|
Majetek regionálních letišť přešel v polovině roku 2004 na základě platné legislativy ze státu na příslušné kraje. Tímto krokem začala nová etapa v historii české letecké dopravy a vlastníkům – krajům se naskytla neobyčejná příležitost akcelerovat hospodářský rozvoj díky přítomnosti letecké dopravy osob a zboží. U zástupců brněnského, karlovarského, ostravského a pardubického letiště jsme zjišťovali, jak se kraje této možnosti zhostily a jak se našim regionálním letištím v současné době daří.
Ostrava
Letiště Ostrava a.s. je druhým největším letištěm v České republice. Má vzletovou a přistávací dráhu o délce 3500 m a šířce 63 m a stává se důležitým leteckým dopravním centrem regionu. „Vzhledem ke své poloze a blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem slouží naše letiště jako významný vstupní bod nejen do regionu Severní Moravy a Slezska, ale i do sousedních regionů,“ říká ředitel letiště Ing. Lubomír Vavroš. „Jeho význam jistě stoupne i po vybudování dálnice D47, která bude vedena v blízkosti letiště u obce Studénka,“ věří Vavroš.
V roce 2005 přijalo a vypravilo Letiště Ostrava přes 16 tisíc linek převážně směřujících do Prahy a Vídně. Služeb letiště využilo loni přes 260 tisíc cestujících. Na přílety a odlety navazují pravidelné autobusové linky Ostrava-Nový Jičín-Ostrava a expresní linka na autobusové nádraží v Ostravě. V současné době probíhají jednání o autobusovém napojení na východní část Moravskoslezských Beskyd. Do roku 2009 bude vybudována nová železniční trať spojující letiště a železniční koridor ve Studénce. Cestující tak budou moci přestoupit na vlaky Intercity, Eurocity a Pendolino a pokračovat dál pohodlně a bezpečně po kolejích. Letecká doprava bude snadněji přístupná také klientům ze Slovenska nebo Polska. Zástupci letiště hodlají využít blízkosti průmyslové zóny Mošnov a nabídnout služby subdodavatelům korejské automobilky Hyundai.
Díky pravidelným linkám na Prahu a Vídeň nabízí Letiště Ostrava letecké spojení do zemí celého světa, přičemž soustavně pracuje na přípravě přímých pravidelných spojení do významných center Evropy.
Na podzim tohoto roku bude otevřena nová odletová hala, která nabídne nesrovnatelně větší komfort oproti dosavadním, využívaným prostorám. Pro cestující je připraveno 12 odbavovacích přepážek, 2 kavárny, 3 haly pro odbavené cestující, 2 salonky s možností připojení na internet, dětský koutek, místnost pro matky s dětmi, 2 Duty-Free obchody, obchod s dárkovým zbožím, trafika a třídírna zavazadel. Nová hala bude plně přístupná imobilním osobám a poskytne ideální zázemí obchodním cestujícím a zároveň turistům.
Brno
Letiště Brno-Tuřany, provozované společností Letiště Brno, a.s., ještě nedávno trpělo kvůli své poloze mezi Prahou a Vídní coby významnými dopravními uzly, na které se dopravci při rozvoji svých sítí orientovali. Teprve v loňském roce se tento náhled dopravců podařilo změnit, současný vývoj označují zástupci letiště za slibný. „Za jeden z nejdůležitějších momentů lze považovat významnou revitalizaci průmyslu a podnikání v Brně a na jižní Moravě v podobě investičních projektů mezinárodní úrovně. K tomu například Veletrhy Brno dlouhodobě usilují o leteckou dopravu jako jednu ze základních služeb vystavovatelům i návštěvníkům akcí evropského významu,“ vysvětluje ředitel letiště Ing. Tomáš Plaček. Díky nově zavedeným leteckým spojům dnes do Brna cestují lidé z celého světa přes dva významné uzly – Mnichov a Prahu. Mnichov je po Frankfurtu nad Mohanem druhou největší základnou Lufthansy, která na lety do Mnichova poskytla code share německé společnosti Cirrus Airlines. Spoje létají dvakrát denně a navazují na dalších zhruba 170 přímých destinací Lufthansy a jejích partnerů z uskupení Star Alliance. Složení letového řádu navíc umožňuje absolvovat přímo z Brna jednodenní cestu prakticky do kteréhokoliv města v Evropě. „Tento standard Brnu až do loňského závěru roku chyběl a jistě se stane běžně využívanou možností podnikatelů,“ doufá Plaček. Velmi podobný koncept, sice ne tak bohatý na počet destinací, zato nabízející jinou škálu cílů, poskytují České aerolinie spojením přes Prahu. Letové řády jsou téměř identické a ČSA může nabídnout výhody spojené s členstvím ve Star Alliance.
V březnu 2005, sedm měsíců před zavedením pravidelných letů do Mnichova a následně Prahy, se podařilo zajistit každodenní spojení Brna s londýnským letištěm Stansted. Linku provozuje nejdravější nízkotarifní dopravce v Evropě, irský Ryanair. Letadla Boeing 737-800 nové generace pro 189 cestujících jsou na lince do Londýna obsazena z více než 80 procent, což je kolem 10 tisíc cestujících za měsíc. Brno bylo prvním a dosud zůstává jediným regionálním letištěm u nás, kam létá nízkotarifní dopravce. Vedle stabilně fungujících turistických charterových letů se nové pravidelné spoje podílely na enormním zvýšení počtu cestujících na brněnském letišti. Meziročně to znamená nárůst o 84 % – ze 178 tisíc v roce 2004 na 315 tisíc za rok 2005. Letiště Brno je podle svého ředitele na nárůst provozu připraveno a v září bude uvedena do provozu nová odbavovací hala pro odlety. Investorem stavby je Jihomoravský kraj, který využil možnosti podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Karlovy Vary
Na veřejném mezinárodním civilním letišti Karlovy Vary právě probíhá trojetapová modernizace. „Cílem je dosažení úrovně technických parametrů vzletové a přistávací dráhy, světelného zabezpečovacího zařízení a terminálu pro cestující obvyklé u srovnatelných letišť regionálního významu v EU za současného zvýšení bezpečnosti leteckého provozu,“ říká ředitel letiště Ing. Václav Černý a dodává: „Tím bude, obrazně řečeno, položen základní kámen k rozvoji letiště zaváděním nových pravidelných i nepravidelných linek nejen pro lázeňské hosty a návštěvníky Karlovarského regionu, ale i pro místní podnikatelskou sféru a obyvatele. Letiště Karlovy Vary se tak stane důstojnou vstupní bránou Karlovarského kraje.“
Modernizace letiště je rozčleněna na tři souběžně probíhající etapy. Investorem I. a III. etapy je Karlovarský kraj, financování II. etapy zajišťuje provozovatel letiště, společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o. I. etapa zahrnuje rekonstrukci stávající vzletové a přistávací dráhy v současných rozměrech. Záměrem rekonstrukce povrchu ranveje je navýšit její únosnost, což umožní další bezpečný provoz jak letadel, která letiště běžně nalétávají již dnes, tak i nových moderních typů s větší vzletovou hmotností (např. Airbus A-321). V rámci stavebních prací této etapy modernizace dojde současně k úpravě nivelety východního konce ranveje, tj. k narovnání výškových poměrů na dráze, což je nutná podmínka pro možnost používání ranveje za podmínek výrazně snížené dohlednosti daná leteckými předpisy.
II. etapa modernizace zahrnuje kompletní rekonstrukci světelného zabezpečovacího zařízení vzletové a přistávací dráhy, včetně výstavby nové přibližovací řady se zábleskovým světelným systémem a včetně kompletní rekonstrukce veškerého energetického zázemí letiště. Letiště se tak stane oproti stávajícímu stavu mnohem dostupnější zejména v podzimních a zimních měsících, kdy i vzhledem k relativně vysoké nadmořské výšce letiště bývá často přistání z důvodu meteorologických podmínek znemožněno a plánované lety musí divertovat na jiná letiště.
III. etapa modernizace se vztahuje k terminálu a její realizace je rozdělena na dvě části. První řeší vnitřní úpravy stávající odbavovací budovy s ohledem na plnění Schengenských dohod. „Tato modernizace by neměla spočívat jen v úpravách stávající budovy, ale také vzhledem k tomu, že letečtí dopravci, zejména ČSA, nasazují kapacitnější dopravní letadla a že očekáváme větší počty pasažérů na nových linkách, bude doplněna ve druhé části o výstavbu zcela nové odbavovací haly s moderními a komfortními prostory pro odbavení cestujících a poskytování souvisejících služeb,“ říká o rekonstrukci Václav Černý. III. etapa rekonstrukce skončí na podzim 2007.
Pardubice
Historie civilního mezinárodního letiště Pardubice je datována od roku 1995, kdy společnost East Bohemian Airport a.s. (EBA) získala povolení provozovat do té doby výhradně vojenské letiště k civilním účelům. EBA poskytuje komplexní služby v oblasti technického a obchodního odbavení civilních letadel, odbavení cestujících a nákladu, plnění pohonných hmot a dalších služeb podle mezinárodních standardů.
„Logistický význam letiště Pardubice pro civilní provoz je dán polohou letiště prakticky ve středu republiky s výborným napojením na ostatní druhy dopravy, má zároveň nejlepší meteorologické podmínky ze všech letišť u nás,“ popisuje výhody pardubického letiště jeho ředitel Ing. Jan Andrlík. To se podle jeho slov projevilo i ustavením letiště jako hlavního v rámci NUTS II Severovýchod pro kraje Liberecký, Hradecký a Pardubický a rovněž tím, že celá řada stávajících i budoucích podnikatelských záměrů našich i zahraničních subjektů je nebo bude realizována právě vzhledem k existenci letiště.
„Letiště je svými technickými a provozními parametry schopno přijímat prakticky všechny typy letadel našich i zahraničních leteckých dopravců. Výkony letiště po celou dobu existence civilního provozu mají stoupající trend – od 6089 odbavených cestujících v roce 2000, přes 28 392 cestujících v roce 2003 až po loňských 48 804 odbavených cestujících,“ říká Jan Andrlík. V letošním roce by měl podle jeho očekávání počet odbavených cestujících dosáhnout 70 tisíc, zvyšuje se totiž frekvence a počet nalétávaných destinací charterových letů našich i zahraničních cestovních kanceláří. Každou neděli směřují do Pardubic 4 charterové lety z Moskvy, české cestovní kanceláře letos nalétávají z Pardubic destinace Tunis, Djerba, Kréta, Černá Hora a dvě destinace v Bulharsku.
EBA a tím i letiště se v současné době připravují na vstup ČR do Schengenského prostoru. Je zpracována studie a započaty projektové práce pro výstavbu nového odbavovacího terminálu, který by splňoval všechny podmínky komfortu odbavování cestujících Schengen a Non-Schengen a tím i přidělení statutu mezinárodního letiště na vnější hranici. EBA a.s. je dnes ve stoprocentním vlastnictví města Pardubice, je připraven akciový vstup Pardubického kraje. Těmito orgány je schválen i vstup strategického partnera právě za účelem modernizace terminálu.
-red-
Ilustrační foto: © isifa/Ablestock