Profil typického turisty ve Středočeském kraji

Hned v úvodu je třeba poznamenat, že Institut turismu sleduje jak turisty, tak výletníky (jednodenní návštěvníky). My jsme se v našem seriálu zaměřili na prvně jmenovanou skupinu, tedy na návštěvníky, kteří v krajích stráví alespoň jednu noc. Jednak proto, že jsou obvykle ekonomicky zajímavější pro poskytovatele služeb, ale také z toho důvodu, že u skupiny výletníků nebyl ve všech krajích dostatek dat pro provedení analýzy. Zároveň je nutno dodat, že profily turistů jsou vykresleny na základě dat z předcovidových let 2018 a 2019. Je pravděpodobné, že v příštích měsících a nejbližších letech bude realita ve většině krajů odlišná – změní se jak absolutní počty, tak poměr domácích a zahraničních turistů, do určité míry asi i jejich cestovatelské zvyklosti. Jak, to ukáže až čas. I s přihlédnutím k těmto okolnostem mají tyto regionální analýzy svoji vypovídací hodnotu, proto jsme se rozhodli jim věnovat prostor. Startujeme profilem typického turisty navštěvujícího v minulých letech Středočeský kraj. Podrobné údaje najdete v naší exkluzivní interaktivní infografice, v textu se zaměříme zejména na ukazatele, v kterých se kraj významněji liší od celostátního průměru.

První odlišnost je patrná hned u přímých průměrných výdajů za osobu a den. Jak u domácích, tak u zahraničních turistů jsou denní útraty na území Středočeského kraje nižší, než ukazuje celorepubliková analýza. To je dáno mimo jiné tím, že celorepublikový průměr je ovlivněn nadprůměrnými výdaji turistů v Praze či v Karlovarském kraji.

Oproti celorepublikovému průměru přijíždělo v letech 2018 a 2019 do kraje méně turistů individuálně. Ti zahraniční častěji využívali pro cestu do kraje služeb cestovních kanceláří, třikrát vyšší v porovnání s údaji za celé Česko byl také podíl těch zahraničních turistů, kterým cestu organizoval zaměstnavatel. Z hlediska kraje je pozitivní výrazně vyšší podíl zahraničních turistů, kteří přijížděli opakovaně – byl zhruba dvoutřetinový, zatímco v rámci celého Česka ani ne poloviční.

Pokud jde o použité dopravní prostředky, u domácích turistů se krajské výsledky prakticky neliší od údajů republikových, u turistů zahraničních je pak v porovnání s celostátními údaji zajímavý výrazně nižší podíl těch, kteří přicestovali letecky (32 % vs. 45 %). Výrazně vyšší bylo naopak využití autobusu (18 % vs. 8 %). To souvisí mj. s teritoriální strukturou incomingu do Středočeského kraje (nejvíce turistů přijíždělo z bližších zdrojových trhů) a se způsobem organizace cesty (vyšší podíl příjezdů prostřednictvím cestovních kanceláří).

Odlišnosti jsou patrné i u toho, kde turisté v kraji bydleli. Češi i cizinci v porovnání s údaji za celé Česko častěji volili neplacené ubytování v individuálních ubytovacích zařízeních (tedy zejména chatách a chalupách) a méně často využili služeb hromadných ubytovacích zařízení.

Z hlediska důvodů, kvůli kterým turisté do Středočeského kraje přijížděli, nejčastějším byla u domácích i zahraničních respondentů rekreace, v porovnání s celostátními výsledky však byla četnost této odpovědi nižší. Častěji naopak turisté oproti celorepublikovému průměru přijížděli za obchodem, stejně jako navštívit své známé či příbuzné.

A jak byli turisté při návštěvě Středočeského kraje spokojeni? Výsledky se zejména u těch zahraničních téměř neliší od údajů za celou republiku, turisté domácí pak byli méně spokojeni se službami a mírně také s péčí o rozvoj cestovního ruchu v kraji. Hodnota Net Promoter Score (tedy míra spokojenosti či loajality zákazníků) byla u domácích i zahraničních turistů nižší než v případě celého Česka.