Profil typického turisty v Karlovarském kraji

I tento měsíc sáhneme po výsledcích regionálních analýz Institutu turismu agentury CzechTourism sestavených na základě trackingu domácího a příjezdového cestovního ruchu a z GSM dat. Vykreslíme profily typických domácích i zahraničních turistů navštěvujících v posledních letech Karlovarský kraj a porovnáme je s celorepublikovým průměrem.

Stejně jako v předchozích dvou měsících vyjdeme z dat týkajících se turistů, nikoli výletníků. Zajímat se tedy budeme o demografická specifika a spotřební chování těch návštěvníků, kteří v kraji alespoň jednou přenocovali.

Pohled do interaktivní infografiky napovídá, že údaje týkající se domácích a zahraničních turistů v Karlovarském kraji jsme porovnali s celorepublikovým průměrem. Z tohoto porovnání například vyplývá, že průměrné denní útraty domácích i zahraničních turistů v kraji jsou oproti celostátnímu průměru lehce nadprůměrné. To by mohlo na první pohled překvapit, v potaz je ale třeba brát výrazně delší průměrnou délku pobytu turistů na území kraje (což samozřejmě souvisí s lázeňskými pobyty), lze tedy říci, že průměrný turista přijíždějící do Karlovarského kraje utratí za celý svůj pobyt výrazně více než turista mířící do jiných regionů. Nejčastějšími návštěvníky kraje přitom nebyli ruští občané, jak by leckoho mohlo napadnout, ale Němci. Rusům patřila druhá příčka, třetí skončili hosté z Ukrajiny, pětici hlavních zdrojových trhů uzavírají Slovensko a Rakousko.

Z hlediska demografických charakteristik stojí za zmínku fakt, že zatímco věková struktura domácí klientely prakticky kopíruje celostátní průměr, u zahraničních turistů je na první pohled patrný výrazně vyšší podíl starších věkových kategorií. Opět se projevuje fenomén lázeňských pobytů.

Pokud jde o způsob organizace cesty, zmíníme častější využití služeb cestovních kanceláří jak u domácích, tak především zahraničních turistů. To se odráží i v grafu vypovídajícím o tom, jakými dopravními prostředky turisté do kraje přijížděli – oproti celorepublikovým výsledkům je u zahraničních turistů výrazně vyšší podíl těch, kteří přicestovali autobusem, tedy organizovaně. Souvisí to samozřejmě i s prvním místem německé klientely v žebříčku nejčastějších hostů.

Bez zajímavosti není pohled na grafy týkající se ubytování. V obou případech je nadprůměrné využití hromadných ubytovacích  zařízení, u českých hostů pak také výrazně nižší využití neplacených individuálních ubytovacích zařízení. Zkrátka a dobře, Karlovarský kraj není typickou destinací chatařů a chalupářů…

Co se týká důvodů, kvůli kterým turisté do Karlovarského kraje přijížděli, jak u zahraničních, tak u domácích turistů převažovala rekreace. Do kolonky „jiné“ se pak zřejmě promítly léčebné pobyty – u českých i zahraničních hostů je tento důvod výrazně častější než v celorepublikovém průměru. Pokud o aktivity, kterým se turisté na území kraje věnovali, nepřekvapí výrazně nadprůměrný podíl péče o fyzickou a duševní kondici, stejně jako návštěvy přírodních památek.

A jak byli turisté při návštěvě Karlovarského kraje spokojeni? U domácích turistů panovala spokojenost odpovídající zhruba celorepublikovému průměru, hodnota Net Promoter Score (míra spokojenosti či loajality zákazníků) pak byla dokonce o 11 % vyšší. Turisté zahraniční pak byli v porovnání s domácími návštěvníky i s výsledky celorepublikovými prakticky ve všech ohledech spokojenější jak s infrastrukturou, tak péčí o rozvoj cestovního ruchu i se službami. Podíl velmi spokojených byl u této skupiny mírně nadprůměrný oproti celostátním výsledkům – NPS dosáhlo hodnoty 78 %.