×

Velká cena cestovního ruchu 2021/2022 začíná. Přihlaste svůj projekt.

Profil typického turisty v Moravskoslezském kraji

Foto: Shutterstock.com Turisté na vyhlídce Stezky Valaška na Pustevnách Foto: Shutterstock.com

Moravskoslezským dílem se uzavírá letošní seriál věnovaný analýze demografických charakteristik a spotřebního chování domácích i zahraničních turistů navštěvujících jednotlivé kraje České republiky. Seznámíte se s tím, jací turisté na sever Moravy přijížděli ,v letech 2018 a 2019, tedy před příchodem koronavirové pandemie. Jako ve všech předchozích dílech vycházíme z regionální analýzy Institutu turismu agentury CzechTourism sestavené na základě trackingu domácího a příjezdového cestovního ruchu a z GSM dat.

Abychom krajské charakteristiky zasadili do kontextu, porovnáme je s údaji celorepublikovými. První výraznější odlišnost můžeme v naší interaktivní infografice (níže) najít hned u hodnot průměrných denních výdajů. Jak domácí, tak zejména zahraniční turisté v kraji ve sledovaném období utráceli nadprůměrně. U zahraničních turistů je potěšitelný zejména vyšší podíl útrat realizovaných během pobytu, tedy na území kraje. Z těchto útrat proto přímo profitovali podnikatelé na severu Moravy.

Zajímavý je pohled na teritoriální skladbu návštěvnické obce. Do první pětky zdrojových trhů (měřeno absolutními příjezdy turistů) se možná poněkud překvapivě dostaly i Rakousko a Maďarsko.

Pohled na graf s vyznačením věkové struktury návštěvnické obce ukazuje, že jak u domácích, tak u zahraničních klientů se krajské údaje téměř ideálně shodují s těmi celorepublikovými. Nejčastějšími hosty byli v kraji lidé ve věku 30 – 44 let.

Data týkající se způsobu organizace cesty pak potvrzují jednoznačnou převahu individuálních turistů. U zahraničních turistů může překvapit nulový podíl cest organizovaných cestovním kancelářemi a patnáctiprocentní podíl zařazených do škatulky s nápisem „jiné“. A můžeme také konstatovat, že Moravskoslezský kraj byl poměrně významným cílem služebních cest – osm procent cest tuzemských a dokonce osmnáct procent cest zahraničních turistů zorganizovali zaměstnavatelé. Pozitivní je relativně vysoký podíl vracejících se návštěvníků – téměř osm z deseti tuzemských i zahraničních turistů již kraj dříve navštívilo.

S ohledem na zmiňovanou dominanci individuálních pobytů nepřekvapí,, že většina turistů přijížděla po vlastní ose, tedy autem či na motorce. Data týkající se tuzemských turistů se prakticky ničím neliší od údajů celorepublikových. U turistů zahraničních je patrný podprůměrný podíl těch, kteří přicestovali letecky. A to navzdory tomu, že letiště v Ostravě-Mošnově má statut mezinárodního veřejného vzdušného přístavu. S ohledem na již zmiňovanou teritoriální strukturu incomingu a dominantní podíl okolních států v ní je nízký podíl leteckých cest pochopitelný. Nadprůměrně často také zahraniční turisté přijížděli vlakem či obytným vozem.

Pokud jde o to, kde turisté během pobytu v kraji bydleli, u domácích návštěvníků si můžeme všimnout lehce nadprůměrného podílu pobytů v neplacených individuálních ubytovacích zařízeních. U zahraničních turistů je podíl těch, kteří bezplatně nocovali v individuálních ubytovacích zařízeních, překvapivě vysoký v porovnání s celorepublikovým průměrem. Překvapení ovšem odezní při pohledu na graf vypovídající o důvodech, kvůli kterým turisté do kraje přijížděli – zhruba každý čtvrtý příjezd byl spojen s návštěvou známých či příbuzných. Je tedy pravděpodobné, že u nich zahraniční návštěvníci také nocovali. Graf opět potvrzuje vysoký podíl obchodních a služebních cest, který již byl zmíněn výše. Výrazně méně často v porovnání s celorepublikovými údaji mířili turisté do Moravskoslezského kraje za rekreací.

Z konkrétních aktivit provozovaných během návštěv kraje pak u domácích turistů převažovala pěší turistika, návštěvy kulturních památek a také návštěvy příbuzných. Zcela dle očekávání je nadprůměrný podíl návštěv technických památek a také „péče o fyzickou a duševní kondici“. V tomto směru je třeba připomenout, že v Moravskoslezském kraji se nacházejí také lázeňská místa… U turistů zahraničních byly návštěvy technických památek dokonce druhou nejčastěji provozovanou aktivitou, věnoval se jim prakticky každý druhý.

Závěrečná tabulka v naší infografice ukazuje, jak byli turisté na severu Moravy v letech 2018-2019 spokojeni s infrastrukturou, péčí o rozvoj turismu a se službami. Domácí návštěvníci vykazovali spokojenost zhruba na úrovni celorepublikových hodnot, lehce nadprůměrně byli spokojeni s infrastrukturou a službami. Co je ale zajímavé, to jsou údaje hovořící o spokojenosti návštěvníků zahraničních – ve všech sledovaných kritériích dosáhnul kraj vysoce nadprůměrných hodnot. Zatímco na celorepublikové úrovni byly spokojeny dvě třetiny zahraničních návštěvníků, v Moravskoslezském kraji byl podíl spokojených zhruba 75%, v případě služeb dokonce 79%. Podíl velmi spokojených byl téměř stejný jako v případě celé republiky.

Autor

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Jihočeská centrála cestovního ruchu

Jižní Čechy se rozrostou o další modernizovaná karavanová stání

Do dotačního programu Jihočeského kraje, zaměřeného na vznik nových a modernizaci současných karavanových stání, dorazilo k termínu podání celkem 27 žádostí. V tiskové zprávě o tom informovala Jihočeská centrála cestovního ruchu.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Karlovarský kraj podpoří památky a turismus 16 miliony korun

Karlovarský kraj letos vyhlásil dva nové dotační programy na podporu památkové péče a cestovního ruchu. První se zaměří na projektovou přípravu a druhý na podporu památek zapsaných na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Celkem kraj rozdělí...

Číst více
Foto: Petr1888 / Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Úspěšná misie poličského muzea – příklad hodný následování

Dlouhodobým cílem Městského muzea a galerie Polička je přibližovat dětem z mateřských školek, žákům i studentům témata z historie, národopisu či umění.  V době „covidové“, kdy bylo pro školy i školky náročnější vydat se do muzea, obrátili gard. Místo zvaní...

Číst více