V minulém vydání jsem se zamýšlel nad příčinami loňskéhopoklesu incomingu v České republice. Citoval jsem ředitele České centrálycestovního ruchu Davida Gladiše, podle kterého je jednou z hlavních příčinkriminalita, jmenovitě taxíkáři okrádající své klienty. S tímto názoremjsem polemizoval a snažil se naznačit, že skutečné příčiny je třebahledat někde jinde. O měsíc později se ukázalo, že po nich ČCCR již delšídobu pátrá a hlavní problémy českého incomingu chce přesně pojmenovat. Ve-mailové schránce jsem totiž nalezl tiskovou zprávu centrály se seznamem překážekrozvoje cestovního ruchu. Dle ČCCR má Česká republika v oblasti turismuobrovský nevyužitý potenciál, který by se po překonání uvedených problémůmohl plně rozvinout. Z výčtu problémů vyplývá, že náprava se týká každéhoz nás.
Zpráva také uvádí, že v hypotetické situaci po odstranění všechtěchto překážek by mohlo do České republiky přijet dvakrát víceturistů, než je tomu nyní, a příjmy z cestovního ruchu by mohlystoupnout o více než dvojnásobek, tedy o cca 130 mld. Kč. O tom, jakýby tato situace měla vliv na obchodní bilanci země a na zaměstnanost, netřebadiskutovat. ČCCR se podle Davida Gladiše bude postupně snažit iniciovat zlepšenísituace v každé z daných oblastí a také vyčíslit škody, které v důsledkutěchto problémů vznikají národnímu hospodářství.
Překážky rozvoje cestovního ruchu – řazeno podle priorit
1. Kriminalita, bezpečností rizika pro turisty v ČR:
• Taxislužba
• Prostituce v historickém centru Prahy
• Kapsáři
• Falešní směnárníci (veksláci)
• Okrádání turistů ve směnárnách a klamavá reklama směnáren (0 %commission)
• Okrádání turistů v restauracích (při účtování nedodržovánícen z menu, účty nadrápané rukou na proužku papíru, výmluvy na DPH, připočítávánípříplatku za obsluhu)
• Krádeže a vykrádání aut
2. Ubytovatelé na nádražích
3. Dvojí ceny
4. Laxní přístup státních, regionálních a komunálních orgánůk řešení kriminálních jevů v poskytovaných službách (černí průvodci,předražování jízdného u taxislužeb, vandalství, pouliční kriminalita)
5. Chování personálu ve službách (náš zákazník – naše neštěstí),neznalost jazyků, neochota
6. Obhroublý a někdy i skrytě xenofobní přístup některýchpolicistů, celníků, pracovníků pasové kontroly k zahraničním turistům,nedostatečné jazykové vybavení těchto pracovníků
7. Přístup revizorů MHD k turistům (zejména v Praze)
8. Vízová povinnost pro některé národnosti – Kanada, Rusko,Austrálie
9. Potíže se získáváním víz – nepružný a pomalý systémjejich vydávání
• Např. Kanada – ČR nemá zastoupení v Torontu, vízový formulářse nedá stáhnout z internetu, je nutné si ho nechat zaslat poštou, což přirozloze Kanady je problematické. Kanadští touroperátoři nebudou investovatdo realizace zájezdů do ČR, pokud bude vízová povinnost.
10. Potřeba pasů pro vstup do ČR pro občany EU (odbourat alespoňpro skupiny), zavést možnost vstupu na občanské průkazy, jako to praktikujenapř. Polsko nebo Maďarsko
11. Stav hlavních pražských nádraží – Hlavní nádraží,Florenc, Holešovice (dle jednoho vyjádření konglomerát mafií, zločinců,špíny, hnusu)
12. Nedostatek veřejných WC (a čistých zvlášť)
13. Špatná kvalita cest
14. Cestovní ruch není uznán jako jedno ze zcela klíčových odvětvíekonomiky (přestože tvoří 6 % HDP a zaměstnává 10 % lidí)
15. Nedostatečná koordinace státní propagace ČR v zahraničí,prováděné různými rezorty a institucemi – MZV provozuje Česká centra,MPO Czech Trade, Czech Invest a Czech Industry, MMR zase ČCCR.
16. Nedostatek zdrojů pro systematickou propagaci ČR v zahraničí
17. Neexistence jednotné strategie prezentace ČR v zahraničí (branding)
18. Nedostatečná spolupráce s okolními státy (hl. s Rakouskem, Maďarskem,Slovenskem) ve vztahu k propagaci destinace „střední Evropa“ – zejménapro vzdálenější trhy
19. Roztříštěnost a nejednotnost sdružení a asociací působícíchv cestovním ruchu
20. Minimální spolupráce a komunikace veřejného sektoru (státníspráva, samospráva) s podnikatelskou sférou a neziskovým sektorem.
21. Soupeření podnikatelů o turisty místo vzájemného předáváníturistů mezi sebou
22. Malá spolupráce mezi jednotlivými městy a mikroregiony (každýsubregion propaguje např. jeden hrad či zámek, pokud by ale vytvořily společnýprodukt, pravděpodobnost návštěvnosti by se mnohonásobně zvýšila)
23. Přeplněnost tradičních lokalit v hlavní sezoně, mimo sezonuzase nedostatek atraktivních akcí pro naplnění volného času
24. Stereotypní programy cestovních kanceláří (Praha, ČeskýKrumlov, Karlovy Vary), v mnoha případech nejsou produkty CK přizpůsobeny požadavkůmrůzných národností (např. výběr jídelníčku)
25. Otevírací doba hradů, zámků a dalších pamětihodnostíneodpovídá potřebám turistů
26. Mnohdy nedostatečná nabídka doprovodných služeb a akcí –neexistence alternativního programu pro turisty např. v případě špatnéhopočasí, u mimopražských destinací nedostatek doprovodných aktivit
27. Nedostatečná infrastruktura v některých regionech
28. Nedostatečné místní značení a špatná orientace v regionu a vobcích, neexistence aktivních informačních center v turisticky významnějšíchobcích (v některých působí jen v omezeném rozsahu, např. v rámciknihovny)
29. Nezkušenost s marketingem cestovního ruchu v regionech
30. Podnikatelé zaměřující se na rychlé zbohatnutí namístodlouhodobého udržení si zákazníka
31. Nedostatečná kvalita a profesionální výbava zaměstnancůinfocenter v některých místech ČR, jejich malá spolupráce spodnikatelskými subjekty stravovacích a ubytovacích služeb
32. Jazyková vybavenost občanů mimo hlavní turistické cíle,vybavenost méně frekventovanými jazyky (francouzština, španělština, italština…)
33. Jazyková bariéra – pokud jde o značení a nápisy ve městech,na nádražích, na silnicích atd.
34. Stavebně-technický stav některých památek (především v méněrozvinutých regionech), nepřístupnost některých historických objektů (např.hradů)
35. Naprostý nedostatek prostředků na řádnou údržbu a obnovu památkovéhofondu a zabezpečení veřejnosti zpřístupněných památek, nedostatekfinancí na uchování dalších památek
36. Nedostatečné využívání kulturního dědictví venkovskýchoblastí – památkově chráněno je přibližně stejné množstvívesnic jako měst
37. Krádeže v církevních památkách
38. Problematika průvodců – licence negarantují kvalitu služby
39. Informační střediska – neexistují žádné standardy jejichčinnosti a také žádná ochrana použití symbolu „i“ jako jejich označení
40. Nedostatečnost statistických informací za odvětví cestovníhoruchu
41. Pro cizince relativní obtížnost cestování automobilem, jednáse o celý komplex problémů:
• Jazyková bariéra
• Špatné zkušenosti s českou dopravní policií – úplatkářství,netransparentní postupy, selektivní uplatňování pravidel, neschopnostkomunikace, nepřátelské vystupování vůči cizincům
• Nepřehledné značení (zejména ve městech) a špatná úroveňkomunikací
42. Relativní obtížnost cestování hromadnou dopravou – komunikačnípotíže při nákupu jízdenek, špatná kvalita služeb (toalety ve vlacích ana nádražích), špinavá, nepřehledná nádraží s bezdomovci, žebráky,kapsáři
43. Tlak na zmenšování počtu a rozsahu chráněných krajinnýchúzemí, NP a přírodních rezervací
44. Špatná dostupnost, nedostatek vlakových a autobusových spojenído turisticky významných míst
45. Zatěžování životního prostředí a krajiny v nejvíce navštěvovanýchmístech
46. Neexistence satelitního účtu cestovního ruchu – nutné zejménaz hlediska průkaznosti přínosu cestovního ruchu do ekonomiky
47. Málo nízkorozpočtových leteckých společností, které by létalydo ČR
48. Neexistence standardizované klasifikace hotelů, zařazeníhotelu do kategorie často neodpovídá evropskému standardu, stejné uinfocenter, restaurací
49. Nedostatky v budování turistických tras (cyklostezky, lyžařskéběžecké trasy, trasy pro turistiku na koních)
50. Vietnamská tržiště v příhraničních oblastech – nevytvářípříliš dobrý dojem o ČR (ale pro některé obce jsou vítaným zdrojemfinancí, co je tedy důležitější?)
51. Špatné sociální zařízení v některých kempech
52. Nedostatek dětských hřišť a atrakcí pro děti
53. Nedostatek či úplná absence nekuřáckých restaurací nebonekuřáckých zón
54. Vnucování letáků erotických klubů v centru Prahy, naháněčido nočních klubů
55. Neumíme turistům poděkovat za návštěvu ČR (např. na hranicíchČR, na hranicích regionů – cedulí, jednoduchou tiskovinou na infocentrech,letištích atd.)
Zdeněk Horský