Síť bezbariérových tras provádí královéhradeckými parky

Region ležící na česko-polské hranici, který je pravděpodobně nejznámější pro své přírodní bohatství, má se svými sousedy mnoho společného. Třeba nejnavštěvovanější tuzemské pohoří nebo zelené a skalní kulisy světových filmů a seriálů. To však neznamená, že by Královéhradecký kraj neměl nic vlastního. Právě naopak. Navíc jsou mnohé jeho atraktivity již řadu let připravené pohostit turisty potýkající se s pohybovým i smyslovým omezením.

Kraj se začal systematicky věnovat podpoře a rozvoji cestování bez bariér v roce 2011, kdy byl zahájen projekt Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku II. V rámci aktivit vytyčených v tomto projektu bylo jedním z významných úkolů zpracování jednoduché turistické mapy s vyznačením a stručným popisem turistických atraktivit, které jsou přizpůsobené a otevřené návštěvníkům se zdravotním postižením. Podrobným mapováním byly získány informace, z nichž byla poté vytvořena tematická brožura nazvaná Bezbariérový průvodce Královéhradeckým krajem, která byla vydána o tři roky později. Kromě přehledu 20 bezbariérových turistických atraktivit přináší průvodce i 21 vytipovaných bezbariérových tras různých stupňů obtížnosti s popisem cesty vyznačené v doprovodné mapě a souhrnem možných míst k navštívení. Ve zkratce – už bez obrazového doprovodu – poté uvádí dalších deset tipů na bezbariérové výlety ve všech jednotlivých turistických oblastech Královéhradecka. Není však žádným tajemstvím, že pravděpodobně nejlépe je na turisty s fyzickým i jiným omezením připravena oblast Krkonoš a Podkrkonoší, o jejíž zajímavosti a přírodní bohatství se region dělí s Libereckým krajem.

Tajuplné kouzlo Krkonoš mohou poznat všichni

Z analýzy možností cestování osob se zdravotním postižením, kterou si nechal v roce 2011 vypracovat Národní park Šumava, vyplynulo, že Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) má pravděpodobně největší zkušenosti s problematikou cestovního ruchu handicapovaných osob ze všech tuzemských národních parků. První kroky v rámci dlouhodobého projektu Krkonoše bez bariér totiž začala podnikat již v roce 2006. Záměrem celého snažení přitom bylo vytipovat, zmapovat a vyznačit několik vybraných tras pro handicapované návštěvníky parku a návazně zrekonstruovat některé objekty ve správě KRNAP tak, aby odpovídaly současným požadavkům na bezbariérovost. Projekt totiž vyšel z myšlenky, že „vozíčkáři do přírody jezdí poměrně málo, protože nemají informace o tom, jaké je v přírodě čekají cesty. Zdravý turista pouhým pohledem do běžné mapy zjistí okamžitě, zda třeba na vrchol Sněžky vede cesta a víc informací nepotřebuje. Vozíčkář zjistí, že tam cesta je, ale netuší, jaké bariéry na ní jsou. Neví, jestli je s bezproblémovým asfaltovým povrchem nebo s pro vozíčkáře nepřekonatelnými schody,“ vysvětluje zmíněná analýza potřebu specifických projektů bezbariérové turistiky.

Jednou z výhod Krkonoš z pohledu myšlenky cestování pro všechny je skutečnost, že z více než 800 kilometrů nejrůznějších cest, které tuto oblast protínají, je nesjízdných či kamenitých opravdu malé množství. Z tohoto pohledu nebylo nijak složité se do projektu Krkonoše bez bariér vrhnout. KRNAP proto velmi záhy zahájil spolupráci s trutnovským Klubem vozíčkářů a občanským sdružením Esy handicap Help z Liberce. V součinnosti s prvním zmíněným subjektem zahájil ty aktivity, z nichž v první fázi projektu vzešel soubor TOP 10 bezba­riérových tras vhodných pro turisty na vozíků bez nutnosti stavebních zásahů. Jejich soupis přineslo první vydání propagačního materiálu s příznačným pojmenováním Krkonoše bez bariér v roce 2010. V druhé fázi projektu bylo následně vybráno tzv. „Next 20″, což byl soubor dvaceti tras, které byly relativně vhodné, ale drobné překážky, jež by bylo možné odstranit stavebními úpravami, bránily jejich označení jako bezbariérových. Ze všech vytipovaných tras byla poté v roce 2015 vytvořena aktualizovaná verze zmíněného turistického průvodce po parku pro handicapované, v níž bylo představeno 22 tras. Díky němu se ukázalo, že turisté na vozíku či pohybující se s pomocí holí mohou bez problémů vyrazit třeba z Pece pod Sněžkou do Obřího dolu, ze Špindlerova Mlýna do Labského dolu nebo Dolu Bílého Labe, na hřebeny Krkonoš či z Janských Lázní přes Rudolfovo údolí na Hoffmanovy boudy. A od nich klidně až k poměrně nové Stezce korunami stromů Krkonoše, která je v celé své délce bezba­riérová a díky maximálnímu stoupání v rozmezí 2–6 % je vhodná jak pro vozíčkáře, tak i pro rodiny s kočárky.

Začátek hledej v podhůří!

Ostatně když už jsme zmínili Janské Lázně, tak právě ty nabízejí další zajímavé možnosti trávení volného času pro aktivně založené turisty. Lesnatými svahy jihozápadně od centra města například provádí Lázeňská naučná stezka obsypaná informačními tabulemi, z nichž se návštěvníci mohou dozvědět mnohé jak o historii Janských Lázní, tak třeba i o tradici lesnictví a přírodních poměrech okolí. Okruh má téměř šest kilometrů, ale dá se podle fyzické zdatnosti zkrátit, kdy je možné vypustit již poměrně náročný výstup na zmíněné Hoffmannovy boudy. Nejen v létě však mohou zájemci zamířit do Janských Lázní. Ty totiž žijí i v zimě. Ve městě funguje Centrum handicapovaných lyžařů, které právě v mrazivých obdobích roku poskytuje širokou nabídku aktivit a služeb lidem s omezenou mobilitou – třeba týdenní a víkendové výcvikové kurzy jízdy na monoski.

Z více než 800 kilometrů nejrůznějších cest, které Krkonoše protínají, je nesjízdných či kamenitých opravdu malé množství.

Za poznáním historicko-kulturních zajímavostí podhůří Krkonoš je zase možné se vydat do Trutnova, jehož centrum je památkovou zónou a veškeré přechody komunikací vedoucích na náměstí jsou bezbariérové. V samotném centru mohou handicapovaní turisté navštívit třeba expozice Muzea Podkrkonoší, které seznamují hrady, zámky a venkovské usedlosti Trutnovska. Draka jako mnohovrstevnatý a jen obtížně uchopitelný symbol zase odhaluje bezbariérová Galerie draka a poznatky o současném i historickém výtvarném životě regionu představuje Galerie města Trutnova. Všechny tyto objekty jsou bezbariérové nejen díky zabudovaným výtahům, ale také speciálním plošinám pro překonání výškových rozdílů. Přímo ze středu města navíc vede naučná stezka nazvaná Po stopách války 1866 na Trutnovsku, která měří celkem 7 km. Má osm zastavení a celkem dvanáct informačních tabulí, které seznamující s podrobnostmi bojů u Trutnova ve zmíněném roce. Zpestřením každého panelu je přitom nejen obraz scén z jednotlivých etap bojů, ale i portréty osobností a popis průběhu bitvy. Cesta vede zelenou krajinou po zpevněné cestě okrajem lesa, po níž se dá dojít k několika vyhlídkám, které umožňují neopakovatelný výhled na Krkonoše. Okolí Trutnova je vlastně celé poseto cestami a cestičkami, díky nimž se handicapovaní turisté mohou vydávat po stopách starých trutnovských pověstí či za příběhem místních soch. V létě se navíc jako ideální místo k návštěvě jeví i rekreační areál Dolce s přírodním koupalištěm, který je vybaven vším potřebných pro osoby se sníženou možností pohybu.

Český ráj bez bariér

Druhým místem v Královéhradeckém kraji, které se většině lidí vybaví ve spojitosti s bezbariérovou turistikou, je Český ráj. V rámci projektu Český ráj bez bariér spojily své síly Sdružení Český ráj a spolek Sportem proti bariérám – Český ráj. Ty se rozhodly společně zmapovat aktuální stav turistické nabídky v regionu z pohledu osob se sníženou pohyblivostí. „V naší práci jsme podrobně řešili dostupnost památkových objektů pro vozíčkáře, také možnosti pro rodiny s kočárky a podobně,“ doplnil vedoucí projektu Jan Strcula. Ten sám více než tři čtvrtě roku 2013 projížděl na vozíku celé území Českého ráje, aby v něm objevil všechna zajímavá místa pro lidi, kteří nemohou chodit nebo mají s pohybem velké potíže. Zpracovaná studie přitom již ve zmíněném roce odhalila na 31 turistických cílů, 28 ubytovacích a 43 stravovacích zařízení ideálních a připravených pro návštěvu handicapovaných turistů. Krom toho ale také vytipovala asi dvacítku možných výletů pro vozíčkáře s doporučením návazných stavebních úprav pro zlepšení jejich bezbariérovosti.

Ze zjištění Jana Strculy se následně v roce 2015 zrodil i speciální webový portál, který přináší pravděpodobně nejucelenější přehled možností trávení volného času v Českém ráji přívětivých i pro handicapované návštěvníky. V současné chvíli je možné na webu nalézt profily desítek hradů, zámků, muzeí, hotelů a restaurací a v neposlední řadě i 18 doporučených výletů. U nich jsou kromě popisu trasy, délky, obtížnosti a seznamu zajímavostí k navštívení i informace o povrchu cest a galerie fotografií, které pořídil právě Jan Strcula. „Chtěl jsem, aby se handicapovaní turisté dozvěděli co nejvíce o místech, na něž se vydají,“ vysvětlil k podrobnosti informací a souhlasí s myšlenkou vyslovenou v analýze pro Národní park Šumava. Pokud handicapovaní turisté nedokážou najít dostatek informací o bezbariérovosti dané destinace, nikdy se do ní nevydají. I malý betonový schůdek, strouha, strhnutý mostek či příliš úzká chodba se totiž mohou stát nepřekonatelnou překážkou, která celý plánovaný výlet zhatí.

Foto: Shutterstock.com, Stezka korunami stromů Krkonoše