|
Následující řádky si nekladou menší cíl než představit Královéhradecko a poukázat na možnosti využití existujícího i skrytého potenciálu tamní krajiny, která nabízí nevyčerpatelný prostor pro poznání i aktivní odpočinek v podobě atraktivních a stále více žádaných forem šetrné turistiky.
Vysvětlení vybraných pojmů Agroturistika Ekoagroturistika Ekoturistika |
Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím segmentem hospodářství. Jeho rozvoj má však své limity a je zapotřebí ho podporovat nejen v souladu s místním potenciálem, ale též s ekologickou a kapacitní únosností daného území. O dalším příznivém rozvoji cestovního ruchu v jednotlivých regionech České republiky vypovídá řada skutečností, neboť na území naší země jsou optimální podmínky pro rozvoj celé řady atraktivních turistických produktů. Jedná se nejen o všeobecně proklamované produkty typu městské turistiky, kongresové, incentivní i kulturní turistiky, ale v posledních letech stále roste zájem široké veřejnosti i o její šetrné formy, mezi něž patří například agroturistika, ekoagroturistika či ekoturistika.
Český ráj s Prachovskými skalami patří k nejznámějším částem Královéhradeckého kraje |
Pokud chceme přestavit Českou republiku, většinou se zaměříme pouze na Prahu. Představě „Česká republika = Praha“ napomáhá i nabídka mnoha cestovních kanceláří, které lákají zahraniční turisty především za poznáním do hlavního města. Praha v současné době dominuje a lze předpokládat, že i v budoucnu zůstane turistickým centrem mezinárodního významu. Co ale ostatní regiony Česka – z pohledu nomenklaturního členění Evropské unie většinou označované za venkovský prostor? Velké bohatství naší země nabízí nepřeberné možnosti využití pro soukromé i obchodní cesty, sportovní a turistickou rekreaci i v ostatních regionech. Takovým regionem je i Královéhradecký kraj.
Aktivní využití volného času a význam šetrné turistiky
Trávení dovolených, prázdnin a využití víkendového volna patří ke společensky i hospodářsky nejdůležitějším způsobům aktivního využívání volného času a jejich význam v životním stylu současného obyvatelstva po vzoru západoevropských zemí neustále roste. Přesto vyrůstá z určitých národních sociálních i kulturních stereotypů a má své tradiční podoby. Současně s tím je cestovní ruch jistým druhem spotřeby, a tudíž vystupuje také jako věc prestiže, součást módních trendů, podléhá různým momentálním výkyvům.
Hlavním cílem cestovního ruchu je uspokojování lidských potřeb. Jejich rozsah je široký, od hledání zdraví, klidu a relaxace či zkušeností až třeba po adrenalinové zážitky, které jsou v poslední době velice žádané. Stejně jako v jiných odvětvích, i v cestovním ruchu nabývá na významu nezaměnitelnost, odlišnost, výjimečnost nabídky. Stále více lidí vyhledává nové původní zkušenosti namísto umělé univerzální „kultury“ rozvíjené v masových turistických centrech. Klienti jsou zcestovalí a nároční, vyhledávají kompletní a stále dokonalejší služby. Už jim nestačí jen kvalitní přenocování a stravování. Vyhledávají zážitek, jedinečný prožitek, či dokonce požitek. Vyžadují akci, program a osobní účast na něm. Čím dál více také směřují „ke kořenům“, k přírodě, k dědictví jednotlivých národů a zemí. Jsou stále citlivější na kvalitu životního prostředí a na čistotu.
Do popředí zájmu turistů se tak dostávají „šetrné“ (nebo též udržitelné či odpovědné) formy cestovního ruchu. Co je to vůbec „šetrná“ turistika? Jde o formu cestovního ruchu, která zachovává původní hodnoty přírodního prostředí, a navíc chrání přírodu. Je určitou reakcí na tzv. „masovou turistiku“. V zahraniční literatuře se lze setkat také s pojmy, jako jsou „zelený cestovní ruch“ nebo „alternativní cestovní ruch“. Na rozdíl od masové turistiky s jejími negativními vlivy na sociální a kulturní prostředí a na životní prostředí respektují obecně šetrné formy cestovního ruchu zvyky a potřeby místní komunity. Jde o velmi atraktivní a zároveň zdravý způsob trávení volného času. Tento druh cestovního ruchu, který probíhá většinou ve venkovském prostředí, představuje ideální spojení služeb cestovního ruchu se zemědělským prostředím, přispívá ke krajinotvorbě, znamená návrat člověka k přírodě, stimuluje rozvoj dalších podnikatelských aktivit a mnoho dalších pozitiv. Přináší tak nejen ekonomický užitek, přispívá rovněž k trvalému rozvoji venkova. Mezi šetrné formy cestovního ruchu patří především agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika. V širším pojetí sem řadíme i cykloturistiku, hipoturistiku, putování podél tematických tras s nabídkou historických, kulturních i technických památek.
Na dveřích desítek ubytovacích a stravovacích zařízení v kraji se v nedávné minulosti objevila loga projektu „Cyklisté vítáni“. Masarykova chata na Šerlichu v Orlických horách je jedním z nich. |
Co vede turisty k tomu, že dávají přednost poklidné rekreaci ve venkovském prostředí, touží po odpočinku mimo rekreační a turistická centra? Důvodů je několik. Stále více lidí se snaží uniknout z města, před stresem, vybočit z normálního chodu městské rodiny. Čím dál více touží po kontrastu města a venkova, po neopakovatelných zážitcích z přírody, po klidu a tichu venkova. Příznivci sportu prostřednictvím pěších túr, jízdy na kole nebo na koni, v zimě na běžkách poznávají nevyčerpatelné krásy venkovské přírody. I děti si mohou přijít na své. Mohou mít přímý kontakt s domácími a hospodářskými zvířaty, pomáhat s drobnými pracemi, jako je například krmení a ošetřování zvířat. Neopakovatelným zážitkem může být tradiční vesnická tancovačka, zabíjačka, dožínky, posvícení a jiné místní tradice, nebo prosté posezení pod hvězdnou oblohou při opékání buřtů u táboráku.
Možnosti rekreace na Královéhradecku
Královéhradecký kraj patří v rámci České republiky mezi kraje s největším potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno mnoha faktory, ale mezi hlavní patří značné množství přírodních a kulturních památek včetně historických zajímavostí nacházejících se na jeho území. Obdobný charakter mají i oba sousední kraje v rámci regionu soudržnosti Severovýchod – kraje Liberecký a Pardubický, což význam cestovního ruchu pro všechny tři kraje ještě více zdůrazňuje.
Královéhradecko je díky své geografické poloze na severovýchodu Čech součástí tří „turistických perel“ – tří regionů. Nejzápadnější, nejmenší, ale jednou z nejznámějších oblastí je část turistického regionu „Český ráj“, zasahující do jičínského okresu. Prachovské skály, Sobotecko s Humprechtem, hrad Kost a lidové stavby není jistě nutno blíže představovat. Část okresu Trutnov, nejsevernější území kraje, spadá do turistického regionu „Český sever“. Krkonoše se svým národním parkem a nejvyšší českou horou Sněžkou tvoří jednu z nejnavštěvovanějších lokalit naší země a Sněžka sama představuje výraznou dominantu kraje. Největší území kraje pak zaujímá turistický region „Východní Čechy“ zahrnující Hradecko, Podzvičinsko, Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko.
Královéhradecký region vyniká velkou rozmanitostí. Reliéf jeho území je velice proměnlivý s výraznou vertikální členitostí a pestrými krajinnými typy – od Polabské nížiny, přes pahorkatiny a oblasti podhůří, až po dva příhraniční horské hřebeny Krkonoš a Orlických hor. Z pohledu počtu a významu přírodních hodnot patří kraj mezi nejbohatší v České republice. Bohatá fauna a flóra zahrnuje tři desítky endemitů vyskytujících se pouze v Krkonoších. Evropským unikátem je Krkonošská tundra ve vrcholových oblastech, kde se vyskytují jedinečné druhy přežívající z doby ledové. Celá řada území nebo lokalit je mimořádné přírodní hodnoty, což se promítá také do rozsahu a počtu chráněných území. Z přírodního hlediska je nejcennější Krkonošský národní park a tři Chráněné krajinné oblasti – Orlické hory, Broumovsko a Český ráj. V Královéhradeckém kraji lze dále nalézt pět národních přírodních rezervací a památek (Trčkov, Bukačka, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny a Babiččino údolí). Na území celého kraje se kromě toho nachází velké množství maloplošných chráněných území (přírodní rezervace a přírodní památky). Vyšší koncentrace maloplošných chráněných území indikujících míru přírodních hodnot v krajině jsou zejména v okrese Jičín, v jihovýchodním zázemí Hradce Králové (mikroregion Třebechovice pod Orebem) a dále v povodí Orlice a na území CHKO Orlické hory.
Významným faktorem pro rozvoj cestovního ruchu je kulturně-historická atraktivita Královéhradeckého kraje, která rovněž zvýrazňuje výjimečnost tohoto regionu mezi ostatními kraji České republiky. Spočívá zejména v množství historických památek a dalších kulturních atraktivit: hradů, zámků, klášterů, městských a vesnických památkových zón, národních kulturních památek, krajinných památkových zón a dalších pamětihodností. Nejvíce kulturně historických pamětihodností lze nalézt ve východní polovině kraje, kde se nachází čtyři městské památkové rezervace (Hradec Králové, Nové Město nad Metují, Josefov a Kuks), dále Josefovská pevnost, benediktinský klášter v Broumově, barokní komplex v Kuksu, zámky v Náchodě, Novém Městě, Ratibořicích, Opočně. Velká koncentrace kulturně-historických pamětihodností je i v okrese Jičín (zámek Hrubý Rohozec, Humprecht, Hrubá Skála, hrad Valdštejn, Kost a hrad Trosky jako dominanta Českého ráje) a v okrese Rychnov nad Kněžnou (zámek Rychnov n. K., Častolovice, Kostelec n. O., Doudleby n. O., hrady Potštejn, Litice). Jedním z potenciálních turistických magnetů kraje je broumovský výběžek. Kromě toho na Královéhradecku působí řada kulturních institucí (významná muzea a divadla, galerie), význam mají i každoroční hudební a divadelní festivaly a jiné kulturní akce.
V Královéhradeckém kraji je také významně zastoupeno lázeňství, a to prostřednictvím tří fungujících lázní – Janské Lázně (léčba nervových, pohybových a kožních chorob; zároveň významné středisko zimních sportů), Lázně Bělohrad (nemoci pohybového ústrojí) a Velichovky (léčba pohybového ústrojí a pooperačních stavů).
Nejžádanější formy šetrné turistiky na Královéhradecku
Pestré přírodní a kulturní rozmanitosti Královéhradeckého kraje, atraktivita přírodních lokalit a kvalitní životní prostředí jsou dobrými fundamenty pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu. Pojmy jako agroturistika, cykloturistika, jezdectví a další nejsou v tomto kraji jen pojmy teoretickými, ale patří ke stále více žádaným formám cestovního ruchu. Následuje jejich stručná charakteristika a možnosti využití v Královéhradeckém regionu.
Agroturistika aneb dovolená na statku
Agroturistika nebo také zemědělský cestovní ruch, dovolená na statku a mnoho dalších synonym je turistika s pobytem na farmách, statcích nebo jiných zemědělských usedlostech. Tato specifická forma cestovního ruchu nabízí možnost bližšího kontaktu s přírodou, poznávání práce farmářů a života na venkově vůbec. Představuje určitou symbiózu turistiky se zemědělstvím. Specifickým rysem agroturistiky je především možnost turisty volně se pohybovat v pracovním prostředí zemědělského podnikatele a seznámit se tak se vším, co tvoří zemědělskou usedlost. Hosté mohou v rámci svého pobytu pomáhat farmářům, mohou objevovat podstatu ekologického zemědělství a ochutnat plody jejich práce. Nabídka je velmi pestrá, což je dáno regionálními odlišnostmi. Přičteme-li k tomu všemu i převážně vysoký standard ubytování, lze říci, že agroturistika představuje ideální způsob využití volného času, který přináší užitek všem. Jak turistům, včetně jejich dětí, tak i zemědělcům.
Cykloturistika je v kurzu
Přestože má cykloturistika v naší zemi dlouholetou tradici, zaznamenala v posledních deseti letech velký boom. Také na Královéhradecku výrazně posiluje trend zdravého a k přírodě šetrného způsobu odpočinku na dvou kolech. V turisticky zajímavých regionech Královéhradecka vznikla síť značených cyklotras vedoucích atraktivními oblastmi po vedlejších silnicích, místních a lesních komunikacích. Kromě téměř tisíce kilometrů značených turistických tras jsou tak na Královéhradecku vyznačené i stovky kilometrů cyklistických tratí od lehkých vyjížďkových v nížinách, dále v podhůří s nádhernými výhledy na panorama Krkonoš a Orlických hor, pro náročnější pak v horských terénech. Jednotlivé oblasti jsou propojeny cykloturistickými trasami se sousedními regiony, například Krkonoše s Jizerskými horami na západě nebo se skalními městy v Adršpachu či Orlickými horami na východě. Daleko odsud není ani do Českého ráje. Turisté mají možnost snadné návštěvy Polska na několika automobilových, cyklistických i turistických hraničních přechodech.
Stále populárnější je trávení prázdnin a dovolených na Královéhradecku v koňském sedle |
Součástí programu udržitelného rozvoje cestovního ruchu v České republice jsou projekty vedení dálkových cykloturistických tras, které jsou napojovány na celoevropskou síť dálkových cyklistických stezek – EuroVelo. Snahou je zároveň budovat ekologicky šetrné dopravní systémy (cyklobusy, ekobusy). Heslem je: „Nejezděte na kole do kopce a využijte cyklobusy“. Provoz cyklobusů a turistických autobusů je provozován v Českém ráji, Kladském pomezí, Krkonoších a Orlických horách. Autobusy projíždějí danou oblastí a většinou navazují na sedačkové lanovky, které turisty i jízdní kola vyvezou na hřebeny hor. Cyklobusy jsou určeny všem, kteří holdují jízdě na kolech v horském terénu, ale i turistům toužícím poznat v krátké době větší turistikou oblast.
Cyklostezky, cyklobusy a spolehlivá orientace pro cykloturisty mají v Královéhradeckém regionu tradici a neustále se zdokonalují. Tím však potřeby milovníků pedálů a řidítek nekončí. Restaurace, kempy, hotely a penziony, které se cyklistům snaží ve specifických potřebách vyjít vstříc, se sdružují pod značkou „Cyklisté vítáni“. Celá řada turistických zařízení rozšířila svou nabídku i o takové služby, které jsou cykloturistům doslova šité na míru. Zablácený cyklista ocení místo pro umytí kola. Jindy třeba využije výbavy nejzákladnějšího cyklonářadí. Rodiny na aktivním odpočinku uvítají službu v podobě vyprání propocených dresů. Asi každý se zajímá o uložení kola. Před hospodami a restauracemi přijíždějící cyklista místo cedulky s přeškrtnutým kolem nebo pozdravem v podobě „Neopírejte kola o zeď“ najde stojany na bicykly s možností bezplatného půjčení zámku, případně uzamykatelné kóje nebo zvláštní místnost uvnitř objektu. Občerstvovací zařízení rozšiřují jídelní a nápojové lístky o produkty vhodné pro sportovce např. ve stylu „cyklo-menu“ apod. V infocentrech je pamatováno i na vybavení cykloturisty informacemi, radami, kontakty a tipy na výlety. Právě tento standard spojuje provozovatele v síti „Cyklisté vítáni“, která je budována po celé České republice.
V současné době tato síť zahrnuje více než tisíc objektů. Organizátorem certifikace služeb pro cyklisty a garantem kvality je brněnská Nadace Partnerství. Vešla ve známost cyklistické veřejnosti realizací a podporou tzv. greenways, které spojují evropské metropole (Praha – Vídeň, Krakov – Morava – Vídeň, Moravské vinařské stezky). Mezi účastnícími se poskytovateli je k nalezení široká paleta cenových úrovní a rozsahu nabízených služeb. Síť zahrnuje jak luxusní hotely s wellness centry a bazény, přes rodinné penziony s nezaměnitelnou atmosférou, tak i levné ubytovny. Všichni však alespoň na základní úrovni dokážou poskytnout cyklistovi kvalitní cykloslužby. Mnozí provozovatelé se navíc otevřeně prohlašují za nadšené cyklisty.
Zmíněný dynamický rozvoj cyklistické dopravy reflektují i České dráhy při zdokonalování a rozšiřování některých služeb pro návštěvníky Královéhradeckého regionu. S cílem zlepšení vlastní přitažlivosti pro veřejnost jsou upravovány železniční vozy pro přepravu jízdních kol a dále jsou zhodnocovány nevyužité objekty na nádražích pro zřízení turistických informačních center, pro prodej upomínkových předmětů, turistických a cyklistických map, úschoven kol a jejich zabezpečení podél dálkových cyklistických tras.
Hipoturistika – prázdniny z nadhledu
Jízdárny a ranče na Královéhradecku nabízejí výcvik nejen začátečníkům, ale i projížďky zkušenějším jezdcům. Jedno arabské přísloví říká, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně. Rančů a jízdáren, kde se lze na vlastní kůži přesvědčit, zda je toto rčení pravdivé, na Královéhradecku přibývá. Trávení prázdnin a dovolených v sedle je stále populárnější, přináší relaxaci a odreagování od každodenního shonu. Kontakt se zvířaty má i další pozitivní účinky. Koně se využívají při léčebné rehabilitaci – takzvané hipoterapii, kdy se jezdí většinou bez sedla, jen s madly a dekou. Procvičuje se přitom svalová koordinace a rovnováha klienta. Turisté však míří do jízdáren hlavně za možností vyjížděk po okolí, případně za výukou jízdy na koni.
V Královéhradeckém regionu se lze setkat s klasickým i westernovým ježděním. Například Riding Club Nová Amerika v Zaloňově u Jaroměře se pyšní jednou z největších evropských jezdeckých hal a největším chovem westernových koní v Česku. Lidé se tam převážně učí základům nebo se v jízdě na koni zdokonalují. Vyjížďky do okolí jsou určeny pro zkušenější jezdce. Pozorovat krásy přírody ze sedla koně mohou i návštěvníci ranče Na Kamenci u Jičína, v Jezdeckém klubu Ranče Lipí na Náchodsku, stejně tak i v Novém Texasu na Trutnovsku či na Ranči v Blešně na Hradecku. Nepsaným pravidlem téměř všech jízdáren je nutnost výuku či projížďku na koni předem objednat. Pro rozhodnutí, kterou z jízdáren zvolit, je dobré nahlédnout na webové stránky.
Novinkou v tomto směru jsou i jízdy na velbloudu. Turisté již nemusí vážit cestu až na sever Afriky, stačí zajet např. do kempu Svatá Kateřina u Chotěvic na Trutnovsku. I tam se mohou zájemci na projížďku vydat na koni, avšak exotická dvouhrbá zvířata se přece jen těší větší pozornosti a okružní jízdě na nich odolá málokdo. Čekání na projížďku na korábu pouště si návštěvník může zkrátit prohlídkou dalších exotických zvířat v kempu. V tamní prostorné kleci se prohánějí opice, za ohrazením pobíhají lama, kozy a osel.
Sečteno a podtrženo
Díky různorodosti krajiny je Královéhradecký kraj z hlediska cestovního ruchu velmi přitažlivý. V průběhu historie byl život na území dnešního Královéhradeckého kraje ovlivňován mnoha událostmi a celkový vývoj zde zanechal bohaté kulturně historické dědictví. Příjemní lidé, atraktivní prostředí a rozmanitá příroda společně s kulturně historickými památkami dávají předpoklady k tomu, že Královéhradecko patří a v budoucnu jistě bude patřit k nejvyhledávanějším turistickým cílům České republiky. Jsou zde široké možnosti různých typů a forem rekreace. Intenzita cestovního ruchu je však v některých regionech natolik vysoká (především Krkonoše), že významně ovlivňuje strukturu služeb, život obyvatel i celkový charakter obcí. V těchto oblastech tak dochází k závažným konfliktům mezi rozvojem cestovního ruchu a ochranou životního prostředí.
Významným přínosem pro rozvoj Královéhradecka mohou být šetrné formy cestovního ruchu. Zájem o turistiku šetrnou k životnímu prostředí ze strany domácích i zahraničních klientů roste, a je tudíž vhodné poptávku podporovat. O přednostech šetrné turistiky svědčí mimo jiné i skutečnost, že tato forma cestovního ruchu s sebou nese významný příznivý posun v ekologickém myšlení zájemců o rekreaci a vnímání venkova jako nové, ekonomicky dostupné alternativy pro trávení volného času a prostoru pro aktivní pohyb v ekologicky stabilním území. K takovým územím bezesporu patří i Královéhradecko.
Text: Eva Šimková
Foto: CzechTourism, Dean Valášek a -pmu-