Ano, řeč je o Občanu s velkým O, čímž nemám na mysli nějakého zvlášť význačného jedince, ale neméně významný kodex – občanský zákoník. V rámci plánu práce vlády se ministerstvo spravedlnosti podjalo záslužného úkolu zmodernizovat tento základní právní předpis s cílem poskytnout občanům namísto dosavadní nepřehledné řady doplňků a novel zákonů souhrnný materiál. A protože jde o normu pro občany, byla občanům dána k připomínkám na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti s tím, že možnost vyjádřit se má každý. Budiž řečeno, že těch kritiků asi moc nebude, protože jsou tu prázdniny a lidé mají jiné zájmy než brouzdat po ministerských webech.
Stránky jsem otevřela a v prvním dojmu zapochybovala, kdo najde odvahu a sílu se tímto návrhem prokousávat (kromě těch, kdo to mají v náplni práce, pochopitelně). Není to snadná četba. Skoro 500 stran mnohdy komplikovaného textu ze všech možných oblastí lidského života. A to v plné šíři a tak důkladně, že mi do očí padl i nadpis Pracovní poměr – naštěstí se jednalo jen o odstavec s odkazem na zákoník práce, protože jinak by těch stránek muselo být k tisícovce. Prostě gigantické dílo. Přiznávám bez mučení, že do uzávěrky tohoto čísla jsem normu stačila jen prolistovat. Nakonec nejednou. Hledala jsem například, jak se návrh novely vyrovná právě s timesharingem, resp. s tím, co se v Evropské unii v této oblasti právě chystá. Hledala jsem dlouho, mezi pasážemi o smlouvách, o pronájmu všeho možného včetně bydlení i v oddílu o ubytování – a tak nějak se mi to nepodařilo najít. Tak nevím: náš současný občanský zákoník má timeshare ošetřen na evropské poměry relativně dobře (tedy ten klasický – s výhradami zmíněnými v předchozím textu). V návrhu novely to nenajde ani ten, kdo se o to cíleně snaží (pravda, v rychlosti). Neuteklo tam něco? Rozhodně se o tom po uzávěrce tohoto čísla COT business přesvědčíme důkladně – a popovídáme si s těmi, kdo to mohou ovlivnit.
Cestovní kanceláře samozřejmě nejvíce bude zajímat pasáž týkající se zájezdů. Ano, nikoliv cestovních smluv, tento termín nový návrh vůbec nezná. Pokud jde o to, že se pasáž skutečně odvíjí od pojmu zájezd a jeho definice, pochvalme tvůrce návrhu. Je to logické a pro občany přehlednější (pokud se ovšem u pětisetstránkového materiálu dá mluvit o přehlednosti), než se pídit po tom, jaký zákon tuhle definici, resp. oblast upravuje. Pochvalu zaslouží rovněž snaha zahrnout mezi pořadatele zájezdů i ty, kdo nejsou cestovními kancelářemi a zájezdy de facto prodávají – s praktickou aplikací to bude asi horší. Nad čím ovšem nelze mávnout rukou, je, že pojmy vymezené dosud v zákoně 159/1999 Sb., v platném znění, byly vystřídány podobnými nebo jinými. V přechodných ustanoveních cokoliv o zákonu č. 159/1999 chybí – neruší se, snad by se tedy měl také novelizovat. Ale hlavně vadí nejen jiné pojmy, ale nové nápady. Jeden příklad za všechny je v rámečku výše.
Takže, milí soudcové, jestliže jste doteď neměli co dělat, dokupujte pracovní síly a techniku: dovedete si představit, kolik lidí se bude celou dovolenou tiše radovat z toho, jakou újmu na radosti z dovolené jim způsobila nějaká závada, natož pokud se odlet posunul? V EU se o eventuální náhradě „morálních škod“ teprve vedou diskuse. U nás už je v návrhu novely.
Ing. Eva Mráčková,
vedoucí sekretariátu ACK ČR