Na následujících řádcích přinášíme základní charakteristiky domácích návštěvníků kraje Vysočina. Zdrojem dat je souhrnná zpráva z loňské letní etapy výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch, který pro agenturu CzechTourism zpracovává společnost Ipsos Tambor.
Charakteristiky pobytu
Na Vysočinu přijíždějí návštěvníci především ze vzdálenosti 21 až 50 km, do cílové lokality se dopravují zpravidla automobilem. Nejčastěji jsou doprovázeni partnerem/partnerkou či přáteli, značná část návštěvníků přijížděla také s dětmi. V 60% případů se jednalo o jednodenní pobyty bez noclehu.
Graf 1 – Struktura návštěvníků regionu Střední Morava a Jeseníky
dle druhu ubytování (léto 2012)
Zdroj: Institut turismu ČR,
CzechTourism, 2012; n = 803 os.
Téměř 90 procent návštěvníků se alespoň částečně stravovalo v restauračních zařízeních. Ubytovací kapacity byly naopak využity spíše výjimečně – ti, kteří na Vysočině přenocovali, zůstávali obvykle v penzionu, kempu nebo soukromí (u známých, na chatě). Denní útrata se od roku 2011 snížila, turisté loni obvykle utratili 201 až 500 Kč na osobu.
V letních měsících je hlavním důvodem pro návštěvu Vysočiny poznání, loni také častěji než v roce 2011 relaxace. Ačkoliv atraktivita poznávací turistiky poklesla, zůstala loni nejlákavější aktivitou. Návštěvníky dále láká koupání a vodní sporty.
Tři čtvrtiny návštěvníků přijíždí na Vysočinu opakovaně. Další návštěvu plánují 4 z 5 turistů.
|
Z hlediska typologie byl Kraj Vysočina v citované zprávě zařazen mezi tzv. nízkonákladové regiony. Ty přitahují zejména návštěvníky z daného regionu nebo z blízkých regionů (do 50 km). K dopravě do cílových lokalit nebývá výhradně využíván automobil, ale častěji než v jiných regionech i vlak nebo linkový autobus. Turisté zpravidla přijíždí na jednodenní pobyty bez ubytování; v případě, že zde přenocují, obvykle zůstávají v soukromí (u známých, na vlastní chatě) nebo v kempech či penzionech, tedy levnějších ubytovacích zařízeních. Využití stravovacích kapacit bývá pod průměrem České republiky, stejně tak je nižší jejich celková útrata (zpravidla do 500 Kč na osobu a den). Nejčastějšími důvody k návštěvě bývají poznání a relaxace. V případě této skupiny návštěvníků by aktivita měla směřovat spíše k motivaci k opakovaným návštěvám. Vysočina v této skupině mírně vybočuje, a sice vyšší mírou využívání stravovacích kapacit a silnějším postavením automobilu coby hlavního dopravního prostředku. |
Hodnocení regionu
Návštěvníci jsou s pobytem na Vysočině až na výjimky spokojeni. Mírně posílil jejich vztah k regionu, Vysočinu při plánování dovolené upřednostňují téměř 2/3 návštěvníků.
Tab 1 – SWOT analýza regionu Vysočina (léto 2012)
| Silné stránky | Slabé stránky |
|
|
| Příležitosti | Hrozby |
|
|
Mezi nejlépe hodnocené aspekty patří přátelskost místních lidí a péče o čistotu a pořádek. Negativní hodnocení se naopak týkalo zejména nákupních možností a poskytování informací o regionu.
Mezi nejsilnější lokality patří Velká Bíteš a Nové Město na Moravě.
Informační zdroje
Reklamu na region Vysočina zaznamenaly 2/5 návštěvníků, nejčastěji se jednalo o reklamu na internetu (20 procent).
Nejčastější zdroj informací představoval internet (internetové vyhledávače). Častěji než vloni byly využívány také informace od známých či příbuzných nebo z turistických informačních center.
Zdroj: Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch, Souhrnná etapová zpráva – léto 2012, Institut turismu ČR, CzechTourism (dostupné na http://monitoring.czechtourism.cz )
