Rezoluce Evropského parlamentu k cestovnímu ruchu je až dosud nejzávažnějším dokumentem vydaným Evropskou unií pro oblast cestovního ruchu. Význam tohoto dokumentu pro Českou republiku spočívá v tom, že obsahuje nejkomplexnější soubor doporučení EU pro toto odvětví. Na základě doporučení rezoluce bude nutno uvést do souladu s evropskými normami i naši vlastní vnitrostátní legislativu v případě, že se Česká republika stane členským státem Unie.
Tato doporučení mají v některých případech i multidisciplinární charakter, jako například požadavek daňového zvýhodnění podnikání v cestovním ruchu.
Rezoluce Evropského parlamentu ke zprávě Komise, vydaná v součinnosti Evropského parlamentu s Evropskou radou, Výborem pro ekonomické a sociální záležitosti a Výborem pro regionální politiku, se týká spolupráce v oblasti rozvoje cestovního ruchu Evropy (COM(2001)665– C5-0077/2002 – 2002/2038(COS))
Evropský parlament vydává tuto rezoluci,
– vycházeje z komuniké (COM(2001)665-C5-0077/2002),
– s přihlédnutím ke zprávě o situaci v oblasti evropského cestovního ruchu, vydané Evropskou komisí 21. září 2001 pro Evropskou radu, Evropský parlament, Výbor pro ekonomické a sociální záležitosti a Výbor pro regionální politiku (COM(2001)668),
– s ohledem na článek 3(1)(u) Smlouvy,
– s přihlédnutím k závěrům dokumentu Rady o cestovním ruchu pro všechny 11894/2001,
– se zřetelem na vlastní rezoluci ke zprávě Komise z 18. února 2000, nazvané zlepšit možnosti cestovního ruchu v oblasti zvyšování zaměstnanosti,
– v souladu s bodem 47(1) vlastních Procedurálních předpisů,
– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální politiku, dopravu a cestovní ruch, mínění Výboru pro legislativu a evropský trh, Výboru pro průmysl, obchod, výzkum a energetiku, Výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti a Výboru pro životní prostředí, zdravotnictví a spotřebitelskou politiku (A5-0152/2002),
A protože cestovní ruch je pro Evropskou unii odvětví zásadní důležitosti, sám zajišťující okolo 5 % hrubého domácího produktu a zaměstnanosti a až 12 % s aktivitami, které generuje v dalších odvětvích (doprava. maloobchod), přičemž tento trend má stále stoupající tendenci,
B s vědomím, že Evropa je stále nejdůležitější světovou turistickou destinací, ale že v posledních letech se její pozice zhoršuje, protože stále vyšší počet Evropanů volí turistické destinace mimo EU,
C dbalý prospěšnosti snadnější dostupnosti turistických produktů,
D protože cestovní ruch vykazuje trvalý nárůst produktivity a zaměstnanosti v evropském i světovém měřítku, znamená ekonomický i kulturní přínos pro mnohá města, regiony a místní komunity Unie,
E se zřetelem na zavedení eura, které následovalo po umožnění volného pohybu osob, má pozitivní vliv na každodenní život občanů Evropské unie a je nezbytné přicházet s dalšími prvky originálního, ryze evropského životního stylu,
F vzhledem k tomu, že průmysl cestovního ruchu nabízí různé druhy pracovních příležitostí pro muže i ženy a bude tomu tak i v budoucnu, je třeba, aby zaměstnanecká politika směřovala k zlepšení kvality práce a k redukování její sezonnosti,
G poněvadž společná snaha a koordinace akcí v evropském prostoru vyžadují podporu iniciativ všech 15 členských států EU,
H protože obrovská množství opatření přijatých Evropskou unií přímo nebo nepřímo ovlivňují cestovní ruch, má EU při svých rozhodovacích procesech brát zřetel na potřeby tohoto odvětví,
I proto, aby při revidování politiky sociální a ekonomické provázanosti, byla úloha cestovního ruchu více zviditelněna, jelikož cestovní ruch nejenže může pomoci při zlepšení sociálně-ekonomické rovnováhy v regionech, ale rovněž může, vzhledem ke své multifunkčnosti, podporovat rozvoj zemědělské produkce, uměleckých řemesel a průmyslové výroby,
J vzhledem k tomu, že pro některé zaostávající regiony Unie je cestovní ruch jedním z hlavních zdrojů příjmů a přispívá významně k přiblížení jejich ekonomik k průměrné evropské úrovni,
K proto, aby rozvoj cestovního ruchu byl zajišťován zodpovědně a s dlouhodobou perspektivou tak, aby byl pro lokální ekonomiky udržitelným zdrojem příjmů a pracovních míst a současně aby zaručoval ochranu krajinných, kulturních, historických a ekologických rysů regionů Evropské unie,
L se zřetelem na nedostatky v harmonizaci právních norem členských států EU, pokud jde o požadované snížení DPH ve službách s vysokým podílem lidské práce, kde je zejména znepokojivá situace v restauračních provozech,
M protože zeměpisné, historické, kulturní a ekologické zvláštnosti jsou zdrojem bohatství a jedním z hlavních faktorů upoutávající zájem turistů o regiony Společenství, měla by proto Evropská unie podporovat aktivity, které napomáhají rozvoji specifických jedinečností regionů,
N jelikož masová turistika je citlivou záležitostí pro pobřežní a horské regiony a může vyvolávat obavy o životní prostředí a kulturní památky, musí být příliv turistů a urbanistický rozvoj odpovídajícím způsobem sladěn,
O maje na zřeteli, že právo cestovat je stále častěji řazeno naší společností mezi lidská práva. Znamená to, že musí být brán ohled jak na specifické sociální kategorie (invalidní a sociálně slabí lidé), tak na rostoucí potřeby lidí důchodového věku, mladých lidí a na aktivity, které jsou zatím minoritní, ale mohly by být nadějné do budoucna, jako agroturistika, ekoturistika, lázeňství a sociální pracovní tábory pro mladé. To společně by pak mohlo pomoci cestovnímu ruchu stát se něčím víc než jen sezonní záležitostí, mohl by přispět i ke zlepšení vzájemného porozumění mezi lidmi,
P vědom si důležitosti cestovního ruchu jako nositele míru a jeho klíčové úlohy v ekonomickém rozvoji některých okrajových regionů Evropské unie,
Q poněvadž komunikace mezi jednotlivými operátory, zejména malými regionálními firmami, a národními či zejména mezinárodními společnostmi, je velmi omezená, je vzájemné navázání kontaktů obtížné nebo dokonce nemožné,
R s ohledem na současnou ekonomickou situaci, zejména po 11. září 2001, vzniklou poprvé spolupůsobením různých negativních faktorů – krize největších světových ekonomik (EU, USA a Japonsko), krize v letecké dopravě, krize v důvěře lidí a krize společností cestovního ruchu čelících současně jednak pochybnostem zákazníků a jednak nadvládě mega-touroperátorů, kteří se pokoušejí ze současných problémů těžit,
S protože výroční zpráva za rok 2001 vydaná Světovou turistickou organizací (WTO) vyzývá k rozhodným akcím pro obnovení důvěry (údaje za poslední čtvrtletí 2001 vykazují prudký pokles světové turistiky – 24 % Amerika a Jižní Asie, 30 % Blízký východ, 6 % Evropa a 11 % celosvětový průměr),
Evropská strategie pro cestovní ruch
1. vítá oba dokumenty vydané Komisí 13. 11. 2001 a hodnotí je jako konkrétně formulovaný požadavek na oživení evropského cestovního ruchu mimořádně důležitého pro ekonomii a život společnosti;
2. vítá začleňování cestovního ruchu do plánů a opatření Společenství a doufá, že tento proces proběhne co nejrychleji;
3. poukazuje na nutnost, aby Komise přijala integrační opatření pro všechna rozhodnutí týkající se cestovního ruchu. Vyzývá příslušná ředitelství (doprava, regionální politika, zaměstnanost, životní prostředí, sociální politika, ochrana zákazníků, vzdělání a kultura atd.) k součinnosti, aby se odstranila dosavadní roztříštěnost a aby program Společenství byl přesněji cílený a více synchronizovaný, zajišťující trvalý rozvoj odvětví a vertikální provázanost zahrnující regiony, národní vlády a instituce Společenství. Z těchto důvodů by Evropská unie při přijímání rozhodnutí ovlivňujících cestovní ruch měla být vedena snahou o jeho prospěch a udržitelnost;
4. doufá, že nový postup při projednávání výročních programů Komise s Parlamentem pokryje v celém rozsahu současná i připravovaná opatření související přímo i nepřímo s cestovním ruchem;
5. vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby zaručily Parlamentu podstatnou úlohu koordinátora;
6. jak navrhovala Komise, uspořádání Evropského fóra cestovního ruchu je velmi prospěšné. Fórum, v zájmu společných postupů, by se na úrovni Společenství mohlo stát pojítkem při propagaci a zlepšování spolupráce mezi profesionály zabývajícími se přímo cestovním ruchem a ostatními zainteresovanými subjekty. Také by bylo žádoucí posílení role Poradní komise cestovního ruchu s participací, mimo jiné, Evropské zákaznické komise, kulturních asociací a památkářů;
7. požaduje, aby zasedání Evropského fóra cestovního ruchu byla veřejná a konala se alespoň jednou ročně za účasti Komisařů zodpovědných za přijímání rozhodnutí týkajících se přímo či nepřímo cestovního ruchu. Fórum by umožňovalo přímou diskusi se zástupci průmyslu a asociacemi cestovního ruchu;
8. dále požaduje, aby výroční zasedání Fóra zajistilo prostor pro diskusi Komise o prioritních oblastech sektoru a kde by také mohly být předávány informace, zkušenosti a vyzkoušené projekty z jiných oblastí (Culture 2000, Interreg);
9. zdůrazňuje, že přístup k porovnatelným informacím prostřednictvím Evropské unie by byl velmi usnadněn zavedením jednotného postupu pro jejich kategorizaci, vyhledávání a získávání. Vyzývá Komisi k urychlenému vypracování příslušných srovnávacích standardů. Tento bod je zejména důležitý s ohledem na plánované rozšiřování Unie o státy střední a východní Evropy, se kterými je třeba již počítat;
10. také považuje za nezbytné zlepšit kvalitu zveřejňovaných informací a dat s důrazem na jejich prokazatelnost a věrohodnost. Všechna fakta a údaje musí zahrnovat národní ukazatele, aby byly skutečným celkovým odrazem situace cestovního ruchu i jeho dílčích aktivit;
11. věří, že nadcházející rozšiřování Unie přinese evropské turistice nové perspektivy nejen proto, že více turistů z nových členských států začne navštěvovat Unii, ale také proto, že už nyní cestovní ruch hraje v kandidátských zemích důležitou roli v oblasti ekonomiky a sociálního rozvoje a stejně tak tomu musí být i v budoucnu;
12. projevuje zájem postoupit kupředu v přijímání efektivních opatření k odpovědi na výzvu, před kterou odvětví stojí, a připravit půdu pro následné akce, které umožní Evropě jako celku zůstat přední světovou turistickou destinací. Vyzývá proto k podpoře systémového programu cestovního ruchu celého Společenství a k vytvoření přesně stanoveného rozpočtu, který by umožnil souvisle realizovat různé připravované projekty, zejména ty, co se vztahují ke vzdělávání a výcviku nebo k propagaci a podpoře inovace;
13. vyzývá k diskusi o daňovém sjednocení Evropské unie a jeho implementaci v sektoru cestovního ruchu;
14. naléhá na vládní orgány zodpovědné za cestovní ruch a na koordinátory bankovních systémů, aby přijali všechna opatření proto, aby dnem 1. 7. 2002 mohlo vejít v platnost nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady No. 2560/2001 z 19. 12. 2001 o mezistátních platbách v eurech a aby turistům v eurozóně byla zajištěna naprostá transparentnost při používání platebních karet. Naléhavě vyzývá Komisi k použití všech dostupných nástrojů a k podniknutí nezbytných kroků k zajištění toho, aby náklady při platbě v kterémkoli jiném státě EU se co nejvíce blížily nákladům při vnitrostátním platebním styku. Tak bude vytvořen koncept eurozóny jako vnitřního konkrétního a transparentního platebního prostoru;
Pro udržitelnost cestovního ruchu
15. vyzývá, s ohledem na budoucnost, k dodržování základních politických směrnic Společenství a závěrů přijatých na zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. a 16. 6. 2001 pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který musí být kvalitní, konkurenceschopný a dostupný pro všechny, ale nesmí nikdy překročit přírodní a kulturní kapacitní možnosti lokalit. Volá proto po vytvoření informačních systémů pro výměnu a předávání zkušeností a znalostí specialistů o sociálním a ekologickém dopadu cestovního ruchu;
16. připomíná, že cestovní ruch by mohl být klíčovým faktorem v regeneraci celé společnosti. Vyzývá Komisi a Radu, aby se postaraly o respektování místních a regionálních institucí zajišťujících udržitelný ekonomický rozvoj;
17. vyjadřuje své přesvědčení, že rozvoj cestovního ruchu musí jít ruku v ruce s plány na podporu a zlepšení životního prostředí, uměleckých, historických a kulturních zdrojů;
18. považuje za nezbytné prosazování programů a forem pomoci pro všechny sektory v řetězci cestovního ruchu, včetně místních a regionálních orgánů, aby mohly vypracovat svůj vlastní program pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu zohledňující potenciál jejich destinace, přírodní zdroje, chráněná území, kulturní dědictví a specifické rysy a také aby mohly upozornit na méně známé turistické zajímavosti;
19. zdůrazňuje potřebu rozvoje výkonné a udržitelné dopravní infrastruktury s přihlédnutím na dosažitelnost odlehlých regionů, jako horské oblasti a ostrovy;
20. v této souvislosti se domnívá, že Bílá kniha „Evropská dopravní politika pro rok 2010 – čas rozhodnutí“ (COM(2001)370) nevěnuje dostatečnou pozornost následkům růstu dopravy v souvislosti s cestovním ruchem;
21. vyzývá Komisi, aby shromáždila a posoudila opatření nezbytná pro zabezpečení dostupnosti hlavních turistických lokalit a o výsledku podala zprávu;
22. vítá iniciativu Komise realizovat Agendu 21 (pozn. překladatele: týká se urbanistické ekologie) za účelem podpory udržitelného rozvoje cestovního ruchu, doufá v plné přispění všech zainteresovaných stran a vyzývá Eco-Management a Audit Scheme (EMAS) (pozn. překladatele: zabývají se trvalým zlepšováním ekologického jednání evropských organizací a ekologickou osvětou) – které pracují od roku 2001 – také k prosazování a propagaci této iniciativy;
23. je velmi ku prospěchu Agendy 21 prosazování cílených iniciativ pomáhajících rozvíjet udržitelné turistické aktivity včetně:
– klasifikace služeb cestovního ruchu a turistických organizací (touroperátorů, hotelového sektoru, cestovních kanceláří, turistických průvodců, úřadů samosprávy atd.),
– fiskálních opatření vytvořených k nápravě nepříznivých vlivů cestovního ruchu,
– zavedení správních postupů v citlivých oblastech (jako pobřežní a horské oblasti)
– zařazení činností spojených s cestovním ruchem do ostatních ekonomických aktivit;
24. vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu vliv evropského cestovního ruchu na rozvojové země a podporovala turistické aktivity a metody, které zlepšují ekonomiku a sociální soudržnost v těchto zaostalých, ale turisticky zajímavých zemích;
25. pokládá za nezbytné, aby do vytvářených kritérií udržitelného cestovního ruchu byly zahrnuty příslušné podmínky a doporučení obsažené v Evropské chartě a podepsané všemi členskými státy;
26. požaduje vytvoření hlavního manuálu, který by jako instrukční dokument definoval a uplatňoval základní kritéria udržitelného cestovního ruchu a omezoval rizika v turistických destinacích;
Zdroj zaměstnání
27. opět zdůrazňuje úlohu cestovního ruchu a jeho přínos v kontextu s výzvou, která vzešla ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. 3. 2000, přetvořit Evropu v oblast s plnou zaměstnaností a s vitální a konkurenceschopnou ekonomikou, což se týká zejména některých zaostávajících regionů. Znovu v této souvislosti připomíná, že zajišťování aktivit cestovního ruchu je pracovně vysoce náročné a vyžaduje značné úsilí, zejména u sezonních zaměstnanců. Je požadována stále vyšší specializace, pro kterou je nezbytný náročný pracovní výcvik, jazykové znalosti a vysoká flexibilita všech, kteří servis zajišťují;
28. vyzývá členské státy Unie k podněcování zájmu o práci v cestovním ruchu mezi ženami a mladými lidmi a k podpoře přístupu k novým technologiím a pracovním metodám;
29. vítá návrh Komise na identifikaci nových možných druhů turistiky a žádá, aby zjistila, jaký přínos může mít sportovně orientovaná turistika jednak na tvorbu pracovních míst a jednak na zvyšování počtu turistů;
30. pro snížení sezonnosti nabízí Společenství finanční prostředky na rozvoj nových forem cestovního ruchu, například agroturistiky, zdravotní turistiky, zejména lázeňství, nebo sociální turistiky, zaměřené nejen na pracující, ale také na mladé lidi a na důchodce, kteří jsou trvale rostoucím odbytištěm nabídky cestovního ruchu. Zdůrazňuje nezbytnost boje proti sexuální turistice a jí podobným a žádá o zavedení sankcí vůči těm, kteří se jejich prodejem zabývají;
31. žádá, aby byl kladen důraz na kvalitu pracovních míst v cestovním ruchu, se zřetelem na odbornou přípravu, rozvíjení kariérních struktur, uznávání kvalifikace, ochranu pracujících v příležitostných zaměstnáních a na boj proti nelegálnímu poskytování práce;
32. vyzývá členské státy k zajištění odpovídajícího prostoru pro rezort cestovního ruchu ve svých akčních plánech pro zvyšování zaměstnanosti, aby mohlo být využito všech možností, kterými může toto odvětví k tvorbě kvalitních pracovních míst přispět. Naopak je nutno co nejvíce omezit negativní vliv současné ekonomické a politické situace;
33. zdůrazňuje, že navrhované akce musí být v souladu s víceletým programem pro SMEs (pozn. překladatele: podniky malé a střední velikosti), zejména v oblastech odborné přípravy a zavádění inovací. To je klíčový moment s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Lisabonu, který ale Komise ve své zprávě neuvedla do souvislostí;
34. přijímá zjištění Komise, že pro oblast cestovního ruchu je problémem nedostatek určitých profesí a kvalifikací. Vyjadřuje politování nad tím, že neexistují žádné konkrétní návrhy na vyřešení tohoto problému. Vyzývá proto Komisy k vypracování studie o potřebě lidských zdrojů podle odvětví a regionu, s ohledem na současné i budoucí požadavky a v souladu s všeobecnými plány cestovního ruchu na národních a regionálních úrovních. Vyzývá členské státy, aby využily všech výhod a možností, které nabízí Evropský sociální fond pro odbornou přípravu na povolání a jazykovou výuku;
35. poukazuje také na to, že podle mezinárodních standardů je evropský turistický business založen spíše na malých podnicích (samo-zaměstnavatelé, rodinné podniky a SMEs), a to je skutečnost, která vzhledem k dosud nesladěným evropským právním a daňovým předpisům jej činí méně konkurenceschopným;
36. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropským centrem pro vývoj a odborné vzdělávání (Cedefop) vypracovala návrh standardů kvality a kontroly osobního odborného vzdělávání, s ohledem na potřeby místních trhů pracovních sil a technologickou úroveň. Dále vyzývá Cedefop k pomoci při navazování dialogu a spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a průmyslem cestovního ruchu pro vytvoření nezbytného souladu mezi výukou a profesionální praxí;
37. žádá Komisi o vypracování zprávy porovnávající kvalitu odborné způsobilosti zaměstnanců cestovního ruchu na evropské a národních úrovních;
38. s politováním konstatuje, že nebylo dosaženo dohody mezi managementem a zaměstnanci o přijetí směrnic pro zlepšení pracovních podmínek sezonních zaměstnanců. Ale vítá nabídku Komise a vyhrazuje si právo zaujmout vlastní stanovisko v souvislosti se specifickými potřebami zaměstnanců v cestovním ruchu;
Pozitivní reakce na obtížnou ekonomickou situaci
39. pevně věří, že pro propagaci Evropy jako turistické destinace je prospěšná podpora na úrovni Společenství, i když se může jednat o akce národního charakteru (nadcházející olympijské hry v Athénách v roce 2004 nebo evropské historické a kulturní programy). Přispění Společenství by mohlo být efektivnější než propagace na národních úrovních, které by se mohly navzájem rušit. Mimoto nabízí pro zintenzivnění propagace a zlepšení profilu Evropy jako turistické destinace vhodné využití systému zastoupení Evropské unie ve světě;
40. vyzývá Komisi k vytvoření propagačního programu, kterého by bylo možno použít mimo hranice Unie a do něhož by se zapojily jak členské státy EU, tak kandidátské země, které o vstup usilují;
41. žádá Komisi, aby s použitím své kampaně mimo teritorium Unie představila euro jako jednotnou měnu ve většině zemí Společenství a jeho výhody pro turisty;
42. považuje za nezbytné, že Satelitní účty pro cestovní ruch (SATs) by měly být připraveny, jak bylo ve shodě s indikacemi WTO, OECD (pozn. překladatele: Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) a Eurostatu navrženo ve zprávě Komise tak, že rozvoj aktivit cestovního ruchu v členských zemích bude chápán a hodnocen v co nejširším kontextu. Vyjadřuje dokonce přesvědčení, že vytvoření tak důležitého nástroje nemůže záviset jen na dobré vůli administrativy v jednotlivých členských zemích, ale mělo by se stát předmětem systémových iniciativ Společenství;
43. vyzývá Komisi, aby zajistila plnou připravenost místních orgánů a soukromého sektoru na zavedení programů a opatření pro správné používání finančních a nefinančních nástrojů Společenství;
44. považuje za nezbytné, aby instituce Evropské unie podaly návrh na strategické řešení krize letecké dopravy (aerolinie Společenství vyhodnotily svůj obchodní propad za posledních 111 dnů roku 2001 na 17,6 %, v porovnání s rokem 2000 a ztrátu 3 4000 milionů euro v obratu);
45. žádá, aby administrativní možnosti Společenství (v současnosti je to pouze Oddělení cestovního ruchu) odpovídaly úkolům, které mají být splněny proto, aby Evropa mohla realizovat své ambice. Věří, že pokud organizační struktura a lidské a materiální zdroje budou odpovídat požadavkům na ně kladeným, Komise bude schopna:
– prostřednictvím včasných a účinných mezirezortních konzultací podnikat efektivní kroky k tomu, aby opatření přijímaná různými ředitelstvími Komise a týkající se i dalších rezortů mohla být řádně využita i pro cestovní ruch s ohledem na jeho specifické aspekty (SMEs), mimo jiné na základě nezbytných analýz poměrů vynaložených nákladů k celkovému zisku;
– vybudovat efektivní způsob komunikace s národními turistickými centrálami a nejdůležitějšími evropskými i národními profesními organizacemi rezortu;
46. vyzývá Komisi, aby v co nejkratším možném termínu vypracovala návrh, který by zahrnoval restaurační provozy a další až dosud nezohledněné služby cestovního ruchu do seznamu sektorů, majících právo na nižší daňové sazby. Menší daňové zatížení by vedlo ke zkvalitnění práce a k možnosti modernizace, a tím k podpoře
evropského cestovního ruchu v mezinárodní konkurenci;
47. žádá, s odvoláním na Úmluvu (pozn. překladatele: o aplikaci práva a plnění smluvních povinností) a s ohledem na posuzování budoucnosti
Evropy pečlivě vyhodnotit potřebu pevného právního rámce pro sektor cestovního ruchu, který by umožnil Evropskému společenství zakotvit ve Smlouvě o Evropské unii správnou společnou politiku pro cestovní ruch. Tato by, za podpory základních odlišností mezi zeměmi a regiony, umožňovala přijímat koordinovaná opatření k rozvoji evropského cestovního ruchu a jeho podpory v zemích třetího světa;
48. ukládá svému prezidentovi postoupit tuto rezoluci Komisi, Evropské radě, Výboru pro sociální a ekonomické záležitosti, Výboru pro regionální politiku a vládám a parlamentům členských zemí.