský hotel Bastardo, který kombinuje výhody obou přístupů. Odbavení zde například probíhá v hotelové lobby, vsedě, prostřednictvím tabletu. QR kód, který host obdrží, slouží k otevření pokoje.

Recepční podle Zychové nepřijdou o práci, pouze se změní náplň jejich práce – nebudou řešit zbytečné a opakující se formality spojené s odbavením, svůj čas budou věnovat hostům a up-sellingu. Neefektivní a zdržující procesy lze totiž nahradit předpříjezdovou přípravou, jednotným profilem hosta, light kiosky a remote asistenty. „Lidé, kteří o to stojí, by měli mít šanci vyřídit si odbavení samostatně, bez asistence recepčního a komunikace s ním,“ řekla Zychová a vysvětlila, jak konkrétně se digitalizace a automatizace projeví v jednotlivých fázích příjezdu a pobytu hosta (check-in, vydávání klíčů, komunikace, platby apod.) a jak to zlepší celkový zážitek hosta. Pavlína Zychová zmínila i dva digitální projekty, které podle ní rozvířily stojaté vody hotelnictví a které nyní klasičtí hoteliéři horko těžko dohánějí – Airbnb a Mews. „Digitalizace, automatizace a zážitky, to jsou hlavní trendy, které změní podobu hotelových recepcí nejdéle za pět let,“ shrnula své vystoupení Zychová.

Jak se technologie dotkly byznysu cestovních kanceláří

Alex Ilyash z DAVINCI travel system odhalil, jak se technologie v cestovním ruchu dotkly cestovních kanceláří. Start up, jehož je ředitelem, se věnuje hromadným rezervacím cestovních kanceláří. Řada těch nejznámějších je tady již déle než 100 let. S příchodem internetu se ale musely výrazně změnit a rozvinout. Do té doby to nebylo v zásadě nutné. Ale za posledních deset let vstoupily na trh platformy jako Booking.com, TripAdvisor či Airbnb a mnoho dalších, podle nichž se musí cestovní kanceláře transformovat, aby byly schopné se na trhu udržet. Moderní cestovní kanceláře využívají řadu nejmodernějších technologií. Jaké to jsou? Například softwary pro CRM databáze klientů, dynamické nastavování cen, integrují se s vyhledávacími portály v oblasti cestování. V dnešní době navíc již existuje mnoho softwarů, které jim usnadňují práci a nemusí si je vyvíjet z vlastních zdrojů.

Následky růstu komerční přepravy a sdílení

„Doprava, jak ji dnes známe, je nadužívaná,“ otevřel svůj výstup Ondřej Krátký z projektu Liftago, který vystoupil jako první řečník po polední pauze. A služby, které dnes dopravu využívají, jsou křehké, neb nabourávají stávající systém. Navíc služby, které se tváří jako „zdarma“, bezplatné nejsou. Na tuto situaci reagovala společnost Liftago zavedením nového konceptu lakonicky popsaného jako „sdílení přepravní kapacity“. „Sdílení musí být skutečně, nikoli jen proklamované,“ konstatoval Krátký. Liftago už dnes nepřepravuje jen běžné zákazníky, kapacitu řidičů vytěžuje i přepravou firemních zákazníků či zásilek. Cílem je vytížit kapacitu v průběhu celého dne. Prvním z velkých partnerů, kteří této možnosti využili, byla podle Krátkého Alza.cz. „Není to nový byznys, jen snaha vytížit řidiče a auta, která už jsou dnes v ulicích,“ shrnul Krátký.

Cestování – propojené a autentické

Cestování jako propojené a autentické vidí David Manley, zakladatel a ředitel cestovní společnosti Go Real Travel. K odvětví cestovního ruchu se dostal tak, že miloval cestování, ale nasnášel turistiku, a to ve smyslu, kdy lidé navštěvují ta nejznámější místa, kde se setkávají s nabídkou ušitou přímo na míru masám. Lidé však chtějí destinaci zažívat unikátněji a autentičtěji. Chtějí se potkávat a poznávat s místními obyvateli. To se však nepřenáší do reálného světa. Lidé se pořád stahují na stejná místa. Je to proto, že jinde chybí „obsah“, nebo spíš inspirace či informace, co v daném místě dělat a jaké služby a zážitky si užít. Nikdo již nechce být typickým turistou, ale většina běžných lidí jim nadále je. Stává se to například v případě skupinových cest, kdy lidé cestují s lidmi ze své bubliny či země. Dalším problémem může být naopak i přehlcení informacemi v případě, že si člověk zařizuje své cesty sám. Jedná se o časově velmi náročnou aktivitu – informací je příliš a není zde nikdo, kdo by v nich pomohl lidi zorientovat. Hodí se proto využívat místní destinační managementy, které mohou ušít turistovi pobyt na míru, je zde však mnoho omezení a samotný problém to neřeší. Jinou cestou se vydala společnost Go Real Travel, která se pokouší vytvořit ideální dovolenou pomocí algoritmu, který má všechny důležité informace o destinaci. Díky tomu umí poradit ve všech oblastech cestování. Nabídne tak autentickou představu, jak dovolená v daném místě skutečně vypadá. Tím usnadňuje logistiku i celý pobyt. Lidé si snadno vytvoří dovolenou dle sebe a svých specifických potřeb.

Ponaučení z globálního projektu

Tomáš Děkan z projektu Localgrapher.com přijel do Letňan účastníkům konference vysvětlit, co ho naučilo tříleté budování tohoto globálního projektu. Tedy tržiště pro prázdninové fotografy. Hlavní rozdíl mezi lokálním a globálním světem? Od nápadu k realizaci je podle něj v obou případech stejně daleko, určité nuance se přesto najdou. Děkan doporučil zkoumat zvyklosti zákazníků, zkoušet a kontrolovat, osvědčilo se mu také nahrávat chování zákazníků na webu. Důležité je hlídat si kvalitu prodejů i „leadů“, sledovat, kdo kliká na reklamu, jak konvertují muži a ženy, jak různá zařízení, jak rychlý je web v různých částech světa a zda vůbec web funguje ve všech částech světa. Localgrapher.com je online firma bez fyzické kanceláře, což vyžaduje specifické nároky na personál, který musí být zvyklý pracovat online. Stoupá také důležitost kontroly zaměstnanců. Děkan hovořil o nutnosti věnovat velkou pozornost výběru vhodného CRM systému a jeho napojení na web či o otázkách spojených s výběrem investorů. Vstup na globální trhy se neobejde bez trpělivé spolupráce s partnery, kteří přeprodávají produkt firmy dál. V potaz je třeba vzít také rozdílné lokální a globální mzdové (i jiné) náklady. Důležitou součástí je globální platební brána – i v tomto směru se nabídka rozšiřuje. Ne vše se ale musí podařit – v případě Localgrapher.com byla problémem třeba platba přes PayPal na Kubu, kterou museli jednatelé vysvětlovat vyšetřovatelům FBI. Firma se musela i vypořádat s (pochopitelně planým) podezřením z podpory terorismu, kvůli kterému jí byl zablokován jeden z účtů. Krokem vedle se podle Děkana ukázal vstup na indický trh – tamní zákazníci jsou velmi „specifičtí“…

Řešení nadměrného cestovního ruchu se pokusil přinést Jan Doležal z projektu SmartGuide. Ideálním způsobem je dle předpokladů využití technologií. Nápad na SmartGuide jej napadl zhruba před 10 lety v rámci vlastních cest, během kterých využíval knihy Lonely Planet. Ty sice dokážou provést skrz destinace, ale všechny turisty vedou na stejná místa. A najednou se objevila potřeba vyhnout se masám. Což je čím dál těžší. Lidí přibývá a známá místa bojují s overtourismem. Začínají se proto objevovat různé formy omezení. Dle Jana Doležala leží budoucnost v mobilních aplikacích, v nichž jsou zdigitalizované trasy, které odvádí turisty do méně vytížených míst. Umí je tak lépe rozprostřít do celého města. Aplikace je přirozeně navádí, kam mají jít a co konkrétně tam dělat, přičemž informace mohou turisté poslouchat. A turisté jsou v tomto případě ochotni se nechat odvést pryč. Navíc aplikace sbírá o turistech agregovaná data, takže cestovatele velmi dobře poznají. To se začíná dařit třeba v Praze, kde SmartGuide spolupracuje s Prague City Tourism. A stovkami dalších míst na světě.

Jak inovovat v hotelnictví

Druhá panelová diskuze dne se zabývala otázkou, jak inovovat v hotelnictví. Na toto téma spolu diskutovali Klára Honzíková z originálního ubytovacího zařízení Vejminek, Pavlína Zychová z MyStay a poradce a dle svých slov nezávislý hotelový nadšenec Nah-Dja Tien z Nah-Dja’s Consulting. Inovovat lze na mnoha místech. Dle Pavlíny Zichové určitě v digitalizaci check inu a check outu, dle Kláry Honzíkové se zase skvělé, že lze dnes dělat marketing prakticky zdarma pomocí sociálních sítí. A Nah-Dja Tien si zase užívá hotely (a také je pomáhá tvořit), které jsou doslova plné aplikací a softwarových řešení. Hotely jsou staří dinosauři, díky tomu vznikají nové koncepty a rozvíjí se nové nápady. Hoteliéři se proto čím dál více ptají na možnosti automatizace recepcí ve formě kiosků. Dle Pavlíny Zichové však tato technologie nebude mít dlouhou budoucnost. Na Vejminku je toto poněkud jiné, ze zkušenosti Kláry Honzíkové ze spolupráce s Amazing Places se lidé už hotelů nabažili a nyní je zajímají neobvyklé a domácké možnosti ubytování, kde něco zažijí, jsou tam spolu. Lidem totiž chybí kontakt a trávení času společně, stejně jako lidskost a „human touch“. Proto nyní hotely v rámci inovací potřebují nejvíce právě onen osobní kontakt. Technologie jsou skvělé a vše zrychlují, ale lidský faktor dle Nah-Dja Tiena nenahradí nikdy. Cesta je spíše v automatizaci procesů, tak jsou neocenitelné. Ani Pavlína Zychová není zastáncem plně robotizovaných hotelů, jaké ukazovala ve své přednášce. Je dobré je držet v pozadí, pro úschovu kufrů nebo pro vyplnění nejrůznějších formulářů, ale jinde jsou lidé potřeba. Inovace proto vidí spíše v softwarech než v robotech. Do popředí se navíc dostanou sociální sítě, které budou ukazovat ubytování autenticky. Stejně to se snaží dělat i Klára Honzíková – ukazuje hezké věci i kdo za tím vším stojí. Lidé to ocení. Většina byznysů to však dle ní neumí.

Jak pomáhá vysoké školství cestovnímu ruchu

Otázce, jak může vysoké školství pomoci cestovnímu ruchu v České republice se zamyslela Iveta Hamarneh z Vysoké školy obchodní v Praze. A dá se říct, že by to bez studentů nešlo. Například na VŠO se začal rodit projekt Cestovní ruch pro všechny, který se snaží přibližovat cestování handicapovaným. Projekt se rozvinul do seminářů a dalších přednášek, do kterých se zapojili i různé subjekty cestovního ruchu. V rámci předmětu Případové studie v cestovním ruchu například vznikl projekt Píseckem na kolečkách, který zjišťoval bezbariérovost zmíněného města. I když se zprvu zaměřuje aktivita na cestovatele na vozíčku, do budoucna by se měla rozšířit o zjištění dostupnosti míst i pro jinak handocapováné lidi či třeba maminky s kočárky. Už dávno totiž není přístupná destinace vhodná pouze a jen pro návštěvníky na vozíku. A to je jen jeden z projektů, který vznikl z aktivit škol a jejich studentů. Inspirace a podporu domácího cestovního ruchu lze hledat nejen na přednáškách a seminářích, ale také v absolventských pracech jednotlivých studentů.

Foto: -pmu- a -gak-

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz