S kartičkou i virtuálním kódem po regionu

Za posledních více než 11 let se toho mezi nimi událo mnoho. ­Někteří zástupci si vyzkoušeli kratičký život a jiní se zase dokázali přizpůsobit době a patřičně se proměnit. Co se týká turistických karet na území Ústeckého kraje, objevilo se jich hned několik. Přežily však do dnešních dní? Vezměme to popořádku.

Aktivity Ústeckého kraje jsou stejně různorodé jako všechny čtyři turistické oblasti, které jej tvoří. Myšlenka na vytvoření jednotné turistické karty, která by přinášela výhody návštěvníkům v celém regionu, zde však nikdy příliš nerezonovala. V rámci marketingových aktivit byl zájem Ústeckého kraje v jiných oblastech propagace. Krajská turistická karta či karta hosta proto v tomto regionu není a ani se o ní neuvažuje. To však neznamená, že se těmto aktivitám nevěnovaly jiné subjekty. Začněme tím, jehož život byl pravděpodobně nejkratší.

Turistický pas města Děčín

„Více zážitků za méně peněz“ – přesně takový podtitul si zvolil projekt, který byl veřejnosti představen v červnu 2016. Oddělení cestovního ruchu Magistrátu města Děčín spustilo v pilotním provozu tzv. Turistický pas města Děčín s cílem upozornit na místní organizace a subjekty poskytující služby v cestovním ruchu. Návštěvníci tohoto říčního přístavu si jej mohli pořídit v některém z místních informačních center nebo u poskytovatelů ubytování a dalších zapojených subjektů za velmi příjemnou cenu 30 korun. I když jej označujeme za turistickou kartu, podobu plastové kartičky v tomto případě neměl. Jednalo se o papírovou brožuru podobnou turistickému průvodci s výčtem jednotlivých bonusů, které turista jejím zakoupením získal. Celkem pas nabízel 32 bonusů a slev, které šlo uplatnit například pro vstup do děčínské zoologické zahrady, zámku, akvaparku nebo na útratu v restauracích a kavárnách. Do projektu bylo od počátku zapojeno 26 subjektů.

Karta měla specifický číselný kód a byla vázána na konkrétní jméno držitele, takže benefity bylo možné čerpat pouze jednou. Platnost Turistického pasu města Děčín byla do května roku 2017. Podle mluvčí děčínského magistrátu Markéty Lakomé činily náklady na projekt zhruba 35 000 korun, přičemž veškeré finance pocházely z městského rozpočtu. Vytištěno bylo celkem 2 000 kusů pasů a všechny byly zužitkovány. Informace o jejich uplatnění, respektive čerpání slev, však provozovatel neshromažďoval, tudíž nemohl naplno zhodnotit přínos projektu. Jistým vodítkem však může být skutečnost, že v následujících letech nebylo na pilotní projekt navázáno, a karta tak zůstala jen téměř ročním pokusem.

Aktivity v Dolním Poohří

Poněkud úspěšnějším pokusem o turistickou kartu byly spíše aktivity Destinační agentury Dolní Poohří, kterým ale předcházely dva projekty. Prvním z nich byla tzv. 3K karta, která se objevila na pultech severočeských informačních center před letní sezonou v roce 2008. Byla projektem, za nímž stála města Klášterec nad Ohří a Kadaň, přičemž měla za úkol napomoci rozvoji cestovního ruchu této oblasti. Města ji nechala vytvořit chomutovskou reklamní agenturou Ideas Advertising a na projekt využila v rámci financování dotace Evropské unie.

3K karta

Návštěvnická karta nabízela volné vstupy do historických památek, sportovních zařízení a slevy v restauracích a hotelech nejen na Chomutovsku a Žatecku, ale i na dalších místech v regionu. Slevy a benefity bylo přitom možné čerpat opakovaně a každý turista si mohl navolit takový balíček bonusů, který mu nejvíce vyhovoval. A to jak přes internet, tak i při zakoupení v informačním centru. To byl významný rozdíl oproti ostatním kartám nejen v České republice, ale i jinde ve světě. Taková volnost výběru byla téměř unikátní. Jak jistě ví i pravidelní čtenáři tohoto seriálu, obvykle mají turistické karty i karty hosta přísně specifikovaný a pro danou sezonu neměnný seznam benefitů. Z důvodu velké volnosti ve výběru proto existovalo mnoho typů této karty, které se lišily nejen dobou planosti, ale i svým zaměřením. Byly tak nejen karty dvoudenní či pětidenní, ale v rámci nich se lišily i tím, zda byly rodinné či pro jednotlivce, zaměřené na sport a zábavu či speciální, dovolující největší volnost ve volbě. Jejich cenový rozptyl byl proto poměrně široký – pohyboval se od 290 do 1 300 korun. Turista tak mohl ušetřit řádově stovky až tisíce korun. Během prvního roku fungování se prodalo více jak 700 karet a použito na 70 procent z nich.

V roce 2009 byl už tak široký výběr 3K karet rozšířen o novinku nazvanou Jednodenní výlet. Jak její název napovídá, byla určená těm, kteří zavítali do Podkrušnohoří jen na krátkou dobu. A druhou novinkou byla také cyklokarta Podkrušnohořím na kole, která zahrnovala zajímavé cíle poblíž místních cyklotras. Cyklisté se navíc mohli nechat zdarma vyvézt horskými lanovkami, které uměly přepravovat kola. Dalším rozšířením pak byla 3K karta Léto pod Krušnými horami, která byla určená pro víkendové turisty a v neposlední řadě i zimní 3K karta.

Přerod do 4K

3K karta v této podobě fungovala až do roku 2013, kdy projekt převzala již zmíněná Destinační agentura Dolní Po­ohří a číslovku rozšířila na čtyřku. A to z toho důvodu, že karta měla svým názvem odkazovat ke všem čtyřem turistickým oblastem Ústeckého kraje. Plánem totiž bylo, aby do budoucna začal systém platit pro území celého regionu. Kromě názvu se pak proměnilo i celkové pojetí karty, která prakticky ztratila svou fyzickou podobu. Stala se jen virtuálním kódem, který turisté získali zasláním speciální textové zprávy. Unikátní kód pak měl člověk nahlásit při své návštěvě, a získat tak zvýhodněné vstupy do zámků, muzeí, sportovních zařízení, zooparku a dalších asi 30 turistických atraktivit v oblasti Dolního Poohří a Krušnohoří. 4K karta pak výrazně omezila množství svých variant, kdy nově byla pouze ve třídenní formě a ve verzi pro jednotlivce či rodiny, takže se pohybovala v cenovém rozpětí 190 až 590 korun. Takto virtuálně pojatá karta byla v době svého odhalení poměrně originálním nápadem, byla totiž jedinou svého druhu v České republice. V prvním roce nového pojetí karty si ji pořídilo na 440 zájemců. O rok později pak karta rozšířila svou platnost o České středohoří, díky čemuž ji turisté mohli využít v dalších osmi lokalitách Ústeckého kraje.

Až do dneška

V roce 2016 se pak 4K karta transformovala, respektive Destinační agentura Dolní Poohří vytvořila zcela novou Turistickou kartou Dolního Poohří. Ta se do jisté míry vrátila do minulosti a známých vod. Získala totiž opět fyzickou podobu a turisté si ji mohli pořídit v místních turistických informačních centrech. Ve zmíněném roce karta platila od června do října. Jednalo se tedy o nepřenosnou číslovanou kartu, která nabízela celkem 20 slev a dalších benefitů u celkem 14 zapojených subjektů. K motivaci pro její pořízení byla mimo jiné spuštěna speciální soutěž spočívající ve sbírání razítek při návštěvě vybraných turistických atraktivit. Kartu přitom turista získal zcela zdarma. Její vytvoření bylo součástí projektu Dolní Poohří spojuje…, který podpořila Evropská unie v rámci Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Sasko – Česká republika 2014–2020.

Foto: Shutterstock.com, archiv