Ochota hoteliérů investovat do nákupu nového či do obnovy starého hotelového vybavení, do rekonstrukcí, vzdělávání i dalších oblastí je přirozeně přímo úměrná výsledkům, kterých každé jednotlivé zařízení i trh jako takový dosahují. Česká republika a zejména její hlavní město jsou na tom v tomto směru v posledních letech výtečně. A expertní prognózy napovídají, že pokles, jakkoli je nevyhnutelný, nás v nejbližší době zřejmě nečeká. Neznamená to však, že by před tuzemskými hoteliéry nestály v příštích měsících žádné výzvy…

Jak bylo
Pražským (potažmo pak všem tuzemským) hoteliérům vlévá optimismus do žil například i letošní studie European cities hotel forecast for 2018 and 2019 společnosti PwC. Ta v části věnované loňským výsledkům jasně ukazuje, že Evropa, do které loni přicestovalo 671 milionů turistů, jasně dominuje světovému cestovnímu ruchu (globální cestovní ruch obnášel 1,323 mld. příjezdů) a že ve většině evropských destinací zaznamenávají statistici v posledních letech rekordní počty ubytovaných turistů. Týká se to i Prahy, v které se loni počet hostů zvýšil o 8 procent. Tedy o stejnou hodnotu, o jakou vzrostl počet hostů v Evropě. Jak na červnové COTakhle snídani poznamenal Jan Musil, expert PwC Česká republika na segment hotelnictví, hlavním faktorem úspěšného vývoje v roce 2017 byla obecně dobrá ekonomická situace, jejíž vliv převážil i potenciální bezpečnostní rizika. Praha může podle Jana Musila za své výsledky poděkovat zejména ruským turistům, kteří mají na onom osmiprocentním meziročním nárůstu zhruba čtyřicetiprocentní podíl. Pražští hoteliéři se mohli v loňském roce radovat z nárůstu hodnoty RevPAR o 6,8 procenta.
Věděli jste, že…
… v České republice bylo loni registrováno 18 209 ekonomických subjektů, které se hlásily k podnikání v oblasti ubytovacích služeb? Podle Zdeňka Demetera ze společnosti Bisnode toto číslo v posledních letech roste zhruba pětiprocentním tempem. Zajímavé však je, že téměř polovina těchto společností nebyla v loňském roce ekonomicky aktivní. A jen 8 procent společností aktivních v ubytovacích službách zveřejňuje své finanční výsledky. Na základě těchto dostupných údajů lze podle Demetera říci, že dynamika růstu oboru se pohybuje kolem 11 procent ročně, přičemž hrubé marže se pohybují kolem 9–10 procent.
|
Jak je
Pro letošní rok předpovídá PwC ve své studii publikované na konci jara pražskému trhu další pozitivní vývoj. A to mimo jiné díky příznivé ekonomické situaci (hrubý domácí produkt by měl vzrůst o 2,6 procenta). Letos by se měl RevPAR podle odhadů PwC zvýšit o dalších 6,8 procenta, podobně jako třeba v Amsterodamu nebo Lisabonu. Přesto i letos bude Praha patřit mezi města s nejnižším RevPAR v rámci zkoumané dvanáctky – letos by se mělo jednat o € 74,9, nižší hodnotu už vykazuje pouze Berlín (€ 74,3).
Tab. 1: Predikce vývoje vybraných ukazatelů pražského hotelového trhu
Rok |
Obsazenost |
ADR (v Kč) |
RevPAR (v Kč) |
Průměr
v daném roce |
Meziroční
změna |
v CZK |
Meziroční
změna |
v CZK |
Meziroční
změna |
2016 |
77 % |
2,8 % |
2 151 |
2,6 % |
1 657 |
5,5 % |
2017 |
80 % |
3,8 % |
2 251 |
4,7 % |
1 800 |
8,6 % |
2018 |
81 % |
1,3 % |
2 374 |
5,4 % |
1 922 |
6,8 % |
2019 |
82 % |
1,6 % |
2 414 |
1,7 % |
1 987 |
3,4 % |
Zdroj dat: STR Global 2018, prognóza pro 2018–2019: PwC; zpracování vlastní
A jak bude
Přestože HDP už nejspíš neporoste tak rychle jako v loňském roce, i pro rok 2019 očekávají experti PwC příznivé ekonomické podmínky a s tím související pozitivní výsledky pražského hotelového trhu. V obsazenosti by měla Praha díky hodnotě 82,3 procenta dokonce obsadit první příčku v rámci zkoumané dvanáctky evropských měst. Z toho je jasné, že s dalším velkým růstem obsazenosti se již počítat nedá. Pražští hoteliéři by se měli zaměřit spíše na růst výnosů. Průměrná denní sazba totiž zůstává v Praze relativně nízká (pod 100 eury za noc), resp. ve zkoumaném vzorku absolutně nejnižší, a to i přes určité vylepšení tohoto ukazatele v důsledku posilování kurzu koruny vůči euru.
Poslední místo v cenovém žebříčku nelze nicméně brát jako tragédii – je třeba si uvědomit, s jakými destinacemi je Praha porovnávána. Představa, že by Praha mohla cenami ubytování ohrozit města typu Londýn, Curych či Paříž, je a nejspíš ještě dlouho bude lichá. Ostatně ani podle Václava Stárka, prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR, na tom není Praha s cenami nijak špatně. A situace se neustále zlepšuje – jen v letošním prvním kvartálu vykazovaly pražské hotely v rámci Evropy nadprůměrná tempa růstu, zejména pak v obsazenosti a RevPAR. „Tato situace ovšem nebude trvat věčně,“ varoval Stárek a své varování podepřel třemi argumenty. Prvním faktorem, který vstoupí do hry, je podle něj růst celkové ubytovací kapacity: „Kapacita ubytovacích zařízení se v Praze, potažmo celé České republice od roku 2012 příliš dramaticky nezměnila. V posledních letech u nás bylo v hotelech nabízeno kolem 137 000 pokojů, v tomto a příštím roce však dojde ke změně – AHR ČR monitoruje minimálně šest velkých hotelových projektů, které kapacitu zvýší.“
Tab. 2: Predikce obsazenosti hotelových zařízení ve vybraných evropských městech
2017 |
2018 (výhled) |
2019 (výhled) |
Londýn |
81,7 % |
Londýn |
82,0 % |
Praha |
82,3 % |
Amsterodam |
81,5 % |
Amsterodam |
81,8 % |
Londýn |
82,3 % |
Praha |
79,9 % |
Praha |
81,0 % |
Amsterodam |
81,6 % |
Lisabon |
77,6 % |
Lisabon |
78,1 % |
Lisabon |
78,8 % |
Berlín |
76,6 % |
Berlín |
76,9 % |
Paříž |
77,9 % |
Porto |
76,4 % |
Porto |
76,7 % |
Berlín |
77,3 % |
Paříž |
73,5 % |
Paríž |
74,7 % |
Porto |
77,1 % |
Curych |
72,8 % |
Curych |
72,4 % |
Curych |
73,3 % |
Milán |
70,5 % |
Milán |
71,7 % |
Milán |
71,6 % |
Ženeva |
70,1 % |
Ženeva |
70,5 % |
Řím |
70,6 % |
Řím |
70,0 % |
Řím |
70,3 % |
Frankfurt |
70,5 % |
Frankfurt |
69,5 % |
Frankfurt |
70,0 % |
Ženeva |
62,6 % |
Zdroj: PwC; Benchmarkingová data: STR Global
Další roli podle Stárka hraje fakt, že je Praha bezpečnou destinací. To jí sice v posledních letech nahrávalo, jenže v budoucnu už tento faktor zřejmě nebude hrát tak velkou roli jako doposud. Proces „rekonvalescence“ po teroristických útocích či jiných událostech bezpečnostního charakteru se zkracuje a hodnoty turismu se v postižených destinacích čím dál rychleji vracejí na původní úroveň. A v neposlední řadě je třeba vnímat vliv sdílené ekonomiky. Jak uvedl Václav Stárek, jen v Praze je ke krátkodobým pronájmům nabízeno asi 18 000 nemovitostí, což představuje asi polovinu hotelové kapacity. V situaci, kdy rostou celkové příjezdy turistů do hlavního města, je podle Stárka trh schopen tuto zvyšující se kapacitu sdíleného ubytování absorbovat, pokud by ale z nějakých příčin došlo k výraznějšímu poklesu příjezdů, pocítili by hoteliéři tuto konkurenci palčivěji. Asociace proto neustále volá po nastavení rovných pravidel pro všechny ubytovatele. Už proto, že sdílené ubytování už dávno pozbylo svého původního významu a stalo se klasickým podnikáním, resp. skrytým podnikáním, které dává prostor pro růst šedé ekonomiky. Ovšem s tím, že tito pronajímatelé dosud nemusejí dodržovat stejná pravidla jako klasičtí hoteliéři.
Pohled do Evropy
Jak už bylo zmíněno, Evropa je největší turistická destinace. Turismus v této části světa je závislý na stavu globální ekonomiky. A ten je i přes rostoucí politické napětí dobrý. Jsou nicméně destinace, v kterých je výhled pro hoteliéry poněkud rozpačitý. Jednou z nich je Itálie, kde odborníci s neklidem nazírají na politickou situaci. Co se týká konkrétních měst, zajímavým příkladem může být Frankfurt nad Mohanem, kde se vývoj pohybuje v sinusoidě. Vysvětlení je podle Jana Musila třeba hledat v oblasti výstavnictví: „Ve Frankfurtu se každý lichý rok koná mezinárodní autosalon zaměřený na osobní automobily, každý sudý rok pak autosalon věnovaný užitkovým automobilům. A zájem o osobní vozy je samozřejmě mnohem vyšší, na jim zasvěcený autosalon zavítá zhruba 800 000 lidí. To se samozřejmě výrazně projevuje na výsledcích tamního hotelového trhu. Pro příští rok, kdy se bude konat výstava užitkových vozů, je proto ve Frankfurtu očekáván meziroční pokles počtu hotelových hostů.“
Tab. 3: Predikce vývoje průměrné denní sazby (ADR) ve vybraných evropských městech
2017 |
2018 (výhled) |
2019 (výhled) |
Ženeva |
242,9 % |
Ženeva |
241,6 % |
Ženeva |
245,8 % |
Paříž |
231,3 % |
Paříž |
236,2 % |
Paríž |
241,0 % |
Curych |
203,9 % |
Curych |
197,1 % |
Curych |
195,6 % |
Londýn |
169,2 % |
Londýn |
162,4 % |
Londýn |
163,0 % |
Řím |
145,0 % |
Amsterodam |
152,2 % |
Amsterodam |
157,8 % |
Amsterodam |
142,6 % |
Řím |
147,1 % |
Řím |
148,8 % |
Milán |
137,2 % |
Milán |
140,2 % |
Milán |
144,0 % |
Frankfurt |
122,1 % |
Frankfurt |
121,1 % |
Lisabon |
127,7 % |
Lisabon |
113,8 % |
Lisabon |
120,9 % |
Frankfurt |
125,3 % |
Berlín |
95,7 % |
Porto |
101,1 % |
Porto |
105,8 % |
Porto |
92,0 % |
Berlín |
96,6 % |
Berlín |
98,0 % |
Praha |
85,6 % |
Praha |
92,6 % |
Praha |
95,5 % |
Zdroj: PwC; Benchmarkingová data: STR Global
Zajímavá, resp. nejistá situace je v Londýně, kde se do výsledků hotelového trhu promítne brexit. A vše, co je s ním spojeno, je podle Jana Musila aktuálně zahaleno tajemstvím. Brexit může představovat na jedné straně hrozbu, na druhé příležitost. Z odchodu Velké Británie z Evropské unie mohou některé destinace profitovat – podle Jana Musila se to ve střednědobém horizontu týkat třeba Frankfurtu, kam se může soustředit pozornost některých finančních institucí.
Vedle ekonomické situace je jedním z faktorů růstu komplexnost nabídky ubytovacích kapacit, což je podle Jana Musila z PwC jasně vidět na příkladu Curychu. Ten se sice propadl na dvanácté místo, pokud jde o obsazenost hotelových kapacit, ceny ubytování tam ale nadále rostou. Souvisí to s růstem objemu ubytovacích kapacit. „Nárůst nabídky nemusí vždy znamenat propad v ziskovosti,“ komentoval vývoj v Curychu Jan Musil a dodal: „Je to spíše o tom, doplnit nabídku do struktury, která odpovídá aktuálním požadavkům.“
Růst hotelového trhu je podmíněn samozřejmě i bezpečností destinace. Na tomto faktoru v loňském roce vydělala právě Praha. Na druhou stranu se dá podle Musila očekávat, že (nedojde-li k nějaké zásadní události) řada turistů, kteří kvůli bezpečnostním aspektům upřednostnili v posledních letech Prahu, zamíří opět do jiných evropských destinací. „To je jasně vidět na příkladu Paříže, která se vrací do svých výšin, v kterých se pohybovala před teroristickými útoky,“ poznamenal Jan Musil. „Stejně tak se turisté vracejí do Istanbulu,“ dodal.
Zásadní témata ovlivňující hotelnictví
Pokud jde o další vývoj, identifikovali experti z PwC čtyři témata, která je třeba mít na paměti a přizpůsobit jim business. Hoteliéři, kteří chtějí na trhu uspět, musejí například vnímat a zohledňovat změny v oblasti zákaznických potřeb. Ty jsou dány mimo jiné generačními rozdíly – každá věková kategorie klientely je jinak citlivá na ceny, vybavení hotelů apod. Za pozornost v tomto směru stojí mj. generace Z, která postupně nahradí dnes dominující mileniály. Tito postmileniálové bývají také výstižně označováni jako „smartphonová generace“ – afinita k mobilním zařízením připojeným k internetu je u nich totiž ještě vyšší než u mileniálů, kteří se bez přístupu na web také prakticky neobejdou. Jan Musil rovněž upozornil na význam low-cost řešení v hotelnictví, který bude nejspíš ještě sílit.
Již dnes je realitou mnoha destinací overtourism, někdy nazývaný též hyperturismem. A možná ještě častěji o něm uslyšíme v příštích letech. V hotelnictví se bude nejspíš projevovat určitými omezeními, pokud jde o výstavbu nových ubytovacích kapacit. Příkladem může být třeba Amsterodam, kde již dnes de facto platí stavební uzávěra na nové hotely, pokud se investorovi nepodaří prokázat obecný přínos pro město a jeho obyvatele.
Tab. 4: Predikce vývoje RevPAR ve vybraných evropských městech (v EUR)
2017 |
2018 (výhled) |
2019 (výhled) |
Ženeva |
170,3 % |
Paříž |
176,3 % |
Paříž |
187,6 % |
Paříž |
170,1 % |
Ženeva |
170,3 % |
Ženeva |
172,9 % |
Curych |
148,4 % |
Curych |
142,7 % |
Curych |
143,5 % |
Londýn |
138,2 % |
Londýn |
133,2 % |
Londýn |
134,1 % |
Amsterodam |
116,2 % |
Amsterodam |
124,5 % |
Amsterodam |
128,9 % |
Řím |
101,6 % |
Řím |
103,4 % |
Řím |
105,0 % |
Milán |
96,7 % |
Milán |
100,5 % |
Milán |
103,1 % |
Lisabon |
88,2 % |
Lisabon |
94,4 % |
Lisabon |
100,6 % |
Frankfurt |
84,9 % |
Frankfurt |
84,7 % |
Frankfurt |
88,3 % |
Berlín |
73,4 % |
Porto |
77,5 % |
Porto |
81,6 % |
Porto |
70,3 % |
Praha |
74,9 % |
Praha |
78,6 % |
Praha |
68,4 % |
Berlín |
74,3 % |
Berlín |
75,8 % |
Zdroj: PwC; Benchmarkingová data: STR Global
Vývoj hotelového trhu bude i nadále ovlivňován produkty sdílené ekonomiky. Řada příkladů ze světa ukazuje, že období divokého a ničím nelimitovaného podnikání v tomto segmentu je zřejmě passé. Na řadu přicházejí regulace a ty mnohé destinaci nastavují pravidla, která by měla zaručit férové podmínky pro všechny ubytovatele a zároveň zajistit pokud možno bezproblémové soužití turistů a rezidentů. Jen pro zajímavost, v našich podmínkách se projekty sdílené ekonomiky podílejí asi 16 procenty na celkovém počtu přenocování.
A konečně posledním tématem, kterého si analytici z PwC při zpracovávání letošní studie všimli, je eroze ziskovosti. Tímto pojmem vysvětlují situaci, kdy nárůst RevPAR neznamená současně růst zisku. Je tomu tak v důsledku rostoucích distribučních nákladů, s kterými se hotely globálně potýkají, zejména pak s náklady na spolupráci s OTAs. Tyto náklady tíží především menší ubytovací zařízení. Někteří hoteliéři se od OTAs kompletně odstřihli, jiní zkoušejí různé modely revenue managementu s cílem kapacity prodávané přes OTAs minimalizovat. Společnou snahou většiny je maximalizace podílu přímých rezervací, v důsledku čehož roste (a poroste) důležitost věrnostních programů.
Foto: Shutterstock.com