Ředitele Českých aerolinií pro Ukrajinu Michala Cvrčka jsem vyhledal v průběhu loňského říjnového veletrhu cestovního ruchu „Ukrajina 2002“ v Kyjevě. Věděl jsem, že začátkem roku 2002 vystřídal svého kolegu Martina Šprongla, který se vracel do Prahy. A protože nové oči vidí věci zpravidla jinak, rozhodl jsem se jej trochu vyzpovídat.
Jaká byla vaše cesta do ČSA?
Vystudoval jsem Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, kterou jsem dokončil v roce 1989, a moje první zaměstnání po vojně už bylo v ČSA. Pracoval jsem na cateringu jako supervisor a dispečer, asi tak po roce jsem přešel na operační dispečink. Později jsem působil na oddělení Navigační příprava a zhruba sedm let jsem dělal vedoucího oddělení Příprava letů.
Jak jste se dostal do Kyjeva?
Když jsem uspěl ve výběrovém řízení na místo zahraničního zástupce, absolvoval jsem dvouletou praxi na oblasti Evropa – severovýchod u Ing. Levého jako asistent.
Jak se vám v Kyjevě pracuje?
Docela dobře, protože trh tu není ještě plně rozdělený jako v západní Evropě a jsou tu určité možnosti, jak získat nové klienty. Je to práce nesmírně zajímavá a baví mě. Mám určitý díl samostatnosti v rozhodování, což mi vždycky vyhovovalo.
V Kyjevě jste již od ledna 2002. Stačil jste za tu dobu zaznamenat nějaké měnící se tendence ve vývoji klientely?
Je to pozvolný proces, který začal už za mého předchůdce. Ubývá lokální klientela, tedy ta, co končí v Praze, a naopak narůstá počet klientů, kteří z Prahy dále pokračují jinam. Ti nám v současné době tvoří asi 75 % objemu. Největší poptávka je po destinacích v Německu. Mírně vzrůstá také zájem cestujících o letenky v business třídě.
Na místním trhu rozhoduje především cena, takže v této oblasti se snažím dodržovat určitou úroveň především k ostatním leteckým společnostem, našimi hlavními konkurenty jsou na Ukrajině MALEV, LOT a ukrajinští dopravci. Naše klientela se rekrutuje převážně ze střední třídy, cena letenek se pohybuje spíše v nižších hodnotách a pro nejbližší budoucnost ji nehodláme zvedat.
Co soudíte o vývoji koupěschopnosti potenciální klientely ve vztahu k letecké dopravě?
Řekl bych to následovně – myslím si, že bohatne jen určitá vrstva obyvatelstva a že sociální nůžky se rozvírají. Zvyšuje se počet klientů, kteří létají na tzv. PTA, to znamená, že platba za letenku je provedena v zahraničí (ponejvíce ve Spojených státech a v Německu).
Zcela jistě také spolupracujete s Aerosvitem.
Ano, jedná se o povinnou spolupráci, bez níž bychom nemohli do Kyjeva operovat. Provoz je na bázi code-sharových letů. Máme s Aerosvitem tzv. free sale, což znamená, že si prodáváme navzájem místa do svých kapacit. Ministerstvo dopravy Ukrajiny určilo Aerosvit jako povinného partnera na lince do a z Prahy.
Před nedávnem jste uvedl, že jedním z vašich prvních cílů bude vyrovnat počet letů na lince Kyjev Praha. Podařilo se vám to?
Ano, ještě v létě jsme měli na tomto spojení o jeden let méně než Aerosvit. Od počátku platnosti zimního letového řádu již máme počet letů stejný. Přidali jsme pátou, nedělní frekvenci s odletem v 15.15 z Kyjeva, tj. jako v ostatních dnech. Předpokládám, že tento nedělní spoj bude poměrně úspěšný, protože spousta Ukrajinců pracuje v zahraničí a s námi budou mít možnost dostat se prakticky do celého světa. Dobré návazné spojení mají zejména do západní Evropy – do Německa, Irska, Itálie atd.
Jaké nejdůležitější pracovní úkoly vás čekají v bezprostřední budoucnosti?
První se týká oné páté frekvence do Prahy, na kterou musíme navést zákazníky a stabilizovat ji. Dalším velmi důležitým úkolem je spolupráce v alianci. Naším cílem je zřídit na letišti odbavení v rámci SkyTeamu, to znamená sousedící přepážky odbavení, společné logo aliance nad nimi a tak dále. Spolupráci v alianci podporujeme i jinak – například nedávno jsme uspořádali akci na parníku, na kterou jsme pozvali všechny význačné agentury, spolupracující se všemi členy SkyTeamu. Pro upřesnění jen uvedu, že ze členů naší aliance létá do Kyjeva ČSA a Air France, která má sdílené lety se společností Delta Air Lines.
Domnívám se, že současná ne příliš dobrá situace na Ukrajině se zlepší. Je docela pravděpodobné, že v průběhu několika let dojde k některým, řekněme zlomovým událostem, jejichž následkem bude s velkou pravděpodobností i turistický boom. Začnou létat i lidé, kteří si to v současné době nemohou dovolit, a očekávám, že se tento trh, podobně jako ruský, výrazně rozšíří. Na Ukrajině žije necelých padesát milionů lidí a šance, že s námi začnou létat, se bude s přibývajícími roky rapidně zvyšovat. Kdo zaspí, bude tratit a tomu musíme přizpůsobit svoji strategii.
Doslechl jsem se, že jste poměrně sportovně založený člověk. Jakým způsobem si v Kyjevě dáváte do těla?
Vyžívám se tady momentálně běháním na cyklooválu, který je nedaleko našeho konzulárního oddělení. A pak tady máme takovou partu, která hraje fotbal. Jsou v ní Ukrajinci z místních firem, lidé z konzulárního oddělení, z ambasády. Myslím si, že parta je to už docela slušná, i výsledky jsou zajímavé. Nedávno proběhl například velký turnaj o ceny.
Máte tu s sebou rodinu?
Rodinu mám, ale nechal jsem ji doma, na Kladně. Mám pětiletého syna a manželku, která je teď na neplaceném volnu, ale jinak je profesí letuška. Vídáme se tak jednou za tři neděle a byla mě tu i se synem již na dva týdny navštívit.
-dva-