Rozšíření parkovacích zón zdražuje ubytování

Jsou tomu tři měsíce, kdy se k pražským městským částem, ve kterých platí zóny placeného stání, přidaly další. Kromě Prahy 1, Prahy 2, Prahy 3 a Prahy 7 se za parkování nově začalo platit také v okolí Dejvic, Smíchova nebo v Kobylisích, tedy Praze 6, 5 a 8 a další části Prahy 3 na Jarově. Placené parkování v ulicích tak už není výsadou centra Prahy, ale rozšířilo se i do okrajových částí města. I poměrně krátká doba ukázala, že spuštění dalších zón dopadlo na poskytovatele ubytování a v důsledku i na jejich hosty. Pozitivní efekt zón se v těchto případech hledá těžko. A informace o parkování se stala jednou z nejžádanějších.

Martin Neumann z Bořislavky v Praze 6 si jako rezident zavedení zón pochvaluje. V ulicích ubyla auta Středočechů, kteří autem přijeli do Prahy a dál pokračovali do centra města metrem nebo tramvají. Jinak se na to ale dívá jako poskytovatel Airbnb ubytování. „S ubytováním formou Airbnb jsme začali v březnu letošního roku. Zájem nás překvapil, protože byl poměrně velký a například během prázdnin jsme měli plně obsazeno. Situace se změnila, přesněji řečeno zhoršila, po zavedení zón placeného stání,“ říká. Velké procento jeho hostů, přes 60 procent, přijíždí do Prahy 6 vlastním vozem. Jsou to klienti z Polska a Německa, dále Bělorusové nebo Litevci. Menší část tvoří lidé z Británie, Itálie nebo ze Spojených států, kteří přiletí letadlem, nebo ti, kdo přijedou autobusem či vlakem. „Ti, kdo přijedou autem, potřebují místo na zaparkování. To byl v Praze problém již před zavedením zón, protože parkovacích míst na ulici je málo a my samostatné parkování pro hosty zařízené nemáme. Teď se k tomu přidalo ještě placení,“ popisuje aktuální situaci.

I dvojnásobek za noc

Vilímovská ulice, kde Neumannovi ubytování nabízejí, má v jedné části modrou zónu, kde mohou parkovat pouze majitelé rezidentního oprávnění. Ve druhé části je smíšená fialová zóna, kde mohou parkovat rezidenti a návštěvníci si mohou za parkování zaplatit. „To, že máme v ulici i fialovou zónu, je pozitivní, protože hosté mohou parkovat před domem. Bohužel ta negativní stránka je, že cena za parkování je tak vysoká, že zaplatí stejnou částku za parkování jako za pronájem pokoje,“ vysvětluje Neumann. Přestože je Vilí­movská ulice poměrně vzdálená od stanice metra A „Bořislavka“, jde o okrajovou část města, a hodina parkování přijde na 40 korun. Vzhledem k tomu, že v Praze 6 jsou zóny aktivní i přes noc, cena za celodenní parkování se blíží tisícikoruně. Tedy částce, kterou mimo sezonu host zaplatí za jednodenní pronájem. „Poslední dobou každý týden chodí dotaz souběžně s rezervací, zda je možné zaparkovat a jakým způsobem. Klienti, kterým nejsme schopni nabídnout parkování, už se neozvali, a za poslední dva měsíce jich bylo hodně,“ sleduje Neumann. Cenu parkování ze své zkušenosti srovnává například s Miami Beach, kde se platí dolar za hodinu a dva dolary ve frekventovanější části Miami, přes noc se prý neplatí vůbec. „Chápu, že nějaký systém úhrady za parkování bylo nutné zavést, ale tuto úpravu považuji za nešťastnou. Praha by měla být jako jedna parkovací zóna. Sám narážím na to, že nevím, kde jsou hranice městských částí a v kaž­dé městské části navíc platí jiný systém,“ říká. Výhledově by situaci rád řešil pronajmutím garáží v okolí, kterou by nabídl za poplatek hostům. „Ale je otázkou, zda se nám to vyplatí, nebo ne. Zdražovat plošně nechci, protože to by bylo nespravedlivé vůči hostům, kteří parkování nepotřebují,“ uvažuje.

Ceny za parking kazí reputaci

S velkou administrativní i finanční zátěží se po rozšíření zón museli vyrovnat například v hotelovém řetězci AVE hotels, který poskytuje ubytování v malých hotelích hned na několika místech v Praze. Všechny ak­tuálně na adresách, kde jsou zóny aktivní. A co městská část, to jiný systém a jiné ceny. „Některé hotely máme v oblastech, kde již zóny byly, převážně v historickém centru Prahy. Tam klienti předpokládají, že je situace obdobná jako v jiných metropolích a jejich historických centrech. Platí za parkování extra a parkují buď na námi zajištěném parkovišti, nebo za úplatu obdrží přenosnou parkovací kartu, která je opravňuje stát v zóně,“ říká ředitel řetězce Jiří Procházka.

Jiná je ale podle něj situace v Kobylisích nebo na Žižkově. Tyto hotely, které již nejsou v centru města, klienti obvykle vyhledávají kvůli levnějšímu ubytování. Jenže pokud chtějí zaparkovat, od září musejí počítat s tím, že jim hotel k ceně pokoje naúčtuje ještě platbu za parkování. Konkrétně tedy podíl z částky, za kterou musel pořídit roční přenosné parkovací oprávnění. To nahrazuje parkovací karty, které stále ještě platí v Praze 1, 2 a 3. Vydává se podnikatelům nebo vlastníkům nemovitostí, kteří prostřednictvím svých osobních uživatelských stránek mohou elektronicky měnit registrační značku vozu, který oprávnění aktuálně užívá. Například cena v Praze 8 je pro Karlín 20 000 korun za jedno oprávnění za rok, v Libni to je 16 000 Kč. „Pokud hosté zaplatí v zimě za noc 30–40 eur za pokoj a k tomu musejí přidat dalších 15 eur denně za parkování, je to pro ně už drahé. V tu chvíli se o tom zmiňují na sociálních sítích, TripAdvisoru a různých cestovatelských serverech, kde se mohou vyjadřovat ke spokojenosti s ubytováním. Jako hotel na placeném parkování nijak nevyděláváme a ještě nám to kazí reputaci, když lidé píší, že za parkování platí třetinu toho, co stojí ubytování,“ vypočítává Jiří Procházka. Jedinou výhodu elektronického systému oproti fyzickým kartám vidí v tom, že s kartou občas host omylem odjel a pořídit novou bylo takřka nemožné.

Administrativa navíc

Kromě toho, že nákup například deseti parkovacích oprávnění znamená pro hotel velký jednorázový výdaj, který si ne každá firma může dovolit, upozorňuje Procházka na další administrativu, která je s placením parkování spojená. „Běháme na úřady. Registrační značku vozu musí recepční zaznamenat do systému a zase ji odhlásit. Museli jsme si vytvořit vlastní systém, jak účtovat klientům parkování a vydávat jim doklady o zaplacení, aby měli jistotu, že v zóně mohou zaparkovat,“ vysvětluje. Současně ale podotýká, že host si pouze kupuje možnost zaparkovat v rezidenční zóně, místo ale nijak garantované nemá. To se týká například Žižkova, kde je míst obecně málo a zóny jsou i tak plné rezidentů. „V zónách nevidíme žádné plus, určitě jsme nebyli tou skupinou, které měly zóny prospět,“ domnívá se Jiří Procházka.

Vilímovská ulice má v jedné části modrou zónu, kde mohou parkovat pouze majitelé rezidentního oprávnění. Ve druhé části je smíšená fialová zóna, kde mohou parkovat rezidenti, a návštěvníci si mohou za parkování zaplatit.

Kromě zajištění parkovacích oprávnění pro své hosty se ještě musel postarat o parkovací oprávnění pro auta servisních techniků, kteří se o jednotlivé hotely starají. Dalším významným výdajem byl nákup parkovacích oprávnění pro firemní auta, aby mohla parkovat u administrativního sídla firmy AVE hotels v Praze 5, kde nově zóny také platí. „Z našeho pohledu by byla jednoznačně nejvýhodnější celopražská zóna. Máme nakoupené karty za bezmála půl milionu korun, ale parkovat můžeme vždy jen na příslušné městské části,“ podotýká.

Vlastní parking je řešením

Důsledky rozšíření zón placeného stání v Praze sice negativně dopadly na některé poskytovatele ubytování, podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací v ČR Václava Stárka ale nejde o problém masivní. „Sledujeme, že jsou se zónami problémy, víme, že někteří mají negativní zkušenosti, ale zatím se na naši asociaci s prosbou o pomoc nikdo neobrátil. Většina hotelů má zajištěné vlastní parkování, takže je zóny příliš neovlivnily,“ uvedl na dotaz.

V bubenečském rodinném penzionu Na Staré Poště například nabízeli parkování ve dvoře objektu. Ne všichni hosté ale tuto nabídku využívali. „Nechtělo se jim zajíždět dovnitř. Když začaly platit zóny, nemají jinou možnost, pokud nechtějí platit,“ popisuje změnu chování majitelka penzionu. Svoje zvyky po zavedení zón mění také turisté z Čech, kteří míří do Prahy třeba jen na víkend nebo na jednu noc za divadlem nebo zábavou. „Přes internet se nám nedaří zjistit, kde zóny platí a za jakých podmínek. Proto raději necháváme auto na kraji Prahy a dál pokračujeme metrem. Ušetříme si zbytečný stres a nakonec i peníze,“ říká Ivana Kristiánová z Liberce.

Přepravci riskují pokuty

Samostatnou kapitolou je smluvní hotelová doprava. Jaroslav Bartůněk má vlastní dopravní společnost Bart car, která poskytuje služby hotelovým hostům a klientům cestovních kanceláří. Zóny pro něj znamenají pouze nepříjemnost, která komplikuje servis, jaký by rád poskytl klientovi. „Pokud vezu klienta za předem garantovanou cenu na jednání do lokality, kde platí parkovací zóny, musím se s tím nějak vypořádat. Ale nemohu mu zaručit, že budu stát tam, kde ho vyložím. Obvykle se to řeší tak, že klient dostane vizitku a požádáme ho, ať zavolá. Během jeho schůzky nebo jednání buď kroužíme okolo, nebo hledáme místo na parkování mimo zónu,“ vysvětluje. Vadí mu, že riskuje pokutu, když opustí vůz a pomůže například zákazníkovi se zavazadly. Nákup parkovacích oprávnění pro svých pět firemních vozů ale zatím neplánuje. „Nevíme, kam pojedeme a jak dlouho tam budeme stát. Zóny platí jenom v některých městských částech a na každou je potřeba jiné oprávnění. Zatím se snažíme nějak si s tím poradit.“

Text a foto: Kateřina Maršálová