České léčebné lázeňství prochází složitým obdobím. Zasáhlado něj změna financování z veřejných zdrojů podpořená novým indikačnímseznamem, který platí od 1. října 2012. Skokově se snížil počet klientůvyužívajících komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči. České léčebné lázeňstvíje přitom se svými léčebnými účinky fenoménem v rámci evropského prostoru a jeveskrze naším rodinným stříbrem. Sdružení lázeňských míst České republikyiniciovalo petiční akci Za záchranu českého léčebného lázeňství. Tato peticezískala 13. března 2013 zásadní podporu na půdě Senátu PČR.
Lázeňská péče byla vždy poskytována jako součást zdravotní péče zveřejných zdrojů. Již od roku 1996 šlo zhruba o 3 miliardy korun. V roce 1996dosahovaly celkové výdaje na zdravotnictví 100 miliard korun. Lázeňství zcelkového objemu čerpalo tři procenta. V roce 2011 stouply výdaje nazdravotnictví na 267 miliard Kč. Lázeňství si udržovalo tři miliardy, tedy v tédobě přibližně jedno procento celkového objemu. To jednoznačně ukazuje nahospodárnost tohoto segmentu zdravotní péče.
V loňském roce do hry vstoupil nový indikační seznam, to znamenásoupis diagnóz, které mají nárok na plně, či částečně hrazenou lázeňskou péči.Zavedl i nový pojem – opakovaná lázeňská péče – a s ním rektroaktivitu, čilizpětnou platnost. V důsledku to znamená, že nárok na komplexní lázeňskou péčivzniká pouze dvakrát za život. Počítají se ovšem už také lázeňské pobytyabsolvované od 1. 10. 2009. Délka komplexní lázeňské péče hrazená z veřejnéhozdravotního pojištění se snížila z 28 dní na 21 dní, příspěvkové pak na 14, smožností prodloužení pobytu na 21 dní. V roce 2012 došlo k omezení vydáváníléčebných poukazů téměř o 20 %. Skutečnosti letošního roku vypovídají o velmiskokovém snížení i v důsledku uplatňovaného nového indikačního seznamu. Tatoomezení jsou v průměru zhruba kolem 40 %. Nicméně jsou lázeňská místa, kdeevidují až o 60 % poukazů méně za leden a únor letošního roku.
Sdružení lázeňských míst České republiky zahájilo petiční akci v červnu 2012. Do září 2012 petici Za záchranu českého léčebného lázeňství podepsalo 16 783 lidí a tato petice byla předána 6. listopadu 2012 předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Petici se zabývaly některé senátní výbory. Ve výsledku byla senátorům předložena dvě usnesení – Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Celonárodní výzva – petice „Za záchranu českého léčebného lázeňství" byla na půdě horní komory Parlamentu ČR projednávána ve středu 13. března 2013. Setkala se zde s obrovským zájmem, o čemž svědčí i neobvykle dlouhá diskuse, která v případě jednání o peticích nebývá zvykem /cca 2,5 hodiny /. V diskusi celkem vystoupilo 17 řečníků včetně ministra zdravotnictví Leoše Hegera i zástupce petentů – předsedy Sdružení lázeňských míst ČR a starosty Třeboně Jiřího Houdka a zástupce Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Martina Vacka.
Dle ministra Hegera na indikačním seznamu aktivně spolupracovali zástupci Svazu léčebných lázní, Sdružení lázeňských míst i odborných lékařských společností apod.. Jak ovšem připomněl předseda Svazu léčebných lázní Eduard Bláha, taková práce probíhá jako jednání valné hromady s majoritními a minoritními akcionáři. Lázně jsou ovšem minoritní. Jejich hlas ministerstvo a pojišťovny nepřesvědčil. Ministr Heger mimo jiné uvedl, že jeho resort neopustil ideu snížit financování lázeňství na 2,5 miliardy z veřejného zdravotního pojištění a že má ze zákona povinnost hradit jenom ty metody léčby, které jsou účinné. Toto zpochybňování účinnosti lázeňské léčby kritizovali ve svých vystoupeních senátoři. Senátorka Milada Emmerová zmiňovala mimo jiné souvislost lázeňské léčby se soběstačností a kvalitou života, která se následně promítá do sociální sféry, Alena Gajdušková hovořila o tom, že lázně pomáhají omezit užívání a nadužívání léků. Zmínila též, že je nutné porovnat, jak nákladná je léčba medikamenty a co stojí příspěvek na lázně. Zdeněk Škromach pak uvedl, že chápe vliv lobbistů z farmaceutických firem, kteří zřejmě mají na ministerstvu větší slyšení, než skromně se chovající lázně.
Další souvislosti, které na sebe lázeňství váže, zdůraznil předseda Sdružení lázeňských míst ČR a starosta Třeboně Jiří Houdek. Restrikce lázeňské péče totiž přináší zvýšení nezaměstnanosti, úbytek podnikatelských příležitostí, snížení přísunu koupěschopnosti poptávky v daném regionu, snížení životní úrovně obyvatel v daných regionech, snížení příjmů i obecních rozpočtů z lázeňské taxy. Postižena budou především malá lázeňská místa. Dalším dopadem bude i zvýšení počtu ambulantních a rehabilitačních výkonů, zvýšení případů invalidity a nesoběstačnosti, pomalejší zařazování do pracovních procesů nemocných, kteří lázeňskou péči využívali.
Celonárodní výzva – petice „Za záchranu českého léčebnéholázeňství" byla Senátem téměř jednohlasně podpořena. Senátoři schválili i oběusnesení – Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a Stálé komise Senátupro rozvoj venkova. V nich je mimo jiné navrženo zastavení omezování financováníléčebného lázeňství z veřejných prostředků, vrácení opakované lázeňské péče doindikačního seznamu a také zrušení retroaktivity / zpětné platnosti / v případěnároku na čerpání komplexní péče. Pro české léčebné lázně je rozhodnutí Senátudůležitým a významným krokem. Především je to impuls pro ministerstvozdravotnictví, pojišťovny a politiky obecně, aby si uvědomili souvislosti,které restriktivní opatření již způsobilo a nadále nepozastavením můžezpůsobit. Politici konečně připustili, že v lázeňství jde o tradice, o přírodníléčbu bez vedlejších účinků, o to, že léčebné lázně jsou naším rodinnýmstříbrem. A nejenom lázně jako takové, ale i lázeňská města a regiony. A tím setaké odlišujeme v rámci Evropy. České léčebné lázeňství snad není v koncích.
Kompletní záznam diskuse z Horní komory PČR -Senátu najdete zde .
Text a foto: -slm-