Profil typického turisty ve Zlínském kraji

Jací turisté navštěvovali v posledních letech Zlínský kraj? Kde bydleli? Kolik utráceli? Za čím přijížděli? Odpovědi na tyto a další otázky přináší následující článek vycházející z regionální analýzy Institutu turismu agentury CzechTourism sestavené na základě trackingu domácího a příjezdového cestovního ruchu a z GSM dat.

Ze zmiňované analýzy jsme vybrali data týkající se turistů, tedy osob, které na území kraje alespoň jednou přenocovaly. A na úvod připomeňme, že se jedná o charakteristiky turistů z předcovidových let 2018-2019. Dá se předpokládat, že po plném restartu cestovního ruchu se určité modely chování turistů (zejména těch zahraničních) změní, přesto jsme názoru, že podnikatelům v turismu přináší analýza zajímavé údaje.

Podobně jako v případě předchozích krajů (Středočeského, Jihočeského a Karlovarského) jsme charakteristiky domácích a zahraničních turistů ve Zlínském kraji i jejich spotřební chování porovnali s celorepublikovými hodnotami. Tím jsme například zjistili, že zatímco domácí turisté při návštěvě východní Moravy utrácejí o něco víc, než je celorepublikový průměr, u turistů zahraničních je tomu naopak. Dá se předpokládat, že výše výdajů tuzemských hostů v kraji souvisí mj. s jejich lázeňskými pobyty v Luhačovicích, výdaje zahraničních turistů jsou naopak v celorepublikovém průměru ovlivněny nadprůměrnými útratami v Praze a některých dalších frekventovaných lokalitách.

Pro některé čtenáře může být zarážející relativně vysoký (v porovnání s celostátními údaji) podíl polských a italských turistů. Vysvětlit si jej můžeme množstvím sakrálních památek a na nich postavených produktech kraje, za kterými turisté z těchto zemí rádi cestují.

Další výraznější odlišnost najdeme při pohledu do grafu hovořícího o tom, jak byly cesty turistů přijíždějících do Zlínského kraje organizovány. V porovnání s celorepublikovým průměrem je u zahraničních turistů výrazně vyšší podíl cest individuálních a naopak mnohem menší podíl cest organizovaných cestovními kancelářemi. Možné vysvětlení nabízí opět žebříček nejčastějších zdrojových trhů – nejvíce hostů přijíždělo do Zlínského kraje z okolních zemí, hlavně pak z Rakouska. To ostatně dokládá i graf vztahující se k použitým dopravním prostředkům – výrazně častější bylo u zahraničních turistů použití automobilů, podprůměrný byl naopak podíl turistů, kteří přicestovali letecky.

Za povšimnutí stojí též graf ukazující, kde turisté během pobytu ve Zlínském kraji bydleli. U domácích je patrné méně časté využití neplaceného ubytování v individuálních ubytovacích zařízeních a naopak vyšší podíl ubytování v hotelech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních. Zde můžeme zopakovat to, co jsme psali před měsícem o kraji Karlovarském – ani Zlínský kraj není právě tradiční destinací chatařů a chalupářů, Češi sem jezdí spíše jako klasičtí turisté…

Co se týká důvodů, kvůli kterým turisté do Zlínského kraje přijížděli, jak u zahraničních, tak u domácích turistů převažovala rekreace. U turistů zahraničních je ovšem tento důvod v porovnání s celorepublikovým průměrem výrazně méně častý, častěji naopak cizinci do této části Moravy přijížděli za obchodem a také za návštěvou známých a příbuzných. Pokud o aktivity, kterým se turisté na území kraje věnovali, oproti celorepublikovému průměru byly jak u tuzemských, tak u zahraničních turistů častějšími odpověďmi péče o fyzickou a duševní kondici, společenský život a gastronomie. Zahraniční turisté se také na Zlínsku výrazně častěji věnovali pěší turistice.

A jak byli turisté při návštěvě Zlínského kraje spokojeni? Jak zahraniční, tak domácí turisté deklarovali relativně vysokou (v porovnání s celorepublikovými údaji nadprůměrnou) spokojenost jak s infrastrukturou, tak péčí o rozvoj cestovního ruchu i se službami. Nadprůměrné bylo i procento turistů velmi spokojených, resp. hodnota Net Promoter Score (NPS).