Zhruba tak by mohla znít dobře míněná rada těm, kteří touží poznat rozsáhlé dílo architekta a stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Oním Žďárem je samozřejmě myšlen ten nad Sázavou, který už z dálky vábí návštěvníky asi nejznámější Santiniho stavbou, poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Tak trochu v jeho „stínu" se nachází další Santiniho dílo, bývalý cisterciácký klášter, dnes zámek Kinských, který se může stát ideálním výchozím bodem pro putování za Santiniho stavbami.
Zámek ve Žďáru nad Sázavou sice nenabízí klasické prohlídkové okruhy, přesto stojí za návštěvu. Už proto, že v přízemí obnovené budovy klášterního konventu čeká na návštěvníky expozice věnovaná životu a dílu Jana Blažeje Santiniho-Aichela, mnohými považovaného za největšího českého architekta. Veřejnost se tam může seznámit s obrazovou dokumentací, ale i s modely Santiniho staveb. Atmosféru prostor dokreslují originály plastik z ambitů zelenohorského poutního kostela. V budově bývalé jízdárny na čtvrtém nádvoří zámku je vedle stylové obřadní síně umístěna Galerie rodu Kinských.
Světoznámé je též zdejší muzeum knihy, největší svého druhu v Evropě, mnohé návštěvníky láká také stálá výstava Umění baroka ze sbírek NG v Praze. Ta je instalována v 1. patře budovy klášterního konventu a představuje například obrazy Michaela Leopolda Willmanna, Karla Škréty, Petra Brandla, Jana Kupeckého či Jana Kryštofa Lišky, stejně jako sochařské dílo Matěje Václava Jäckela, Matyáše Bernarda Brauna, Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa nebo Ignáce Františka Platzera. Návštěvnický servis v historickém areálu žďárského cisterciáckého kláštera zajišťuje ITC ŽĎAS – Informační a turistické centrum Zámek Žďár.
 Letecký pohled na areál zámku ve Žďáru na Sázavou |
Informační centrum, resp. občanské sdružení Putování za Santinim, stojí za stejnojmenným projektem Putování za Santinim, který má za cíl pomoci zájemcům poznat fenomén barokní gotiky tak, jak jej Santini v první polovině 18. století vytvořil. Santiniho barokní gotika patří k zásadním příspěvkům ke světové architektuře, které kdy z českého prostoru vzešly.
Putování je rozděleno na tři okruhy. Do západočeského je zařazen klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta v Kladrubech u Stříbra, konvent cisterciáckého kláštera v Plasech u Plzně, poutní kostel Zvěstování Panny Marie a cisterciácké proboštství v Mariánské Týnici a kaple Jména Panny Marie v Mladoticích. Východočeský okruh návštěvníky zavede do klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci, do zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, klášterního kostela Narození Panny Marie v Želivi a kaple svaté Anny v Panenských Břežanech. A konečně okruh moravský, kam patří i poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře či areál kláštera ve Žďáru nad Sázavou, je také příležitostí k poznání poutního kostela Jména Panny Marie v Křtinách u Brna a proboštského kostela sv. Petra a Pavla v Rajhradě.
Text: -red-
Foto: Fojsinek/Wikimedia
Více informací najdete na www.santini.cz