– územně omezující a podporující faktory
Diferenční úpravy potenciálů subsystémů cestovního ruchu
Rozdělení systému potenciálu cestovního ruchu na dva subsystémy je převzato z úkolu „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“ (ÚÚR, 2001).
Úprava potenciálu přírodního subsystému cestovního ruchu (viz kartogram 23)
Subsystém tvoří následující potenciálové položky:
a) přírodní pozoruhodnosti,
b) vhodnost krajiny pro pěší turistiku,
c) vhodnost krajiny pro cykloturistiku,
d) vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty,
e) vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku,
f) vhodnost krajiny pro rekreaci u vody,
g) vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory,
h) vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku,
i) vhodnost krajiny pro vodní turistiku,
j) vhodnost krajiny pro horolezectví,
k) vhodnost krajiny pro závěsné létání,
l) vhodnost krajiny pro sportovní myslivost,
m) vhodnost krajiny pro sportovní rybolov,
n) vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků.
V rámci přírodního subsystému cestovního ruchu došlo při úpravách potenciálových položek ke zřetelnému vyrovnání omezujících a podporujících vlivů. Projevuje se jednak zhruba stejným počtem obcí s přírůstkem a obcí s úbytkem potenciálu přírodního subsystému a též podobností dosažených oboustranných maxim. Počet obcí, jejichž potenciál přírodního subsystému cestovního ruchu se zmenšil, činí 2511 (40,2 %), počet obcí, kde se zvětšil, je 2774 (44,4 %) a obcí s nulovým výsledným saldem je 952 (15,3 %), přičemž jen 7 obcí (0,1 %), z toho 5 ve vojenských újezdech, stojí podle výsledků výše citovaného úkolu z roku 2001 mimo potenciál přírodního subsystému cestovního ruchu. Obecní maxima jsou: kladná – Frýdek-Místek (+73 bodů), záporná – Srní, okr. Klatovy (-75 bodů). V geografickém rozložení se jako areály nejvýraznějších snížení potenciálových hodnot uplatňují národní parky, v menší míře CHKO, dále dopravně relativně izolovaná území (jihozápadní Morava, jih a západ středních Čech aj.), území se znečištěným ovzduším a vodami (severní a severozápadní Čechy) a též některé intenzivně zemědělské oblasti (jižní Morava, část Polabí, Malá Haná aj.) s×ochranou zemědělské půdy, vodních zdrojů atd. a též s některými negativními jevy (ohrožení valtickou horečkou, znečištění vod). Zvýšení potenciálových hodnot se váže nejčastěji na města (z velkoměstských aglomerací stojí v popředí Liberec, Zlín a Hradec Králové), středisková sídla a na oblasti nejlépe dopravně napojené, samozřejmě i s určitou vazbou na výchozí zastoupení přírodního subsystému cestovního ruchu.
Vybráno z materiálu „Potenciál cestovního ruchu – územně omezující a podporující faktory“, který pro Ministerstvo pro místní rozvoj zpracoval Ústav územního rozvoje Brno.
Kartogram 23
Úprava potenciálu přírodního subsystému cestovního ruchu
