Výše poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt je stejná již déle než 20 let. Změny tak na sebe nejspíše nenechají dlouho čekat. Strop by měl kvůli novele zákona o místních poplatcích stoupnout z 15 na 30 korun. Podle hoteliérů by však bylo efektivnější zaměřit se na výběr poplatků a jejich vymahatelnost. A volají také po možnosti ovlivnit alokaci takto vybraných prostředků.
Po dvaceti letech si ministerstvo financí „vzpomnělo" na rekreační a lázeňský poplatek. Maximální možná částka asi stoupne z 15 na 30 korun na osobu a den. Změnu má přinést novela zákona o místních poplatcích. Argumenty předkládajícího ministerstva financí jsou jasné – zatímco poplatek je beze změny od roku 1991, náklady lázní a turisticky zajímavých míst vzrostly mnohonásobně. Dražší je podle ministerstva například údržba parků, místních komunikací či kolonád. Vyšší nároky na čistotu také něco stojí. S některými argumenty odborníci sice souhlasí, přesto panují jisté obavy a názory se rozcházejí.
|
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt lze vybírat „v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu". Pro obec jej od hostů vybírá ubytovatel, maximální sazba je 15 Kč za osobu a den. Zákon z ustanovení nevylučuje ani bezplatné ubytování v soukromém bytě, poplatku však nepodléhají případy, kdy je prokázán jiný účel ubytování než léčebný či rekreační. Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Poplatku jsou zproštěna zařízení zajišťující přechodné ubytování studentů a žáků, zdravotnická a lázeňská zařízení (pokud neposkytují hotelové služby), sociální a charitativní zařízení. Poplatek platí ubytovatel, maximální výše je 6 Kč za každé využité lůžko a den. |
„Problematika místních poplatků je pro hoteliéry palčivá. Velice intenzivně se tím zabýváme i na půdě Asociace hotelů a restaurací ČR, neboť chceme předejít situaci z loňského roku, kdy Praha zvýšila téměř bez přípravy poplatek za ubytovací kapacity ze 4 na 6 Kč z každého ubytovaného a to je rozdíl, který je zdánlivě malý, ale pro velká ubytovací zařízení se jedná o stovky tisíc ročně," říká Filip Kühnel, generální ředitel OREA HOTELS a člen Rady Asociace hotelů a restaurací ČR. Hlavní problém shledává v tom, že novela chce umožnit obcím zvýšit poplatek až na dvojnásobek. Poplatek se sice dlouho nezvyšoval, na druhou stranu za poslední roky se zisky a průměrné ceny ubytovacích zařízení spíše snižovaly, takže zvýšení poplatků situaci některých hoteliérů ještě zhorší.
Dalším argumentem ministerstva je, že pokud by se obce rozhodly využít nové dvojnásobné hranice, mohlo by to do jejich pokladen přinést teoreticky až 300 milionů korun navíc. „Druhým neméně důležitým problémem je to, že ve většině případů zmizí poplatek v městských a obecních rozpočtech a hradí se z nich vše možné jen ne podpora cestovního ruchu. Naši snahou je mít možnost ovlivnit alokaci alespoň části vybraných prostředků, aby se zlepšila situace v podpoře cestovního ruchu, a to hlavně v regionech," vysvětluje za Asociaci hotelů a restaurací ČR Filip Kühnel.
Kde je zakopaný pes?
Zeptali jsme se také na názor odborníka z pohledu práva. „V zásadě souhlasíme s argumentem zastánců novely, že je obecně nutné neustále zlepšovat infrastrukturu a poskytování služeb pro návštěvníky, přičemž náklady na tato opatření v průběhu let logicky několikanásobně vzrostly. Otázkou však zůstává, zda finanční prostředky generované formou poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt jsou a budou obcemi efektivně využívány," souhlasí s Kühnelem advokát z kanceláře Šafra & partneři Martin Holub.
Obavy odborníků jsou na místě. Budou-li totiž sazby rekreačních a lázeňských poplatků skutečně zvýšeny a obce následně využijí svého práva uložit obecně závaznou vyhláškou povinnost dotčeným fyzickým osobám hradit poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt v nejvyšší možné sazbě, může se tato změna cestovního ruchu dotknout. „Změna se jistě nejvíce dotkne provozovatelů hotelů a lázeňských zařízení, potažmo jejich hostů, neboť je zřejmé, že se zvýšení poplatků musí odrazit v nárůstu cen za ubytování v těchto zařízeních. Citelněji se změna pravděpodobně dotkne provozovatelů lázeňských zařízení, a to zejména s ohledem na již proběhnuvší změny v poskytování lázeňské péče, kdy zdravotní pojišťovny hradí lázeňskou péči v menším rozsahu než dříve. Za současné situace je proto dle našeho názoru zcela oprávněná obava provozovatelů lázeňských zařízení z rapidního úbytku hostů. Zvýšení spoluúčasti při úhradě nákladů za lázeňskou péči spolu ruku v ruce s potencionálním zvýšením cen za pobyt v důsledku zvýšení rekreačních a lázeňských poplatků by pacienti jistě finančně pocítili," vysvětluje Holub.
Jak vybírat?!
Konec obcházení zákona?Provozovatelé lázní, hotelů, penzionů a kempů budou muset do evidence svých hostů nově uvádět také jejich data narození. Ministerstvo tuto povinnost zdůvodňuje faktem, že lidé do 18 let a nad 70 let jsou od poplatku osvobozeni a bez uvedení data narození neměl při kontrole správce poplatku šanci ověřit jeho řádné odvedení. |
V současné době se nachází v poslanecké sněmovně pozměňovací návrh – sněmovní tisk č. 737, který 13. února 2013 prošel 1. čtením. Odborníci se nyní chystají předložit své pozměňovací návrhy. Obavami, že zvýšení poplatků stejně nepovede k podpoře samotného cestovního ruchu, to totiž nekončí.
„Problémem poplatků je také jejich vymahatelnost. Někteří hoteliéři využívají mezery a nepřiznávají vše v plné výši. Zpětně je pro úřady v zásadě nemožné kontrolou zjistit nesrovnalosti. Z mého pohledu by bylo nejjednodušší poplatky nezvyšovat, ale zajistit jejich lepší vymahatelnost. Sloučení všech místních poplatků do jednoho a platit za každého hosta bez rozdílu věku a účelu cesty třeba 12 Kč za noc by možná přineslo nakonec větší přínos do místních rozpočtů," uvádí Filip Kühnel.
„Nemyslím si, že musí dojít k navýšení poplatků, je potřeba jen zefektivnit jejich výběr. Vymahatelnost je velmi složitá a nese další náklady. A pokud je zde možnost úniku, tak ji samozřejmě někdo bude i případně zneužívat. Zde tedy jednoznačně vidím výhodu paušálu, nebo můžeme ji nazvat licencí. Třeba může být 0 Kč až nějaká částka za rok, která se bude rovnat například 30 odbydleným dnům, které by měl splnit každý, kdo ubytovává, bez ohledu na to, zda se jedná o školení či něco jiného. Samozřejmě může zůstat i denní částka, ale ta pouze se souhlasem obce," dodává k poplatkům Karel Rada, ředitel hotelu Horizont v Peci pod Sněžkou.
Text: Kamila Ondráčková
Foto: Petr Manuel Ulrych
Názor Asociace hotelů a restaurací ČR
AHR ČR nesouhlasí s navýšením rekreačního a lázeňského poplatku tak, jak je nyní v návrhu Ministerstva financí ČR uvedeno. Jedná se o 100procentní skokové navýšení, které bude mít značný dopad do ekonomiky ubytovacích zařízení. Dále vidíme jako problematický návrh na odstranění možnosti dohody na paušálních platbách, které po mnoho let podnikatelé využívali a umožňovalo zvýšení efektivity výběru a zjednodušení administrativy s výběrem spojené.
Systém tak, jak je nyní nastaven, není ani příliš transparentní, neboť vyžaduje rozlišení mezi ubytovaným, který přijíždí jako turista, a ubytovaným, který cestuje v rámci kongresu nebo z jiných pracovních důvodů.
Z pohledu AHR ČR je také klíčové, jakým způsobem a jak efektivně jsou takto získané finanční prostředky následně využívány. Podnikatelé nemají problém odvádět zvýšené místní poplatky za předpokladu, že bude jasně stanoveno, jak budou tyto prostředky využity pro podporu cestovního ruchu v konkrétním místě, kde byly generovány.
Problematika zvyšování místních poplatků musí být také citlivě zvážena z pohledu účinnosti případných změn tak, aby byl dostatečný časový termín pro promítnutí zvýšení poplatků konečných smluvních cen pro obchodní partnery provozovatelů ubytovacích zařízení.
AHR ČR provedla průzkum mezi svými členy, na jehož základě pak navrhne řešení, které bude komunikováno s poslanci a příslušnými ministerstvy. (Pozn. red.: Výsledky průzkumu by již v tuto chvíli měly být známy, průzkum probíhal těsně před odchodem časopisu do tisku.)
Ing. Václav Stárek, prezident AHR ČR