Raritní hrady Plzeňského kraje

Existují hrady krásné na pohled, záhadné, pohádkové, působivé svým umístěním v krajině, tajuplné svými dějinami, přitažlivé osudy svých majitelů. Pak jsou hrady bez dochovaných historických zpráv, méně oblíbené, veřejnosti nepříliš známé, měnící se ve zříceniny zarostlé kopřivami. No a potom jsou hradní objekty, při jejichž návštěvě uzříte věci unikátní, jedinečné, raritní, které nikde jinde nenajdete. V Plzeňském kraji mají hned několik těchto top památek, z nichž každá nabízí své NEJ. Pojďme nahlédnout přes hradby některých z nich.

Cestujete-li do Německa po dálnici D5, možná jste pár kilometrů před Rozvadovem po levé straně zaregistrovali výrazný kopec s jakousi věžičkou či rozhlednou na vrcholu. Málokdo z řidičů si uvědomí, že právě kouká na prastarý hrad Přimda. Ovšem prastarý s velkým P. Hrad Přimda je totiž nejstarší (dokonce starší než první kamenná podoba Pražského hradu) stavbou kamenného hradu v Čechách. S počátky Přimdy je tradičně spojován údaj kronikáře Kosmy vztahující se k roku 1112.

Návštěvník blížící se ke klasickému hradu obvykle nejprve spatří jeho nejvýraznější část, to ve většině případů znamená věž, patrový palác nebo vysoké trosky hradeb. Když ale přijedete na hrad Roupov u Přeštic, zjistíte, že jeho dominantou je objekt, který byste nečekali – kuchyně s vysokým nádherně dochovaným osmibokým komínem. Jde o jednu z nejzachovalejších staveb svého druhu u nás. Stačí jen přivřít oči a představit si uvnitř nejoblíbenější středověké místnosti veselý cvrkot tehdejších obyvatel kolem rožnícího se prasátka. Mňam. Ale obraťme se krátce od světských radovánek k historii hradu.

Hrad Velhartice severozápadně od Sušice je natolik úchvatný, že popsat všechny jeho krásy a zajímavosti by přesáhlo vymezený rozsah tohoto příspěvku. Věnujme tedy pozornost především objektu nejvzácnějšímu a svou dochovalostí naprosto mimořádnému – hradnímu mostu. Ten byl vystavěn mezi nejstarší palác, tzv. Rajský dům, a mladší mohutnou obdélnou věž Putnu. Zděný most o čtyřech obloucích původně nesl krytou spojovací chodbu a přístup do ní z obou stran umožňovaly padací můstky. Most, srovnatelný s velhartickým, nenalezneme na žádném jiném evropském hradě a procházka po něm je opravdu povznášejícím zážitkem.

Definice vodního hradu zní přibližně takto: opevněné středověké sídlo rozložené v rovině a chráněné systémem rybníků, vodních příkopů a okolními mokřisky. Pokud chcete vidět jeho učebnicovou podobu, zavítejte na Švihov u Klatov – majestátní vodní pevnost, největší svého druhu na našem území. Hrad byl postaven na uměle zbudovaném ostrově, chráněném ze severu a západu mlýnským náhonem, z východu řekou Úhlavou a na zbylé ploše rybníky. Jádro hradu tvořilo obdélné nádvoří, kolem kterého byly postaveny dva paláce. Na východě nádvoří uzavírala hradební zeď s baštou a kaplí, na západě pak „schodišťová“ věž. Celý prostor jako had obtáčela parkánová hradba s věží a čtyřmi nárožními baštami (Bílou, Zelenou, Zlatou, Červenou). Vnitřní komplex pak společně s předhradím chránily další hradby s vodním příkopem. Z nich dnes zůstala zachovalá pouze západní část, základy východního úseku hradeb s baštami byly odkryty ve 2. polovině minulého století. Na návštěvu Švihova si vyhraďte nejlépe půlden. Kromě dvou úžasných prohlídkových okruhů (každý trvá cca hodinu) uvnitř hradu si nezapomeňte obejít i celý komplex z vnějšku. Nejlépe tak porozumíte neuvěřitelné důmyslnosti a prozíravosti tehdejších stavitelů.