Cestovní ruch na Ukrajině nabírá na obrátkách. Ze statistických údajů, které zveřejnil Ukrajinský státní touristboard, vyplývá, že Ukrajina se stává významným zdrojovým trhem a zároveň čím dál tím více vyhledávanou destinací.
Ještě před několika lety tomu bylo jinak. Na veletrzích převládaly outgoingové produkty a situace vypadala tak, že kdyby se splnily všechny tužby vystavovatelů, Ukrajina by se brzy vylidnila. Když dnes porovnáme objemy turistů vyjíždějících, přijíždějících a těch, kteří tráví dovolenou ve své zemi, dostaneme podivuhodně vyrovnaný koláč.
Struktura turistických toků na Ukrajině v roce 2001
Statistické údaje z roku 2001 ukazují, že v této době došlo na Ukrajině k opětovnému nárůstu jak výjezdového, tak příjezdového cestovního ruchu. Zdá se, že je to zásluha účelných kroků, jež podnikl Ukrajinský státní touristboard, který v tomto roce přišel s novou marketingovou strategií. Ta je především zaměřena na aktivaci příjezdového cestovního ruchu na Ukrajinu jakožto nejziskovější segment národního průmyslu cestovního ruchu a v neposlední řadě se snaží přesvědčit co nejvíce Ukrajinců, aby poznávali svou zemi.
Vývoj počtu turistů v jednotlivých segmentech nám názorně ukazuje tabulka (viz níže).
Zůstaneme chvíli u ukrajinského příjezdového cestovního ruchu.
Zahraniční turisté navštěvují nejvíce Autonomní republiku Krym (35,6 %), Kyjev (27,2 %), Sevastopol (11,5 %), region Oděsy (21,5 %) a Lvov a okolí (6,6 %). Pokud jde o celkový počet návštěvníků Ukrajiny (tedy nejen turistů), vyplývá z čísel poněkud překvapivě fakt, že individuální návštěvy Ukrajiny za účelem turistiky tvoří 60 % celkového objemu, prostřednictvím cestovních kanceláří přijede 10 % lidí a zbývajících 30 % nejsou turisté (nákupy, jednodenní výlety atd.) – viz Graf 1.
Graf 1 – Zdrojové trhy příjezdové turistiky na Ukrajinu v roce 2001
Pokud srovnáme tyto počty s rokem 2000, došlo k prudkému nárůstu příjezdů z Ruska (o více než dvaapůlnásobek) a z Maďarska (zhruba o sto procent). Ostatní zdrojové trhy příjezdového cestovního ruchu na Ukrajinu se obešly bez výrazných výkyvů.
České incomingové operátory bude spíše zajímat, kam se poděli ukrajinští
klienti po zavedení vízové povinnosti. Ukrajinci příliš nezměnili své oblíbené destinace – většina jich mířila do sousedních zemí. Nejprudší pokles objemů do České republiky nastal pochopitelně v roce, kdy byla vízová povinnost zavedena, proto srovnání vývoje v letech 2000 – 2001 je jen odrazem víceméně stabilní situace po poklesu. Slovensko například přišlo meziročně o 35 % ukrajinských turistů, u České republiky došlo k mírnému nárůstu o zhruba 20 000 osob – viz Graf 2.
Graf 2 – Hlavní destinace ukrajinského výjezdového cestovního ruchu
-Krom toho, že o 5 % posílil domácí cestovní ruch, tedy 6,9 milionů Ukrajinců utrácelo své peníze na Ukrajině, zaznamenalo nejvyšší nárůst turistů z této země Rusko. Není čemu se divit, Ukrajinci tam byli zvyklí jezdit i dříve, neexistují tu žádné bariéry a tím méně jazykové. Pozoruhodný je ale fakt, že druhou nejoblíbenější zahraniční destinací je Polsko a třetí hned Maďarsko. Polsko na své pozici pracovalo už dlouho, zatímco Maďaři se rozhodli jít opravdu na zteč v době, kdy Česká republika a později i Slovensko zavedly vízovou povinnost. Nárůst turistů z Ukrajiny do Maďarska je impozantní: ze 489 933 osob v roce 2000 na 869 265 v roce 2001.
Hlavní statistické údaje o rozvoji cestovního ruchu na Ukrajině 1995 – 2001
| Ukazatel | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 |
| Počet incomingových turistů (mil.) | 3,7 | 3,9 | 7,6 | 6,2 | 4,2 | 4,4 | 5,8 |
| Počet outgoingových turistů (mil.) | 6,9 | 11,5 | 10,5 | 8,6 | 7,4 | 8,7 | 9,4 |
| Počet domácích turistů (mil.) | 8,6 | 6,2 | 5,7 | 5,7 | 6,4 | 6,6 | 6,9 |
| Rozsah služeb cest. ruchu (mil. UAH) | 346,9 | 474,3 | 352,8 | 380,3 | 517,7 | 803,6 | 1206,7 |
Poláci i Maďaři se ve vztahu ke svému vstupu do EU a s tím spojenému zavedení vízových povinností zachovali pragmaticky. Rozhodli se zavést je tak nejpozději, jak to jen půjde, a těžce na tom vydělali.
Dean Valášek