Průzkum domácího cestovního ruchu: při výběru dovolené vede internet a vlastní zkušenost

Čeští turisté se o místě, kde stráví svou tuzemskou dovolenou, stále častěji rozhodují na základě své vlastní dobré zkušenosti a podrobné informace vyhledávají na internetu. Například portál Kudy z nudy využívá 20 procent populace, což je třikrát více, než v roce 2010. Vyplývá to z výsledků letní etapy průzkumu domácího cestovního ruchu, které nedávno zveřejnila agentura CzechTourism. Průzkum realizuje společnost Ipsos Tambor.

O projektu

Výzkum „Sběr informací – domácí cestovní ruch – ČR" mapuje návštěvnost v jednotlivých turistických oblastech a regionech České republiky, zaměřuje se na zjištění skladby návštěvníků, na způsob trávení volného času, na jejich spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, s vybavením regionu, kvalitou poskytovaných služeb a na zájem opět region v budoucnu navštívit. Projekt je realizován od roku 2010 do roku 2014 vždy ve dvou vlnách ročně (zimní a letní) na vzorku 50 tisíc respondentů. Vyhodnocení jednotlivých vln je pravidelně zveřejňováno na webových stránkách http://monitoring.czechtourism.cz .

V rámci výzkumu bylo za letní etapu 2011 dotázáno 26 393 návštěvníků České republiky v 17 turistických regionech, dotazování probíhalo na čtyřech stovkách míst. Rozdělení turistických regionů a lokalit odpovídá novému rozložení turistických regionů.

Projekt výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch je financován z fondu Evropské unie Integrovaného operačního programu.

„Celkově se dá říct, že se cestovní ruch v České republice vrací do objemů, kterých dosahoval před příchodem ekonomické krize v roce 2008," konstatoval při prezentaci výsledků průzkumu Michal Straka, jednatel společnosti Ipsos Tambor. V roce 2008 přicestovalo do regionů České republiky celkem 12,835 mil. turistů, o rok později došlo ke zhruba milionovému poklesu a od roku 2010 návštěvnost opět stoupá. Údaje za celý loňský rok ještě nejsou k dispozici, podle vývoje ve třech čtvrtletích roku 2011 se však dá usuzovat, že oproti roku 2010, kdy se v tuzemských regionech ubytovalo 12,211 mil. osob, půjde o nárůst. Meziroční stagnaci lze podle Straky čekat jen v Plzeňském, Libereckém a Pardubickém kraji, na Vysočině a ve Zlínském kraji.

Význam spokojenosti roste

Ve srovnání s výsledky minulých průzkumů narůstá především význam spokojenosti s předchozím pobytem v konkrétní destinaci. Na základě vlastní dobré zkušenosti se turisté stále častěji do regionů vracejí – o opakované návštěvě uvažovala drtivá většina dotázaných. Více než polovina respondentů pak uvedla v konkrétní destinaci tři a více návštěv.

Celkově panuje vysoká spokojenost návštěvníků s pobytem v daných regionech. Téměř polovina z nich je dokonce velmi spokojena. I jednotlivé oblasti jsou hodnoceny převážně dobře. Klíčovými položkami ovlivňujícími spokojenost návštěvníků jsou především oblasti týkající se místního orien­tačního značení, přátelskosti místních lidí a rozsahu a dostupnosti stravovacích kapacit. Nejméně spokojeni jsou návštěvníci s dopravní infrastrukturou, nicméně tato oblast nemá zásadní vliv na celkovou spokojenost.

Impulsy pro návštěvu

Hlavním impulsem při výběru místa výletu/pobytu byla v loňském roce předchozí zkušenost (téměř 1/2) či doporučení blízkých. Cestovní kanceláře mají naopak podle výsledků průzkumu na výběr místa pobytu v rámci domácího cestovního ruchu jen minoritní vliv.

Informačním zdrojům kraluje internet

K vyhledávání informací o místě pobytu turisté stále častěji využívají internet. Posiluje především význam internetových vyhledávačů a specializovaných turistických informačních portálů. Například internetové vyhledávače při plánování pobytu využívá, nebo částečně využívá polovina dotázaných. Facebook či jiné sociální sítě jako informační zdroj alespoň částečně využívá 15 procent respondentů.

„Výsledky potvrzují dlouhodobé trendy, které jsme zaznamenali i v zahraničí. Rozvoj moderních komunikačních technologií a sociálních sítí usnadňuje turistům výměnu osobních zkušeností, které se stávají klíčovým faktorem v jejich spotřebitelském rozhodování. Naopak význam tradičních marketingových kanálů pozvolna klesá," uvedl generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Mezi nejvíce využívané komunikační kanály patří vedle internetu informace od příbuzných či známých.

Češi jsou zvídaví

Asi třetina cest v domácím cestovním ruchu je motivována poznánímPřevažujícím důvodem návštěvy je pro většinu respondentů poznání (29 %). Významnou roli hraje také relaxace (22 %) či turistika a sport (17 %). Většina důvodů se oproti roku 2010 nezměnila, pouze poznání jako důvod návštěvy poklesl o 3 %. Mezi nejlákavější aktivity stále patří pěší a poznávací turistika, cykloturistika, pětina cestuje do vybraných destinací za koupáním a vodními sporty.

Charakteristika pobytu

Po České republice cestují návštěvníci/turisté z různých vzdáleností v závislosti na jednotlivých regionech. Krkonoše a Podkrkonoší, Českolipsko, Jizerské hory a Západočeské lázně jsou regiony, které dokážou přitáhnout návštěvníky ze vzdálených koutů republiky (nad 100 km), a to výrazně častěji než ostatní regiony.

Co se týká způsobu dopravy, nejobvyklejším prostředkem je pochopitelně automobil (75 %), vlakem cestuje 12 % respondentů. Obvyklejší je vlak při cestách do hlavního města a regionů Střední Morava, Jeseníky a Český ráj. Do Prahy se také častěji než do jiných regionů cestuje linkovým autobusem.

Většina cestuje s partnerem/partnerkou či známými (75 %) anebo s dětmi (20 %). Sami cestují lidé častěji do Prahy a Moravskoslezského kraje, vyšší četnost cest s dětmi je naopak charakteristická pro Českolipsko a Jizerské hory. V letních měsících je méně obvyklé, aby lidé cestovali sami. V porovnání s rokem 2010 nejsou mezi způsoby cestování žádné významné rozdíly.

Pokud jde o  způsob ubytování, zhruba polovina cest je jednodenní a tudíž bez noclehu. Asi 23 % respondentů uvedlo ubytování v penzionu či hotelu, 12 % u známých, na chatě či chalupě, pouze 9 % v kempu či tábořišti. Ubytování v penzionu je přitom častější v horských regionech, region Západočeské lázně naopak oproti ostatním vykazuje vyšší četnost ubytování v tří- a vícehvězdičkovém hotelu. Ubytování u známých či příbuzných je pak obvyklejší v Praze a v regionech Plzeňsko, Český les a Český ráj.

Stravování v restauračních zařízeních je poměrně běžnou záležitostí a většina (přes 80 %) využívá restauračních zařízení alespoň občas, více než třetina přitom téměř vždy, přibližně pětina naopak téměř nikdy. Stravovací zařízení využívají nejčastěji návštěvníci regionu Západočeské lázně, Vysočiny a Východních Čech, nejméně naopak na Jižní Moravě nebo na Královéhradecku. Pokud jde o průměrnou délku pobytu, 27 % účastníků průzkumu trávilo v destinaci 3–7 nocí, 17 procent jen 1–2 noci. Delší pobyty se týkaly jen 6 procent respondentů. Delší dovolené jsou přitom typické pro Šumavu, Českolipsko, Jizerské hory a Krkonoše, jednodenní dovolená je fenoménem Středních Čech, Moravskoslezského kraje, Prahy, Střední Moravy a Jeseníků.

Ve výzkumu se nově zjišťovalo povědomí o značce Czech Specials. Téměř 15 % účastníků uvedlo, že značku Czech Specials zná, a to konkrétně z certifikované restaurace (1/2), z pořadu Toulavá kamera (1/4) a z webových stránek projektu (1/4). Není bez zajímavosti, že pro naprostou většinu účastníků domácího cestovního ruchu však není certifikace profesními organizacemi při výběru ubytování nebo stravování důležitá.


Silné a slabé stránky tuzemských regionů
Ubytovací služby
Nejlepší regiony Nejhorší regiony
Západočeské lázně 69 Střední Čechy 23
Šumava 64 Severní Morava a Slezsko 25
Českolipsko a Jizerské hory 58 Praha 27
Cenová úroveň služeb
Nejlepší regiony Nejhorší regiony
Plzeňsko a Český les 88 Praha 45
Vysočina 86 Krkonoše a Podkrkonoší 65
Český ráj 85 Šumava 67
Služby pro cykloturisty
Nejlepší regiony Nejhorší regiony
Plzeňsko a Český les 58 Praha 22
Východní Morava 53 Jižní Morava 31
Jižní Čechy 53 Střední Morava a Jeseníky 38
Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit
Nejlepší regiony Nejhorší regiony
Západočeské lázně 85 Vysočina 42
Šumava 84 Střední Morava a Jeseníky 45
Krkonoše a Podkrkonoší 74 Jižní Morava 46
Dostupnost regionu hromadnou dopravou
Nejlepší regiony Nejhorší regiony
Praha 80 Vysočina 20
Východní Morava 59 Jižní Morava 24
Královéhradecko 50 Jižní Čechy 31
Vybavenost regionu pro sportovní aktivity
Nejlepší regiony Nejhorší regiony
Západočeské lázně 82 Vysočina 40
Krkonoše a Podkrkonoší 77 Jižní Morava 44
Plzeňsko a Český les 73 Střední Čechy
Nabídka programů pro volný čas
Nejlepší regiony Nejhorší regiony
Západočeské lázně 87 Jižní Morava 49
Praha 80 Českolipsko a Jizerské hory 57
Východní Čechy 78 Střední Čechy 59

Zdroj: výsledky letní etapy průzkumu v rámci projektu
Sběr informací – domácí cestovní ruch – ČR, CzechTourism, 2011

SWOT analýza domácího cestovního ruchu České republiky
Silné stránky Slabé stránky
  • Pestrá a dobře hodnocená nabídka pro vyžití formou poznávací turistiky, pěší turistiky a relaxace
  • Dobré hodnocení stravovacích a ubytovacích zařízení, která jsou hojně využívána
  • Silný vliv předchozí dobré zkušenosti a „word of mouth“
  • Vysoká celková spokojenost a loajalita k regionu
  • Horší hodnocení dopravní infrastruktury – naprostá většina se do míst pobytu dopravuje automobilem
  • Převaha jednodenních výletů – nižší využití ubytovacích kapacit
  • Nedostatečná nabídka aktivit pro specifické skupiny (např. rodiče s  dětmi)
  • Nízké využívání CK a TIC

Příležitosti Hrozby
  • Intenzivnější participace soukromých subjektů zapojených do produktu cestovního ruchu
  • Růst zájmu o trávení volného času v tuzemsku v kontextu zhoršení ekonomické situace
  • Individualizace nabídky jednotlivých regionů
  • Zhoršení ekonomické situace v ČR (snížení výdajů na dovolenou)
  • Cenová konkurence a zvýšení atraktivity pobytu ze strany okolních států
  • Zhoršení situace v oblasti ochrany přírody a péče o památky kulturního dědictví (neudržitelnost rozvoje)

Zdroj: výsledky letní etapy průzkumu v rámci projektu
Sběr informací – domácí cestovní ruch – ČR, CzechTourism, 2011

Naprostá většina návštěvníků/turistů (88 %) v České republice za den utratí v průměru do 1 000 Kč. Nejvíce turisté utrácejí v Praze a v regionech Západočeské lázně, Jižní Morava, Šumava, Krkonoše, Českolipsko a Jizerské hory. Nejméně naopak v Severozápadních Čechách a ve Východních Čechách.

Text: -red-
Foto: CzechTourism

Podrobné informace s výsledky výzkumu jsou k dispozici na http://vyzkumy.czechtourism.cz 


Trendy (změny ve srovnání léto 2010 a léto 2011)

Hlavními důvody návštěvy turistických regionů v ČR zůstávají poznávací a pěší turistika. V posledních letech narůstá obliba cykloturistiky a rovněž vzrůstá význam návštěvy společenských a kulturních akcí.

Návštěvníci se při výběru cílové destinace častěji rozhodují podle dobré předchozí zkušenosti, význam spokojenosti s pobytem tedy narůstá.

Jako informační zdroje při výběru a organizaci dovolené/výletu jsou stále méně často využívány cestovní kanceláře a agentury. Naopak stále posiluje význam internetu, především pak internetových vyhledávačů a specializovaných turistických informačních portálů (např. Kudy z nudy – portál využívá 20 % populace, jedná se trojnásobný nárůst oproti 2010).

Celková spokojenost zůstává na velmi vysoké úrovni, mezi nejlepšími se drží stále Šumava, Krkonoše, Český ráj a Českolipsko a Jizerské hory. Naopak mezi nejhorší se propadly Střední Čechy.

Dvě pětiny návštěvníků jezdí do regionů s předškolními a školními dětmi. Vzrůstají tak požadavky na zabezpečení možností trávit volný čas pro tuto cílovou skupinu. Vybavenost atrakcemi pro děti patří mezi velmi důležité oblasti, návštěvníci ale nejsou v tomto směru příliš spokojeni.

K silným stránkám regionu patří tradičně ubytovací a stravovací služby. Zlepšení požadují návštěvníci zvláště v těchto důležitých parametrech: služby pro motoristy a cykloturisty, péče o čistotu a pořádek, cenová úroveň služeb, vybavenost regionu atrakcemi pro děti.