Třetím rokem bude letos pokračovat úspěšný projekt Slavné lokální značky města. ČTK to řekla náměstkyně primátora Zuzana Kailová. Stotisícové Ústí tak chce přilákat turisty, kteří znají slavné mýdlo s jelenem, značku Elida nebo Starou mysliveckou. „Projekt má úspěch mezi Ústečáky i návštěvníky, proto v něm budeme pokračovat," řekla Kailová. Opakovat se bude originální talk show, v níž ústecké rodáky bude znovu zpovídat herec ústeckého Činoherního divadla Jiří Maryško. Město bude také pořádat degustační soutěž Nebuď bábovka a upeč mušli!, což je velké klání v pečení místní tradiční makové pochoutky. „Chystáme výtvarnou soutěž, v jejímž rámci by měla vzniknout nějaká skulptura do prostoru na téma slavných lokálních značek," uvedla vedoucí oddělení cestovního ruchu ústeckého magistrátu Barbora Hyšková. V rámci projektu vznikl také kalendář. O netradiční pohled na proslulé značky se postaral ústecký grafik Václav Linek, jenž ztvárnil notoricky známé ochranné známky pop-artovým způsobem.
Státní památky spravují čtyři nová pracoviště
Státní hrady a zámky jsou od počátku tohoto roku spravovány čtyřmi nově zřízenými územními pracovišti se sídly v Praze, Českých Budějovicích, na Sychrově a v Kroměříži. Zřízení těchto nových pracovišť je součástí restrukturalizace Národního památkového ústavu (NPÚ), kterou jeho vedení prosadilo i přes nesouhlas některých odborníků a části svých zaměstnanců. Kritikům připadlo zřizování nových správních center nadbytečné, poukazovali na to, že teprve nedávno bylo dokončeno zřízení současných územních odborných pracovišť tak, aby bylo jedno v každém kraji. Obávali se také, že tento krok může vést k oddělení odborné činnosti památkářů a správy památek; to ale vedení NPÚ vylučuje. Čtyři nová centra podle kritiků zahrnují příliš rozlehlá území a k pravidelným návštěvám památkových objektů budou muset zaměstnanci vykonávat dlouhé cesty. Nová územní správa v Praze bude například spravovat 28 památek na území Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje, sídlo v Sychrově bude spravovat 18 objektů v kraji Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém. Podle Goryczkové mají změny vést ke zlepšení péče o památky, která je údajně nevyvážená. Jde prý o úpravu v ekonomické a rozpočtové sféře, jasnější vymezení rozpočtových pravidel i financování a efektivnější hospodaření s finančními prostředky.
Baťův kanál využilo 80 000 turistů
Baťův kanál láká stále více návštěvníků, vodní cestu loni využilo 80 000 lidí, což je zatím nejvíce. Předloni jich bylo zhruba 65 000, sdělila ČTK mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Přibývá také cyklistů využívajících cyklostezku podél kanálu. Také kvůli zvýšenému pohybu turistů na kanále instalovalo Povodí Moravy nové označení průjezdní výšky. „Proměnná signalizace zobrazuje on-line skutečnou aktuální průjezdnou výšku a zároveň tuto informaci odesílá do centrály řízení Baťova kanálu," uvedl ředitel závodu Střední Morava Pavel Cenek. Průjezdní výšku pod uherskoostrožským mostem totiž podle něj stav hladiny dost omezuje. Výška hladiny se také velmi rychle mění v závislosti na průtocích a kvůli pevnému jezu asi 500 metrů po proudu ji nelze příliš regulovat. „Při zvýšených průtocích v řece Moravě je odhad velmi nepřesný, plavidlo táhne proud a dá se jen velmi těžko ovládat," uvedl vedoucí provozu vodní cesty Čestmír Daňhel s tím, že při rostoucím provozu na řece Moravě bylo nutné zajistit bezpečnost říční plavby.
Text: -čtk- a -red- Foto: Radek Linner, Jiří Erben, Radek Bartoš / Wikimedia Commons