– územně omezující a podporující faktory
Úprava potenciálu kulturního subsystému cestovního ruchu
(kartogram 24)
Subsystém tvoří následující potenciálové položky:
a) kulturně historické památky a soubory
b) skanzeny a muzea
c) lázeňská funkce
d) kongresy a konference
e) kulturní akce
f) sportovní akce
g) církevní akce
h) veletrhy a tematické trhy
i) místní produkty
j) příhraniční specifika
Odlišná povaha potenciálu kulturního subsystému cestovního ruchu se projevuje ve specifických charakteristikách jeho změn vlivem upravujících faktorů. Rozdílná je předně již výchozí četnost obcí. Oproti přírodnímu subsystému se zastoupením v 99,9 % obcí ČR je potenciál kulturního subsystému přítomen ve 2098 (33,6 %) obcích. Ty jsou ovšem populačně, kulturně a střediskově nejvýznamnější (malé venkovské obce jsou přiváděny do kulturního subsystému v zásadě jen položkami „příhraniční specifika“ a „místní produkty“). Z většinové charakteristiky obcí s existencí potenciálu kulturního subsystému cestovního ruchu vyplývá, že lze očekávat převahu obcí s přírůstkem potenciálu, což se potvrdilo. Do přehledu výsledků úprav kulturního subsystému přidáváme i bodový efekt faktoru D1, který má sice též obsah odpovídající přírodnímu subsystému (sousedství s národním parkem), ale je třeba jej do jednoho subsystému zařadit. S tímto předběžným upřesněním je 1436 obcí (23,0 % ze všech, 68,4 % ze zastoupených), v nichž se po úpravě zvětšil potenciál kulturního subsystému cestovního ruchu, naopak obcí se snížením potenciálu je 298 (4,8 % resp. 14,2 %); zbytek 364 obcí (5,8 % resp. 17,4 %) vykazuje nulové změnové saldo. Rovněž maximální přírůstková hodnota je zde mnohem vyšší než zrcadlová úbytková. Nejvyšší přírůstek bodů zaznamenala Praha (+164 bodů), největší úbytek je ve Špindlerově Mlýně (-38 bodů). Vzhledem k tomu, že na potenciálové položky kulturního subsystému působí jen někde (byť silně, viz Špindlerův Mlýn) omezující faktory přírodní povahy, zato výraznější plošný ráz mají faktory špatné dopravní dostupnosti, jsou nejsouvislejší úbytková území rozložena do oblastí hůře dopravně přístupných (zejména v pásu Dačice-Slavonice-Vratěnín). Dominance měst a střediskových sídel vyplývá v zásadě z jejich dobré polohy v komunikační síti.
Vybráno z materiálu „Potenciál cestovního ruchu – územně omezující a podporující faktory“, který pro Ministerstvo pro místní rozvoj zpracoval Ústav územního rozvoje Brno.
Kartogram 24
Úprava potenciálu kulturního subsystému cestovního ruchu
