(… pokračování z minulého čísla)
V rámci doprovodného programu na letošním veletrhu Holiday World proběhl seminář na téma „Ruský trh a jeho význam pro ČR z hlediska cestovního ruchu“. Jednalo se o 4. ročník akce CzechTourism Know How Forum, během něhož zahraniční zástupci agentury předávají své poznatky a zkušenosti ze zdrojových zemí českým incomingovým manažerům. Hlavním přednášejícím letos byla PhDr. Helena Svobodová, ředitelka zastoupení CzechTourism v Moskvě.
Předchozí díl byl obecněji věnován situaci na ruském trhu a turistickému potenciálu Ruska ve vztahu k ČR, nyní jsme se soustředili již na samotného ruského klienta a jak na něj…
Helena Svobodová při přednášce |
Charakteristika ruského klienta
Ruský turista je velmi konzervativní, jen pomalu přijímá nové netradiční destinace (tedy než jsou u nás Praha a Karlovy Vary). Cestuje na doporučení příbuzných a přátel, ale i podle módních trendů. Česká republika má štěstí, je dlouhodobě „in“, z dalších destinací to pak je Egypt, Emiráty (bezvízový styk), Čína, Indie (Goa), Paříž… Rus na cestách nešetří, je ochoten zaplatit vysokou cenu, ale naopak požaduje za to určitý komfort a servis – minulá doba už je pryč. Potřebuje nejen klasickou turistiku, ale také zábavu, restaurace, možnost nákupů; bohatý ruský turista pak potřebuje luxus, přepych, okázalost – což souvisí s jeho potřebou „předvést se“ (jiná mentalita). Naopak neláká ho příliš sport, pokud vůbec, tak pouze rekreačně (na rozdíl od nás, či zbytku Evropy, kde je normální vyplnit dovolenou sportem).
Další zajímavostí je, že Rus je zvyklý na rušný městský život. České specifikum, že večer sedí každý doma (nebo v restauraci) a ulice jsou pusté, je mu vzdálené. Vychází to z toho, že v Rusku je velmi draho v restauracích, takže tam lidé nevysedávají a jako společenský styk mají procházení se po ulicích. Česká města jsou proto pro ně příliš klidná, bez života. Stejně tak oděvy – Češi se podle Rusů oblékají málo slavnostně a také fádně, jednobarevně, málo pestře.
Základní typy produktů
Mezi základní typy produktů pro ruskou klientelu patří:
1) „Ekonom“ zájezd – doprava: autobusem, cíl: Praha (regiony jen průjezd), doba pobytu: 5–7 dní, ubytování: hotely 2*–3*, často též ve formě školního zájezdu.
2) Standardní zájezd – doprava: železniční nebo letecká (pravidelné linky i chartery), doba pobytu: 5–7 dní, ubytování: hotely 3*–5*, hlavní cíl: Praha + k tomu jednodenní výlety (exkurze) – střední Čechy (Kutná Hora), severní Čechy (Turnov – české granáty), Karlovy Vary, Český Krumlov,…
3) Zimní pobyty v horských lyžařských střediscích – doprava: nerozhoduje, cíl – Krkonoše, popřípadě Krušné hory – ve formě kombinace s pobytem v západočeských lázních. Oblíbený je i slovenský Poprad.
4) Lázeňský pobyt – doprava: železniční nebo lázeňská, doba pobytu: obvykle 14 dní, ubytování v lázeňských sanatoriích a hotelích, v rámci pobytu pak různé exkurze a výlety
České regiony
a) Jak regiony nabízet
Důležité je nenabízet regiony jako samostatný produkt (např. jako týdenní pobyt v jižních Čechách či jižní Moravě), ale cesty do regionů zakomponovat k základním programům – lázeňské pobyty a dovolené v lyžařských střediscích, incentivní pobyty, doprovodné programy pro obchodní partnery na veletrzích…
Nyní se regiony snaží různě samostatně prezentovat na trhu ruskojazyčných zemí, po různých veletrzích, více se propagovat. Prezentovat však region bez uvedení konkrétního prodejce turistického produktu nemá význam. A ruský touroperátor potřebuje nejen konkrétní produkt, ale i konkrétního partnera, což nemůže být nějaký krajský úředník, ale opět nějaký (regionální) touroperátor.
b) Koho regiony zajímají
Naše regiony zajímají zejména moskevské a petrohradské touoperátory, jejichž klienti jezdí do naší republiky opakovaně a potřebují pro ně nový program. Dále zajímají lázeňské hosty, kteří pobývají v ČR deset a více dní, prodejce autobusových poznávacích zájezdů, výrobní a průmyslové podniky (doplněk k obchodním jednáním). Specifickou skupinou, která má velký zájem o regiony, jsou různé ruské folklorní skupiny, zejména pak dětské. Ruské soubory mají zájem o různá vystoupení u nás, zúčastnit se všelijakých festivalů, soutěží (opět hlavně dětských). Po tomto vycestování za účelem vystoupení je v Rusku velká poptávka, česká centrála v Moskvě podle Svobodové k tomu neustále zodpovídá velkou spoustu dotazů.
c) Co nabízet v regionech
Na ruském trhu zatím není taková situace, že by se daly prodávat jen výlety do regionů. Musí se nabízet jako doplňkový balíček k nějakému jinému produktu – například k lázním. Návštěvníci/pacienti tu jsou několik týdnů, už je nebaví stále se jen procházet po kolonádě a chtějí se o víkendu i někam podívat, poznat něco jiného. Nehledě na to, že často k nám jezdí opakovaně (i se léčit) a pak hledají k návštěvě další destinace, kde ještě nebyli. To je cesta, jak si české regiony mohou více sáhnout na ruské turisty.
Co se týče konkrétních nabídek – naše hrady a zámky táhnou stále, to se nemění. Chtějí-li však regiony více zaujmout v nabídce jiných atraktivit, měly by nabízet zejména incentivní akce, teambuildingové hry v prostorách hradů a zámků, svatební obřady a hostiny v netradičních místech a prostorách, ale zejména návštěvy malých pivovarů s ochutnávkou piv. Na to Rusové velmi slyší, neoslovují je ani tak velké pivovarské kolosy typu Prazdroj a Budvar, ale preferují menší pivovary s atmosférou. Ty mají podle nich své kouzlo. A české pivo jim chutná, navíc mají české pivovary v Rusku rozsáhlou reklamní kampaň (Velkopopovický Kozel). Toto téma ještě doplnila v následující přednášce Natallia Makovik z firmy Olivier. Podle ní je zajímavým trikem, kterým lze ruské návštěvníky snadno upoutat, ukázat jim nějaké místo s legendou, že když udělají to a to, tak se jim něco splní, nebo se do ČR určitě ještě někdy vrátí apod. Jsou v tom prý jako děti, uděláte jim tím radost. Takže, pokud žádné takové místo v kraji/regionu nemáte, vymyslete si ho – budou za takovouto „pohádku“ vděční, radí Makovik.
d) Co ruská strana nejvíce poptává
Jsou to především dvě věci, do kterých bychom to ani neřekli – jednak již zmíněné folklorní festivaly a pak také hlavně dětská rekreace. Ta je poptávaná prakticky celoročně – březen, květen, letní tábory, listopad… V Rusku má organizování volného času mládeže a všelijaké tábory pro děti dlouhou tradici, je po nich velká poptávka, mnohé podniky na to dodnes přispívají. V Rusku jsou touroperátoři, kteří se specializují jenom na dětskou rekreaci, a ti neustále hledají nové destinace, kam s dětmi vyjet. Z české strany není podle Svobodové zatím o dětské návštěvníky příliš zájem, přitom je to snadno získatelná cílová skupina. Není to příliš náročné na podmínky – stačí přiměřené ubytování, u toho koupání, společenská místnost, nějaké místo na táborák a na diskotéku. Ekonomicky to pro českého pořadatele není nezajímavé…
e) Co ruské klienty neoslovuje
Obecně lze říci, že Rusy neoslovují věci, ke kterým nemají z domova žádný vztah, když se nemají s čím ztotožnit. Takže je to například historie, která se nijak nedotýká Ruska a ruských dějin, dále katolické církevní památky (jsou většinou pravoslavné víry), funkcionalismus (např. vila Tugendhat), pobyt v malých klidných městech a místech (zdají se jim nudná oproti ruchu u nich doma) a také je nijak neoslovuje příroda, pěší turistika, cykloturistika – oni chtějí při dovolené něco vidět… A ač jsou jinak Rusové zvyklí na velké vzdálenosti, při dovolené nemají rádi příliš dlouhé transfery z letiště či vlakového nádraží.
f) Co ruští touroperátoři v regionech postrádají
V prvé řadě je to konkrétní turistický produkt, tedy nepředkládat jim žádnou obecnou vágní prezentaci kraje, ale konkrétní program na jeden až dva dny, co se navštíví, kde se přenocuje apod. Obdobně ruští touroperátoři postrádají konkrétního obchodního partnera, se kterým mohou dohodnout všechny složky zájezdu, včetně ceny. Jak již bylo řečeno – tuto úlohu opravdu žádný krajský úředník, který přijede na veletrh prezentovat svůj kraj, substituovat nemůže – nemá na to znalosti, ale zejména kompetence. Proto máte-li v kraji/regionu nějakého touroperátora, vezměte ho s sebou, vyplatí se to. Z dalších věcí, co Rusové z naší strany postrádají, to jsou kvalifikovaní rusky hovořící průvodci a personál, hotely a služby na úrovni 4* a pak také hlavně chybějí propagační materiály pro touroperátory v ruštině. Již nejednou se stalo, že na ruský veletrh přijela delegace propagovat svůj region/kraj a neměla materiály v ruském jazyce. Prý na to nejsou prostředky… Ovšem informační materiály bez ruštiny nemají smysl. Nemusí jít o drahé tiskoviny, stačí jen prostý letáček (s textem přeloženým do ruštiny od rodilého Rusa – včetně korektury) vložený do brožury, skládanky… A příště pak už počítat při výrobě propagačních materiálů i s jazykovou mutací v ruštině.
Text/Foto: Jiří G. Souček