Čeští turisté se o místě, kde stráví svou tuzemskou dovolenou, stále častěji rozhodují na základě své vlastní dobré zkušenosti a podrobné informace vyhledávají na internetu. Například portál Kudy z nudy využívá 20 procent populace, což je třikrát více, než v roce 2010. Vyplývá to z výsledků letní etapy průzkumu domácího cestovního ruchu, které nedávno zveřejnila agentura CzechTourism. Průzkum realizuje společnost Ipsos Tambor.
O projektuVýzkum „Sběr informací – domácí cestovní ruch – ČR" mapuje návštěvnost v jednotlivých turistických oblastech a regionech České republiky, zaměřuje se na zjištění skladby návštěvníků, na způsob trávení volného času, na jejich spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, s vybavením regionu, kvalitou poskytovaných služeb a na zájem opět region v budoucnu navštívit. Projekt je realizován od roku 2010 do roku 2014 vždy ve dvou vlnách ročně (zimní a letní) na vzorku 50 tisíc respondentů. Vyhodnocení jednotlivých vln je pravidelně zveřejňováno na webových stránkách http://monitoring.czechtourism.cz . V rámci výzkumu bylo za letní etapu 2011 dotázáno 26 393 návštěvníků České republiky v 17 turistických regionech, dotazování probíhalo na čtyřech stovkách míst. Rozdělení turistických regionů a lokalit odpovídá novému rozložení turistických regionů. Projekt výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch je financován z fondu Evropské unie Integrovaného operačního programu. |
„Celkově se dá říct, že se cestovní ruch v České republice vrací do objemů, kterých dosahoval před příchodem ekonomické krize v roce 2008," konstatoval při prezentaci výsledků průzkumu Michal Straka, jednatel společnosti Ipsos Tambor. V roce 2008 přicestovalo do regionů České republiky celkem 12,835 mil. turistů, o rok později došlo ke zhruba milionovému poklesu a od roku 2010 návštěvnost opět stoupá. Údaje za celý loňský rok ještě nejsou k dispozici, podle vývoje ve třech čtvrtletích roku 2011 se však dá usuzovat, že oproti roku 2010, kdy se v tuzemských regionech ubytovalo 12,211 mil. osob, půjde o nárůst. Meziroční stagnaci lze podle Straky čekat jen v Plzeňském, Libereckém a Pardubickém kraji, na Vysočině a ve Zlínském kraji.
Význam spokojenosti roste
Ve srovnání s výsledky minulých průzkumů narůstá především význam spokojenosti s předchozím pobytem v konkrétní destinaci. Na základě vlastní dobré zkušenosti se turisté stále častěji do regionů vracejí – o opakované návštěvě uvažovala drtivá většina dotázaných. Více než polovina respondentů pak uvedla v konkrétní destinaci tři a více návštěv.
Celkově panuje vysoká spokojenost návštěvníků s pobytem v daných regionech. Téměř polovina z nich je dokonce velmi spokojena. I jednotlivé oblasti jsou hodnoceny převážně dobře. Klíčovými položkami ovlivňujícími spokojenost návštěvníků jsou především oblasti týkající se místního orientačního značení, přátelskosti místních lidí a rozsahu a dostupnosti stravovacích kapacit. Nejméně spokojeni jsou návštěvníci s dopravní infrastrukturou, nicméně tato oblast nemá zásadní vliv na celkovou spokojenost.
Impulsy pro návštěvu
Hlavním impulsem při výběru místa výletu/pobytu byla v loňském roce předchozí zkušenost (téměř 1/2) či doporučení blízkých. Cestovní kanceláře mají naopak podle výsledků průzkumu na výběr místa pobytu v rámci domácího cestovního ruchu jen minoritní vliv.

Informačním zdrojům kraluje internet
K vyhledávání informací o místě pobytu turisté stále častěji využívají internet. Posiluje především význam internetových vyhledávačů a specializovaných turistických informačních portálů. Například internetové vyhledávače při plánování pobytu využívá, nebo částečně využívá polovina dotázaných. Facebook či jiné sociální sítě jako informační zdroj alespoň částečně využívá 15 procent respondentů.
„Výsledky potvrzují dlouhodobé trendy, které jsme zaznamenali i v zahraničí. Rozvoj moderních komunikačních technologií a sociálních sítí usnadňuje turistům výměnu osobních zkušeností, které se stávají klíčovým faktorem v jejich spotřebitelském rozhodování. Naopak význam tradičních marketingových kanálů pozvolna klesá," uvedl generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Mezi nejvíce využívané komunikační kanály patří vedle internetu informace od příbuzných či známých.
Češi jsou zvídaví

Charakteristika pobytu
Po České republice cestují návštěvníci/turisté z různých vzdáleností v závislosti na jednotlivých regionech. Krkonoše a Podkrkonoší, Českolipsko, Jizerské hory a Západočeské lázně jsou regiony, které dokážou přitáhnout návštěvníky ze vzdálených koutů republiky (nad 100 km), a to výrazně častěji než ostatní regiony.

Co se týká způsobu dopravy, nejobvyklejším prostředkem je pochopitelně automobil (75 %), vlakem cestuje 12 % respondentů. Obvyklejší je vlak při cestách do hlavního města a regionů Střední Morava, Jeseníky a Český ráj. Do Prahy se také častěji než do jiných regionů cestuje linkovým autobusem.
Většina cestuje s partnerem/partnerkou či známými (75 %) anebo s dětmi (20 %). Sami cestují lidé častěji do Prahy a Moravskoslezského kraje, vyšší četnost cest s dětmi je naopak charakteristická pro Českolipsko a Jizerské hory. V letních měsících je méně obvyklé, aby lidé cestovali sami. V porovnání s rokem 2010 nejsou mezi způsoby cestování žádné významné rozdíly.
Pokud jde o způsob ubytování, zhruba polovina cest je jednodenní a tudíž bez noclehu. Asi 23 % respondentů uvedlo ubytování v penzionu či hotelu, 12 % u známých, na chatě či chalupě, pouze 9 % v kempu či tábořišti. Ubytování v penzionu je přitom častější v horských regionech, region Západočeské lázně naopak oproti ostatním vykazuje vyšší četnost ubytování v tří- a vícehvězdičkovém hotelu. Ubytování u známých či příbuzných je pak obvyklejší v Praze a v regionech Plzeňsko, Český les a Český ráj.
Stravování v restauračních zařízeních je poměrně běžnou záležitostí a většina (přes 80 %) využívá restauračních zařízení alespoň občas, více než třetina přitom téměř vždy, přibližně pětina naopak téměř nikdy. Stravovací zařízení využívají nejčastěji návštěvníci regionu Západočeské lázně, Vysočiny a Východních Čech, nejméně naopak na Jižní Moravě nebo na Královéhradecku. Pokud jde o průměrnou délku pobytu, 27 % účastníků průzkumu trávilo v destinaci 3–7 nocí, 17 procent jen 1–2 noci. Delší pobyty se týkaly jen 6 procent respondentů. Delší dovolené jsou přitom typické pro Šumavu, Českolipsko, Jizerské hory a Krkonoše, jednodenní dovolená je fenoménem Středních Čech, Moravskoslezského kraje, Prahy, Střední Moravy a Jeseníků.
Ve výzkumu se nově zjišťovalo povědomí o značce Czech Specials. Téměř 15 % účastníků uvedlo, že značku Czech Specials zná, a to konkrétně z certifikované restaurace (1/2), z pořadu Toulavá kamera (1/4) a z webových stránek projektu (1/4). Není bez zajímavosti, že pro naprostou většinu účastníků domácího cestovního ruchu však není certifikace profesními organizacemi při výběru ubytování nebo stravování důležitá.
Silné a slabé stránky tuzemských regionů
| Ubytovací služby | |
| Nejlepší regiony | Nejhorší regiony |
| Západočeské lázně 69 | Střední Čechy 23 |
| Šumava 64 | Severní Morava a Slezsko 25 |
| Českolipsko a Jizerské hory 58 | Praha 27 |
| Cenová úroveň služeb | |
| Nejlepší regiony | Nejhorší regiony |
| Plzeňsko a Český les 88 | Praha 45 |
| Vysočina 86 | Krkonoše a Podkrkonoší 65 |
| Český ráj 85 | Šumava 67 |
| Služby pro cykloturisty | |
| Nejlepší regiony | Nejhorší regiony |
| Plzeňsko a Český les 58 | Praha 22 |
| Východní Morava 53 | Jižní Morava 31 |
| Jižní Čechy 53 | Střední Morava a Jeseníky 38 |
| Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit | |
| Nejlepší regiony | Nejhorší regiony |
| Západočeské lázně 85 | Vysočina 42 |
| Šumava 84 | Střední Morava a Jeseníky 45 |
| Krkonoše a Podkrkonoší 74 | Jižní Morava 46 |
| Dostupnost regionu hromadnou dopravou | |
| Nejlepší regiony | Nejhorší regiony |
| Praha 80 | Vysočina 20 |
| Východní Morava 59 | Jižní Morava 24 |
| Královéhradecko 50 | Jižní Čechy 31 |
| Vybavenost regionu pro sportovní aktivity | |
| Nejlepší regiony | Nejhorší regiony |
| Západočeské lázně 82 | Vysočina 40 |
| Krkonoše a Podkrkonoší 77 | Jižní Morava 44 |
| Plzeňsko a Český les 73 | Střední Čechy |
| Nabídka programů pro volný čas | |
| Nejlepší regiony | Nejhorší regiony |
| Západočeské lázně 87 | Jižní Morava 49 |
| Praha 80 | Českolipsko a Jizerské hory 57 |
| Východní Čechy 78 | Střední Čechy 59 |
Zdroj: výsledky letní etapy průzkumu v rámci projektu
Sběr informací – domácí cestovní ruch – ČR, CzechTourism, 2011
| Silné stránky | Slabé stránky |
|
|
| Příležitosti | Hrozby |
|
|
Zdroj: výsledky letní etapy průzkumu v rámci projektu
Sběr informací – domácí cestovní ruch – ČR, CzechTourism, 2011
Naprostá většina návštěvníků/turistů (88 %) v České republice za den utratí v průměru do 1 000 Kč. Nejvíce turisté utrácejí v Praze a v regionech Západočeské lázně, Jižní Morava, Šumava, Krkonoše, Českolipsko a Jizerské hory. Nejméně naopak v Severozápadních Čechách a ve Východních Čechách.
Text: -red-
Foto: CzechTourism
Podrobné informace s výsledky výzkumu jsou k dispozici na http://vyzkumy.czechtourism.cz
Trendy (změny ve srovnání léto 2010 a léto 2011)
Hlavními důvody návštěvy turistických regionů v ČR zůstávají poznávací a pěší turistika. V posledních letech narůstá obliba cykloturistiky a rovněž vzrůstá význam návštěvy společenských a kulturních akcí.
Návštěvníci se při výběru cílové destinace častěji rozhodují podle dobré předchozí zkušenosti, význam spokojenosti s pobytem tedy narůstá.
Jako informační zdroje při výběru a organizaci dovolené/výletu jsou stále méně často využívány cestovní kanceláře a agentury. Naopak stále posiluje význam internetu, především pak internetových vyhledávačů a specializovaných turistických informačních portálů (např. Kudy z nudy – portál využívá 20 % populace, jedná se trojnásobný nárůst oproti 2010).
Celková spokojenost zůstává na velmi vysoké úrovni, mezi nejlepšími se drží stále Šumava, Krkonoše, Český ráj a Českolipsko a Jizerské hory. Naopak mezi nejhorší se propadly Střední Čechy.
Dvě pětiny návštěvníků jezdí do regionů s předškolními a školními dětmi. Vzrůstají tak požadavky na zabezpečení možností trávit volný čas pro tuto cílovou skupinu. Vybavenost atrakcemi pro děti patří mezi velmi důležité oblasti, návštěvníci ale nejsou v tomto směru příliš spokojeni.
K silným stránkám regionu patří tradičně ubytovací a stravovací služby. Zlepšení požadují návštěvníci zvláště v těchto důležitých parametrech: služby pro motoristy a cykloturisty, péče o čistotu a pořádek, cenová úroveň služeb, vybavenost regionu atrakcemi pro děti.