Seznam Evropského dědictví se rozrostl i o české památky

Mají pro Evropu symbolickou hodnotu, sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy a při budování Evropské unie, pomáhají evropským občanům získat poznatky o společném kulturním dědictví, evropských dějinách, budování EU, demokratických hodnotách a lidských právech a v neposlední řadě také podporují vytváření sítí pamětihodností a památkářů s cílem sdílet zkušenosti a osvědčené postupy. A pokud jde o věhlas, jsou tak trochu ve stínu památek zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. O čem že je řeč? O pamětihodnostech označených jako Evropské dědictví. Již tři zápisy (resp. čtyři lokality) má v tomto elitním klubu také Česká republika.

 Historie označení Evropské dědictví sahá do roku 2006. Vzniklo tehdy jako mezivládní iniciativa 17 evropských států, ­jejichž záměrem bylo ocenit a zviditelnit památky, které sehrály určující úlohu v ­dějinách Evropy či při evropské integraci. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení označení významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita. V roce 2011 nabyla iniciativa oficiálního rozměru, když ji Rada Evropy a Evropský parlament přijaly pod názvem označení Evropské dědictví (European Heritage Label). První řádné výběrové řízení však proběhlo až v roce 2015, na jeho konci byl seznam pamětihodností nesoucích označení Evropské dědictví. Svůj první zápis tehdy získala i Česká republika – šlo o Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci.

Jednotlivé státy (resp. jejich vlády) mohou jednou za dva roky nominovat maximálně dvě pamětihodnosti coby adepty na případný zápis na Seznam. O konečném výběru pak rozhoduje komise 13 nezávislých expertů. Z jejich zatím posledního výběru vzešlo z 19 nominací 10 nových zápisů na seznam, z toho dva české – západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům.

Na seznamu je nyní 48 míst včetně nových přírůstků. Je mezi nimi například vesnice Schengen, místo podepsání schengenské dohody o volném pohybu, centrum Athén nebo loděnice v Gdaňsku.

Evropské dědictví se liší od ostatních iniciativ v oblasti kulturního dědictví, jako jsou například seznam světového dědictví UNESCO, úmluvy UNESCO o nehmotném kulturním dědictví nebo „evropské kulturní trasy“ Rady Evropy.

 

Letošní přírůstky na seznamu Označení Evropské dědictví

  • archeologická lokalita Ostia (Itálie)
  • podvodní kulturní dědictví na Azorském souostroví (Portugalsko)
  • Osady benevolence (Belgie, ­Nizozemsko)
  • živé dědictví města Szentedre (Maďarsko)
  • zámek Kynžvart (Česko)
  • památníky válečných zajateckých táborů v Łambinovicích (Polsko),
  • Zdravljica (slovinská národní báseň)
  • kolonie staveb vystavené v duchu svazu „Werkbund“ (Rakousko, Česko, Německo, Polsko)
  • památník v Chambon-sur-Lignon (Francie)
  • skupina tří historických měšťanských domů „Tři bratři“ v Rize (Lotyšsko)

 


Vizitky tuzemských památek oceněných letos označením Evropské dědictví

Zámek Kynžvart

Klasicistní zámek leží v okrese Cheb nedaleko města Lázně Kynžvart. Jeho historie je spojena s rodem Metternichů, nejznámějším majitelem byl císařský státní kancléř Klemens von Metternich, kterému objekt sloužil jako reprezentativní letní sídlo. Nyní je zámek v majetku českého státu a spravuje ho Národní památkový ústav.

Původně barokní zámek nechal postavit hrabě Philipp Emmerich Metternich v letech 1681 až 1691, a to na místě renesanční tvrze pánů z Cedvic. Za éry Klemense Metternicha (1773 až 1859) byl zámek v letech 1820 až 1833 přestavěn. Empírovou přestavbu ve stylu vídeňského klasicismu provedl stavitel Pietro Nobile.

Součástí areálu je rozlehlý park s řadou drobných staveb a s komplexem bývalého zámeckého pivovaru.

V zámku jsou unikátní sbírky uměleckých děl, k nejcennějším patří gotické deskové oltářní obrazy z roku 1510 a francouzská renesanční tapiserie z období kolem roku 1560. V Metternichově knihovně je množství vzácných knih, prvotisků i rukopisů. Součástí sbírek jsou také zbraně a kabinet kuriozit včetně vzácných osobních předmětů slavných historických osobností (například modlitební knížka Marie Antoinetty, popel z hrobu Achilla nebo amulet básníka lorda Byrona).

Zámecké muzeum, založené v roce 1828, patří k nejstarším v Čechách. Součástí sbírek byl i rozsáhlý dar bývalého chebského kata Karla Husse, který kancléři Metternichovi předal v roce 1828 svou sbírku mincí a přírodnin.

V roce 2001 byl zámek zapsán na seznam národních kulturních památek.

Osada Baba v Praze

Vilová kolonie v pražských Dejvicích vznikla jako jedna z evropských ukázkových kolonií moderního bydlení. Navazovala na jiné podobné projekty, z nichž k nejvýznamnějším patří stuttgartská kolonie Weissenhofsiedlung, zbudovaná podle urbanistického návrhu Ludwiga Miese van der Rohe v rámci výstavy Die Wohnung v roce 1927.

Kolonie Baba zahrnuje 33 funkcionalistických vil z let 1932 až 1940. Domy jsou různého typu s jedním bytem či dvěma byty nebo vily s ateliérem, většinou ve slohu emocionálního funkcionalismu.

Za projektem stál Svaz československého díla pod vedením architekta Pavla Janáka. Vily si zde nechala postavit řada známých osobností, architekti, politici, právníci či umělci. Je zde například Sutnarova vila dle projektu architekta Oldřicha Starého, Sukova vila podle návrhu Hany Kučerové Záveské či Janákova vila. Jedinou stavbou, na jejímž projektu se podílel zahraniční architekt, je Paličkova vila, jejíž plán vypracoval nizozemský architekt Mart Stam.

Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.

Kolonie Nový dům v Brně

Výstavní kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách patří mezi evropské ukázkové projekty moderního bydlení vzniklé před druhou světovou válkou. Stavbu iniciovali stavitelé Čeněk Ruller a František Uherka a podpořil ji Svaz československého díla. Záměrem bylo představit moderní úsporné individuální bydlení pro střední vrstvu.

Kolonii tvoří 16 funkcionalistických domů postavených v roce 1928. Jejich rozmístění na pozemku pod Wilsonovým lesem stanovili architekti Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt na základě půdorysů domů dodaných devíti architekty. Domy jsou volně rozmístěny po obvodu klínovitého pozemku s vnitřní společnou parkovou plochou. Většina bytů byla vybavena typovým vestavěným nábytkem.

V současnosti jsou některé domy památkově chráněny (Fuchsův, Gruntův a Starého). Řada z domů však utrpěla za minulého režimu, kdy byly používány jako vícegenerační, a proto různě upravovány a přestavovány.

Foto: -pmu-, Shutterstock.com a Martin Strachoň / Wikimedia Commons

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Vysočina: Kraj rybníků, lesů a kouzelných zákoutí

Dělí Moravu od Čech, charakterizuje ji zvlněné krajina s nespočtem do dálky se táhnoucích kopců, smaragdových lesů, prostorných luk a pastvin. Zkrátka romantika, kam jen oko dohlédne, přesně taková je Vysočina. Inspirativní, přesto klidná, drsná i malebná. Rybníky...

Číst více

SOUTĚŽ o wellness POBYT pro dva v Karlovarském kraji

PRAVIDLA SOUTĚŽE: Doba konání soutěže: od 19. 9. 2021 do 3. 10. 2021 do 23:59 Podmínky vstupu do soutěže: Účastníkem v soutěži se stáváte zodpovězením na soutěžní otázku, resp. vyplněním formuláře a kliknutím na „To se mi líbí“ na facebookové stránce...

Číst více
Foto: Shutterstock.com, Vysočina Tourism, Koruna Vysočiny (montáž: COT group)

Vysočina Tourism povede Oľga Königová

Novou ředitelkou organizace destinačního managementu Vysočina Tourism se stane Oľga Königová, která ve funkci nahradí Tomáše Čiháka. Ten měl chod krajské DMO na starosti od roku 2009. Oľga Königová doposud stála v čele destinační společnosti Koruna...

Číst více