Profil typického turisty v Plzeňském kraji

V rámci letošního seriálu analytických článků přináší typické charakteristiky domácích i zahraničních turistů navštěvujících jednotlivé kraje. Tentokrát jsme vybrali kraj Plzeňský. Vycházíme opět z regionální analýzy Institutu turismu agentury CzechTourism sestavené na základě trackingu domácího a příjezdového cestovního ruchu a z GSM dat.

Hned zkraje připomeňme, že analýza vychází z dat z předcovidových let 2018 a 2019 a že pro účely seriálu bereme v potaz data vypovídající o turistech, tedy o těch návštěvnících, kteří na území krajů alespoň jednou přenocovali. A dodejme, že krajská data (demografické charakteristiky návštěvníků i údaje o jejich spotřebním chování) vždy porovnáváme s údaji za celou republiku.

Z uvedeného srovnání mimo jiné  vyplývá, že domácí turisté v Plzeňském kraji utráceli jen o něco málo méně než ukazují data za celou republiku. Naproti tomu u zahraničních  turistů jsou útraty výrazně nižší než v případě celorepublikového průměru. Ten je, pokud jde o výši útrat, výrazně ovlivněn daty z Prahy, lázní a dalších tradičních turistických cílů.

Podíváme-li se, odkud nejčastěji přijížděli do Plzeňského kraje zahraniční návštěvníci, nebudeme překvapeni prvním a druhým místem sousedních států, tedy Německa a Rakouska. Do pětice nejsilnějších zdrojových trhů se vešly ještě Slovensko, Polsko a Rusko.

Pohled do demografických charakteristik říká, že návštěvníci Plzeňského kraje byli v letech 2018-2019 mírně mladší než ukazuje celorepublikový průměr. Patrné je to zejména u turistů zahraničních, u kterých byly mírně nadprůměrné výsledky vykázány v kategoriích 15-29 a 30-44 let.

Výraznější rozdíl byl zaznamenán u způsobu organizace cesty zahraničních návštěvníků. Ti do Plzeňského kraje přijížděli v drtivé většině individuálně, prostřednictvím cestovní kanceláře dorazil jen jeden ze sta cizinců. Vysvětlení můžeme hledat v teritoriální struktuře incomingu do Plzeňského kraje – drtivou většinu představovali turisté z blízkých (resp. sousedních) států. Tuto hypotézu nepřímo potvrzuje i graf hovořící o tom, že 83 procent zahraničních turistů přijelo do kraje autem nebo na motorce. Celorepublikový průměr je přitom jen 39 procent. Velkým podílem turistů ze sousedních států se nejspíš vysvětluje i vysoce nadprůměrný podíl opakovaných návštěv (krajských 91 % oproti celorepublikovým 48 %). Nadprůměrné bylo využití osobních aut či motocyklů i u domácích turistů. Naproti tomu graf vypovídající o tom, kde turisté během pobytu v kraji bydleli, prakticky kopíruje celorepublikové hodnoty, a to jak u turistů domácích, tak zahraničních.

Co se týká důvodů, kvůli kterým turisté do Plzeňského kraje přijížděli, jak u zahraničních, tak u domácích turistů převažovala rekreace, což odpovídá i celorepublikovým trendům. Z hlediska provozovaných aktivit stojí za povšimnutí nadprůměrný podíl domácích turistů, kteří se v Plzeňském kraji věnovali společenskému životu (25 vs 17 %). Výraznější odlišnosti od celorepublikových hodnot lze pak pozorovat u turistů zahraničních. I ti do kraje nadprůměrně často přijížděli kvůli společenskému život, ale také kvůli gastronomii či za účelem návštěvy příbuzných. Naproti tomu méně často navštěvovali přírodní i kulturní památky, podprůměrný byl i počet těch, kteří se během návštěvy kraje věnovali péči o svoji fyzickou a duševní kondici (lázně, wellness apod.).

Institut turismu se zajímal také o to, jak byli turisté v Česku a jeho krajích spokojeni. Data za Plzeňský kraj ukazují, že domácí i zahraniční turisté vnímali v letech 2018 a 2019 prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o infrastrukturu (k té měli výhrady hlavně zahraniční turisté) a péči o rozvoj cestovního ruchu. Podíl velmi spokojených byl navzdory tomu v případě domácích návštěvníků nadprůměrný, u turistů zahraničních pak jen mírně nižší než říká celorepublikový průměr.