Pro plánování v cestovním ruchu je klíčová analýza na úrovni průvodců

Na cestovní ruch, a to nejen v České republice, se negativně podepisuje množství nekvalifikovaných průvodců, což může vést až ke krachu cestovních kanceláří. Odborníci Světové federace asociací turistických průvodců (WFTGA – World Federation of Tourist Guide Associations) vidí řešení v důkladné analýze trhu a také ve vzájemném dialogu průvodců, touroperátorů a úřadů.

V týdnu od 26. ledna hostila Vysoká škola obchodní v Praze mezinárodní Kongres WFTGA. Jedním z klíčových problémů, kterému se zde odborníci z celého světa věnovali, byl narůstající počet nelicencovaných průvodců. Asociace průvodců České republiky již po vládě požaduje zavedení zákonných omezení, která by tento problém limitovala. K jeho kompletnímu řešení je však potřeba přistupovat více komplexně.

Původ krachu touroperátorů

Když například v Itálii provádíte turisty bez příslušné licence, hrozí vám velké sankce. V mnoha zemích, Českou republiku nevyjímaje, však může průvodcovskou činnost vykonávat bez nadsázky každý. Při současném tlaku na nízké ceny to má za následek, že jsou turisti prováděni lidmi bez příslušného vzdělání, kteří jsou levnější, ale kvalita jejich práce je nízká. To ve výsledku může vést až ke krachu touroperátorů. „Tak daleko to ­došlo na Kypru. Turisté po špatných zkušenostech s nekvalifikovanými průvodci nechtějí služby místních cestovních kanceláří dále využívat. Ty nemají dostatek klientů a tedy ani dostatečný příjem k tomu, aby přežily,“ uvedla na kongresu WFTGA na Vysoké škole obchodní v Praze Zdenka Serafínová, kyperská turistická prů­vodkyně.

Důvodem je špatné plánování

Podle Zdenky Serafínové se může nekvalifikovanost průvodců projevit na zájmu o služby cestovních kanceláří. Jako třeba na Kypru

Kořeny problému průvodců bez licence tkvějí samozřejmě v tom, že turisté požadují nízké ceny, za které licencovaný průvodce prohlídku neudělá. Dalším důvodem je také selhání úřadů. Ty neprovádějí analýzu cestovního ruchu a nejsou připraveny na náhlé výkyvy poptávky. „Příkladem může být příchod velkého množství rusky mluvících turistů, na které jsme nebyli připraveni. Náhle nebyl k dispozici dostatek průvodců schopných provádět v ruštině a cestovní kanceláře musely sáhnout po ‚pirátech‘, kteří sice uměli rusky, ale neměli dostatečné znalosti,“ říká Serafínová.

Nárůst průvodců bez licence je zapříčiněn také složitostí procesu jejího získání. Nelze říci, že všichni, kteří pořádají exkurze pro turisty bez kvalifikace, odvádějí špatnou práci. Je pro ně však příliš časově a finančně náročné se náležitě vzdělat.

Kde hledat řešení

Nejprve je třeba jasně stanovit podmínky pro vykonávání průvodcovské činnosti a ty začít tvrdě vyžadovat. K tomu je samozřejmě potřeba také vytvořit systém vzdělávání a licencování, následných kontrol a sankcí. „Jde o dlouhodobý proces, který je podmíněn zejména dialogem průvodců, jejich asociací a vlády. Nakonec ale přinese užitek všem stranám,“ řekl na kongresu ­WFTGA na VŠO v Praze Philip Beardwood, kyperský lektor potápění.

V České republice na vzdělávání odborných průvodců pracuje Vysoká škola obchodní, která od roku 2010 nabízí bakalářský obor Průvodcovská činnost v cestovním ruchu. Na jeho tvorbě úzce spolupracuje s Asociací průvodců a generuje tak absolventy, kteří jsou skutečně připraveni do praxe.

Pro vyrovnání výkyvů v poptávce navrhují experti WFTGA zavést vydávání dočasných licencí na základě jednoduchého proškolení. Tak lze na vytíženou sezonu jednoduše zajistit dostatek průvodců, kteří mají alespoň nějaký stupeň kvalifikace.

Možnosti analýzy turistického ruchu

K tomu, aby bylo možné efektivně plánovat potřebu průvodců, je třeba provádět analýzu turistického ruchu v zemi. Data o příjezdech cizinců do země nejsou dostačující ani dostupná. „Ideálním řešením je sběr dat přímo od průvodců. Pokud budou reportovat počty vedených exkurzí, jejich jazyky, národnosti turistů a podobně, budou turistické asociace schopné svůj trh pochopit, poznat jeho skutečnou velikost a předvídat jeho vývoj,“ vysvětluje Beardwood.

Pro důkladnou analýzu trhu je také možné požádat o zpětnou vazbu samotné turisty. Na jejím základě pak lze postavit celkové zlepšení poskytovaných služeb, vnést nové prvky do exkurzí či lépe proškolit průvodce. S konkrétními informacemi v rukou lze také jednodušeji vyjednávat s úřady a prosazovat změny, které cestovnímu ruchu pomohou. Těmi může být například otevření většího množství veřejných toalet či rozšíření parkovišť.

Základem je však vzájemný dialog turistů s průvodci, průvodců s jejich asociacemi a asociací s touroperátory a místními autoritami. Ti všichni chtějí podpořit cestovní ruch a při vzájemné spolupráci toho dosáhnou mnohem jednodušeji.

Text: Ema Přikrylová
Foto: AMI Communications