V poslední únorový den zahájila Národní galerie v pražském Paláci Kinských další ze svých poutavých výstav, tentokrát s názvem Německá kresba 15. – 16. století. Jsou na ní představena autorská díla německy mluvících zemí získaná z domácích muzejních sbírek. Kresby jsou v tomto rozsahu prezentovány vůbec poprvé a rovněž většina z nich měla svou premiéru. Autorkou a kurátorkou výstavy je Alena Volrábová. Výstava potrvá do 25. května 2003.
Jörg Breu st. – Rytířský turnaj 1510-1515 |
Všem uměnímilovným zájemcům, kteří v jarních měsících zavítají na pražské Staroměstské náměstí, mohu zhlédnutí této výstavy jen doporučit. Kresby opravdových mistrů vás zavedou do období renesance, které vznikalo v 15. a trvalo až do 16. století, kdy plynule přechází v baroko. Přišlo z Itálie a šířilo se postupně do celé Evropy. Také původ slova renesance pochází z italštiny. Poprvé tohoto termínu použil Vasari ve slovním spojení „rinascita dell arte antica“, což volně přeloženo znamená návrat k umění antiky. Umění tak poprvé není těsně spojeno s náboženským životem a přináší nové náměty o člověku, jenž se tak stává středem všeho zájmu. Zatímco v Itálii se renesance odvozuje ze starověku, ve všech zemích zaalpských se jedná o radikální názorovou změnu.
Hans Holbein st. – Podobizna ženy, kolem 1505 |
Samo 15. století představuje pro umění kresby období takzvané emancipace. Ve své době bylo horní Porýní významným uměleckým centrem a zdrojem pro další vývoj německého umění renesance. Hornorýnského mistra Martina Schongauera, významného umělce německé grafiky, představuje výstava dobovými kopiemi a v návaznosti i norimberského Albrechta Dürera, vlivnou osobnost 16. století, který svou tvorbu rozvedl do monumentální vrcholně renesanční podoby. Zlatou éru takzvané zaalpské renesance přibližuje výstava několika vynikajícími příklady kresby, z nichž jmenujme unikátní díla Dürerova žáka Hanse Baldunga Griena. Kresby Hanse Holbeina staršího nebo Jörga Breue staršího reprezentují souběžné proudy více či méně Dürerovým vlivem zasažené. Některé listy umělců ovlivněných názory dalšího směru, takzvané podunajské školy, vynikají senzitivním přístupem k tvorbě. Na Dürera navazuje většina umělců zabývajících se zejména grafickou tvorbou. Kreslířsky lze představit Sebalda Behama, Virgila Solise, Josta Ammana a další. Samotná kolekce výstavy není obsáhlá, protože byla záměrně vybrána pouze díla vrcholné kvality. Výstavní celek, jenž představí komorní polohu německého umění vrcholného středověku a renesance, bude doplněn několika dalšími exponáty jako sklomalbou, grafikou, plastikou a obrazy.
-LGS-